Vliv pěstebních zásahů na skladbu populací

Jiří Šindelář, Josef Frýdl

K základním principům systému ekologicky orientovaného nebo přírodě blízkého lesního hospodářství (LH) patří i trvalá udržitelnost. Jde zejména o stabilitu lesních ekosystémů jakožto výraz adaptace na místní podmínky prostředí a dále o adaptabilitu, tj. schopnost vhodně reagovat na změny ekologických poměrů v ekosystémech. Problematika je aktuální zejména v souvislosti s antropogenními vlivy na les a s probíhajícími změnami klimatu. Adaptace a adaptabilita jsou charakteristiky, které jsou u populací lesních dřevin podmíněny geneticky. Velký význam má dostatečná, geneticky podmíněná variabilita.

Zásahy do lesních ekosystémů a možné důsledky

Záměrné zásahy obnovního, výchovného i jiného charakteru mohou mít vliv na dynamické změny produkce (výšky, tloušťky stromů), na morfologické vlastnosti kmene a koruny, zdravotní stav, vitalitu i stabilitu porostů. Zásahy současně působí na ekologické poměry v ekosystémech. Současně může docházet ke změnám v genetické proměnlivosti populací lesních dřevin. Tyto změny mohou být spojeny se zúžením geneticky podmíněné variability a tím i s ovlivněním adaptační schopnosti populací k podmínkám prostředí. To je zvláště významné s ohledem na již probíhající nebo předpokládané změny klimatu s častým výskytem extrémů. Výsledky výzkumu a praktické zkušenosti naznačují, že dostatečná geneticky podmíněná variabilita v lesních ekosystémech a s ní spojená adaptační schopnost je významným předpokladem stability lesních ekosystémů.

Při každém, především pěstebním zásahu do porostu (obnova, výchova atd.) je třeba dbát i na aspekty genetické. Jde především o to, aby nebyla neúměrně zužována geneticky podmíněná variabilita v populacích. Může jít o relativně široké spektrum opatření, počínaje přirozenou obnovou a umělou obnovou lesních porostů, výchovou, a další opatření melioračního, ochranářského a těžebního rázu.

Přirozená obnova

K indukci přirozené obnovy lesních porostů doporučujeme využívat dobrých až plných úrod plodů a semen, v souvislosti s tím realizovat vhodná opatření (seče semenného charakteru, příprava nebo zraňování půdy, případná oplocení ploch aj.). Zmlazování lesních porostů z výstavků ponechaných na holinách by se mělo volit spíše jen výjimečně a obnovu kombinovat s využíváním náletu ze stěn sousedních porostů. Výstavky na holinách lze ponechávat v hloučcích až skupinách. Je vhodné volit pokud možno delší doby obnovní tak, aby se na obnovním procesu podílel nikoli jeden, nýbrž více semenných roků. Dřeviny přimíšené nebo vtroušené by se měly do fáze obnovy udržet ve skupinách nebo hloučcích.

Sběr osiva v lesních porostech a v semenných sadech

Pro sklizeň osiva doporučujeme volit přiměřený (nejlépe několik desítek a více) počet stromů, aby získaný oddíl osiva z porostu byl charakterizován dostatečnou, geneticky podmíněnou proměnlivostí. Plody a semena by se měly sklízet v době dobrých až plných úrod, nikoli v letech, kdy fruktifikují jen jednotlivé stromy. Nevylučuje se možnost smíšení osiva z jedné a téže uznané jednotky z různých let sklizně. Lze uvažovat o míšení osiva z několika porostů kategorie B z téže PLO a odpovídajících LVS.

Analogická opatření jako při sklizních z lesních porostů by měla být aplikována i při sklizni v semenných sadech. Jde rovněž o přednostní orientaci na dobré až plné úrody. Nevylučuje se možnost míšení osiva z jednoho a téhož sadu z různých let úrod. Tímto způsobem se dá vhodně využívat i osivo sklizené při úrodách slabších.

