Komunikace LH s ostatními sektory je klíčem k úspěchu

Karel Vančura

V posledním říjnovém týdnu se v Praze a ve Křtinách u Brna konal mezinárodní pracovní seminář “Budování kapacit pro šíření informací”. Seminář podporující rozvíjející se ekonomiky států střední a východní Evropy prostřednictvím fondu otevřeného pro tyto účely ČR při FAO organizovaly s podporou MZe Lesy České republiky, s. p. Byl určen především účastníkům ze zemí Společenství nezávislých států a kromě 31 účastníků ze 14 zemí, se ho zúčastnilo i 8 zástupců tří mezinárodních organizací (EFI, FAO, UN ECE).

Mezi účastníky byl i Christopher Prins, výkonný ředitel Dřevařské sekce EHK OSN v Ženevě - agencie sledující více než půl století vývoj lesů, jejich využití a obchod se dřevem v Evropě. Právě jeho jsme požádali o odpovědi na otázky týkající se možné spolupráce v oblasti lesního hospodářství či budoucnosti lesnického sektoru.

- Můžete nějak zhodnotit dosavadní spolupráci Evropské hospodářské komise (EHK) Spojených národů se zeměmi střední a východní Evropy? Jaké jsou Vaše zkušenosti s ČR?

Mnoho těchto zemí, včetně České republiky, má velmi podstatné lesní zdroje, které získaly na důležitosti v procesu transformace, neboť se stávají základnou pro expanzi sektorů orientovaných na export. Česká republika a její sousedé jsou aktivními i velkorysými účastníky mezinárodní spolupráce v oblasti les a dřevo.

Je skutečně povzbuzující vidět, že se tyto země snaží sdílet své zkušenosti z transformačního procesu, zvláště pak, jako je tomu v případě České republiky, když se z příjemců stávají poskytovatelé, ať již informací či financí.

Mimochodem evropská spolupráce v oblasti otázek týkajících se lesů a dřeva byla zahájena konferencí, která se konala v roce 1948 v Mariánských Lázních, kde také byly založeny jak Dřevařský výbor Evropské hospodářské komise OSN, tak její sesterská organizace – Evropská lesnická komise FAO - a bylo stanoveno jejich základní strategické směřování.

- Pokusme se stručně informovat o působnosti Vámi řízeného úřadu. Co byste Vy sám považoval za důležité?

Jsme zaměřeni především na poskytování informací v oblasti lesního hospodářství a zpracování dřeva, resp. analýzy řízení příslušných sektorů. Soukromý sektor i občanská společnost potřebují definovat cestu k trvale udržitelnému obhospodařování lesů i to, jak k tomuto cíli může každý přispět. Zprostředkováváme údaje, studie i pracovní semináře a jsme fórem k veřejným diskusím o hlavních každodenních problémech. Např. právě nyní debatujeme o otázce role národních vlád v procesu certifikace lesa.

- Za co Vaše sekce odpovídá?

Máme pět hlavních zájmových oblastí: trhy a statistiky, hodnocení lesních zdrojů a indikátory udržitelného obhospodařování lesů v regionech, výhledové studie sektoru - analýzy a následné možnosti, sociální a kulturní aspekty lesního hospodářství, politické a mezisektorové problémy. Přístup ke zpracování informací se v těchto oblastech liší, ale vždy je zásadně závislý na podpoře jmenovaných národních specialistů ať již z řad úředníků, akademických funkcionářů, nevládních organizací či zaměstnanců průmyslu. Tito experti za vzájemné spolupráce přispívají k sestavení vydávaných materiálů svými informacemi a myšlenkami, které jsou organizovány, zpracovávány a analyzovány malým týmem sekretariátu Dřevařské sekce v Ženevě.

- Jak je organizována spolupráce s FAO, resp. dalšími agenturami Spojených národů?

Existuje těsná koordinace aktivit mezi EHK OSN a FAO a s Ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě (MCPFE). Také intenzivně spolupracujeme s institucemi EU, Evropským lesnickým institutem (EFI) a širokým spektrem dalších organizací.

