Lesnická legislativa EU II.

Jiří Matějíček

V minulém čísle LP (str. 68) jsme představili tři z klíčových oblastí lesnické legislativy (1. Lesnická opatření v zemědělství, 2. Lesnická statistika, 3. Strukturální opatření v lesním hospodaření). V následujícím textu se seznámíte se zbývajícími devíti oblastmi.

4. OCHRANA LESŮ SPOLEČENSTVÍ PROTI POŽÁRŮM

Směrnice č. 2158/1992 o ochraně lesů Společenství před požáry byla přijata s cílem redukovat počet případů lesních požárů a redukovat rozsah postižených oblastí. Za tím účelem bylo ustaveno víceleté schéma opatření odhalující příčiny lesních požárů a opatření na zkvalitnění prevence a dohledu nad lesy, systém monitorování lesa a řada dalších doprovodných opatření. Členské státy musí rozdělit svá teritoria podle stupně rizika lesních požárů, která musí být formálně totožná s administrativní oblastí, přinejmenším však ekvivalentem NUTS 3 (kraj), a mít zpracovaný plán protipožární ochrany lesa, jehož součástí je daný projekt/program.

Vzhledem ke geografické poloze by celá ČR měla být pravděpodobně zařazena do ostatních oblastí Společenství, které jsou klasifikovány jako oblasti s nízkým stupněm rizika vzniku lesních požárů. Z tohoto zařazení pak nevyplývá pro ČR povinnost předložit víceúčelový regionální program na ochranu lesů před požáry, který podmiňuje financování lesnických opatření, ale také žádná možnost využívat tento druh pomoci ze strany Společenství.

Podmínky, za nichž budou žádosti o poskytnutí příspěvku na zavedení informačního systému o požárech v lesích přijaty, stanovuje nařízení č. 804/1994, které požaduje v pravidelných intervalech poskytování souboru informací označených jako “minimální společné základní informace o lesních požárech”.

U každého oficiálně zaznamenaného lesního požáru musí být uvedeny příslušné podrobnosti, jejichž členění je třeba dát do souladu se současnou strukturou informací obsažených v požární statistice (např. rozdělení spálené plochy na lesní a nelesní půdu).

5. OCHRANA LESŮ SPOLEČENSTVÍ PROTI ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Do roku 2002 byla tato problematika zajišťována nařízením Rady č. 3528/1986 (ICP Forests), v současné době nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 2152/2003 (Forest Focus). Systém hodnocení zdravotního stavu lesů je zakotven v Národním programu monitoringu, který vyplývá z Národního lesnického programu schváleného usnesením vlády ČR č. 53/2003.

Hodnocení stavu lesa se provádí na 306 plochách systematické sítě, z toho je 146 ploch celoevropské sítě. VÚLHM zabezpečuje periodické hlášení do evropské centrály o zdravotním stavu lesů na požadovaných formulářích a v digitální podobě. Program je v současné době koordinován a řízen Stálým lesnickým výborem.

Systém Forest Focus zahrnuje nově také problematiku monitoringu a prevence lesních požárů, která byla do roku 2002 zajišťována nařízením č. 2158/1992. Nové schéma Forest Focus je oproti ICP Forests také zaměřeno na hodnocení dalších důležitých faktorů jako je biodiverzita, poutání uhlíku, změny klimatu, půdy a ochranných funkcí lesů.

6. ZPRACOVÁNÍ A MARKETING LESNÍCH VÝROBKŮ

Nařízení v této oblasti má za cíl zlepšení podmínek zpracování lesních produktů a jejich obchodování vytvářením a rozvojem alternativních lesnických činností pro zemědělce. Nařízení je zaměřeno na investiční podporu především malých a středních podniků při těžební a následné činnosti předcházející průmyslovému pořezu dřeva. Jde o investice vztahující se ke kácení, přibližování, odkorňování, manipulaci, skladování, ošetřování a sušení dřeva.

