10 let soukromé taxace
Členové Sdružení taxačních kanceláří (STK) slaví letos desetileté výročí soukromé taxace. Lesnická taxace je pojem, který na stránkách odborného časopisu jistě není třeba rozsáhle vysvětlovat. Zajímavé je ovšem připomenout její dlouhou historii v souvislostech.
Pravděpodobně první doložené záznamy právní úpravy nakládání s lesy na území království českého pocházejí až ze 14. století, a to v podobě lesních řádů s lokální působností. První ucelená právní úprava pochází z roku 1852 – lesní zákon, který byl platný s mnoha změnami a souvisejícími předpisy v podstatě až do roku 1960. Následovaly další právní předpisy o lesích v podobě zákonů č. 166/1960 Sb., č. 61/1977 Sb. a č. 96/1977 Sb. Chronologickou řadu zákonů o lesích uzavírá současně platný zákon č. 289/1995 Sb. v aktuálním znění. Od roku 1893 platila také zákonná povinnost hospodařit dle lesních hospodářských plánů – LHP, které jsou dílem hospodářské úpravy lesů.
Úloha taxace a taxátora v historii
První plány vznikaly již v první polovině 18. století, především u větších majetků s cílem udržet výši, trvalost a vyrovnanost dřevní produkce. S rozvojem tvorby plánů se pochopitelně utvářela a profilovala profese tvůrce těchto plánů. Ten je dnes zjednodušeně lesníky označován jako taxátor a jeho činnost lesnickou taxací. Ta je obecně veřejností nahlížena
jako druh specifických projekčních prací v lesnictví.
S vývojem profese můžeme sledovat i vývoj její institucionalizace. Ať už pracoval taxátor sám nebo ve skupině, v zaměstnaneckém poměru nebo jako „firma“, vždy pracoval pro vlastníka lesa a jím byl také placen. Zpočátku zřizovali své taxační kanceláře majitelé velkých lesních majetků. Tento vývoj lze sledovat do roku 1914. Vznik Československa a následné změny především vlastnických poměrů přinesly změny také ve vývoji taxačních kanceláří. Se zánikem velkých majetků šlechty po roce 1919 zanikaly některé taxační kanceláře, vznikl však nový velký vlastník – stát, s tehdy cca 15% podílem na vlastnictví lesů. V organizační struktuře institucí spravujících státní lesy se objevují také útvary taxace. Do vývoje taxačních kanceláří opět rozhodujícím způsobem zasáhly změny po roce 1948, a to nejen změny vlastnických poměrů, ale také změny politické a ekonomické. Ty vedly k monopolizaci taxace, takže od roku 1950 byl tehdejší útvar státních lesů jediným subjektem oprávněným vyhotovit LHP. To také odpovídalo skutečnosti, že lesy byly přibližně z 99 % zestátněny. Vazba na vlastníka se projevila opět při rozsáhle změně vlastnických vztahů po roce 1989. Konec monopolu státní taxace přinesl v roce 1995 již zmíněný aktuální zákon o lesích. Ten jako díla hospodářské úpravy lesů uvádí lesní hospodářské plány (LHP), inventarizaci lesů a nově také lesní hospodářské osnovy (LHO). Zákon ukládá povinnost vlastníka lesa nad 50 ha zabezpečit zpracování LHP, zpracování LHP za vlastníky do 50 ha zajišťuje stát, pokud se vlastník nerozhodne jinak. Nejdůležitějším z hlediska existence taxačních subjektů je ovšem ustanovení zákona o tom, že LHP a LHO pro vlastníka vyhotovují právnické a fyzické osoby s licencí a vlastník má právo vybrat si zpracovatele.
