Zisk v lesním hospodářství
V poslední době se mezi lesnickou veřejností, v odborných časopisech, ale i v masmédiích obrací ze všech stran téma „zisk vlastníka lesa z lesního majetku“. Je to s největší pravděpodobností proto, že předchozí vedení ministerstva zemědělství (MZe), po vyčerpání a neúspěchu všech uváděných důvodů, kterými obhajovalo praktickou likvidaci odvětví LH na MZe a změny na LČR, vsadilo na kartu nedostatečného zisku ze státních lesů. V této věci je však argumentováno tak povrchně a nekvalifikovaně, že není na škodu připomenout si, co zisk na lesním majetku tvoří, a hlavně, co jej ovlivňuje.
Zdroj tržeb
Tržby a jejich výše jsou základním faktorem, ovlivňujícím zisk. V ČR je obvyklé, že tržby za dřevo tvoří cca 90 % tržeb z lesního majetku. Realizace dalších tržeb, např. za vodu, lesní plody, suroviny, turismus apod. je v ČR z legislativních i sociálně-historických důvodů dosud téměř vyloučena. Například v Rakousku může vlastník lesa prodávat vodu, která pramení na jeho pozemcích, což může přinášet velké tržby. V případě Rakouských spolkových lesů tvoří spolu s tržbami z deponií, těžby materiálů, pronájmu pozemků (sjezdovky) apod. cca 40 % celkových tržeb podniku. Podobná situace je ve Skandinávii. Vyplývá z toho nemožnost srovnávání výše tržeb s lesními majetky z těchto zemí.
Náklady
Náklady jsou dalším důležitým faktorem pro tvorbu zisku. Lze předpokládat, že v dohledné době bude jejich průběh v lesnicky vyspělých zemích srovnatelný, až na jednu výjimku. Tou jsou náklady, které vyplývají z legislativních podmínek, za nichž je lesnická činnost realizována. Jde například o povinnost zalesnění do 2 let, stanovení max. výše těžby, povinnosti provádět výchovné zásahy v určeném rozsahu, povinnosti vysazovat meliorační a zpevňující dřeviny (MZD), povinnosti dodržovat stanovené velikosti sečí a způsob jejich přiřazování apod. Lesní zákon 289/1995 Sb. je v tomto směru nejpřísnějším zákonem v Evropě a zřejmě i na světě. To však znamená jen další náklady, jichž jsou naši zahraniční konkurenti ušetřeni, protože lesní zákony zemí, se kterými se tak rádi srovnáváme, taková ustanovení neznají. Tato věc je tak závažná, že pokud nedojde k vyrovnání legislativních podmínek pro lesní hospodářství v zemích EU, bude to znamenat ztrátu konkurenceschopnosti českých vlastníků lesů. Jejich dřevo vyrobené v souladu s českým zákonem bude tak drahé, že může být bez dotací neprodejné. Rovněž tato skutečnost přináší velkou subjektivitu do srovnávání nákladů mezi jednotlivými zeměmi.
Způsob obhospodařování majetku
Zisk je ovlivněn i způsobem, jakým se vlastník lesa chová ke svému majetku, a to jak k lesním porostům, tak k infrastruktuře, zejména lesní cestní síti a melioračním opatřením. Pokud nebude vlastník lesa investovat do stavby cest, jejich údržeb a oprav, pokud nebude pečovat o budovy a jiné lesnické stavby, může dosahovat - samozřejmě po omezenou dobu - relativně vysokých výnosů, ovšem na úkor svých následovníků. Zisk může být dále ovlivněn finančními a účetními operacemi. Mohou být například tvořeny různé rezervy či rezervní fondy, jejichž tvorba aktuální zisk snižuje ve prospěch příštích období. Zisk může být ovlivněn samozřejmě přírodními podmínkami - suchem, kalamitami, živelnými pohromami apod. V případě kalamit však bývá dopad na zisk obyčejně menší, než se proklamuje. Důvodem je ve většině případů vyšší těžba, jež svými tržbami pokryje nárůst nákladů a menší zpeněžení dříví.
Zázraky se nedějí
Domnívám se, že můžeme bez rizika prohlásit, že v ČR je naprostá většina lesních majetků dobře obhospodařována a dosahuje zisku, který je přiměřený podmínkám v ČR, velikosti lesního majetku a přístupu k němu. Pokud se objeví zásadnější odchylka, nikdy to neznamená nový zázračný způsob hospodaření, nebo naopak způsob odsouzeníhodný a špatný. V takovém případě vždy najdeme některý z důvodů výše uvedených. Příkladem může být přehled v tab. 1.
