Šlechtění a introdukce dřevin v ekologicky orientovaném LH
V posledních dvou desetiletích bývá často předmětem diskuse, zejména v zahraničí (BURSCHEL 1989, KLEINSCHMIT 1991, RODICK 2002 aj.), ale i v ČR (ŠINDELÁŘ 1994; ŠINDELÁŘ, FRÝDL 2001 aj.) úloha a význam šlechtění lesních dřevin v lesním hospodářství (LH) budoucnosti, mj. i v podmínkách středních Evropy. V souvislosti s tendencemi uplatňovat různé formy ekologicky orientovaného nebo přírodě blízkého hospodaření s výraznou orientací na přirozenou obnovu lesních porostů všude tam, kde je to možné a účelné, zdůrazňují někteří autoři, že možnosti produkovat v lesích cenné dříví nejsou zdaleka vyčerpány.
Šlechtitelská opatření, nebo dokonce postupy na genové úrovni nejsou k tomuto účelu podle názorů některých z uvedených autorů potřebné (BURSCHEL 1989). Zdůrazňují, že dřeviny v lesích jsou plané populace a měly by jimi zůstat. Tento požadavek se mj. zdůvodňuje také tím, že je nutné zachovat co nejširší genetické spektrum v populacích lesních dřevin jako předpoklad pro adaptace na měnící se a změněné podmínky prostředí (škodlivé látky v ovzduší, skleníkový efekt). Tyto názory a koncepce jsou v současnosti v Evropě již spíše ojedinělé, mj. se zřetelem na výraznou změnu druhové a odrůdové skladby lesů za dobu více než dvou století. Na druhé straně někteří autoři (LIBBY 1994 aj.) zdůrazňují význam šlechtění lesních dřevin pro zvyšování produkce dřeva jako jedné z mála obnovitelných surovin, v extrémních případech až na úroveň klonového hospodářství, které pracuje výhradně se šlechtěným materiálem, aniž by byl přitom brán zřetel na ostatní mimoprodukční funkce lesů, často i jejich stabilitu a adaptabilitu.
Potřeba šlechtitelských opatření
Zejména v podmínkách střední Evropy (s účelovým orientováním LH na udržování a zvyšování produkce lesů a zabezpečování mimoprodukčních funkcí) má a v systémech přírodě blízkého LH nadále bude mít šlechtitelský výběr (resp. šlechtění lesních dřevin v nejširším pojetí spolu s lesním semenářstvím a některými opatřeními biotechnologické povahy) nezastupitelný význam. Přes stoupající podíl přirozené obnovy bude třeba i v dlouhodobé perspektivě počítat s převahou obnovy umělé. Nadále budou vznikat holiny v důsledku nahodilých těžeb, někdy kalamitního rozsahu, částečně v souvislosti s plánovitými obnovami některých lesních porostů, ve velkém rozsahu bude probíhat také úprava druhové skladby lesů. V určitém rozsahu se bude dále pokračovat i v zalesňování půd vyčleňovaných ze zemědělského obhospodařování. Pro tyto účely bude třeba značné množství reprodukčního materiálu, osiva a sazenic. Funkce prakticky orientovaného šlechtění, založeného na vědeckých základech genetiky, bude spočívat, spolu s lesním semenářstvím, ve vytváření a zajišťování vhodných zdrojů reprodukčního materiálu a jeho přísunu pro potřeby lesního provozu. K těmto zdrojům budou i nadále patřit lesní porosty uznané ke sklizni osiva (jako výsledek selekce na fenotypové úrovni) ověřené co do genetické podmíněnosti v systémech srovnávacích výsadeb i na bázích genetických markérů. Dalším významným zdrojem lesního osiva budou i nadále semenné sady, sady jako celek experimentálně pozitivně ověřené a v dalších fázích vývoje sady 2. generace zakládané s využíváním ověřených klonů.
Významným příspěvkem pro zvyšování produkce lesů a zlepšování stability lesních ekosystémů by měl být dále reprodukční materiál získaný na základě hromadné a individuální selekce s vazbou na následné autovegetativní množení řízkováním nebo kulturami in vitro. Předpokladem pro účelné praktické využívání osiva a sazenic je dostatečná geneticky podmíněná variabilita. Jde o sklizeň osiva z dostatečného počtu stromů, semenné sady se zastoupením přiměřeného počtu klonů a syntetické odrůdy s dostatečným počtem klonů v syntetické populaci. Ve všech těchto případech je možné vhodné začlenění tohoto reprodukčního materiálu do systémů přírodně blízkého LH s eventuální možností přirozené reprodukce v následné generaci.