Počátky soukromé taxace
První právnické a fyzické osoby s licencí na zpracování LHP a LHO začaly vznikat a vyvíjet svoji činnost podle nového zákona o lesích od ledna roku 1996. Není lehké popsat stručně situace provázející zakládání nové firmy a počátky její činnosti, tedy proces, kterým musely projít také nově vznikající taxační kanceláře. V takovém procesu je vždy mnoho neznámých prvků, takže v počátcích byly bezpochyby nezbytné silné pozitivní motivace tento proces zvládnout. Poměrně brzy – po jednom roce činnosti – dospěly taxační kanceláře k poznání nutnosti vytvořit profesní sdružení, které by bylo partnerem pro jednání s orgány a institucemi státní správy, s vlastníky lesů a dalšími subjekty. V lednu 1997 bylo deseti firmami založeno Sdružení taxačních kanceláří ve formě občanského sdružení. V letech následujících po zahájení činnosti soukromých taxačních subjektů následoval bouřlivý vývoj taxace. Změny obsahu a formy přinesla především nová právní úprava, taxace – resp. tvorba plánů a osnov (LHP a LHO) – je kodifikována mnoha právními předpisy. Dynamicky se měnila také oblast digitálního zpracování LHP a LHO. Tvůrci, účastníky a partnery při těchto změnách bylo mnoho lesníků v mnoha institucích; nové zákony nezpůsobily rozvoj pouze v taxaci, ale v celém lesnictví, které probíhalo postupnou transformací přinejmenším od vzniku ČR, tedy od roku 1993. Pamětníci si tedy mohou připomenout například zahájení činnosti standardizační komise na ministerstvu zemědělství a vytvoření informačního standardu v lesním hospodářství (IS LH MZe), procesy vzniku a dalšího vývoje taxačního software, postupné ladění procesů zadávání LHP a LHO zadavateli jako veřejné zakázky ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek, stejně jako následné procesy schvalování LHP a přejímání LHO. Partnery zde byli lesníci činní ve službách vlastníků lesů jako lesní správci a odborní hospodáři, lesníci ve státní správě lesů, na MZe a MŽP. Zvláště významným partnerem byly a jsou Lesy České republiky, s. p., jako zástupci největšího vlastníka lesů. Na procesu rozvoje soukromé taxace se podíleli
také odborníci v softwarových firmách, další složky státní správy, členové profesních sdružení např. Sdružení vlastníků obecních lesů – SVOL.
Současná situace v oboru
V tomto roce chce STK připomenout již desetileté výročí činnosti soukromých taxačních subjektů – osob a firem. Podle seznamu licencí aktualizovaného k 1. 5. 2005 a uveřejněného na internetových stránkách MZe existuje k uvedenému datu 96 osob s licencí na vyhotovení LHP a LHO, z toho 26 právnických osob, tedy taxačních kanceláří. Ze 70 licencovaných fyzických osob je přibližně 15 % současně zaměstnanců zmíněných kanceláří. V STK je v současnosti sdruženo 11 kanceláří, a pokud vezmeme v úvahu, že dvě kanceláře z výše zmíněného seznamu jsou deriváty již uvedených, představují členové STK v podstatě polovinu počtu evidovaných taxačních kanceláří s licencí. 70 mil. Kč příspěvků státu na vyhotovení LHP v roce 2004 svědčí o zařízení cca 200 000 ha při příspěvku 350 Kč/ha. Obdobně zjistíme, jaká je situace u LHO, tam z celkové výše příspěvků 19 mil. Kč vyplývá při průměrné ceně 500 Kč/ha celková výměra cca 38 000 ha. Taxační kanceláře sdružené v STK provádějí v průměru ročně 80 % objemu prací při vyhotovení LHP a LHO. Tyto kanceláře, podnikající podle obchodního zákoníku, jsou kapitálově a personálně samostatné, založené a vlastněné českými fyzickými a právnickými osobami. Podnikají tedy na své jméno, svoji odpovědnost a svůj účet. Při uvedeném objemu prací potřebují k vyhotovení LHP a LHO v digitální a tištěné podobě poměrně rozsáhlé materiální a technické vybavení. To představuje určité množství počítačů, HW a SW udržovaného na aktuální technické úrovni, velkoformátové tiskárny, laminovačky a řezačky, kompletní kartografické linky, dostatečně velké provozní prostory, služební auta atd. Jsou to navíc konstantní položky fixní režie, které firmy musí vynakládat takříkajíc bez ohledu na získaný objem prací. Samozřejmě nejdůležitějšími při činnosti taxační firmy jsou kvalitní a zkušení zaměstnanci. Tlak trhu postupně zformoval taxační kanceláře do podoby výkonných jednotek s kvalitními technologiemi, propracovanými a optimalizovanými postupy a personálně zajištěnými. Již desátý rok lze dokumentovat, že kontinuita děl HÚL na území ČR byla zachována a systém jejich pořízení je funkční. To lze tvrdit i přes skutečnost, že jako každý systém má i tento své nedostatky.