- Jakou roli hraje Dřevařská sekce UN ECE v pan-evropském procesu MCPFE?

Program MCPFE zahrnuje mnoho EHK/FAO aktivit, a zajišťuje tak, že tyto budou mít nezbytnou politickou podporu a že budou prezentovány specialistům na národní politiky při jednáních MCPFE. Zabezpečujeme kontinuitu a provázanost činností, pracovní skupiny – sítě a specializované expertizy; MCPFE zajišťuje podněty k rozšiřování aktivit na politické úrovni a přístup k ministerské úrovni. Je to vysoce uspokojující a všeobecně prospěšné partnerství.

- Co je podle Vašeho názoru nejdůležitější pro naplnění motta Vídeňské deklarace Ministerské konference o ochraně lesů: „Lesy – společný prospěch, sdílená zodpovědnost“?

Politici a ti, kdo jsou zodpovědní za lesnický sektor, musí do hloubky pochopit, co se děje v ostatních sektorech, co je hnací silou existujících trendů, a musí se chopit iniciativy při vysvětlování stanovisek lesnického sektoru a prezentovat je.

- Jak vidíte budoucnost evropského lesnického sektoru?

Zjišťujeme setrvalý růst spotřeby a produkce, zvláště ve východní části Evropy a v Rusku, ale to je doprovázeno silnou konkurencí jiných materiálů a z jiných oblastí.

Evropský lesnický sektor se musí starat o svoji kreativitu, a jestliže chce zůstat skutečně trvale udržitelným, musí se starat o neustálé inovace. Také musí tvrdě pracovat na získání své sociální legitimity zajištěním toho, aby politici i veřejnost jako celek měli vyvážený a správný pohled na problematiku lesů.

- Jaké jsou možnosti lesnického sektoru využít současně vznikající fondy EU na podporu rozvoje venkovských oblastí, zemědělství (EAFRD) či životního prostředí (LIFE+)?

Jednotlivé země mají možnost rozhodnout, zda některé z těchto prostředků mohou být využity na lesnická opatření. Nicméně se tak nestane, pokud lesnické instituce nebudou iniciativní ve vytváření názoru na lesní hospodářství jako na součást harmonického programu rozvíjejícího evropské venkovské oblasti při plném respektování všech sociálních, ekologických i ekonomických kritérií.

- V poslední době je na více jednáních (např. seminář o financování environmentálních služeb, Konvence o vodě, pracovní jednání expertů pan-evropského procesu MCPFE, workshop MCPFE o sdílené zodpovědnosti za lesy) diskutována otázka vztahu lesa a vody – jak se touto problematikou zabývá UN ECE, případně přímo Vaše sekce?

Až dosud se vodou zaobírali inženýři ve vztahu k přehradám a dálkovým potrubím dopravujícím vodu, zatímco lesníci byli zaměřeni na stromy. Tento postoj není do budoucna udržitelný a musí být rozvíjeno chápání vzájemné interakce ekosystémů a společný přístup k jejich obhospodařování, pokud možno i včetně opatření vedoucích k příjmu vlastníka lesů za služby, které jeho les poskytuje. 

- Tento měsíc se v Ženevě konalo politické fórum o certifikaci lesů. Jaké jsou jeho nejvýznamnější výsledky a doporučení? Jak nahlížíte na certifikaci lesů obecně, v evropském rozměru?

Politické fórum jasně vyjádřilo, že ačkoli certifikace je a měla by zůstat dobrovolným tržně fungujícím nástrojem, vlády mají hlavní roli při ustanovení politického a institucionálního rámce a jsou samy významným účastníkem tohoto procesu. Existuje mnoho způsobů, kterými mohou vlády využít certifikaci jako jeden z nástrojů k podpoře trvale udržitelného hospodaření v lesích svých zemí.

- Můžete stručně komentovat poslání semináře Budování kapacit pro šíření informací? Jaká byla Vaše očekávání co se týče výsledků tohoto jednání?

