Výběrné hospodaření u Kutné Hory
Charakteristika majetku a vztahy s vedením města
- Můžete na úvod obecně charakterizovat vámi spravovaný majetek?
Město Kutná Hora vlastní 2357 ha lesa, převážné zastoupení tady má smrk – 60 %, následuje borovice v lesích kolem Labe a v Železných horách. Majetek spadá do třech přírodních lesních oblastí – převládající je Českomoravská vrchovina, dále Polabí a Středočeská pahorkatina. Máme tedy lesy u Přelouče, Kolína, Červených Janovic a Kutné Hory. Z jedné strany na druhou je to asi 35 km vzdušnou čarou.
- V kterých ze jmenovaných oblastí jsou dobré růstové podmínky a v kterých horší?
Růstové podmínky jsou nejlepší v oblasti Červených Janovic, kde je zastoupený převážně smrk. Horší jsou v borových lesích okolí Labe a u Bernardova. Nadmořská výška se pohybuje kolem 500 m. n. m. v oblasti Radvančic a Hetlína a 200 m n. m. v oblasti Starého Kolína.
- Majetek města je tedy roztříštěný?
Je hodně roztříštěný, město v minulosti postupně skupovalo okolní lesní majetky, protože potřebovalo dřevo při dolování stříbra v Kutné Hoře. Kvůli dolování také v okolí Kutné Hory nejsou žádné původní porosty. Po vytěžení blízkých lesů (zhruba od poloviny 16. století) se začalo plavit dříví z Krkonoš.
- Odkdy patří ty majetky, na kterých hospodaříte v současnosti, Kutné Hoře?
Z větších majetků město koupilo roku 1725 panství červenojanovické o výměře 686 ha a roku 1927 odprodal Quido Thun Hohenstein městu panství Nových Dvorů o výměře 1082 ha. Ostatní lesy město získávalo dalším skupováním a zalesňováním tzv. zeleného pásu kolem Kutné Hory za hospodaření pana Ing. Kratochvíla. Takže většina hospodářských i příměstských lesů Kutné Hory vznikala v 30. a 40. letech 20. století.
- Obecní lesy mají ze všech druhů vlastnictví jedny z nejnižších hektarových výnosů, což je často způsobováno tím, že spravují i městskou zeleň. Máte i vy tento problém?
Příměstských lesů máme naštěstí pouze 169 ha, tam je výtěžnost opravdu minimální. V nich se staráme spíše o údržbu, likvidaci černých skládek a provádění výchovných zásahů. Hlavní výtěžnost je z lesů hospodářských.
- Jak probíhalo financování na začátku fungování městských lesů? Poskytovalo vám město nějaké dotace a jaké jsou finanční toky mezi vámi a městem?
Město nám první rok poskytlo půjčku, již jsme museli splácet. Jsme samostatná organizace zřízená městem. Máme uzavřenou smlouvu a nájem, který městu odvádíme, se počítá jako podíl ze zisku. Městu připadne 90 % a nám zůstane 10 %. V počátku hospodaření jsme veškerý zisk mohli investovat zpět do majetku města.
- Jak probíhá komunikace s vedením města?
Zatím jsme neměli s městem vážnější problém a nikdy nás nenutilo do činností, jež by byly v rozporu se zákonem nebo se schváleným plánem. Při naší organizaci byla stanovená pětičlenná dozorčí rada, která pravidelně kontroluje výsledky naší práce. Funkci valné hromady vykonává rada města. Valná hromada nám mimo jiné schvaluje předložené plány a výsledky hospodaření.
- A vnímají rozdíl v hospodaření, který existuje oproti jiným majetkům? Máte problémy vysvětlit jim, proč hospodaříte jinak, a navíc za cenu vyšších nákladů?
Musíme se stále snažit přesvědčovat představitele města, že při pohledu na les nemohou hodnotit pouze ekonomické hledisko, ale že les je důležitou složkou životního prostředí, o kterou se musí také podle toho starat.
Stav porostů – historie a současnost
- Máte ponětí, jak vypadaly lesy, které nyní spravujete, řekněme před 500 lety? Jaké bylo druhové složení či věková struktura?
