Archiv časopisu Lesnická práce

Mezinárodní unie lesnických výzkumných organizací (IUFRO – International Union of Forest Research Organisations) v rámci svých sekcí a pracovních skupin koordinuje a propaguje lesnické vědy i lesnictví jako samostatný soubor oborů vědecké a hospodářské činnosti i společenských aktivit. Na celosvětové úrovni organizuje vrcholná setkání – kongresy – pořádané s pětiletou periodicitou. Ten poslední se uskutečnil ve dnech 8.–13. srpna 2005 v australském Brisbane a byl věnován aktuální problematice: Lesy v rovnováze – spojení tradic a technologie. Tomuto tématu je věnována mimořádná pozornost právě v podobných ekonomikách, jako je australská. I Česká republika měla na kongresu svou delegaci, jejímž členem byl i děkan FLE ČZU v Praze, prof. Vilém Podrázský. Právě jeho jsme se ptali na dojmy z celosvětového setkání, na naše postavení a úroveň našeho lesnického výzkumu, ale i na to, jak hodnotí své působení ve funkci děkana.

Petr Zahradník

Po uplynutí více než dvou let od schválení Národního lesnického programu (NLP) vládou České republiky (usnesení č. 53/2003 z ledna 2003) se potvrzuje, že se tento dokument, podobně jako tomu je v jiných zemích Evropské unie, stal i u nás základním koncepčním materiálem lesního hospodářství. Na jeho naplňování se podílí spolu s koordinujícími resorty zemědělství a životního prostředí týmy odborníků z lesnictví i z dalších souvisejících a navazujících oborů. Seminář, uspořádaný 28. dubna 2005 ministerstvem zemědělství (MZe) a ministerstvem životního prostředí (MŽP) spolu s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Jíloviště-Strnady (ten byl pověřen koordinací prací na zajišťování NLP) v Hradci Králové, byl vhodnou příležitostí k vyhodnocení dosažených výsledků a upřesnění budoucích záměrů.

Karel Vančura

Koncepce národních lesnických programů (NLP) se v rámci mezinárodních lesnických procesů objevuje již téměř 20 let. Myšlenka původně určená pro rozvojové země bez tradice odpovědného hospodaření v lesích se v polovině 90. let uplatnila i v Evropě. V současnosti je NLP považován za koncept pro zajištění TUH v lesích způsobem, který respektuje národní suverenitu a odpovídá místním zvykům a podmínkám a v tomto ohledu je spjat s kritérii a indikátory udržitelného hospodaření v lesích. Navíc tyto programy mohou překlenout mezery mezi mezinárodními závazky týkajícími se lesů a postupy používanými v národní lesnické praxi. EU ve své lesnické strategii zahrnuje NLP mezi základní nástroje, jimiž členské státy mohou naplňovat mezinárodní závazky, principy a doporučení, zejména pokud se týká TUH v lesích. Ustavení fungujícího sociálního a politického rámce pro takové hospodaření v lesích je všeobecným cílem NLP v Evropě.

12. 9. 2005 zveřejnily Lesy České republiky, s. p., (LČR) výsledky druhého kola výběrových řízení (vyhlášeného 24. 6.) na uzavření Rámcové smlouvy na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouvy na provádění pěstebních činností a Smlouvy na provádění těžebních činností v rámci jedné smluvní územní jednotky (dále jen „Výběrové řízení“ – VŘ). Výsledky prvního kola VŘ a komentáře k nim najdete v LP 4/2005. Do druhého kola bylo zahrnuto 37 % procent rozlohy lesů spravovaných státním podnikem a tato plocha byla rozdělena do 120 SÚJ. Celkový objem těžby je odhadován na 2,6 mil. m3. Přihlášky podalo 158 zájemců, celkové množství podaných přihlášek je 1072. Firmy by měly začít vykonávat nasmlouvané činnosti 1. 1. 2006. I toto kolo tendrů však navzdory proklamovanému zvýšení transparentnosti provázelo mnoho protestů, nejasností, obvinění a kritiky ze strany lesnických firem.