Díky vládě ČR jsme byli schopni soustředit odborníky z oblasti Kavkazu a ze Střední Asie, tj. z regionů, kde mají obvykle potíže zúčastňovat se lesnických aktivit na regionální úrovni. Tito lesníci mohou profitovat z intenzivní spolupráce a sdílení informací, které jsou pro evropskou lesnickou scénu charakteristické. Tento pracovní seminář je prvním krokem k tomu, aby se lesní hospodářství a lesní produkty z těchto oblastí dostaly k všeobecnému prospěchu do společenství evropských lesníků. Mohlo by to vést ke zlepšení základní informovanosti a pochopení lesnické problematiky, politik a trhu, a také ke zlepšení přenosu a sdílení těchto znalostí.

- Máte na závěr nějaké sdělení české lesnické veřejnosti?

Chci pogratulovat k vysoké technické kvalitě českého lesnictví, povzbudit k otevřenosti při ovlivňování ostatních sektorů a ke zlepšení mezisektorové komunikace.

Děkuji za rozhovor, Karel Vančura

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Překlad: Karel Vančura

FAO, Organizace pro výživu a zemědělství OSN, zveřejnila první výsledky posledního Globálního odhadu lesních zdrojů (FRA 2005, viz. str. 35), vzniklého za společného úsilí stovek světových specialistů poskytnout řídícím a vědeckým pracovníkům a veřejnosti vzájemně porovnávatelné informace o všech aspektech lesů. Tato práce také pomáhá monitorovat jeden z rozvojových cílů tisíciletí (MDG) OSN - zvrat procesu odlesňování. UN ECE hrála v Evropě vedoucí úlohu v této práci, která zahrnuje 47 zemí a teritorií včetně Ruska.

Hlavními výstupy pro oblast Evropy jsou následující konstatování.

- Plocha evropských lesů se mezi lety 2000 a 2005 zvětšovala přibližně o 660 000 ha za rok. Stejně tak se zvětšuje i zásoba, která roste ročně o téměř 340 milionů m3.

- Celková rozloha lesů činí přes miliardu hektarů, což je 24 % plochy světových lesů a 44 % celkové plochy Evropy.

- Lesnatost se pohybuje od 1,1 % na Maltě až po 74 % ve Finsku.

- Na území Ruska se nachází zhruba 80 % evropských lesů a 20 % celkové plochy lesů ve světě. Kromě Ruska jsou nejrozsáhlejší plochy lesů ve Švédsku, Finsku, Španělsku a Francii.

- Pralesy jsou zastoupeny hlavně v Rusku a tvoří přibližně 25 % lesů v regionu. Plantáže představují méně než 3 %.

- Více než 70 % evropských lesů poskytuje sociální služby jako je rekreace, turistika, vzdělávání nebo zachování kulturních a duchovně významných míst. Plocha lesů určených k ochraně půdy a vody a k ochraně biodiverzity roste, zatímco plochy určené k plnění produkční funkce se zmenšují.

- Mnohé evropské země mají velký podíl soukromého vlastnictví lesů, např. v Rakousku a Švédsku je to kolem 80 %, v Dánsku a Slovinsku 72 %, ve Finsku 68 % a v Portugalsku více než 90 %.

- Počty zaměstnanců v lesním hospodářství a ochraně lesů v Evropě klesají. V současnosti je v lesnictví zaměstnáno 761 000 lidí, přičemž v roce 1990 to byl téměř jeden milion zaměstnanců.

Podrobnosti jsou zveřejněny na adrese http://www.fao.org/forestry/fra2005.