Významnou aktivitou genetiky a šlechtění lesních dřevin v systémech přírodě blízkého LH jsou opatření k záchraně a reprodukci genových zdrojů ohrožených druhů, regionálních a lokálních populací lesních dřevin, včetně druhů keřovitého růstu. Jde o návrhy opatření k udržení in situ, zajišťování reprodukce a vhodné uplatňování v druhové skladbě lesních porostů.
Introdukce cizokrajných dřevin
Další postup introdukce, která má v ČR, podobně jako v ostatních zemích Evropy, více než stoletou tradici, je předmětem diskuse, která je charakteristická zejména zdrženlivým až negativním postojem institucí a pracovníků z oboru ochrany přírody a krajiny. Výsledkem těchto diskusí (KLEINSCHMIT 1993, MOSER 1988, OTTO 1993, ŠINDELÁŘ 1994 aj.) je v převažující míře konstatování o oprávněnosti introdukce vhodných druhů lesních dřevin v evropském LH, v přiměřené míře s výjimkou chráněných objektů, jako jsou národní parky, lesní rezervace, v ČR např. i I. zóny chráněných krajinných oblastí (CHKO). Zdůrazňuje se, že některé vhodné cizokrajné dřeviny mohou přispět ke zvýšení produkce lesů, do určité míry i k jejich stabilitě a biodiverzitě.
Pro podmínky střední Evropy (i pro ČR), bylo pro volbu cizokrajných dřevin navrženo celkem 10 kritérií (OTTO 1993; BERAN, ŠINDELÁŘ 1996) jako podmínka pro možnost jejich uplatnění:
- dostatečná produkční schopnost;
- jakost dřeva;
- přizpůsobivost ke stanovišti;
- pozitivní, nebo alespoň indiferentní vliv na půdu;
- odolnost k faktorům abiotickým, škůdcům a chorobám;
- vyloučení možností šíření chorob;
- přijatelná citlivost, resp. odolnost k případným změnám klimatu;
- vyloučení invazního působení na domácí druhy vegetace;
- vhodnost pro porosty s domácími dřevinami;
- schopnost přirozené obnovy.
Vhodné dřeviny pro introdukci
Na základě uvedených kritérií se pro středoevropské, tedy i české LH hodí především douglaska tisolistá, dále jedle obrovská, dub červený a ořešák černý. Pro specifická stanoviště může přicházet v malé míře v úvahu trnovník akát a borovice černá. Určité pozornosti v rámci dalšího výzkumu si zasluhují některé další druhy, jako např. jedle vznešená (Abies procera) nebo zerav obrovský (Thuja plicata). Současné zastoupení cizokrajných druhů dřevin v lesích ČR je cca 1,5 %, tj. přibližně 35 000 ha. Největší podíl z této výměry připadá na trnovník akát a na některé cizokrajné druhy smrků, vysazované jako náhradní dřeviny v imisních oblastech. Dřeviny perspektivní (douglaska tisolistá, jedle obrovská, dub červený, ořešák černý a borovice vejmutovka) rostou dnes pouze na ploše cca 9 000 ha. Pokud jde o perspektivní zastoupení cizokrajných dřevin v LH ČR, navrhuje VÚLHM Jíloviště-Strnady cca 3–4 % (ŠINDELÁŘ 1994). V roce 1994 zpracoval ÚHÚL v Brandýse nad Labem studii “Možnosti uplatnění introdukovaných dřevin v lesích České republiky”. Podle tohoto návrhu by se měl podíl cizokrajných dřevin v druhové skladbě lesů pohybovat na úrovni 7 %.
Shrnutí
Reprodukční materiál, který je výsledkem selekce na různé úrovni šlechtění, jakož i přiměřené uplatňování vhodných dřevin cizokrajných v druhové skladbě lesních porostů, má své místo i v systémech ekologicky orientovaného, přírodě blízkého LH. Může výrazně přispívat k jeho efektivnosti, zvyšování produkce lesů, biodiverzity a stability lesních ekosystémů.
Terminologie použitá v příspěvku je v souladu se stávající legislativou (Zákon o lesích a vyhláška č. 82/1996 Sb. MZe ČR o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin). Nově přijatý Zákon č. 149/2003 Sb. o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin) používání původní terminologie v současném přechodném období respektuje a umožňuje.
Použitá literatura je k dispozici u autorů příspěvku.
Adresa autorů:
Ing. Jiří Šindelář, CSc. (tel. 257 892 265)
Ing. Josef Frýdl, CSc. (tel. 257 892 271)
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Jíloviště - Strnady,
156 04 Praha 5 – Zbraslav