U soukromých lesů, které v souhrnu vykazují vyšší hospodářské výsledky, jsou tyto výsledky v jednotlivých letech nevyrovnané. Je to proto, že nevyrovnaná byla i výše těžby. V případě nejvyššího výsledku v letech 2001 a 2003 dosahovala průměrná hektarová výtěž cca 5,5 m3/ha oproti cca 5,3 m3/ha v lesích státních.
Ještě více než těžba ovlivňují hospodářský výsledek náklady na údržbu cestní sítě. Většina lesních cest v ČR leží na pozemcích státních lesů a výše finančních prostředků přímo investovaných do jejich údržby ovlivňuje hospodářský výsledek na jeden hektar zásadním způsobem (viz tab. 2).
V případě, že bychom chtěli co nejobjektivněji porovnávat ziskovost hospodaření mezi státními a soukromými lesy, museli bychom vyloučit několik vlivů, zejména vliv nízkých nákladů na údržby cest, vliv obecně vyšších těžeb a nižších prostředků, investovaných do pěstební činnosti (PČ). Tabulka 3 uvádí hospodářský výsledek státních lesů, pokud by těžily v letech 2001–2003 stejně jako soukromé lesy a se stejnou intenzitou prováděly pěstební činnost a údržbu cest. Tabulka dokumentuje, jak ošidné a relativní je v lesním hospodářství srovnávání absolutních hodnot dosaženého zisku bez rozboru výnosů a nákladů, které k němu vedou.
Vliv způsobu prodeje dříví na HV
V poslední době jsme často svědky srovnávání způsobu prodeje dříví a jeho vlivu na hospodářský výsledek. Tabulka č. 3 nabízí otázku, jak asi musel být způsob prodeje dříví u pařezu realizovaný LČR v letech 1992–2002 „nevýhodný“, když poskytoval ve srovnání se soukromými i obecními majetky nejvyšší hospodářský výsledek z jednoho hektaru lesní půdy (obecní majetky měly dle tab. 1 ještě menší výnosy než majetky soukromé).
Z tohoto pohledu můžeme analyzovat i zázračné, mediálně proklamované trojnásobné zlepšení hospodářského výsledku u LČR v roce 2004 oproti roku 2003. Nutno podotknout, že objektivnější srovnání by bylo s rokem 2002, protože vykázaný zisk za rok 2003 nese všechny znaky destabilizace chodu podniku, motivované politickými důvody. Jestliže v září 2003 činil zisk 214 Kč/ha a rozpočet čekal na podzimní a zimní těžby s minimálními náklady v pěstební činnosti, nelze si jinak konečný roční výsledek vysvětlit.
Z tabulky 4 vidíme, že zlepšení HV je způsobeno nárůstem výsledku z finančních operací, který nastal díky změně situace na finančních trzích, a nárůstem provozního hospodářského výsledku o 179 mil. Kč. Tento nárůst však nebyl způsoben lepším zpeněžením hmoty nebo lepším způsobem hospodaření či obchodu. Byl způsoben omezením nákladů v oblasti pěstební činnosti a údržeb majetku, jak dokladují další data výroční zprávy.
Z tabulek 5 a 6 vyplývá, že kvůli navýšení provozního HV o 179 mil. Kč byla omezena pěstební činnost a opravy a údržba majetku o 471 mil. Kč a navíc oproti minulému roku prodán majetek v hodnotě 48 mil. Kč. Přírůstek tržeb za dříví tedy nebyl získán lepším obchodem, ale zvýšením těžeb. Navíc byl spotřebován vnitřním chodem podniku.
Absolutní porovnávání je zavádějící
To vše nepotvrzuje ani zlepšení hospodaření, ani proklamované možnosti zvyšování zisku LČR cestou odprivatizování jejich výrobně-ekonomického systému. Naopak prokazuje, že pokud by LČR neomezovaly pěstování lesa a péči o cesty, svážnice a budovy, byl by jejich provozní hospodářský výsledek záporný: -289 mil. Kč. Pokud by LČR těžily stejně jako v minulosti, dosáhla by ztráta dokonce -408 mil. Kč. Pokud bychom toto srovnání provedli s rokem 2002, byl by výsledek ještě nepříznivější.
Předchozí rozbor dokumentuje, jak mohou pouhé absolutní hodnoty hospodářského výsledku představovat zcela zavádějící informace o celém lesním hospodářství a jeho dalším vývoji. Hospodářský výsledek lesního majetku je vždy relativní, jeho tvorba podléhá mnoha vlivům a jeho růst neznamená vždy lepší hospodaření. Může být využit i zneužit k neodborným politickým rozhodnutím v době, která nesprávná politická rozhodnutí umožňuje, nebo dokonce vyžaduje. To je však už jiná kapitola v našem lesnictví.
Adresa autora: Ing. Jiří Oliva, Ph.D.
Katedra ekonomiky a řízení LH
FLE ČZU Praha
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.