Archiv časopisu Lesnická práce

Jan Klíma

Vážení čtenáři,

po delší odmlce vám opět píši několik řádek do pravidelného editorialu. S platností nového zákona 149/2003 Sb., o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin ... se téma samo nabízí. Odpusťte mi ale, že nebudu psát řádky k této konkrétní normě.

Antonín Jurásek, VÚLHM VS Opočno

Vážení čtenáři,

v souvislosti s blížícím se vstupem naší země do EU pomalu končí období diskusí o naší připravenosti a pozornost se nutně musí zaměřit na zvládnutí přijatých legislativních a dalších opatření. I v odvětví lesního hospodářství (LH) proto po fázi příprav nastává čas pro realizaci některých nezbytných kroků. Jedním z nich je i úprava naší legislativy na úseku reprodukčního materiálu, neboť od 1. 1. 2004 začal platit zákon č. 149/2003 Sb. o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Podrobné informace o tomto zákonu a souvisejících předpisech budou jistě postupně zveřejněny i na stránkách Lesnické práce. Předpokládám, že následně bude probíhat i diskuse o možných problémech při jeho naplňování. Na tomto místě bych se chtěl zmínit o některých širších souvislostech a významu těchto legislativních změn nejen pro vlastníky lesa, ale i pro subjekty, které s reprodukčním materiálem lesních dřevin (RMLD) bezprostředně pracují, zejména při pěstování sadebního materiálu.

Miroslav Sloup

V rámci harmonizace našich právních předpisů s předpisy EU přijal Parlament ČR zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), který zapracovává Směrnici Rady 1999/105/ES o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin do našeho právního řádu.

Při diskusi o dalším vývoji našeho lesního hospodářství (LH) a hodnocení naší transformace se určitě vyplatí sledovat situaci u našich středoevropských sousedů. Vývoj LH na Slovensku, který dlouhodobě sledujeme (např. LP 1/2003 Kam smerujú štátné lesy na Slovensku?, LP 2/2003 Kam smeruje slovenské lesnictvo?, LP 8/2003 a Transformace slovenských státních lesů), a jeho transformační problémy mohou být v mnohém poučné i pro další směřování LH ČR. I proto Vám přinášíme rozhovor, který pro nás připravil Ján Fillo, šéfredaktor časopisu Slovenské LESOKRUHY, ve kterém tento rozhovor v plném znění současně vychází (dvojčíslo 1-2/2004).

Karel Vančura

Finské ministerstvo zemědělství a lesnictví uspořádalo spolu s Finskou lesnickou akademií (FORAFIN) ve dnech 3. až 5. prosince 2003 pilotní seminář zaměřený na spolupráci v rozšířené EU. Třídenní jednání, které probíhalo v Helsinkách a v Joensu v severní Karélii, se zabývalo všeobecnými lesnickými problémy i změnami, které evropskému lesnímu hospodářství (LH) přinese rozšíření Evropské unie (EU). Organizátoři, kteří toto jednání oznámili již při Světovém lesnickém kongresu, se v tomto úvodním semináři snažili především představit úroveň finského státního i soukromého lesnického sektoru. Finské ministerstvo zemědělství a lesnictví částečně financovalo účast zástupců přistupujících zemí - za ČR se kromě autora článku zúčastnil Stanislav Janský ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL).

Jiří Matějíček

Právo Evropských společenství (ES) je v oblasti lesního hospodářství (LH) obsaženo téměř výhradně v tzv. sekundárních pramenech práva (nařízení a směrnice). Lze konstatovat, že v oborech, které jsou předmětem screeningu (viz dále), početně převládají nařízení. Vlastní implementace práva ES se týká výhradně směrnic (čl. 189 Smlouvy o zřízení ES - “Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba forem a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům”).

Štěpán Křístek, Milan Žárník, Jaroslav Holuša st.

Pouštějí-li se přírodovědci do rekonstrukce či konstrukce přírodní a přirozené vegetace, jde vždy o velmi dobrodružný podnik s mnoha neznámými, jehož výsledky lze jen velmi obtížně empiricky ověřit. Prakticky každý kousek přírody naší země byl totiž ve větší či menší míře pozměněn nebo alespoň ovlivněn člověkem a přirozená (příp. přírodní) vegetace zůstala zachována jen v útržkovitých fragmentech. Trochu to připomíná slavný Zemanův film “Cesta do pravěku”. Jakkoli se lze při moderních poznatcích vědy nad obrazem prehistorie v tomto filmu usmívat, zůstává populárním a svérázným uměleckým dílkem. Podobně se pokusy o (re)konstrukci přírodní vegetace dostávají na rozhraní vědy, fikce a umění.

Jiří Šindelář

K základním předpokladům pozitivního vývoje kultur lesních dřevin porostů uměle zakládaných je vedle žádoucí kvality reprodukčního materiálu i volba přiměřených lokalit výsadby s využitím semen a sazenic vhodného původu. S ohledem na tuto skutečnost se v lesním hospodářství (LH) obecně uplatňuje princip rajonizace.

V posledních dvou desetiletích bývá často předmětem diskuse, zejména v zahraničí (BURSCHEL 1989, KLEINSCHMIT 1991, RODICK 2002 aj.), ale i v ČR (ŠINDELÁŘ 1994; ŠINDELÁŘ, FRÝDL 2001 aj.) úloha a význam šlechtění lesních dřevin v lesním hospodářství (LH) budoucnosti, mj. i v podmínkách středních Evropy. V souvislosti s tendencemi uplatňovat různé formy ekologicky orientovaného nebo přírodě blízkého hospodaření s výraznou orientací na přirozenou obnovu lesních porostů všude tam, kde je to možné a účelné, zdůrazňují někteří autoři, že možnosti produkovat v lesích cenné dříví nejsou zdaleka vyčerpány.

Martin Slováček

Ochrana genových zdrojů je nezbytná. Genová variabilita je základem evoluce a katalyzátor adaptace na změny prostředí. Pokud dojde ke ztrátě genové variability, jsou následné generace oslabeny v reakci na nepříznivé podmínky, např. na znečištění ovzduší, klimatické změny, choroby a škůdce.