Borovice pokroucená a její význam v horských polohách
Vilém Podrázský, Radek Šolc, Kateřina Cejnarová, Jiří Remeš, Martin Slávik
V rámci obnovy lesa v imisních oblastech byly ověřovány výsadby celé řady lesních dřevin, a to včetně druhů introdukovaných. Jako jedna z nadějných byla testována i borovice pokroucená (Pinus contorta). V českých zemích byly výsadby založeny na imisních holinách v Krušných horách, Jizerských horách, Krkonoších i Orlických horách. Její použití bylo podloženo základními poznatky o její ekologii: jde o pionýrskou dřevinu, která ve své původní oblasti rozšíření obsazuje plochy uvolněné přírodními kalamitami spojenými s obnovou boreálních lesů v rámci přirozeného velkého vývojového cyklu lesa.
Třebaže většímu rozšíření tohoto druhu zabránily problémy spojené s jejím pěstováním, biologickými vlastnostmi i legislativou, byly založeny řádově desítky hektarů porostů borovice pokroucené (BOp). Jenom výjimečně byl sledován růst a vývoj těchto porostů, dopad jejich kultivace na ostatní složky ekosystémů prozatím sledován nebyl. Cílem předkládaného příspěvku je proto hodnocení půdotvorné a půdoochranné funkce borovice pokroucené v jedné z výše uvedených oblastí – v Orlických horách.
Metodika
Studovaný porost byl založen v roce 1989 jako poloprovozní plocha na JZ svahu Malé Deštné. Porost je označen jako 7C2, plocha leží v katastru obce Deštné v Orlických horách a je součástí LHC Kolowratské lesy Rychnov n. Kn. Nadmořská výška lokality je 1000 m n. m., lesní typ je určen jako 7K3 (kyselá bkSM), půdním typem je kamenitý kryptopodzol, geologické podloží je tvořeno svorem. Stav půdy byl srovnáván se stejně starým porostem smrku, založeným ve stejných podmínkách a době. Plocha byla pravděpodobně založena dvouletými neškolkovanými prostokořennými sazenicemi neznámého původu, vypěstovanými v lesní školce v Řečanech nad Labem (údaje VÚLHM VS Opočno). V tomto období byla plocha spravována LS Opočno, která byla později sloučena s LS Rychnov nad Kněžnou. Tento převod způsobil ztrátu údajů o založení plochy a nepovedlo se je později vyhledat. V každém sledovaném porostu (BOp, SM) byly vykopány 4 sondy a vytvořeny směsné vzorky u odpovídajících si horizontů, u nichž byly stanoveny základní pedochemické parametry (tabulka 1).
Výsledky výzkumu
Humusové formy
V porostech BOp byla doložena výrazně tenčí vrstva nadložního humusu, indikující rychlejší mineralizaci a ztráty organické hmoty. Platí to pro obě sledované holorganické (jen organickou hmotou tvořené) vrstvy, tj. opad a drť na jedné a měl na druhé straně. Odpovídal tomu i značně intenzivní pokryv přízemní vegetace v porostu borovice. S tímto jevem korespondovala i tendence slabě nižších hodnot půdní reakce, aktivní i výměnné, s výjimkou vrstvy opadu. Rozdíly byly v rozmezí chyby laboratorního stanovení, a tedy na hranici statistické významnosti. Hodnoty obsahu bází (hodnota S podle Kappena) byly v obou porostech velmi vyrovnané, rozdíly dosahovaly minimálních hodnot. Totéž platí i pro ostatní charakteristiky sorpčního komplexu, takže z tohoto pohledu lze označit humusové formy v obou porostech za pedochemicky srovnatelné.
Obsah dusíku a fosforu
Obsah dusíku byl v organických vrstvách vyšší v porostu borovice, což odráží vliv opadu přízemní vegetace a rychlejší rozklad organické hmoty, při němž se humusová vrstva relativně obohacuje. Riziko vyplavení dusíku však přitom roste. Obsah humusu byl v humusových formách obou porostů prakticky identický. Obsah fosforu dosahoval vyšších hodnot v celkové formě v porostu borovice, a to až o 10–20 %. V přístupné formě byly vyšší hodnoty doloženy v porostu borovice (vrstva L+F), hlouběji ve smrku. Interpretace tohoto jevu není jednoznačná.
