Archiv časopisu Lesnická práce

Petr Zahradník, ředitel VÚLHM

Vážení čtenáři,

letošní rok můžeme bez nadsázky nazvat kůrovcovým. Po několika letech, kdy s lýkožroutem smrkovým (ale i ostatními druhy kůrovců) nebyly výraznější problémy s výjimkou několika málo specifických lokalit, lze očekávat rozsáhlé přemnožení více druhů kůrovců na celém území naší republiky. Příčina tohoto stavu je všem jasná - mimořádně teplý a suchý rok 2003. Dlouhodobé nadnormální teploty urychlily vývoj kůrovců, takže téměř na celém území byly dokončeny tři generace a na nejteplejších místech byla založena (i když ne dokončena) generace čtvrtá. To vedlo k rychlému nárůstu populace lýkožrouta smrkového, ke kterému za normálních podmínek potřebuje i dva roky. To je hlavní důvod, proč i z nízkého základu populace tak rychle narostla. Abnormálně nízké srážky ve vegetačním období vedly naopak k výraznému snížení vitality porostů, tedy i ke značnému poklesu jejich obranných reakcí (zalévání nalétávajících brouků pryskyřicí). Ty přitom hrají významnou úlohu při snižování populace lýkožrouta.

Michal Třeštík

Vážení čtenáři,

v tomto čísle otevíráme vloženým letákem Lesní ochranné služby (LOS) a úvodníkem ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Petra Zahradníka pomyslný "kůrovcový rok". V dubnovém čísle Vám přineseme několik dalších článků s kůrovcovou tematikou. Neodpustím si, tak jako skoro už pravidelně na tomto místě, vyzvat Vás k zasílání dotazů či námětů, abychom Vám alespoň malou měrou pomohli zvládnout tento nelehký rok. Uvítáme také Váš tip či pozvání na místa, kde budete s kůrovcem bojovat, abychom mohli přinést praktickou reportáž.

Michal Třeštík

Přinášíme Vám aktuální informace o dění kolem státního podniku LČR. Během ledna 2004 došlo k personálním změnám na ředitelství a byla ohlášena změna organizačního schématu. 19. února uspořádal ministr zemědělství Palas tiskovou konferenci, na které informoval mj. i o předběžných výsledcích kontroly NKÚ u LČR a chystaných organizačních změnách na MZe. Připojujeme i vyjádření bývalého ředitele LČR Jiřího Olivy k těmto výsledkům.

Jiří Matějíček

V minulém čísle LP (str. 68) jsme představili tři z klíčových oblastí lesnické legislativy (1. Lesnická opatření v zemědělství, 2. Lesnická statistika, 3. Strukturální opatření v lesním hospodaření). V následujícím textu se seznámíte se zbývajícími devíti oblastmi.

Aleš Nejedlý

Cena zdravých lesů je pro lidstvo v této době zcela nedoceněná. Užitečnost lesů pro život člověka by se v budoucnu měla stát stěžejním prvkem v oceňování lesů. Tomu ale bude muset předcházet přehodnocení preferencí lidstva, zásadní přehodnocení oceňování priorit a nastavení dotačních, legislativních a společenských podmínek určujících cenu přírodního obnovitelného zdroje. V tom je i zásadní rozdíl v přístupu k oceňování lesa environmentálně myslících lesníků (kteří cítí potřebu zakomponovat do ceny lesa jeho užitečnost pro člověka všeobecně) na straně jedné a investorů - resp. ekonomů (kteří jsou pod tlakem společností nastavených finančních pravidel) na straně druhé.

Václav Skuhravý

Bejlomorka borová je malý komárek o velikosti 3 mm, jehož larvy žijí v bázi jehlic borovice lesní a borovice kleče. Výskyt tohoto druhu se v Krkonoších na klečových porostech postupně zvyšoval od roku 1998 a nápadný a plošně rozsáhlý byl zvláště v roce 2002 a 2003. Od jara je přítomnost bejlomorky téměř nepozorovatelná. Od konce srpna však jehlice tohoročních výhonků začínají žloutnout a rezavět a v říjnu je již přítomnost tohoto druhu nápadná - porosty kleče žloutnou.

Václav Nárovec

V 80. letech minulého století stálo naše lesní hospodářství (LH) před rozhodnutím, jak se vyrovnat s rychle pokračujícím imisním poškozováním lesů a jak přistoupit k obnově odumírajících porostů. Upřednostněná strategie vyústila ve velkoplošné odtěžování lesa, na které navázalo zalesňování vzniklých holin. Usilovalo se mj. o snižování vleklých ztrát sazenic po zalesnění, o rychlé odrůstání kultur a o včasné zajištění zakládaných porostů. K dosažení uvedených cílů měla přispět i plošná chemická meliorace degradovaných lesních půd a lokální aplikace hnojiv k sazenicím. Na úseku individuálního přihnojování lesních výsadeb tehdy zaznamenaly své nejrozsáhlejší použití různé typy hnojivých tablet, tj. průmyslová hnojiva upravená do tvaru tablet. Mimořádný rozsah tehdejších zalesňovacích úkolů i nepříznivé poměry velkoplošných holin na imisemi nejvíce zatížených horských lokalitách předznamenaly i řadu současných problémů s obnovou lesa.

Václav Nárovec, František Šach

V únorovém čísle Lesnické práce předložil kolektiv pracovníků katedry pěstování lesa FLE ČZU v Praze ke kritickému posouzení studii, popisující první kladné výsledky aplikací hnojiv řady Silvamix v lesních porostech. V jednom z interpretovaných zalesňovacích experimentů (Jizerka v Jizerských horách) autoři studie porovnávali účinky přihnojení výsadeb smrku ztepilého tabletovaným hnojivem Silvamix s efektem meliorace půdy (půdního prostředí ve výsadbové jamce) prostřednictvím mleté amfibolitové horniny. Na dílcích meliorovaných amfibolitovou moučkou zmiňují ujmutí téměř všech (“prakticky nulovou úmrtnost”) vysazovaných sazenic v prvních několika letech po založení pokusu. S přihlédnutím k horské poloze dané lokality a její exponovanosti k vlivům imisí jde v každém případě o pozoruhodný a zaznamenání hodný experimentální výsledek. Historické, nedávné i současné aspekty použití bazicky působících silikátových hornin (“bazických mouček”) při obnově lesa jsou proto námětem doplňujícího komentáře k prezentovanému poznatku.

Vladimír Simanov

Seminář s tímto názvem se uskutečnil 15. ledna v Kostelci nad Černými lesy. Podnět k uspořádání semináře vzešel z úvah zástupců mikroregionu Černokostelecko řešit současnou energetickou situaci alternativním způsobem. Protože Lesnická práce na svých stránkách pravidelně informuje o využívání alternativních zdrojů energie, stala se partnerem a spolupořadatelem celé akce.