Budoucnost očima STK
Každá taxační kancelář potřebuje ročně určitý objem prací, a to úzce specifických, při nezvětšujícím se počtu zákazníků – investorů a konstantním celkovém objemu prací – plochy lesa k taxaci. Jak by taková firma ráda viděla budoucnost? Alespoň zachování současného objemu prací HÚL a nacházení dalších druhů činností, které by mohla s úspěchem provádět. Při hledání těchto činností však naráží na problém oné úzké a špičkové specializace. Z praxe je zatím zřejmé, že výkonný taxátor při své práci těžko může být současně například úspěšným realitním agentem a ještě třeba prodejcem nějakého zboží. Taxační firmy o sobě mohou uvažovat v širším kontextu jako o projekčních firmách a svoji činnost rozšiřovat v projekční a inženýrské činnosti, která je jim blízká. Převážná část studií a projektů pro les a krajinu představuje především řešení problematiky ve veřejném nebo obecním zájmu. Je proto logické, že taxační kanceláře se obracejí k potenciálním investorům – státu, krajům a obcím – s nadějí, že finance do zlepšování stavu krajiny a životního prostředí budou nalezeny a firmy získají zakázky, při kterých budou moci uplatnit svoji odbornost a zaplatit svoje zaměstnance. V této souvislosti jsou pronášeny různé úvahy: nepovinné plány, naopak direktivní plány zajišťované státem, jednou v poloze zájmů výhradně hospodářských a jindy výhradně veřejného zájmu, větší nebo menší část děl HÚL zajišťovat opět „pověřenou“ organizací na náklady státu, případně různými formami „technologického monopolu“ v podobě jediné metodiky vlastněné jedním subjektem, atd. Členové STK se mohou vyjadřovat k tomu, co by si přáli z hlediska „toho odborně nejlepšího“. Ovšem činnost HÚL a inženýrská činnost jsou právě pro vysoký podíl v nich obsaženého veřejného zájmu velmi determinovány právními předpisy, záměry státní lesnické politiky i jinými politickými a ekonomickými zájmy. Tyto vnější okolnosti mohou firmy, ať již v rámci STK nebo mimo něj, jen stěží ovlivnit, i když se k nim, doufejme, mohou v pluralitní demokracii vyjadřovat. Tak lze tedy aspoň vyslovit následující názor: zachování děl HÚL – LHP a LHO v současné podobě lze považovat za žádoucí. LHP je nástrojem vlastníka a vlastník je jeho pořizovatelem. V procesu tvorby a schvalování je zakomponováno řešení vztahu produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa. LHO poskytují bezprecedentní informace o vlastnických vztazích ve vazbě na prostorové rozdělení lesa, umožňují státu uplatnit hájení celospolečenských zájmů a výkon státní správy v LH, drobným vlastníkům pak přinášejí užitnou hodnotu, kterou by jinak zajišťovali obtížněji. Díla LHP a LHO jsou vyhotovena subjekty s licencí vybranými na základě výsledků veřejných soutěží a výběrových řízení definovaným způsobem za jasně určenou cenu. LHP v širším kontextu je důležitým prvkem při certifikaci lesů v systému PEFC v národním systému ČR. Dotaci na vyhotovení LHP a pořízení LHO státem považujeme za účelnou a transparentní investici právě do naplňování veřejného zájmu, a jestliže je plán prvkem systému PEFC, pak také přeneseně do proexportní politiky a podpory drobných a středních podniků atd.
V tomto směru STK vzhlíží do budoucnosti s nadějí, že HÚL v ČR má dlouhodobou tradici a odbornou kvalitu, nezměněný smysl a význam, a proto by bylo užitečné tento dlouhodobě tvořený nehmotný kapitál chránit, udržovat, rozvíjet a případně exportovat. To má ostatně STK zakotveno v předmětu své činnosti (viz www.taxace.cz). Pro Sdružení taxačních kanceláří je velmi pozitivní fakt, že ho LČR považují za partnera pro diskusi a jednání a vyjadřují zájem udržet tento vztah dlouhodobě.
Adresa autora:
Ing. Aleš Sekanina
Člen předsednictva
Sdružení taxačních kanceláří
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.