Podle tiskové zprávy UN ECE (15. 11. 2005),

V. Henžlík (ÚHÚL)

Les a dřevo ve strukturách OSN

Dřevařská sekce Evropské hospodářské komise (UN ECE), často ve spolupráci s pracovníky FAO, mj. zabezpečuje organizaci mezivládních jednání, jednání Dřevařského výboru, setkávání pracovních skupin (WP) a týmů specialistů (ToS), soustřeďuje a analyzuje data, pořádá semináře, workshopy a koordinuje národní příspěvky, jež zpracovává pro vydávání publikací týkajících se všech aspektů integrovaného programu, který Dřevařský výbor (TC) naplňuje ve spolupráci s Evropskou lesnickou komisí (EFC). Sekce zpracovává výroční trhovou zprávu (viz LP 9, str. 8, pozn. red.), jež shrnuje všeobecné a statistické informace o trhu s lesními produkty a souvisejícími politikami v regionu UN ECE. Její text, doplněný tabulkami a grafy, popisuje ekonomickou situaci v oblasti a ve statistické části se zabývá surovinou, jehličnatým i listnatým řezivem, panely na bázi dřeva, papírem a lepenkou. V posledních letech přibyly informace o trzích s certifikovanými výrobky, o výrobcích s vyšší přidanou hodnotou a o tropickém dřevě. Pracovní struktury jsou následující:

- Dřevařský výbor – schází se jednou ročně, obvykle v Ženevě. Je fórem pro politické diskuse a pro diskuse o vývoji trhu se dřevem a jeho výhledech, kontroluje plnění programu činnosti.

- Evropská lesnická komise – jedná obvykle jedenkrát za dva roky v ústředí FAO v Římě, v Ženevě nebo v některém z členských států, projednává vývoj v sektoru, upozorňuje na objevující se problémy.

- Společná pracovní skupina FAO/ECE pro lesnickou ekonomiku a statistiku.

- Společná pracovní síť expertů pro implementaci udržitelného obhospodařování lesů.

- Týmy specialistů – dobrovolné skupiny expertů napomáhající sekretariátu splnit specifické cíle, např. v oblastech: trhy a marketing, hodnocení lesních zdrojů, ženy v lesním hospodářství, uzavírání smluv, podpora lesnického sektoru v jihovýchodní Evropě a Sdružení nezávislých států (SNS), lesní požáry, lesnické komunikační sítě aj.

- Sekretariát – mj. udržuje databáze o výrobě a obchodu, o lesních zdrojích, cenách výrobků a kulatiny, o pomoci zemím s přechodovou ekonomikou. Podrobné údaje, informace o publikacích a dokumenty z jednání je možné nalézt na stránkách: www.unece.org/trade/timber.

Integrovaný program UN ECE TC a FAO EFC

Pět hlavních pracovních oblastí obsahujících celkem 21 následujících položek:

Trhy a statistiky

- statistiky produkce, obchodu, spotřeby a cen lesních výrobků;

- analýzy trhu s lesními produkty, významně aktuální a s politickým aspektem;

- budování kapacit pro marketing lesních výrobků v zemích Společenství nezávislých států (SNS) a jihovýchodní Evropy;

- monitoring a analýza trhu s certifikovanými výrobky ze dřeva;

- statistika lesních požárů.

Hodnocení lesních zdrojů a indikátory udržitelného obhospodařování lesů v regionu

- indikátory udržitelného obhospodařování lesů v regionu;

- regionální příspěvek ke globálnímu hodnocení lesních zdrojů;

- podpora rozvoje národních systémů sledování monitoringu lesa.

Výhledové studie sektoru: analýzy a následné možnosti

- analýzy a následné možnosti plynoucí z výhledové studie evropského lesnického sektoru (EFSOS);

- vícesektorové problémy týkající se lesů na pan-evropské úrovni;

- aspekty sektorové politiky týkající se nárůstu využívání energie ze dřeva.

Sociální a kulturní aspekty lesního hospodářství

- role žen v lesním hospodářství;

- sociální rozměr udržitelného hospodaření v lesích Evropy, např. otázky zdraví a bezpečnosti práce;

- role podnikatelů.

Politické a vícesektorové problémy

- příspěvek k regionálnímu rozměru globálního dialogu;

- průběžné sledování vývoje politik a institucí;

- trendy v politikách a sektorových institucích SNS a jihovýchodní Evropy;

- obchod a otázky životního prostředí, míra a příčiny ilegálních těžeb;

- lesní požáry;

- komunikace uvnitř sektoru i mezi sektory;

- příprava informací o lesích a lesních produktech jednotlivých zemí.

Připravil Karel Vančura