Dobové údaje nám nejsou známy, předpokládáme ale, že zde byla původní společenstva tvořena pro PLO 10 dubem letním, bukem lesním, habrem obecným, lípou a javorem; pro PLO 16 bukem lesním, habrem obecným, jedlí bělokorou a lípou; pro PLO 17 dubem zimním, dubem letním, jasanem úzkolistým, habrem obecným.
- Jaký byl vývoj dřevinné skladby v průběhu minulých 50 let?
Podle zákona se musí dodržovat minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin. Zvyšujeme podíl hlavně jedle bělokoré, buku lesního a dubu letního, které jsou zde původní. Náklady na jejich pěstování jsou sice daleko vyšší, ale díky dotacím se náklady vyrovnávají s ostatními dřevinami. Provádíme sběr vlastního osiva z uznaných jedlových, borových a smrkových porostů. Snažíme se o uchování místního genofondu dřevin. Podíl listnáčů v roce 2000 byl 11,14 %.
- Máte tedy vlastní školku?
Máme dvě menší školky, kde pěstujeme hlavně smrkové sazenice. Listnáče a semenáčky jedle a smrku pěstujeme hlavně v Dunemannových rámech, s jejichž využitím máme velice dobré zkušenosti. V borových porostech provádíme převážně obnovu síjí. Z takto založených porostů vyzvedáváme borové sazenice pro další zalesňování. Snažíme se v maximální míře o využití přirozeného zmlazení.
- V čem spočívá princip Dunemannových rámů?
Jsou to dřevěné rámy zhruba 1,5 x 3 m, kam se do substrátu provede síje, a na této ploše se pěstuje okolo 10 000 semenáčků, popř. sazenic. Semenáčky se následně školkují, nebo se používají přímo k zalesňování. Pořizovací cena dvouletých semenáčků a sazenic takto pěstovaných se pohybuje kolem 1 Kč.
- Jaké je ve vašich porostech procento přirozené obnovy? A jaké je srovnání výběrných lesů a těch ostatních?
V období od roku 1992, kdy jsme tu jako firma začali hospodařit, se pohybuje podíl přirozené obnovy kolem 8 %. První roky jsme prováděli jen vylepšování a zalesňování starých zanedbaných holin, takže podíl přirozeného zmlazení byl minimální. V posledních třech letech představuje přirozené zmlazení 21 %.
- Ty staré zanedbané holiny, o kterých jste mluvil, byly důsledkem čeho?
Tyto holiny vznikly za minulého hospodaření. Vzhledem k nedostatku lidí se sice zalesnilo, ale už se neprováděla následná ochrana a kultury zarostly buření a břízou. Na počátku hospodaření jsme provedli inventury holin a zjistili jsme mnoho takto vzniklých holin, které většinou nebyly vůbec evidovány. Holiny jsme museli znovu zalesnit a postarat se o jejich zajištění.
- Takže když jste majetek přebírali, jeho stav nebyl dobrý?
Přebírali jsme ho v dost špatném stavu. Po celkové prohlídce jsme zjistili mnoho nedostatků v bilanci holin, zpracování staré kalamity, velmi špatný stav hájenek a lesní dopravní sítě. Náprava tohoto stavu vyžadovala a ještě bude vyžadovat mnoho úsilí a finančních prostředků.
- Myslíte si, že se vám podařilo ten stav za deset let existence Městských lesů Kutné Hory zlepšit?
Neustále je co vylepšovat, ale když porovnáme současný stav s rokem 1992, tak si myslím, že stav městských lesů i rybníků se výrazně zlepšil. Tento stav dokládají zápisy z různých kontrol, které proběhly během našeho hospodaření. Provedla se celková rekonstrukce většiny hájenek, oprava cca 40 km lesních cest a svážnic. V rámci dotační politiky ministerstva zemědělství a SFŽP jsme provedli opravu a odbahnění více než poloviny městských rybníků.
- Přibližte nám osobnost Ing. Kratochvíla a jeho význam pro hospodaření na Hetlíně...
