Archiv časopisu Lesnická práce

Situace v lesnictví je nadále nepřehledná; Dřevozpracovatele trápí nedostatek dřevní suroviny; Funkcí generálního ředitele LČR pověřen V. Blahuta

Již tak napjatá situace kolem smluvních vztahů mezi LČR a obchodními partnery a kolem fungování lesnického a navazujícího dřevozpracujícího sektoru v ČR se dále vyhrotila. LČR 12. ledna informovaly své smluvní partnery o tom, že jsou smlouvy s nimi uzavřené neplatné. Následovala „smršť“ reakcí, poukazování na protiprávnost postupu LČR, hrozba stávky, demonstrace před budovou Ministerstva zemědělství ČR (MZe) a mnoho jednání. Situace byla i v době uzávěrky tohoto čísla (27. ledna) velice nepřehledná. Nic na tom nezměnilo ani odvolání generálního ředitele LČR Ing. Kamila Vyslyšela z funkce, protože všechny zásadní kroky, které vedly k současné destabilizaci sektoru, činilo podle všech dostupných informací vedení LČR po konzultaci se zakladatelem podniku (MZe). Největší zodpovědnost za současný stav tedy nese ministr zemědělství Jaroslav Palas.

V minulém roce se v souvislosti se záměrem KI Teplice zvýšit odlov zvěře, zvláště jelení, začalo hodně mluvit o neúnosných škodách, kterou přemnožená zvěř působí hlavně v Krušných horách. Využili jsme proto „mediální vstřícnosti“ ředitele KI LČR v Teplicích Jana Ferkla a spolu s kolegou z partnerského časopisu Svět myslivosti (SM) Ing. Davidem Vacou, Ph.D., ho požádali o rozhovor. V závěru rozhovoru jsme využili příležitosti a zeptali se i na aktuální situaci v oblasti nové obchodní strategie LČR a na stanovisko k nepřehledné situaci v oblasti vztahů s podnikatelskými subjekty. Ti z vás, kteří se o mysliveckou problematiku zajímají hlouběji, si přijdou na své v březnovém čísle časopisu SM, kde vyjde na toto téma detailnější rozhovor.

Miroslav Kubů

Zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin stanovuje podmínky, za nichž lze uvádět reprodukční materiál (RM) do oběhu, tj. podmínky nabízení RM k prodeji, obchodního skladování, vývozu a dovozu. Naproti tomu lesní zákon stanovuje v § 29 zásady přenosu RM z místa zdroje na konkrétní místo výsevu nebo výsadby v lese:

„K umělé obnově lesa a k zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa se používá semen a sazenic lesních dřevin ze stejné nebo odpovídající přírodní lesní oblasti a z odpovídající nadmořské výšky“. V přílohách č. 1 až 5 prováděcí vyhlášky č. 139/2004 Sb., jsou taxativně vyjmenovány možnosti přenosu RM mezi odpovídajícími tuzemskými přírodními lesními oblastmi (PLO) v případech, kdy nelze krýt jeho potřebu v rámci jediné oblasti. Pouze pro douglasku tisolistou a jedli obrovskou je v této vyhlášce uvedeno, že za odpovídající PLO se považují i vyjmenované semenářské oblasti v USA a Kanadě. Předmět úpravy těchto dvou zákonů je tedy rozdílný a tyto dvě problematiky nelze směšovat.

Jiří Šindelář, Josef Frýdl

K základním principům systému ekologicky orientovaného nebo přírodě blízkého lesního hospodářství (LH) patří i trvalá udržitelnost. Jde zejména o stabilitu lesních ekosystémů jakožto výraz adaptace na místní podmínky prostředí a dále o adaptabilitu, tj. schopnost vhodně reagovat na změny ekologických poměrů v ekosystémech. Problematika je aktuální zejména v souvislosti s antropogenními vlivy na les a s probíhajícími změnami klimatu. Adaptace a adaptabilita jsou charakteristiky, které jsou u populací lesních dřevin podmíněny geneticky. Velký význam má dostatečná, geneticky podmíněná variabilita.

Vilém Podrázský, Radek Šolc, Kateřina Cejnarová, Jiří Remeš, Martin Slávik

V rámci obnovy lesa v imisních oblastech byly ověřovány výsadby celé řady lesních dřevin, a to včetně druhů introdukovaných. Jako jedna z nadějných byla testována i borovice pokroucená (Pinus contorta). V českých zemích byly výsadby založeny na imisních holinách v Krušných horách, Jizerských horách, Krkonoších i Orlických horách. Její použití bylo podloženo základními poznatky o její ekologii: jde o pionýrskou dřevinu, která ve své původní oblasti rozšíření obsazuje plochy uvolněné přírodními kalamitami spojenými s obnovou boreálních lesů v rámci přirozeného velkého vývojového cyklu lesa.

