Ministr Palas odvolal z funkce Kamila Vyslyšela

Situace v lesnictví je nadále nepřehledná; Dřevozpracovatele trápí nedostatek dřevní suroviny; Funkcí generálního ředitele LČR pověřen V. Blahuta

Již tak napjatá situace kolem smluvních vztahů mezi LČR a obchodními partnery a kolem fungování lesnického a navazujícího dřevozpracujícího sektoru v ČR se dále vyhrotila. LČR 12. ledna informovaly své smluvní partnery o tom, že jsou smlouvy s nimi uzavřené neplatné. Následovala „smršť“ reakcí, poukazování na protiprávnost postupu LČR, hrozba stávky, demonstrace před budovou Ministerstva zemědělství ČR (MZe) a mnoho jednání. Situace byla i v době uzávěrky tohoto čísla (27. ledna) velice nepřehledná. Nic na tom nezměnilo ani odvolání generálního ředitele LČR Ing. Kamila Vyslyšela z funkce, protože všechny zásadní kroky, které vedly k současné destabilizaci sektoru, činilo podle všech dostupných informací vedení LČR po konzultaci se zakladatelem podniku (MZe). Největší zodpovědnost za současný stav tedy nese ministr zemědělství Jaroslav Palas.

Uzavření smluv na přechodná období

LČR uzavřely k 31. 12. 2004 smlouvy na přechodné období u 71 z 87 smluvních územních jednotek (SÚJ), kde smluvní vztah končil ke konci roku 2004 (12 % z rozlohy lesů ve správě LČR, blíže viz LP 1/2004, str. 10). Na zbylých 16 jednotkách dva smluvní partneři smlouvu nepodepsali (šlo o CE WOOD a Hanušovickou lesní – podle gen. ředitele CE-WOOD Ing. Václava Šebka smlouvy obsahovaly řadu závažných chyb, což způsobuje jejich neplatnost). Tyto SÚJ představují cca 85 000 ha po celé ČR. LČR v těchto případech oslovily další firmy nabídkovým řízením, část území obhospodařují LČR vlastními lesními závody. Podle uzavřených smluv budou podnikatelské subjekty obchodovat s 61 % vytěženého dříví, 39 % zůstává pro přímý prodej LČR. Na otázku LP, jak je možné, že smluvní partneři budou obchodovat s 61 % dříví, když vedení LČR deklarovalo, že firmy budou moci obchodovat maximálně s 60 % objemu realizovaného dříví, odpověděl tiskový mluvčí LČR L. Šálek: „V některých případech jsme přistoupili na požadavky smluvních partnerů vzhledem k rozpracovanosti porostů a toto procento zvýšili. Je to v kompetenci krajských inspektorátů. Jde ale o pohyb maximálně v jednotkách procent nad 60% hranicí.“ Dále uvedl, že LČR zatím nebudou v souvislosti s přebíráním části obchodu se dřívím přijímat pracovníky.

Prohlášení o neplatnosti smluv

V dopise, kde LČR uvedly, že dosavadní smlouvy na lesnické zakázky jsou neplatné (viz str. 5) se odvolávaly na „opatření“ Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Takové „opatření“ ani rozhodnutí ÚOHS ale nebylo vydáno (viz Nejdůležitější události...). ÚOHS postupuje podle správního řádu. Obdrží-li podnět, zahájí šetření. V případě, že získá indicii na možné porušení zákona, zahájí správní řízení, které je uzavřeno vydáním rozhodnutí. V případě LČR vedl ÚOHS od října 2004 šetření, správní řízení bylo zahájeno až v polovině ledna 2005. Většina podnikatelských subjektů tedy na základě právních analýz trvala na platnosti smluv a odmítla podepsání jakýchkoliv „nových smluv“. Tento postup potvrdil předběžným opatřením z 20. ledna i ÚOHZ.

Co vlastně ÚOHS v dopise LČR smlouvám vytýkal?

- Současná právní úprava již neobsahuje institut tzv. určovacího řízení. Soutěžitelé tedy nemohou podat ÚOHS žádost o určení, zda ta která konkrétní dohoda je či není dohodou zakázanou ve smyslu zákona.

- LČR „mají právo určit Smluvnímu partnerovi sadební materiál nedostatkové provenience… a sdělí současně Smluvnímu partnerovi pěstitele, u něhož lze nakoupit sadbu…“

- V části o prodeji dříví se uvádí, že se „smluvní partner zavazuje uzavírat každoročně s LČR Rámcovou kupní smlouvu ve prospěch třetí osoby, přičemž LČR určí tuto třetí osobu.“

- Účastníkem řízení na výběr odběratele dříví mohou být pouze strategické zpracovatelské podniky s nadregionálním významem. Obchodní politika LČR vylučuje ty soutěžitele, kteří se zabývají nákupem dříví za účelem jeho prodeje a rovněž v případě regionálních aukcí je umožněna účast pouze pilařským provozům se sídlem v regionu a bez jakéhokoliv zdůvodnění.

