Druhová čistota uznaných porostů dubu
Marie Benedíková, Jolana Kyseláková
Uznané porosty dubu letního (Quercus robur L.) a zimního (Q. petraea (Matt) Liebel.) v ČR nejsou v některých případech druhově čisté, protože správné botanické determinaci jednotlivých druhů, která může být komplikována výskytem kříženců, nebyla v minulosti věnována patřičná pozornost. Ve směrnici EU č. 1999/105/EC o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin ze dne 22. 12. 1999 je v příloze VII (část A) stanoveno, že do oběhu lze uvádět osivo s 99% druhovou čistotou. Před vstupem do EU a přijetím zákona 149/2003 Sb. se proto přistoupilo k ověření druhové čistoty porostů dubu uznaných pro sběr osiva, v první fázi porostů fenotypové třídy A. V souvislosti s přípravou zákona č. 149/2003 Sb. stanovilo ministerstvo zemědělství (MZe) úkol přezkoumat druhové složení porostů dubu fenotypové třídy A, uznaných ke sběru osiva. Projekt se mj. zabýval i různými metodami rozpoznávání obou hlavních druhů dubu a přezkoumáním druhové čistoty porostů fenotypové třídy A uznaných pro sběr osiva.
Oba naše nejhojněji se vyskytující druhy dubu (dub letní, dub zimní) lze poměrně snadno rozlišit na základě morfologických znaků na listech, jestliže jde o čisté druhy. Dobrými rozlišovacími znaky jsou délky listových řapíků, a zejména délka stopek u žaludů. Složitější je určování dalších druhů, popř. hybridních jedinců, které se však v uznaných porostech objevují většinou jen sporadicky. U nich jsou kromě morfologie listů důležitými určovacími znaky např. odění letorostů a listů a délka stopky číšek žaludů. Hlavní problém spočívá v tom, že v řadě porostů se v současné době vyskytuje směs obou hlavních druhů, možná je i přítomnost hybridů. Porosty (populace) tedy často nelze zařadit k jedinému druhu, což je předpokladem k uznání porostu pro sběr osiva (Benedíková, Beranová, LP 6/2003).
Sběr, určování a třídění materiálu
Při řešení úkolu byla navázána spolupráce s pracovištěm Dolnosaského lesnického výzkumného ústavu v Escherode v Německu, odkud byl získán počítačový program na rozlišování dvou základních druhů Q. robur a Q. petraea včetně ověřené metodiky (Svolba 2000).
V každém zkoumaném porostu byl odebírán reprezentativní vzorek 300 listů (příp. číšky žaludů se stopkami). Zařazení k příslušnému druhu bylo prováděno na základě výsledků diskriminační analýzy údajů bonitace morfologických a biometrických znaků na listech. Podrobná metodika sběru vzorků a jejich hodnocení byla popsána v LP 6/2003.
Po zpracování výsledků byly jednotlivé porosty podle své druhové čistoty zařazeny do pěti následujících kategorií:
- 1. druhově čistý porost s povolenou příměsí do 1 %;
- 2. porost s příměsí jiného druhu do 10 %;
- 3. porost s příměsí jiného druhu nad 10 %;
- 4. porost s příměsí jiného druhu nad 10 % a s podílem hybridů;
- 5. druhově čistý porost jiného druhu, než pro který byl uznán.
Na základě takto získaných výsledků byla navržena opatření pro sběr reprodukčního materiálu v uznaných porostech podle jejich druhové čistoty a navrženy změny v rejstříku uznaných zdrojů.
V rámci přezkoušení druhové čistoty uznaných porostů ke sklizni osiva dubu letního a dubu zimního kategorie A byl v letech 2001 až 2004 proveden sběr určovacího materiálu ve všech uznaných dubových porostech v ČR kategorie A. Nejvíce uznaných porostů bylo v přírodních lesních oblastech Polabí (LS Nymburk, LS Hořice, LS Rychnov nad Kněžnou, LS Opočno, Hradec Králové, LD Uhersko), Středočeská pahorkatina (LZ Dobříš), Západočeská pahorkatina (LS Plasy), Křivoklátsko (LS Křivoklát), Jihočeské pánve (LS Hluboká n. Vltavou, LS Třeboň, LS Nové Hrady, LS Jindřichův Hradec), Jihomoravské úvaly (NP Podyjí, LZ Židlochovice, LS Strážnice), Drahanská vrchovina (ŠLP Křtiny), Hornomoravský úval (LS Prostějov, LS Bystřice pod Hostýnem, LS Šternberk), Předhoří Českomoravské vrchoviny (LS Třebíč) a Bílé Karpaty (LS Luhačovice).
Druhová čistota porostů
Kategorizace na základě druhové čistoty
Celkový přehled uznaných porostů dubu fenotypové třídy A, zařazených do kategorií podle jejich počtu a procent udává tabulka 1. Z 218 hodnocených porostů bylo 130 porostů s převládajícím dubem letním (59,6 %) a 88 porostů s převládajícím dubem zimním (40,4 %).
Druhová čistota podle PLO
Porosty dubu letního splňující požadavek druhové čistoty najdeme v PLO 17, 34 a 35, přitom v moravských úvalech jsou s jedinou výjimkou všechny porosty v kategorii 1. V Polabí je v této kategorii pouze 33 %, v kategorii 2 16 % a v kategorii 3 41 % porostů. Porosty dubu zimního převážně kategorie 1 jsou v PLO 6, 7, 8 a 33.