Vystudoval Lesnickou fakultu Vysokého učení technického v Praze a po vojenské službě nastoupil k Městským lesům ve Dvoře Králové nad Labem. Později získal místo lesního správce u kutnohorských městských lesů a v roce 1942 začal s převodem na výběrný způsob hospodaření. Po zestátnění kutnohorských lesů zůstává jako správce polesí Opatovice, ale ztrácí postavení samostatného hospodáře. Zájem o jeho výsledky byl značný, seznámili se s nimi i odborníci ze zahraničí. V roce 1966 odešel do důchodu, ale i nadále se snažil ovlivňovat hospodaření na bývalém pracovišti.
- A Ing. Kratochvíl se snažil o přestavbu jehličnatých monokultur na celé rozloze majetku?
Ing. Kratochvíl se snažil o přestavbu v rámci celého majetku města Kutné Hory. Dodnes jsou dochovány zbytky kotlíků ve všech našich lesích. Určité výsledky hospodaření Ing. Kratochvíla se dochovaly pouze na lesnickém úseku Hetlín.
- Když jste se rozhodl pokračovat v práci Ing. Kratochvíla, odkud jste čerpal informace? Měl jste nějaké zkušenosti s pěstováním výběrných lesů?
Zkušenosti s převodem na výběrný způsob hospodaření jsem měl minimální, pouze to, co jsem se naučil ve škole nebo během své praxe. Tento způsob hospodaření mě velmi zaujal, a proto jsme se rozhodli v práci Ing. Kratochvíla pokračovat. Nejvíce informací jsme čerpali ze starých hospodářských plánů, které vypracoval právě Ing. Kratochvíl. V těchto knihách jsme nalezli i pozemkovou evidenci, jež nám usnadnila práci při dohledávání historického majetku města.
Provozní specifika výběrného hospodářství
- Je výnos z výběrných porostů zhruba pravidelný, nebo nějak kolísá v jednotlivých letech?
Předpokládá se, že výnos z výběrných porostů by měl být stabilní, nepřetržitý a mimo to by měl poskytovat i zvýšený zisk produkcí kvalitních sortimentů. Na lesnickém úseku Hetlín dochází zatím pouze k převodu. Není zde dosaženo optimálního rozvrstvení v jednotlivých tloušťkových třídách, a to hlavně u stromů v mýtním věku. Hlavně se zde provádí zdravotní, nebo také zušlechťující výběr. Díky tomuto druhu výběru dochází k tomu, že nejkvalitnější stromy zůstávají v porostech (jsou důležité pro přirozenou obnovu). Výnosy jsou zde proto ne zcela pravidelné a většinou s průměrnými zisky. Až nebude nutno provádět zdravotní výběr a nejkvalitnější stromy poskytnou dostatečné množství přirozené obnovy, budou se moci vytěžit, a tak přinést vyšší zisk.
- Máte srovnání výnosovosti celků s běžným a výběrným hospodařením. A existuje výrazný rozdíl v sortimentaci mezi Hetlínem a zbytkem majetků Kutné Hory?
Zatím dobrých výsledků v sortimentaci ve výběrných porostech nedosahujeme, protože jsme zatím prováděli zdravotní výběr. Většina těžených stromů byla předešlou těžbou odřena a poškozena hnilobou. Ty nejkvalitnější porosty tedy ještě nejsou zhodnoceny. Navíc partií, které by se opravdu daly prohlásit za výběrný les, ještě pořád příliš mnoho není. Bylo velkou škodou, že se po odchodu Ing. Kratochvíla rozpracovaným porostům nevěnovala patřičná péče. Existuje tu dlouhá prodleva 30 let.
- Prováděl už někdo, např. v rámci spolupráce s LDF MZLU v Brně, ekonomickou analýzu hospodaření na Hetlíně?
O tomhle vedeme debaty už delší dobu, samozřejmě analýzu musíme zpracovat, ale zatím nemáme dostatečné množství podkladů k nějakým závěrům. Do budoucna to ale určitě plánujeme, protože i já musím městu zdůvodnit, proč hospodaříme zrovna tímto způsobem.
- Jak vlastně začala spolupráce s Pro Silva Bohemica, LDF MZLU v Brně a prof. Tesařem a jak probíhá? Aplikujete nějak výsledky teoretického výzkumu výběrných hospodářských způsobů?
