Archiv časopisu Lesnická práce

V České republice se před vstupem do EU nepodařilo naplnit odpovídající úroveň dotačních prostředků a po vstupu do EU se celková dotační situace místo zlepšení pro vlastníka lesa, ještě zhoršila. V poslední době lze v oblasti lesního hospodářství nejen sledovat nářky na to, že neumíme využívat dotací z EU, či že kraje nespěchají s vyplácením dotačních prostředků přidělených ze státního rozpočtu do rozpočtu krajů, případně je omezují procenticky. Dokonce se i na stránkách Lesnické práce připouští, že dotace do LH se budou snižovat.

V posledním říjnovém týdnu se v Praze a ve Křtinách u Brna konal mezinárodní pracovní seminář “Budování kapacit pro šíření informací”. Seminář podporující rozvíjející se ekonomiky států střední a východní Evropy prostřednictvím fondu otevřeného pro tyto účely ČR při FAO organizovaly s podporou MZe Lesy České republiky, s. p. Byl určen především účastníkům ze zemí Společenství nezávislých států a kromě 31 účastníků ze 14 zemí, se ho zúčastnilo i 8 zástupců tří mezinárodních organizací (EFI, FAO, UN ECE).

Mezi účastníky byl i Christopher Prins, výkonný ředitel Dřevařské sekce EHK OSN v Ženevě - agencie sledující více než půl století vývoj lesů, jejich využití a obchod se dřevem v Evropě. Právě jeho jsme požádali o odpovědi na otázky týkající se možné spolupráce v oblasti lesního hospodářství či budoucnosti lesnického sektoru.

Komplex lesů na Šumavě je tvořen převážně smrkem. Při podrobnějším pohledu na jejich habitus je vidět velká variabilita jedinců. V západočeské části Šumavy je tento fenomén zvláště zřetelný v klimaticky drsné oblasti od Modravy k Březníku, Pytláckému rohu, Malé a Velké Mokrůvce; tedy v místech, která patří k nejvíce postiženým abiotickými a biotickými škodlivými vlivy. Opakované vrcholové zlomy a plošné zasažení smrku lýkožroutem smrkovým v těchto lokalitách jsou trvalým podnětem k diskusím o vhodnosti současných populací smrku a jejich autochtonnosti. Genetické posuzování smrku bylo ale téměř vždy založeno pouze na subjektivním vnímání fenotypu doplněném více nebo méně ověřenými informacemi o dovozu osiva.

V pestré nabídce lesnických seminářů byl na 4. říjen 2005 zařazen celostátní seminář zaměřený na lesnickou genetiku. Uskutečnil se na Lesní správě Plasy za hojné účasti provozních lesníků, zástupců státní správy, a co bylo zvlášť potěšující, nastupující zvídavé mladé generace z lesnické školy ve Žluticích. Pořadateli byli Česká lesnická společnost, Lesy České republiky, s.p. – LS Plasy a KI Plzeň, ÚHÚL Brandýs nad Labem – pobočka Plzeň, VÚLHM – Jíloviště-Strnady, seminář se konal pod odbornou záštitou a s finančním příspěvkem Ministerstva zemědělství ČR, úseku LH.

Lesní školkařství v České republice je v současné době z převážné části zprivatizováno a je postaveno na aktivitách privátních školkařských subjektů zabývajících se produkcí a následným zobchodováním sadebního materiálu lesních dřevin vlastníkům lesů či podnikatelským subjektům, smluvně provádějících dodávky pěstebních prací pro vlastníky lesů. Toto směrování lesní školkařské činnosti s sebou nese řadu jak pozitivních, tak i negativních specifik, mezi nimi i značnou „do sebe zahleděnou“ vzájemnou odtrženost jednotlivých školkařských subjektů, řešících především své aktuální denní organizační a ekonomické provozní problémy, a současně též pohled na celkový stav školkařského oboru v odvětví lesního hospodářství naší republiky z úhlu lokálních poznatků. Jedním z úkolů činnosti Sdružení lesních školkařů České republiky (SLŠ ČR), tj. organizace zájmově sdružující privátní školkařské subjekty, je proto cílená pozornost věnovaná průběžné informovanosti o stavu a vývoji lesního školkařství v ČR a školkařských trendech v okolních zemích. V letošním roce proto zorganizovalo SLŠ ČR pro své členy v termínu:

31. 8.–3. 9. 2005 čtyřdenní odbornou exkurzi do Polska. Jejím cílem bylo poznání systému a úrovně provozovaného lesního školkařtví na příkladu návštěvy několika školkařských objektů v majetku Polskich Lasow Panstwowych (Polských státních lesů).

Členové Sdružení taxačních kanceláří (STK) slaví letos desetileté výročí soukromé taxace. Lesnická taxace je pojem, který na stránkách odborného časopisu jistě není třeba rozsáhle vysvětlovat. Zajímavé je ovšem připomenout její dlouhou historii v souvislostech.

Pravděpodobně první doložené záznamy právní úpravy nakládání s lesy na území království českého pocházejí až ze 14. století, a to v podobě lesních řádů s lokální působností. První ucelená právní úprava pochází z roku 1852 – lesní zákon, který byl platný s mnoha změnami a souvisejícími předpisy v podstatě až do roku 1960. Následovaly další právní předpisy o lesích v podobě zákonů č. 166/1960 Sb., č. 61/1977 Sb. a č. 96/1977 Sb. Chronologickou řadu zákonů o lesích uzavírá současně platný zákon č. 289/1995 Sb. v aktuálním znění. Od roku 1893 platila také zákonná povinnost hospodařit dle lesních hospodářských plánů – LHP, které jsou dílem hospodářské úpravy lesů.

Nalezení efektivních postupů umožňujících zjistit s přijatelnou přesností objem kmene i jednotlivých sortimentů u stojících stromů je jednou ze základních dendrometrických úloh. Zákonitostem tvaru kmene ve vztahu k jeho fyziologickým a mechanickým funkcím a také ve vztahu k následnému využití dřevní hmoty byly v historii lesnického výzkumu věnováno stovky prací. Tyto práce vedly k vytvoření množství nástrojů ve formě tabulek či rovnic a metodických postupů umožňujících stanovení objemu stromů či porostních zásob a také sortimentní výtěže z jednotlivých stromů či celých porostů. Různé metodické postupy umožňují dosažení různé přesnosti zjišťované veličiny a zároveň s tím jsou také různě pracné a finančně náročné. Rozhodnutí o volbě metody se zpravidla opírá o ekonomickou rozvahu, která proti sobě klade hodnotu zkoumaného objektu a náklady související s šetřením. To platí jak pro šetření prováděné v souvislosti s prodejem dřeva, tak pro šetření prováděné pro potřeby lesního hospodáře. Obecným pravidlem přitom je, že vyšší přesnost znamená vyšší náklady na šetření a vyplatí se především tam, kde se jedná o vyšší ekonomické hodnoty. Ať už proto, že majetek obsahuje cenné sortimenty, nebo proto, že se jedná o velký celkový objem.

Jednou z příčin chřadnutí dřevin je parazitární onemocnění způsobované druhy rodu Phytophthora. Nejznámější v současnosti probíhající epidemie způsobené těmito organismy na dřevinách jsou odumírání dubů v Severní Americe (P. ramorum) či v Evropě odumírání olší (P. alni) a dubů (P. cinnamomi aj.) a zejména odumírání eukalyptů v Austrálii (P. cinnamomi). Tyto epidemie způsobují lokálně značné ekonomické a ekologické škody. Vzhledem k významu patogenů z rodu Phytophthora existuje velké množství více či méně účinných metod jejich kontroly.