Příjemcem příspěvků ze strukturálního fondu mohou být fyzické nebo právnické osoby nebo jejich sdružení, které nesou investiční náklady. Jde o vytvoření struktur (schématu) k zajištění předpokladů pro čerpání finančních příspěvků ze strukturálních fondů EU.

Podle nařízení z roku 1997 musí být k zajištění efektivnosti investic (na nichž se účastní ES) zpracovány členskými zeměmi plány ke strukturálnímu zlepšení výrobních odvětví, a sice na principu konceptů podpory Společenství. V tomto duchu zpracované plány v resortu dosud neexistují.

Pozn.: Tato kapitola je nyní zahrnuta v podopatření 1.3.4. Investice do zpracování a odbytu výrobků lesního hospodářství v kapitole 3. Strukturální opatření.

7. OCHRANNÁ OPATŘENÍ PROTI ZAVLÉKÁNÍ ŠKODLIVÝCH ORGANISMŮ NAPADAJÍCÍCH ROSTLINY NEBO ROSTLINNÉ PRODUKTY

Směrnice Rady č. 29/2000 a její novely č. 28/2002, č. 36/2002 a č. 89/2002 mají za cíl chránit hospodářství členských zemí před zavlečením nebo rozšířením nebezpečných škodlivých činitelů, kteří dosud ještě v konkrétním státě nebyli buď zjištěni vůbec, nebo kteří se vyskytují v omezeném měřítku a rozsahu a jejichž charakter škodlivosti je takový, že by mohli při svém zavlečení a územním rozšíření vyvolávat vážné hospodářské škody.

EU ve své směrnici požaduje přijmout ochranná opatření proti zavlékání organismů škodlivých pro rostliny nebo rostlinné produkty, požaduje harmonizaci opatření proti zavlékání těchto organismů do zemí Společenství a zajištění zvláštní kontroly v zemích pěstitele (“výrobce”) a v současné době ještě i v zemi dovozce.

Ustanovení směrnice společnými opatřeními dále sledují postupné odstraňování překážek obchodu uvnitř Společenství a zajištění správného fungování kontrolních systémů v odesílatelské členské zemi, přičemž se do budoucna očekává omezení kontrol v zemi příjemce (dovozce). Mezi nejdůležitější opatření patří sestavení seznamů zakazujících zavlečení obzvláště nebezpečných organismů do členských zemí.

Zákonem č. 36/2002 Sb., který představuje úplné znění zákona č. 147/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, jsou v ČR pokryty základní požadavky evropských směrnic a fytosanitární oblast tak lze pokládat za harmonizovanou (soustavná kontrola v místě produkce a vydávání rostlinolékařských pasů, aby byl umožněn volný pohyb zboží na vnitřním trhu apod.). Oblast jako celek náleží do kompetence Státní rostlinolékařské správy (SRS).

8. LESNÍ REPRODUKČNÍ MATERIÁL

Základní evropskou legislativu v této oblasti představuje směrnice Rady č. 105/1999, která novelizovala předchozí směrnici č. 404/1966 a směrnici č. 161/1971. Cílem právní úpravy je v rámci vnitřního trhu EU obchodování s reprodukčním materiálem lesních dřevin na základě genetických vlastností a vymezených požadavků a sjednocení požadavků na kvalitu reprodukčního materiálu (osivo, části rostlin, sazenice) na základě vnějších znaků. Vedle těchto požadavků je vytvořen pro členské státy EU mechanismus (formou řady rozhodnutí Komise s omezenou časovou platností), dovolující obchodování i s reprodukčním materiálem, který požadavky směrnic nesplňuje, aby se zabránilo obtížím spojeným s nedostatkem osiva.

Vydáním zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, a prováděcí vyhlášky č. 29/2004 Sb. byly odstraněny všechny stávající rozpory bránící dosažení shody. Zřízením nového útvaru kontroly reprodukčního materiálu ve VÚLHM Jíloviště-Strnady (jako pověřené osoby ze zákona) od počátku roku 2004 a jeho činností bude zabezpečen požadovaný systém kontroly, který by měl zaručit, že se reprodukční materiál s potvrzením zdroje dostane od dodavatele na místo konečného určení, aniž by mohlo dojít k záměně. Přitom bude muset být zajištěna kompatibilita vyžadovaných informací (vzory tiskopisů pro certifikaci jednotlivých zásilek při dovozu a vývozu i ve vnitřním obchodě).