Druhová čistota podle LVS
V 1., dubovém LVS výrazně převládají druhově čisté porosty dubu letního kategorie 1 (82 % z celkem 71 porostů). Ve 2., buko-dubovém LVS je nejvíce porostů s převládajícím dubem letním v kategorii 3 (35 %), následují porosty dubu zimního kategorie 1 (24 %). Ve 3., dubo-bukovém LVS je 52 % uznaných druhově čistých porostů dubu zimního kategorie 1; vyskytují se však také čisté porosty dubu letního (7 %). Ve 4. LVS (bukovém) převládají u obou druhů smíšené porosty kategorie 3. Zajímavostí je výskyt čistého porostu dubu letního v 5., jedlobukovém LVS v nadmořské výšce 720 m.
Druhově čisté jsou souvislejší porosty
Z analyzovaných 218 porostů splňuje požadavek 99 % druhové čistoty (kategorie 1) pouze 113 porostů (52 %). Z toho 69 porostů je tvořeno dubem letním a 44 porostů dubem zimním. Příměs do 10 % (kategorie 2) má 37 porostů, vysokou příměs jiného druhu dubu (kategorie 3) – až 50 % - má 68 porostů. Významnější zastoupení hybridů (kategorie 4) nebylo prokázáno. Kategorie 5 při vyhodnocení nebyla zjištěna. Podíl na tom má i skutečnost, že v dříve zpracovávaných LHP nebyl dub letní a zimní rozlišován.
Pokud porovnáme výsledky šetření u nás a ze tří spolkových zemí v Německu, zjistíme, že požadavek na čistotu druhu u dubu letního u nás splňuje 61 % porostů a v Německu 66 %. U dubu zimního je to u nás 39 % a v Německu 64 % porostů. Kategorie 2 a 3 nebylo možné srovnávat, protože nastavená kritéria byla v Německu přísnější než u nás. Do druhé kategorie jsou tam zařazeny porosty s příměsí vyšší než 3 % (u nás 10 %). U 105 porostů (7 %) v Německu zjistili kromě obou druhů i větší podíl hybridů.
Ukazuje se, že požadavek druhové čistoty splňují nejčastěji větší souvislé lesní celky přirozeného charakteru a pravděpodobně i z větší části autochtonního původu. V porostech, které byly založeny převážně uměle, bývá vyšší pravděpodobnost výskytu směsi obou hlavních druhů. S výjimkou rozsáhlých lesních celků východně od Hradce Králové (bývalý LHC Vysoké Chvojno) jde většinou o méně souvislé, často soukromé lesy.
Obecně uváděný předpoklad, že v 1. a 2. LVS roste nejlépe dub letní, od 3. LVS dub zimní, se při našem šetření v porostech fenotypové třídy A nepotvrdila. U dubu letního platí pouze pro 1. LVS, zatímco už ve 2. LVS převládají druhově čisté porosty dubu zimního.
Navržená pěstební opatření
Pro jednotlivé kategorie porostů určené na základě šetření druhové čistoty jsou navržena následující pěstební opatření, která by měla umožnit zajištění reprodukčního materiálu dubu letního a zimního při respektování požadavků zákona 149/2003 Sb.:
- u porostů kategorie 2 (příměs jiného druhu do 10 %) se navrhuje jednotlivé stromy identifikovat, označit, vyloučit ze sběru osiva a při probírce vytěžit.
- u porostů kategorie 3 (příměs nad 10 %) a kategorie 4 (příměs nad 10 %, případně s podílem hybridů) je navrženo jejich vyřazení z rejstříku zdrojů reprodukčního materiálu.
V případě, že jde o perspektivní, vysoce kvalitní a stanovištně přizpůsobené porosty, budou vedeny ve zvláštní evidenci jako porosty se sníženými požadavky na druhovou čistotu dubu a bude navržen způsob jejich dalšího využívání (např. přirozená obnova).
Výsledky kontroly druhové čistoty uznaných porostů dubů byly zaslány MZe, LČR a dalším vlastníkům příslušných porostů. Návrh změn v rejstříku uznaných zdrojů vyplývá z tabulky 1 a byl dán na vědomí pracovišti VÚLHM ve VS Uherské Hradiště, oddělení uznávání a evidence zdrojů reprodukčního materiálu. U porostů kategorie 3 je navrženo jejich vyřazení z rejstříku zdrojů reprodukčního materiálu. V tomto případě pro vlastníka vyplývá povinnost informovat příslušný krajský úřad a pověřenou osobu (VÚLHM Jíloviště) o zrušení zdroje.
Poděkování: Autorky článku děkují za spolupráci Ing. Josefu Švolbovi a Lesnickému výzkumnému ústavu Dolního Saska v Escherode za poskytnutí počítačového programu a metodiky.
Článek vznikl s finanční podporou NAZV v rámci výzkumného projektu QC 1420 „Výzkum proměnlivosti a opatření k zachování a reprodukci genových zdrojů domácích druhů dubu“, který byl řešen v letech 2001–2004 ve VS Uherské Hradiště ve spolupráci s útvarem biologie a šlechtění lesních dřevin VÚLHM Jíloviště–Strnady.
Seznam použité literatury je k dispozici u autorek.
Adresa autorek: Ing. M. Benedíková
Ing. J. Kyseláková
VÚLHM Jíloviště – Strnady
VS Uherské Hradiště
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.