Demonstrační objekt Hetlín má rozlohu 307 ha. Prof. Tesař si vybral tři lokality v určitém stupni vývoje převodu na výběrný způsob hospodaření. Výsledky výzkumů prof. Tesaře se pochopitelně snažíme zavádět do praxe. Jde se hlavně o spolupráci při vyznačování těžby, která je základem každého převodu, a využívání poznatků z půdních a růstových analýz.
- Vaším cílem jsou výběrné lesy, nebo pouze praktikování výběrných principů? Někteří odborníci tvrdí, že u nás pro výběrný les se vším všudy nejsou podmínky...
Výběrný způsob hospodaření je cílem pouze na části lesnického úseku Hetlín. Tuto námitku pokládali odborníci již Ing. F. Kratochvílovi. Pracoval na převodu 22 let, a přestože do dnešní doby působilo na tomto úseku několik lesních hospodářů s odlišným pohledem na způsob hospodaření, dochovalo se několik partií, které se téměř dají považovat za výběrný les. Já v současnosti těžko můžu odhadnout, jak budou převáděné porosty vypadat za nějakých 20–50 let. I v případě neúspěchu převodu tu zůstane stále určitý způsob podrostního hospodaření bez použití holosečí.
- Na ostatních lesních celcích tedy hospodaříte podrostním způsobem?
Tam, kde to podmínky umožňují, ano. Máme lokality, kde se nám krásně zmlazuje smrk a na nichž provádíme clonné seče. Tam, kde je to možné, zakládáme semeniště pod porostem, kde po vyzvednutí sazenic k výsadbě zůstane zalesněná plocha. Provádíme síje přímo na holiny, nebo i pod porost. Tento rok jsme sebrali dostatek semene jedle, takže budeme provádět síji jedle, část také vysejeme do dunemennových rámů.
- Máte srovnání s nějakým jiným majetkem, kde mají stejný cíl jako vy, kde je přestavba porostů v takovém stavu jako tady? Vyměňujete si s nimi zkušenosti?
Přiznám se, že moc takových majetků neznám. Je to určitě ŠLP ve Křtinách, tam je ale přestavba v trochu jiném stadiu než u nás, takže to srovnání není adekvátní. My si jdeme po své linii, i když se snažíme získávat poznatky třeba právě od prof. Tesaře.
- Jaké jsou základní prvky či metody výběrného hospodaření, kterými se řídíte? Už jste zmiňoval, že provádíte především zdravotní individuální výběr...
Základním kamenem je provádění jednotlivého výběru, tzn. musí se důkladně zhodnotit každý strom, než se pokácí. V nižších patrech se provádí zdravotní výběr, protože těžbou mýtních stromů vzniknou vždy škody na spodní etáži. Neprovádí se tu klasické prořezávky nebo probírky. Nejdůležitější je důkladné vyznačení těžby s přihlédnutím na tloušťkové rozvrstvení porostu, provedení těžby a přiblížení co možná nejšetrnějším způsobem. Pak následují práce ve spodních etážích.
- V těchto porostech tedy probíhá především přirozená obnova?
Byli bychom rádi, kdyby tomu tak bylo, ale bohužel stoprocentně to nefunguje. U smrku je to víceméně bez problémů. Přirozená obnova smrku představuje cca 50 % celkového zalesnění. Uměle vysazujeme smrk převážně na kalamitních plochách. V současné době se začíná zmlazovat jedle, ale starších jedlových porostů je stále málo, takže jedli musíme dodávat uměle. Stejně tak veškeré listnáče, protože i původní porosty buku tu chybí. Do některých lokalit uměle dodáváme javor.
- Jak bojujete se škodami zvěří? A jak tady funguje myslivost?
Škody zvěří jsou značné, protože stavy srnčí zvěře jsou velmi vysoké. Jedli a listnáče proto musíme oplocovat. Chemická ochrana proti okusu u jedle není dostatečně účinná. Někde používáme k obnově odrostky (listnáče v případě rozsáhlejšího přirozeného zmlazení smrku), pak se provádí individuální ochrana.