Přijetí samostatného zákona upravujícího mimo lesní zákon celou problematiku reprodukčního materiálu lesních dřevin spolu se zvláštním prováděcím předpisem se jeví jako přiměřené a odpovídá postupu při transformaci směrnice do vnitrostátního právního řádu zákonodárci např. v SRN a Rakousku. Zákon č. 149/2003 Sb. pokrývá všechny požadavky EU, takže by jeho aplikací v praxi neměly vznikat žádné obchodní bariéry s kteroukoli z členských zemí.

9. KLASIFIKACE SUROVÉHO DŘÍVÍ

Směrnice č. 89/1968 vymezuje pojem surového dříví ve smyslu předmětu obchodní činnosti a tvoří základní rámec pro sjednocení předpisů členských států ES pro klasifikaci a měření surového dříví, které se při obchodování označuje “klasifikováno podle EHS”. Cílem směrnice bylo ovlivnit fungování společného trhu, umožnit sestavení srovnatelných statistických údajů o produkci, obchodu, spotřebě a cenách surového dříví vyrobeného a označeného podle požadavků zakotvených v příloze směrnice. Na významu nabyla rozhodnutím o vytvoření jednotného trhu od 1. 1. 1993.

V souvislosti se vstupem ČR do EU, a tím volným přístupem na jednotný trh, byla v českém právním řádu (ve smyslu usnesení vlády ČR č. 232 ze dne 6. března 2002 a Harmonogramu legislativních kroků k zajištění uplatňování technických předpisů Evropských společenství v ČR po 1. lednu 2003) směrnice 68/89/EHS transponována do vyhlášky č. 391/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o označování, měření a klasifikaci dříví. Směrnice byla transponována proto, aby byla k dispozici každému, kdo ji po vstupu ČR do EU bude využívat, a aby tak bylo zaručeno, že třídění dříví označeného podle EHS se bude provádět předepsaným a jednotným způsobem v rámci jednotného ekonomického prostoru. U dříví, které nebude přímo označeno jako “klasifikováno podle EHS”, se postupuje jako doposud, tzn. že technické parametry surového dříví jsou považovány za oblast určenou vždy dohodou mezi převádějícím a nabyvatelem.

Ve smyslu čl. 75 Evropské dohody, příslušných vládních nařízení a členství ČR v CEN (Evropský výbor pro normy) jsou do soustavy českých technických norem v oblasti surového dříví zavedeny následující evropské normy:EN 1310 (48 0206) Kulatina a řezivo - Metody měření vad, EN 1311 (48 0207) Kulatina a řezivo - Metody měření biologického poškození, EN 1315-1 (48 0053) Třídění podle rozměrů - část 1: Listnatá kulatina a EN 1315-2 (48 0053) Třídění podle rozměrů - část 2: Jehličnatá kulatina, EN 1316-1 až 3 (48 0065) Listnatá kulatina - Třídění podle jakosti - část 1: Dub a buk, část 2: Topol, část 3: Jasan a javory, ENV 1927 - 1 až 3 (48 0064) Jehličnatá kulatina - Třídění podle jakosti - část 1: Smrky a jedle, část 2: Borovice, část 3: Modříny a douglasky, z oblasti názvosloví kulatiny a řeziva EN 844-1 až 12, kde jsou v části 2: Obecné termíny pro kulatinu, v části 5: Termíny pro rozměry kulatiny, části 8: Termíny pro znaky kulatiny.