Miloš Dušek

Na hřebenu Orlických hor, cca od nadmořské výšky 800 m, se v minulých letech objevilo nápadné poškození mladých smrkových porostů, které tam byly vysázeny po rozpadu a vykácení původních porostů vlivem imisí, větru a kůrovců v rozsahu cca 2000 ha. Toto poškození se projevuje na jaře v některých letech zrezavěním jehličí na většině výhonů a později trvalým poškozením některých jedinců, nebo i jejich úhynem. Tyto kalamitní situace vyvolaly značnou mediální odezvu a hledání přijatelného vysvětlení. Jako možná příčina tohoto poškození byl uváděn i výskyt houby Ascocalyx abietina. Ta se však zde jeví spíše jako saprofyt, jenž se vyvíjí až na poškozených výhonech. Toto poškození je od roku 2000 podrobně sledováno pracovníky VÚLHM a naší pobočky ÚHÚL celoplošně i na zkusných plochách. Nepravidelný výskyt tohoto poškození smrkových mlazin na hřebenu Orlických hor, které se objevuje na jaře pouze v některých letech, naznačuje, že spouštěcím mechanismem poškození lesních porostů může být průběh počasí během předcházející zimy či předešlého vegetačního období. Na základě rozboru meteorologických dat ze stanice ČHMÚ Deštné v Orlických horách od roku 1990 do konce dubna 2004 byla zjištěna významná souvislost mezi průběhem počasí a vznikem nového poškození na porostech. Pokud se tato souvislost prokáže i v dalších letech, bude možné postupně určit i další vlivy, jež se na vzniku poškození podílejí, a tím poškození předvídat či předcházet.

Ján Šimkovič

3D modelovanie a jeho využitie pri formovaní dizajnu lesnej krajiny je používané hlavne vo Veľkej Británii. Modelovanie sa tu využíva pri projektovaní ťažieb a následného zalesnenia tak, aby tieto boli v harmónii s okolitou krajinou. Veľký význam má určenie výhľadových bodov – miest, z ktorých je možné vidieť významnú časť krajiny. Aj keď dizajn lesnej krajiny v našich republikách je určovaný hlavne rámcovými smernicami hospodárenia, 3D modelovanie sa môže stať zaujímavou súčasťou výsledného diela zariaďovateľa lesov. Ako príklad je uvedený 3D model terénu a 3D simulácia vzhľadu porastu s hospodárskymi opatreniami.

Antonín Kusbach

Je polovina září 1999. Přiblížil se konec naší cesty napříč Kanadou. Před námi je poslední plánovaná návštěva, Lesnická fakulta Univerzity Britské Kolumbie (UBC) ve Vancouveru, a schůzka s profesorem Karlem Klinkou, osobností žijící od roku 1969 v Britské Kolumbii. Díky izolaci ČSSR ho kromě několika spolužáků a kolegů z bývalého Lesprojektu skoro nikdo neznal. S velkým respektem klepeme na pootevřené dveře ve 3. patře katedry lesnických věd. Vybalujeme prezentační materiály, stručně představujeme naši práci a její využití v nových digitálních technologiích. Profesor je ale zaneprázdněný člověk, nechceme ho dlouho zdržovat. Jeden z posledních postřehů, který mě zaujal: “No, dobrých stanovištníků je tady málo!“ Uteklo několik let a Karel Klinka se již jako důchodce a emeritní profesor UBC, zúčastnil oslavy k výročí vzniku pražské Lesnické fakulty. Tak vlastně neoficiálně začala česká účast ÚHÚL v projektu Mapování lesních stanovišť lesů UBC.

Petr Dvořák

V LP 1/2005 v článku Strategie zalesňování nelesních půd vzbudila poměrně značný ohlas věta: „O zařazení pozemků do typologické jednotky může rozhodnout místně příslušné pracoviště ÚHÚL Brandýs nad Labem, případně úzký okruh licencovaných specialistů“ v kapitole Typologické členění lokalit a výběr dřevin. I v souvislosti s dotazem Ing. Pavla Rensy do naší právní poradny („Zajímalo by mě, kdo tvoří onen „úzký okruh licencovaných specialistů“, resp. který státní orgán a na základě jakého právního předpisu uděluje příslušnou licenci a k čemu tato licence opravňuje.“) uveřejňujeme stanovisko Mgr. Petra Dvořáka, vedoucího oddělení státní správy na Ministerstvu zemědělství ČR. Zároveň přikládáme vyjádření autorů příspěvku k uvedené formulaci.

Milan Slavinger

Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů („zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin“) byl přijat za účelem transpozice směrnice č. 1999/105/ES do našeho právního řádu. Tento zákon opět po krátké době změnil lesní zákon a některé jeho prováděcí předpisy a příslušnost orgánů státní správy lesů (SSL).