Úvodník 12/2005
Antonín Jurásek, VÚLHM Jíloviště-Strnady, člen redakční rady LP
V tomto okamžiku by bylo vhodné si připomenout větu z úvodu. Jde nám všem o vysokou kvalitu sbíraného osiva, pěstovaného sadebního materiálu a kvalitně provedené umělé obnovy lesa? Potom se na současnou legislativu nedívejme jen jako na byrokratický soubor nařízení a zákazů. Vždyť používáním standardů kvality se do lesa nejen dostává kvalitní sadební materiál, ale významnou měrou se zvyšuje i konkurenceschopnost našich lesních školek vůči zahraniční konkurenci a projevují se i další pozitivní výsledky.
Pro budoucí léta bude prosperita našich školek závislá i na tom, jak zvládnou mimo klasické pěstování sadebního materiálu i nové trendy v technologiích. Zde je třeba si přiznat, že nedůvěra lesnické veřejnosti k novějším postupům pěstování sadebního materiálu a manipulace s ním pramení z nedostatků minulých let, zejména z porušování technologických postupů a z hrubých chyb při manipulaci se sadebním materiálem. Výsledný efekt - vysoké ztráty po zalesňování, deformace kořenů u obalených sazenic a další nedostatky potom, bohužel, v očích vlastníků lesa dopadaly na vrub perspektivních školkařských postupů. Je samozřejmostí, že prvořadým požadavkem při obnově lesa zůstávají kriteria biologická, ale ta musí být ve vazbě na ekonomickou efektivnost. Prozatím neumíme patřičně ocenit vyšší vstupní cenu kvalitního sadebního materiálu, která se vlastníkovi lesa většinou vrátí již ve stádiu zajištěné kultury. Zemědělci se dočkají úrody během jednoho roku. Pro ně je samozřejmostí používat vysoce kvalitní šlechtěné osivo a nezpochybňují ani to, že kvalita má svou cenu. My zakládáme les, jehož kvalitu ocení až naší vnuci. Nepochybuji o tom, že po narovnání vlastnických vztahů bude pro nás důležité obstát i v očích dalších generací.
Podívejme se z trochu jiného pohledu i na nově budovaný informační systém o RMLD. Ano, je to především hlavní pilíř pro kontrolu dodržování legislativních pravidel a potřeby státní správy. Současně se ale shromažďují velmi cenné informace o zdrojích RMLD, dostupnosti osiva a sadebního materiálu na našem trhu, a to nejen pro vlastníky lesa, ale i subjekty obchodující s osivem a sadebním materiálem. Je již jen věcí jednání profesních sdružení o agregaci těchto informací a přístupu k nim. Není snad třeba zdůrazňovat, jakou hodnotu informace v současném tržním prostředí mají.
Toto číslo LP je částečně věnováno problematice genetiky a šlechtění, tj. úseku, na němž výzkum a lesnická praxe už mnoho vykonala. O poznatky z tohoto oboru se opírá i podrobně rozpracovaný systém přenosu RMLD, s jehož použitím máme už dlouhodobé zkušenosti. Současnost nám však přináší novou situaci, kdy vymezení přírodních lesních oblastí již neuzavírají naše pohraniční hory. To je velkou výzvou pro koordinaci výzkumu v genetice a šlechtění v středoevropském regionu tak, abychom v rámci legislativy EU obhájili pravidla, která nám v dlouhodobějším výhledu zajistí kvalitní obnovu lesa.
Pevně věřím, že myšlenky, které jsem uvedl, budou nejen podnětem k diskusi a zamyšlení, ale že se nám je podaří společně řešit a naplňovat.
Vážení čtenáři,
naším společným profesním zájmem je obnovovat les tak, abychom příští generaci předali zdravé lesní porosty plnící všechny požadované funkce. Jedním ze základních předpokladů pro splnění tohoto cíle je použití reprodukčního materiálu lesních dřevin (RMLD) s odpovídající genetickou, morfologickou a fyziologickou kvalitou. Je potěšující konstatovat, že pro posuzování kvality RMLD máme řadu exaktních a praktických zkušenosti, dlouhodobě u nás fungují pravidla přenosu RMLD mezi přírodními lesními oblastmi, k dispozici jsou informace o standardní kvalitě osiva a sadebního materiálu, systémově je řešeno i použití biologicky nezávadných obalů pro pěstování sadebního materiálu. Všechny tyto poznatky mohly být využity při implementaci předpisů EU do naší legislativy.