- Jaký škodlivý činitel vaše lesy nejvíce ohrožuje?
Když opomeneme člověka a jeho činnost, je to určitě vítr – způsobuje většinu nahodilých těžeb (v roce 2002 např. činila nahodilá těžba 10 187 m3, z toho 9 785 m3 byl důsledek větrné kalamity). V roce 1991/1992 působil značné škody sníh a námraza a museli jsme likvidovat velké množství vrškových zlomů. V roce 2002 došlo k velké větrné kalamitě a jen na lesním úseku Hetlín se likvidovalo 9000 m3 kalamitního dříví.
- Na co všechno čerpáte dotace?
Snažíme se využít všech možností. Především na zalesňování melioračními dřevinami, dále na likvidaci klestu štěpkovačem. Máme k dispozici vlastní drtič klestu. Dále čerpáme dotace na provádění výchovných zásahů do 40 let věku a na používání šetrných těžebních technologií - vyklizování dřeva koňmi. V současnosti využíváme přes MZe nebo Státní fond životního prostředí dotaci na opravu a odbahnění rybníků a opravu cest. Dnes máme více než polovinu rybníků odbahněných. Minulý rok jsme dokončili opravu a odbahnění našeho největšího rybníku Katlov, který má výměru 23,96 ha.
- Zkoušeli jste na výběrné hospodaření získat nějakou zvláštní dotaci?
Jakákoli finanční pomoc by určitě byla přínosem a určitým nástrojem, jenž by pomáhal majitelům lesa při volbě způsobu hospodaření. Zatím dotační pravidla neumožňují na tento způsob čerpat finanční prostředky.
Harvestor a výběrné lesy?
- Kolik máte vlastních a externích zaměstnanců? Pěstební a těžební práce vykonáváte sami, nebo najímáte firmy?
Máme vlastní zaměstnance na pěstební činnost, jen sezónní práce vykrýváme většinou zahraničními pracovníky, kteří nás vyjdou podstatně laciněji. Na těžbu si většinou najímáme živnostníky. Máme také tři vlastní traktory. V současnosti uvažujeme o zakoupení harvestorové technologie.
- A tu byste částečně pronajímali, nebo by se uživila jen na vašem majetku?
Museli bychom ji pronajímat, protože její roční využitelnost je asi 40 000 m3 a my máme těžbu včetně pronajatých pozemků od jiných obcí a soukromníků, které spravujeme, kolem 25 000 m3 ročně. Navíc veškerá těžba se touto technologií provádět nedá, u nás je její využitelnost kolem 15–20 000 m3, tzn. polovina její kapacity.
- Plánujete koupit harvestor do probírek nebo do mýtních těžeb? A jak se k takové investici staví město?
Plánujeme harvestor do mýtních těžeb. Město nám dalo k této investici souhlas. Na nákup tohoto zařízení chceme využít dotace.
- A jaká je využitelnost harvestorových těžeb na Hetlíně?
Na určitých lokalitách by se harvestor dal využít. Hlavně je to závislé na stavu lesní dopravní sítě, stavu porostu a klimatických podmínkách. Za vlhka může v našich podmínkách stroj (kvůli jílovému podloží) nadělat obrovské škody na porostech a lesních cestách.
- Máte manipulační sklad? A kdo od vás dříví odebírá?
Máme menší „příruční“ manipulační sklad, kde pracuje čelní nakladač a manipulace se provádí motorovými pilami. Máme na skladě k dispozici železniční vlečku, takže se snažíme většinu dříví dopravovat po železnici. Vlastníme odvozní soupravu, která převážně dopravuje dřevo na manipulační sklad. Budoucí využitelnost manipulačního skladu je závislá na zavedení harvestorové technologie.
K největším odběratelům patří firma Dreko, Wood&Paper, Stora Enso, Rebok a Less Bohdaneč. Snažíme se také vyhovět požadavkům menších lokálních pil či soukromníků. Dnes je vše závislé na ceně.
- Co vás jako obecní lesy nejvíce trápí?
Největším problémem je klesající cena dřeva, stoupající náklady a stále narůstající administrativa.
Děkuji za rozhovor (29. 9. 2005).
Veronika Kmínková