Dne 5. 9. 2005 zveřejnila Správa NP a CHKO Šumava navrhovanou podobu nové zonace národního parku, která znamená rozšíření tzv. bezzásahových zón. Celému problému se věnuje mnoho pozornosti v odborných i veřejných kruzích, situace se stala díky angažovanosti obcí vděčným objektem médií a na stranu odpůrců „umělého vytváření divočiny“ se postavil dokonce i prezident. Tématu byl věnován VIII. sněm lesníků ČR (viz LP 7/2005, str. 12). 1. 9. se také ve Volarech konala veřejná panelová diskuse za účasti politiků, lesníků, zástupců Správy  NPŠ i zastupitelstev obcí, k níž se v některém z dalších čísel LP vrátíme. Zonace by měla být definitivně schválena do konce letošního roku.

Václav Skuhravý

Zelenou střechou Evropy se nazývá nejrozsáhlejší komplex lesů  v Evropě – v užším smyslu zaujímá Šumavu a Bavorský les, v širším pak i Hornofalcký les a Český les. Lidé v médiích často slyší, jakou ekologickou cenu má hospodářský les, kde se lýkožrout smrkový musí hubit, ale zároveň je ve významných chráněných oblastech les ponechán na pospas lýkožroutu smrkovému, ač tam má lesní ekosystém cenu daleko vyšší.

V poslední době se mezi lesnickou veřejností, v odborných časopisech, ale i v masmédiích obrací ze všech stran téma „zisk vlastníka lesa z lesního majetku“. Je to s největší pravděpodobností proto, že předchozí vedení ministerstva zemědělství (MZe), po vyčerpání a neúspěchu všech uváděných důvodů, kterými obhajovalo praktickou likvidaci odvětví LH na MZe a změny na LČR, vsadilo na kartu nedostatečného zisku ze státních lesů. V této věci je však argumentováno tak povrchně a nekvalifikovaně, že není na škodu připomenout si, co zisk na lesním majetku tvoří, a hlavně, co jej ovlivňuje.

Marie Benedíková, Jolana Kyseláková

Uznané porosty dubu letního (Quercus robur L.) a zimního (Q. petraea (Matt) Liebel.) v ČR nejsou v některých případech druhově čisté, protože správné botanické determinaci jednotlivých druhů, která může být komplikována výskytem kříženců, nebyla v minulosti věnována patřičná pozornost. Ve směrnici EU č. 1999/105/EC o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin ze dne 22. 12. 1999 je v příloze VII (část A) stanoveno, že do oběhu lze uvádět osivo s 99% druhovou čistotou. Před vstupem do EU a přijetím zákona 149/2003 Sb. se proto přistoupilo k ověření druhové čistoty porostů dubu uznaných pro sběr osiva, v první fázi porostů fenotypové třídy A. V souvislosti s přípravou zákona č. 149/2003 Sb. stanovilo ministerstvo zemědělství (MZe) úkol přezkoumat druhové složení porostů dubu fenotypové třídy A, uznaných ke sběru osiva. Projekt se mj. zabýval i různými metodami rozpoznávání obou hlavních druhů dubu a přezkoumáním druhové čistoty porostů fenotypové třídy A uznaných pro sběr osiva.

Zdeněk Vaněk

V létě 1930 se uskutečnila vycházka Ústředí československého lesnictva. K této příležitosti sepsal dr. Ing. Štěpán Duschek, přednosta schwarzenberské lesní zařizovací kanceláře, „Průvodce k vycházce Ústředí Československého lesnictva v r. 1930“ (dále jen Průvodce). Máme tak možnost srovnat nejen tehdejší a dnešní popis porostů, ale i přístup tehdejších vlastníků a uznávaných odborníků s přístupem a hospodářskými postupy vlastníka dnešního – státu, resp. LČR. Přestože se ve světě stalo mnoho převratných událostí, ukazuje se, že les žije svým vlastním tempem, svými nadčasovými zákonitostmi. Po mnoha desetiletích se v podstatě nemění okruh problémových úkolů hospodaření v oboře ani metody ochrany lesa proti škodám.

V Prachaticích se od 14. do 16. září konal 11. ročník nejstarší lesnické výstavy u nás – Euroforest 2005. Výstava s vůní lesa, jak hrdě hlásá slogan, však voněla spíše bahnem... Na vině nebylo jen počasí, ale především nezvládnutá organizace celé akce.