Práce s osivem a sadebním materiálem není již jen výsadou vlastníků lesa, ale tak jak je obvyklé v zemích EU, se tyto komodity stávají ve stále větším rozsahu předmětem obchodu. V souvislosti s přijetím zákona o obchodu s RMLD (zákon 149/2003 Sb.) vznikla pro lesní školky a další subjekty řada povinností, o jejichž účelnosti a technické proveditelnosti probíhá řada diskusí. Tento legislativní předpis měl skutečně několik vážných nedostatků, a je velmi důležité, že se novelou (zákon 378/2005 Sb.) podařilo problémová ustanovení upravit. Přes úskalí vzniku a prvních zkušeností se během tohoto roku pomalu prodírá do praxe i informační systém týkající se RMLD, současně je formován i systém kontroly.V tomto okamžiku by bylo vhodné si připomenout větu z úvodu. Jde nám všem o vysokou kvalitu sbíraného osiva, pěstovaného sadebního materiálu a kvalitně provedené umělé obnovy lesa? Potom se na současnou legislativu nedívejme jen jako na byrokratický soubor nařízení a zákazů. Vždyť používáním standardů kvality se do lesa nejen dostává kvalitní sadební materiál, ale významnou měrou se zvyšuje i konkurenceschopnost našich lesních školek vůči zahraniční konkurenci a projevují se i další pozitivní výsledky.
Pro budoucí léta bude prosperita našich školek závislá i na tom, jak zvládnou mimo klasické pěstování sadebního materiálu i nové trendy v technologiích. Zde je třeba si přiznat, že nedůvěra lesnické veřejnosti k novějším postupům pěstování sadebního materiálu a manipulace s ním pramení z nedostatků minulých let, zejména z porušování technologických postupů a z hrubých chyb při manipulaci se sadebním materiálem. Výsledný efekt - vysoké ztráty po zalesňování, deformace kořenů u obalených sazenic a další nedostatky potom, bohužel, v očích vlastníků lesa dopadaly na vrub perspektivních školkařských postupů. Je samozřejmostí, že prvořadým požadavkem při obnově lesa zůstávají kriteria biologická, ale ta musí být ve vazbě na ekonomickou efektivnost. Prozatím neumíme patřičně ocenit vyšší vstupní cenu kvalitního sadebního materiálu, která se vlastníkovi lesa většinou vrátí již ve stádiu zajištěné kultury. Zemědělci se dočkají úrody během jednoho roku. Pro ně je samozřejmostí používat vysoce kvalitní šlechtěné osivo a nezpochybňují ani to, že kvalita má svou cenu. My zakládáme les, jehož kvalitu ocení až naší vnuci. Nepochybuji o tom, že po narovnání vlastnických vztahů bude pro nás důležité obstát i v očích dalších generací.
Podívejme se z trochu jiného pohledu i na nově budovaný informační systém o RMLD. Ano, je to především hlavní pilíř pro kontrolu dodržování legislativních pravidel a potřeby státní správy. Současně se ale shromažďují velmi cenné informace o zdrojích RMLD, dostupnosti osiva a sadebního materiálu na našem trhu, a to nejen pro vlastníky lesa, ale i subjekty obchodující s osivem a sadebním materiálem. Je již jen věcí jednání profesních sdružení o agregaci těchto informací a přístupu k nim. Není snad třeba zdůrazňovat, jakou hodnotu informace v současném tržním prostředí mají.
Toto číslo LP je částečně věnováno problematice genetiky a šlechtění, tj. úseku, na němž výzkum a lesnická praxe už mnoho vykonala. O poznatky z tohoto oboru se opírá i podrobně rozpracovaný systém přenosu RMLD, s jehož použitím máme už dlouhodobé zkušenosti. Současnost nám však přináší novou situaci, kdy vymezení přírodních lesních oblastí již neuzavírají naše pohraniční hory. To je velkou výzvou pro koordinaci výzkumu v genetice a šlechtění v středoevropském regionu tak, abychom v rámci legislativy EU obhájili pravidla, která nám v dlouhodobějším výhledu zajistí kvalitní obnovu lesa.
Pevně věřím, že myšlenky, které jsem uvedl, budou nejen podnětem k diskusi a zamyšlení, ale že se nám je podaří společně řešit a naplňovat.