Archiv časopisu Lesnická práce

Pro Silva Bohemica, sdružení lesníků hospodařících přirozeným způsobem (jako pobočka České lesnické společnosti), uspořádala 18. 10. 2005 odbornou exkurzi po lesním majetku MVDr. Radoslava Kinského, Žďár n. Sázavou, za účelem prezentace tamního způsobu hospodaření. Lesníci spravující tyto porosty si dali za cíl přestavbu převažujících smrkových monokultur na lesy přírodě blízké. Vydali se jednou ze dvou možných cest, jimiž lze jít při obhospodařování jehličnatých monokultur (tou druhou je maximalizace výnosu za předpokladu, že labilní porosty nerozvrátí větrná či jiná kalamita). Vzhledem ke stanovištní  nevhodnosti porostů se rozhodli pro předčasnou obnovu smrkových porostů s počátkem kolem 50.–60. roku věku porostu. Exkurze navazovala na stejnou akci, která se konala v r. 2000. Účastníci tak mohli posoudit vývoj a změny v rozpracovaných porostech, úspěchy a naopak kameny úrazu po pěti letech. O tuto tématiku je evidentně mezi lesníky ze všech sfér lesního hospodářství značný zájem, přihlášených účastníků bylo tolik, že pořadatelé museli program zopakovat druhý den znovu. Během obou exkurzních dní se semináře zúčastnilo 150 lidí.

Ve dnech 26. a 27. září 2005 proběhla mezinárodní konference „Restoration of Forest Ecosystems of the Jizerské hory Mts.“ (Obnova lesních ekosystémů Jizerských hor). Akci pořádala FLE ČZU v Praze spolu s Výzkumnou stanicí pěstování lesů v Opočně (VÚLHM Jíloviště-Strnady). Cílem bylo zveřejnění poznatků získaných při řešení projektu Grantové služby LČR „Lesnické hospodaření v Jizerských horách“ (2003–2004) mezinárodní odborné veřejnosti. Hosté z Německa, Polska a Slovenska, kteří se konference zúčastnili, využili rovněž možnosti konfrontace přednesených poznatků se svými výsledky a zkušenostmi z okolních horských oblastí – Krušných hor, Beskyd a Tater.

Obyvatelé Trutnova si mohli o víkendu 15. a 16. 10. 2005 povšimnout neobvyklého množství lesáků v typických uniformách. Muži a ženy v zeleném se sjížděli z celé republiky, ale i ze zahraničí, aby se zúčastnili lesnické pouti, která vrcholila v sobotu 15. října. Absolventi lesnické školy, ale také její zaměstnanci, hosté a trutnovská veřejnost si připomněli 60 let lesnického školství v Trutnově. Dnes je trutnovské lesnické školství tvořeno čtyřletou Střední lesnickou školou v Trutnově a tříletou Vyšší odbornou školou lesnickou v Trutnově. Letos bylo také úspěšně otevřeno pětileté dálkové studium střední školy v oboru lesnictví.

Termínem „padlí“ jsou nazývány ektoparazitické houby čeledi Erysiphaceae, tvořící typické bílé až bělošedé povlaky na listech, na mladých prýtech a na plodech. Tyto průvodní symptomy jsou v terénních podmínkách velmi nápadné až při plném rozvinutí příznaků v druhé polovině vegetačního období. Mezi zástupci čeledi Erysiphaceae je i celá řada rodů a druhů, pro které bílý povlak mycelia není zcela typický. Příkladem je padlí bukové Phyllactinia guttata, vyskytující se na listech břízy, buku, habru nebo lísky. Mycelium nesoucí konidie není na první pohled dobře znatelné, kleistothecia nacházíme na konci vegetace na spodní straně listů.

Revitalizace představuje řadu známých, ačkoliv dosud ne plně využívaných opatření. Jsou to ta, jimiž se usiluje o návrat k přirozeným bioekologickým stavům a vazbám v lesním ekosystému, aby dobře fungovaly v souladu s přírodními zákonitostmi. Uvážíme-li, že prvotní problém lesních společenstev je chřadnutí dřevin (MRKVA 2004), které má za důsledek chřadnutí lesů (KŘÍSTEK 1996), pak jde nesporně o jev hodný pozornosti lesnické vědy i praxe.

V australském Brisbane se v srpnu tohoto roku konal XXII. kongres Mezinárodní unie lesnických výzkumných organizací (IUFRO). Následující řádky stručně seznamují s lesním hospodářstvím Austrálie, a snad i naznačují, proč si tato země získala v poslední době takovou pozornost světové lesnické veřejnosti, že jí bylo svěřeno uspořádání této významné akce.

Vladimír Foltánek

Pravidla pro produkci a obchodování se sadebním materiálem lesních dřevin v České republice jsou vymezena zákonem č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin). Tento zákon byl vydán v roce 2003 a ve svém obsahu implementuje směrnici EU 1999/105/ES (dále jen „směrnici“), týkající se reprodukčního materiálu (dále jen „RM“) lesních dřevin. Obdobné zákony byly přijaty jak „starými“ členskými zeměmi EU (členské státy se zavázaly vydat potřebné právní a správní předpisy tak, aby vyhovovaly ustanovením směrnice s účinností od 1. 1. 2003), tak novými členskými zeměmi (součást podmínek pro vstup země do EU).

Vladimír Tesař, Jiří Souček, Josef Šteidl

Středoevropské lesnictví dnes zaměřuje značnou pozornost na smrkové porosty, zejména monokultury. Není to v lesnické historii poprvé a je to pro rozporný výsledek tohoto umělého hospodářského útvaru pochopitelné. Výhodou stejnověkých smrkových porostů je jejich matematicky předvídatelný vysoký výnos a poměrně snadný pěstební systém, uskutečnitelný v přehledném, téměř geometrickém prostorovém pořádku. Na opačné straně nevýhodou je velké ohrožení porostů živelnými kalamitami, a tudíž nebezpečí, že zcela nepřirozené složení lesa ohrozí nejen hospodářskou prosperitu majetku, ale i setrvalost takového způsobu využívání lesa. Za těchto okolností nebylo a není snadné najít spolehlivé řešení a rozhodnout o způsobu hospodaření.

Vážení čtenáři,

listopadové číslo LP si pozorněji všímá tématu, které označujeme pojmem přestavba lesa. Je to téma aktuální, ne však nové; patří k těm, k nimž se lesnictví opakovaně vrací. Přirozeně, protože les je již nejméně po dvě století vědomě vytvářen a dotvářen pro naplnění určitých požadavků. Vedle zájmů vlastníka lesa jsou to i nároky společnosti na obecné užitky z lesa jako národního bohatství. A společnost je ve svých požadavcích vrtkavá. Cíl přestavby lesa bude nepochybně podmíněn přírodními podmínkami, při dodržení zákonných požadavků si jej vlastník lesa však může určit jakkoliv náročně.