Editorial 10/2005
Vážení čtenáři,
za vámi je v tuto chvíli mimořádně vydařené babí léto a do rukou se vám dostává říjnová Lesnická práce. V našem vydavatelství znamenalo září několik významných změn. Přestěhovali jsme se do nových prostor, více vyhovujících, větších a mnohem příjemnějších. Stěhování proběhlo pouze v rámci černokosteleckého zámku, takže nás najdete na stejné adrese. Důležitější změnou je odchod šéfredaktora, vůdčí osobnosti časopisu, která mu dává směr, vize a nápady.
Výhody i nevýhody této pozice tedy dočasně spadly na mě a měla jsem tak možnost si částečně vyzkoušet, jaké to bylo ještě před pár lety, kdy celý časopis zajišťoval jeden člověk. Odpověď na časté otázky, zda bude mít LP první šéfredaktorku, zní ale záporně, tuto ambici nemám. Hledáme na pozici šéfredaktora člověka, který bude mít chuť a invenci dát časopisu suverénní a charakteristickou tvář.
V této souvislosti v redakci přemýšlíme o tom, jakým směrem by se mohla Lesnická práce s novým "tahounem" posunout - zda směřovat dále k poněkud "provoznějšímu" zaměření nebo se více orientovat na vědu a výzkum. O tom byste měli ale rozhodovat hlavně vy, čtenáři. Přivítáme jakékoli vaše názory, zpětná vazba je trvale spíše vzácností. Pro nastupujícího šéfredaktora by byly podněty takového druhu jistě vítané. Protože ale víme, že málokterý čtenář pročte všechny články se stejným zaujetím, každého zajímá jiná oblast lesnictví, určitě nebudeme zcela opomíjet nebo zanedbávat nějakou z nich.
Říjnová Lesnická práce je možná více než obvykle orientovaná strategickým, politickým a ekonomickým směrem, ale již další číslo by mělo být naopak zaměřené hlavně na pěstování lesů, takže to neznamená žádnou změnu trendů. V letošním ročníku zaznamenáváme také vysoký zájem o články představující technologie či přípravky pro LH, a tak, abychom v jejich prospěch nezkracovali přední odbornou část, přidali jsme opět 8 stran navíc.
A závěrem jedna zajímavost: možná nevíte, že jeden z nejvyšších smrků u nás (některé prameny udávají, že zcela nejvyšší) roste ve středních Čechách. Většinou asi zcela nepovšimnuta zůstává skupinka 31 chráněných posázavských smrků přímo u silnice v údolí Kamenického potoka mezi Kamenicí a Čakovicemi, z nichž ten nejvyšší měří 58 m! Zkuste odhadnout, který z nich to je...