Opatření v lesních školkách

Třídění (frakcionace) osiva před výsevem v lesních školkách, které se někdy realizuje v souvislosti s výsevy do obalů, někdy i před výsevem pomocí secích strojů, může být spojeno s omezením geneticky podmíněné proměnlivosti. Tento postup by se proto měl ve školkařské praxi aplikovat jen výjimečně. Z podobných důvodů je z genetického hlediska diskutabilní třídění sazenic po sklizni podle velikosti (výšek) nebo tlouštěk v kořenovém krčku na dvě nebo více kategorií. Třídění by se mělo omezovat spíše jen na eliminaci nedostatečně vyvinutých sazenic s omezenou životaschopností, zcela netvárných, poškozených nebo napadených škůdci a chorobami. S ohledem na adaptační potenciál sazenic lze z genetického hlediska považovat za optimální pěstovat sazenice v lesních školkách, jež nejsou z ekologických hledisek příliš odlišné od předpokládaných míst výsadby. Současný organizační systém v lesním školkařství s převahou ekonomických aspektů pěstování sazenic tento postup však většinou neumožňuje. Určitou perspektivu však mohou mít tzv. aklimatizační školky. Při pěstování sazenic z autovegetativního množení (řízkování nebo reprodukce in vitro) je nezbytné zachovávat doporučené spektrum (počet) klonů a jejich proporcionální zastoupení v oddílech sazenic určených pro syntetické odrůdy.

Umělá obnova

Z důvodů ekologických, produkčních i genetických je žádoucí umělou obnovou zakládat smíšené lesní porosty, a to přednostně ve skupinách nebo hloučcích, nejen se zřetelem na možnosti vhodné pěstební selekce, ale i na perspektivní možnosti vzniku nové generace cestou přirozené obnovy v budoucnu. Zakládání lesních porostů s extrémně nízkými počty sazenic na jednotku plochy je geneticky nežádoucí, mj. s ohledem na nebezpečí zúžení geneticky podmíněné proměnlivosti, a tím i adaptační schopnosti. Výsadby odrostků v počtu jen několika málo set sazenic na hektar by se měly realizovat spíše jen ve speciálních případech a sazenice by měly být navíc soustřeďovány do skupin, nebo alespoň hloučků.

Výchova lesních porostů

Z genetického hlediska je žádoucí udržet až do mýtní zralosti přiměřené (min. 20 %) zastoupení přimíšených a vtroušených dřevin (pokud nejde o dřeviny pionýrské s kratší životaschopností), a to nejen pro žádoucí adaptabilitu, ale i s ohledem na potenciální možnost využití při obnově porostů. Při výchově (zejména ve stadiích mlazin a tyčovin) není vždy vhodná zásadní orientace pouze na jeden žádoucí morfologický typ kmene a koruny. Takto vzniklé omezení geneticky podmíněné proměnlivosti - a s tím obvykle související adaptability - by se mohlo negativně projevit na životaschopnosti populace v dalších vývojových fázích. Příliš intenzivní výchovné zásahy v lesních porostech také nejsou vhodné, lepší je podpora nadějných nebo cílových stromů redukující konkurenci jedinců než celoplošný intenzivní zásah.

V systémech orientovaných na dopěstování a těžbu stromů cílových tlouštěk (systém Reininger) se doporučuje tyto žádoucí stromy těžit teprve tehdy, když bylo docíleno zdařilé přirozené obnovy s významnou účastí těchto stromů.

Přechod systému hospodaření od holosečných forem na typy podrostní až výběrné je spojován s tvorbou porostů smíšených, nestejnověkých, horizontálně i vertikálně členěných. Porosty tohoto typu se vyznačují značnou geneticky podmíněnou diverzitou jak v rámci celého ekosystému, tak i v rámci druhu dřeviny. Důsledkem variabilního geneticky podmíněného složení by měla být i žádoucí adaptabilita k proměnlivosti podmínek prostředí s perspektivou bližší i vzdálenější budoucnosti.

Souhrn a závěr

U pěstebních opatření se zpravidla sleduje problematika objemové produkce, jakosti produkované biomasy, stability lesních porostů, zdravotního stavu, dále aspekty technické, ekonomické a jiné. Součástí těchto úvah, jejichž výsledkem je rozhodnutí jako syntéza jednotlivých hledisek, by měl být i aspekt genetický, spojený zpravidla s problematikou adaptability. V souvislosti s úvahami a rozhodováním o vhodné pěstební technice se mohou některá kritéria vhodně doplňovat, v jiných případech však mohou být i antagonistické povahy. Může jít např. o některá hlediska těžebně technická a ekonomická ve vztahu k problematice pěstebně biologické povahy. Rozhodnutí zvolené pro realizaci je zpravidla výsledkem určitých kompromisů. A právě schopnost volby vhodných pěstebních opatření na základě všestranných úvah je jedním ze základních kritérií odborné zdatnosti lesního hospodáře a pěstitele.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.

Adresa autorů:

Ing. Jiří Šindelář, CSc.

Ing. Josef Frýdl, CSc.

VÚLHM, Jíloviště-Strnady 136

156 04 Praha 5 - Zbraslav

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: archiv autorů