Evropské normy jsou předpisem doporučeným k využití obdobně jako České technické normy (např. ČSN 48 0050, ČSN 48 0055 a ČSN 48 0056, které stanovují požadavky na měření, výrobu a dodávání sortimentů surového dříví). Přesto, že normy nejsou závazné, jsou lesnickou praxí využívány a jsou uvedeny i v publikaci “Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice”, kterou v roce 2002 zpracovala komise složená ze zástupců Společenstva dřevozpracujících podniků ČR, Svazu zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu, České asociace podnikatelů v LH, státního podniku Lesy ČR a Hradecké lesní a dřevařské společnosti, a. s.). Výroba surového dříví (sortimentů) se tedy řídí na základě individuálních ujednání ustanoveními norem (viz $ 3, odstavce (4) uvedené vyhlášky) a požadavky odběratelů.

Zavedené evropské normy totiž dosud nepokrývají oblast měření a stanovení objemu surového dříví. Měření a stanovení objemu dříví v členských státech EU se v současné době stále provádí podle požadavků předpisů na národní úrovni a ne podle směrnici Rady 68/0089/EHS z ledna 1968, která nevystihuje všechny současné požadavky na měření surového dříví a stanovení objemu zakotvené nejen v lesnické praxi ČR.

V roce 2003 byly pracovní skupinou technické komise CEN/TC 175 porovnány metody měření dříví v jednotlivých evropských zemích. Bylo konstatováno, že se v Evropě používá celá řada různých způsobů měření vycházejících z místních podmínek LH a tradičních postupů i zvyklostí. Různé metody měření dávají různé výsledky, a jsou proto vzájemně nekompatibilní. Se zaváděním nových těžebních technologií se objevil přechod od manuálních způsobů měření k metodám automatizovaným prováděným buď přímo při těžbě, nebo na zpracovatelských závodech. To jsou hlavní důvody, proč je těžké připravit od počátku devadesátých let minulého století návrh jednotné evropské normy. Poslední verze návrhu normy prEN 1309-2 z prosince 2003 je připravena k připomínkovému řízení v rámci CEN ve dvou verzích:

- dokument N 315 obsahuje Přílohu A, kde jsou citovány národní nebo regionální předpisy jednotlivých států, které jsou jimi používány pro měření dříví a stanovení objemu;

- dokument N 316 pro státy, které nemají vlastní předpisy, obsahuje navíc Přílohu B, která specifikuje měření a stanovení objemu.

Zavedení a schválení této normy v rámci CEN (očekává se v dubnu 2006) je předpokladem zamezení technických překážek obchodu v rámci volného trhu a zrušení (popř. novelizace) vývojem překonané sektorové směrnice EHS. Pokud bude zachována možnost měření podle národních pravidel uvedených jmenovitě v příloze zmíněné normy, nedojde k narušení statistického vykazování a odstraní se tím především nejzávažnější rozdíl při srovnání s našimi normami, kterým je odlišný způsob zaokrouhlování při měření rozměrů.

Platné evropské normy (EN) z oblasti surového dříví vykazují v některých ustanoveních odklon od uvedené směrnice EHS a v některých požadavcích se odlišují i od mezinárodně schválené normy ISO 4480, jejíž požadavky jsou zakotveny v ustanoveních ČSN 48 0050. Na druhé straně zůstávají v evropských normách i nadále některá ustanovení směrnice EHS a zavádějí se další požadavky, které jsou v našich předpisech nové. České technické normy z oblasti surového dříví jsou založeny na hospodárném využití obnovitelné suroviny a zajišťují optimální zaměnitelnost jednotlivých sortimentů surového dříví. V současné době nelze ČSN z oblasti surového dříví beze zbytku zaměnit za stávající evropské normy (EN), a proto je nutno dále aktivně spolupracovat při tvorbě předpisů a jejich revizích, vycházet z pracovních programů CEN a schválených rezolucí a výhledově dosáhnout shody regionálních evropských norem (EN) s normami mezinárodními (ISO) i za předpokladu, že obchodování s dřívím je v ČR při jeho současném přebytku realizováno pouze na evropském trhu.

10. STÁLÝ LESNICKÝ VÝBOR

Stálý lesnický výbor byl založen na základě rozhodnutí Rady č. 367/1989 s cílem zajistit užší a trvalejší spolupráci v lesnictví mezi jednotlivými členskými zeměmi a Komisí, především vzájemným informováním o situaci a vývoji v lesnictví a o politice v této oblasti.