Obsah draslíku, vápníku a hořčíku
Jednoznačným se zato jeví pokles obsahu celkového (hlubší holorganický horizont) i přístupného draslíku (všechny horizonty), což souvisí s mineralizací organické hmoty, dusíku a s vyplavováním nitrátů. Opad travin je však bohatší na draslík, proto se pokles celkové formy živiny ve vrstvě opadu projevuje méně, resp. není patrný. Slaběji, ale ve stejném smyslu je tento trend doložen i pro obsah vápníku a hořčíku v obou formách.
Báze jsou tedy v porostu borovice intenzivněji vyplavovány a smrk jeví v daných podmínkách lepší půdoochrannou funkci. V nejsvrchnějším holorganickém horizontu borového porostu pak byly doloženy i nejvyšší hodnoty výměnné acidity a výměnného hliníku, hlouběji pak výměnného vodíku. Proces acidifikace je tedy o něco intenzivnější pod borovicí. Pedochemické charakteristiky odpovídají silně kyselým, entropicky navíc degradovaným půdám s narušeným chemizmem, tedy stavu v lesních půdách imisních oblastí.
Závěry
Borovice pokroucená se jako vhodná přípravná dřevina může jevit v podmínkách, kde domácí smrk již není schopen existence. Výsledky našeho ojedinělého experimentu však dokládají několik významných skutečností:
- BOp nekryje půdy stejně intenzivně jako SM, její porosty jsou prosvětlené, rozvíjí se přízemní vegetace a dochází k intenzivnějšímu rozkladu povrchového humusu;
- s tím je spojena nepříznivá dynamika dusíku (po mikrobní mineralizaci je doloženo intenzivní vyplavení především dusičnanů) a ztráty bází (v daném případě a při daném geologickém podkladu především draslíku, ale i vápníku a hořčíku);
- v porostech BOp tak můžeme předpokládat určité ztráty živin a acidifikaci půdního prostředí;
- z půdoochranného hlediska se jako efektivnější jeví porosty smrku, eventuálně s příměsí jiných klimaxových dřevin, BO může být uvažována pouze tam, kde smrk není schopen existence.
Pěstování BOp naráží na celou řadu problémů:
- největším se ukázaly být překážky legislativní a administrativní, orgány ochrany přírody nepřipouštějí nadále její pěstování – imisní oblasti se s výjimkou Krušných hor kryjí s CHKO nebo dokonce NP a pěstování introdukovaných dřevin tu není připouštěno;
- významné je také značné ohrožení BOp zvěří, bez ochrany jsou její porosty rychle likvidovány.
Budoucnost porostů BOp
Stávající porosty borovice pokroucené nezaujímají sice velkou plochu, nicméně lesnický provoz musí rozhodnout, jak dál postupovat v jejich obhospodařování. Jako přípravná dřevina splnila borovice již svoji úlohu a je vesměs nežádoucí dřevinou z hlediska ochrany přírody.
V případě, kdy jsou tyto porosty silně poškozeny zvěří, je na místě jejich co nejrychlejší rekonstrukce a výsadba klimaxových dřevin – smrku, eventuálně buku a javoru klenu, popřípadě ve směsi, světelné poměry těchto porostů dovolují vesměs použití podsadeb či prosadeb.
V dosud vitálních porostech lze postupovat pomaleji, ale z hlediska ochrany půd a půdního prostředí je rovněž žádoucí podsadit je výše zmíněnými klimaxovými dřevinami. Borovice pokroucená pak může zůstat nadále význačnou dřevinou například při rekultivacích devastovaných a těžbou nerostů zničených lokalit.
Pozn.: Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu VaV/640/1/02 Formulace zásad lesnického hospodaření a péče o půdu s ohledem na dlouhodobou acidifikaci, nutriční degradaci a eutrofizaci lesních půd v PLO Jizerské hory a MSM 414100009 Obnova funkčních lesních ekosystémů Krušných hor. Předběžně byly výsledky prezentovány na konferenci „Introdukované dřeviny a jejich produkční a ekonomický význam“ v Kostelci nad Černými lesy, konané 10.–11. listopadu 2004.
Adresa autorů:
Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc.
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ing. Radek Šolc, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ing. Jiří Remeš,
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ing. Kateřina Cejnarová
Katedra pěstování lesů FLE ČZU Praha
Doc. Ing. Martin Slávik, CSc.,
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Katedra dendrologie a šlechtění
lesních dřevin FLE ČZU
Foto: Podrázský, Remeš