11. VÝBORY S LESNICKOU A DŘEVAŘSKOU TÉMATIKOU

Výbor pro politiku ES týkající se lesnictví a průmyslových odvětví založených na lesnictví (rozhodnutí Komise 97/837/ES)

I Bude radit EK v průmyslových aspektech politik ES ovlivňujících průmyslová odvětví založená na lesnictví, a také v souvislosti s tržními a jinými ekonomickými úvahami ovlivňujícími lesní produkty v ES nebo poptávku po nich.

- Skládá se z 23 členů (5 členů - sektor lesnictví, 6 - průmysl zpracovávající vlákninu, 6 - průmysl pro výrobu a další zpracování celulózy, papíru a prken, 6 - tiskařský a vydavatelský průmysl).

- Má značný politický vliv při přijímání rozhodnutí EU v oblasti zpracování dřeva - je třeba věnovat jeho činnosti a přípravě na členství vysokou pozornost.
Stálý výbor pro osivo a reprodukční materiál v zemědělství, zahradnictví a lesnictví (rozhodnutí Komise 66/399/EHS)

- Posuzuje otázky spojené s obchodováním s osivem a reprodukčním materiálem
Poradní výbor pro politiku Společenství při zpracování dřeva (rozhodnutí Komise 83/247/EHS)

- Pomáhá EK při projednávání politiky Společenství při zpracovávání dřeva, a zejména problémů spojených s poptávkou po dřevěných výrobcích ve Společenství a nabídkou dřeva, které je schopno tuto poptávku uspokojit.

- Skládá se z 27 členů (8 - vlastníci a lesnické činnosti, 8 - zpracovatelský průmysl dřeva, 4 - obchod se dřevem a produkty ze dřeva, 7 - mimořádné osobnosti znalé problematiky).

12. LESNICKÁ POLITIKA EU

Jde o nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2494/2000 o opatřeních na podporu ochrany tropických lesů a jiných lesů rozvojových zemí a udržitelného hospodaření v nich.

Nařízení nepředpokládá povinnost přímé účasti nečlenských států na předpokládaném programu pomoci, i když taková pomoc (ať již finanční, nebo poradenská) je dle nařízení přípustná a vítaná. České právo poskytnutí pomoci v takové formě nevylučuje. Jelikož v případě finanční pomoci se předpokládá poskytování pomoci především přímo z prostředků EU, pouze výjimečně z prostředků členských států, je rozsáhlejší účast ČR na realizaci nařízení podmíněna vstupem do EU. ČR by se však na realizaci obsahu nařízení měla přesto podílet přinejmenším v podobě aktivního pozorovatele.

Stručný závěr k lesnické klíčové legislativě

Schválením zákona o obchodování s reprodukčním materiálem lesních dřevin a schválením vyhlášky o klasifikaci surového dříví bude v lesnictví zabezpečena plná právní kompatibilita s AC k datu přijetí ČR do EU. V rámci klíčové lesnické legislativy a přístupového jednání ČR nevyjednala pro odvětví LH žádné výjimky a přechodná období.

Implementace evropského práva do lesnické legislativy ČR však ještě neznamená automatické prosazení do běžné praxe. Budeme se muset přizpůsobovat řadě nových požadavků, na které jsme dosud nebyli zvyklí. Zda-li dojde k rychlému zavedení evropských legislativních požadavků do praxe, či nikoliv (vymáhání práva), bude hodně záležet na váhavém, či nekompromisním a profesionálním přístupu ze strany našich kompetentních institucí.

Obsah článku vychází z knihy Lesnicko-dřevařský sektor a Evropská unie (Jiří Matějíček, Lukáš Jakubec) a byl aktualizován za přispění Bc. L. Jakubce, Ing. V. Vančurové a s využitím dalších konzultací.

Adresa autora:
Ing. Jiří Matějíček, CSc.
VÚLHM Jíloviště Strnady
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.