- LČR stanovuje kupní cenu, za kterou HLDS zajišťuje nákup dříví, přitom však se HLDS zavazuje obchodovat vlastním jménem, na vlastní účet, na svůj náklad a na svou odpovědnost – ujednání o tom, že kupní cenu stanoví LČR, se hodnotí jako dohoda o cenách, která je ve smyslu § 3 odst. 1 zakázaná a která představuje jednu z nejzávažnějších protisoutěžních dohod (tzv. hard core kartel).

Podle ředitele HLDS Ing. Františka Dejnožky však měl ÚOHS v letech 2000 a 2003 na základě vyžádání od HLDS k posouzení všechny smlouvy uzavřené mezi LČR a smluvními partnery a mezi LČR a HLDS, včetně dalších požadovaných informací, s tím, že ÚOHS nekonstatoval ani nevydal žádné rozhodnutí, které by konstatovalo jakékoliv porušení pravidel hospodářské soutěže nebo dokonce neplatnost uvedených smluv.

K současné situaci se vyjádřil i bývalý generální ředitel LČR Jiří Oliva: „Původní smlouvy byly připraveny za asistence právníků LČR i ČAPLH. Nikdo neměl připomínky, dokonce ani právní audit, za který LČR zaplatily 4 mil. Kč. Chybu ale nelze nikdy vyloučit. Ta se však řeší jednáním, nikoliv amatérskými bombastickými kroky, jejichž účel je jiný, než náprava nedostatků. Současná situace je výsledkem politiky ministra Palase, který do vedení LČR jmenoval lidi, jejichž hlavní kvalifikací měla být poslušnost vůči jeho privátním zájmům. Výsledkem je totální chaos. K žádnému zlepšení nedošlo. I v roce 2002 měly LČR 550 mil. Kč zisku, ale 300 mil Kč bylo dáno do rezerv s ministrovým souhlasem. Na něm záleží, kolik zisku vykáže podnik, který má téměř 4 mld. Kč rezerv. Hlavní odpovědnost je tedy jinde než u současného vedení, jehož hlavní chybou byly nezvládnuté ambice a amatérismus vyplývající z nezkušenosti. Proto se domnívám, že za ministra Palase nemůže dojít k zásadnímu zlepšení.“

Seminář ČAPLH – Humpolec 18. 1.

Výkonný ředitel ČAPLH Ing. Jiří Kořínek upozornil na konkrétní nejasnosti ve výběrových řízeních vypsaných LČR (jakékoliv výhrady k dokumentaci povedou k okamžitému vyloučení uchazeče; otázka referencí v případech, že je bude mít uchazeč pouze od LČR - jsou LČR veřejným zadavatelem nebo nejsou?; formulace rozsahu závazku prodeje dříví do 60 %; lhůta na uzavření smlouvy o prodeji dříví; ustanovení o nezveřejňování jakýchkoliv informací o obsahu Rámcové smlouvy; formulace čl. 5.5 Rámcové smlouvy - početní stav zaměstnanců nejméně na úrovni, při které objem osobních nákladů nebude nižší, než celková cena poskytovaných služeb aj.).

Zástupci vedení ČAPLH i přizvaní právníci opakovaně prohlásili, že ČAPLH může za podnikatelské subjekty jednat se státem nebo vůči státnímu orgánu včetně ÚOHS apod., ale nemůže za ně podávat civilní žaloby, radit nebo doporučovat podpis, odmítnutí konkrétních smluv nebo obecný postup, protože by se mohla dostat do rozporu se soutěžními pravidly.

Některé dotazy a diskusní příspěvky z pléna

Na většinu dotazů týkajících se toho, jak mají podnikatelé postupovat v konkrétních případech, odkazoval právní zástupce ČAPLH z výše uvedených důvodů většinou na konzultaci s vlastním právním zástupcem. Možnosti obrany existují a byly naznačeny v předvedené prezentaci (viz rámeček). Velice těžké rozhodování podnikatelů z nich však nikdo nesejme, oni nesou tíhu rozhodnutí.

Velice ostře se k situaci vyjádřil předseda představenstva CE WOOD Ing. Doubrava. Mj. uvedl, že se cítí být opakovaně zneužíváni nestandardními podmínkami a jednoznačnou nevýhodností předkládaných smluv pro podnikatele. Podle něj se nyní pravděpodobně rozhoduje o budoucnosti oboru. „To, co se tady děje, naznačuje, že jde o jedinou věc a tou je čas. Jde o to, jestli my jako jednotliví podnikatelé se budeme nějak bránit, nebo tak jako vždy v minulosti budeme postupovat jako ovce, které se nechají porazit. Musím říct, že jednání, která jsme zažili, byla návratem do hluboké minulosti.“

Toto vystoupení vyvolalo odezvu Ing. Cejnara, zástupce menší firmy, která není členem ČAPLH (semináře se mohli účastnit všichni podnikatelé v LH). Uvedl, že ani jeden z větších členů ČAPLH nebyl v předchozím období na porážce, naopak: „Tam jsme byli my. Všem vám spadly smlouvy na obrovské státní zakázky do kapsy bez jakéhokoliv výběrového řízení.“ Konstatoval, že snaha LČR dát veškeré zakázky do výběrových řízení je obsahově naprosto správná, ale má výhrady proti diletantské formě, kterou se změny provádí.

V následné diskusi zazněly následující argumenty: i za minulého vedení se výběrová řízení konala a firmy na zakázky mohly dosáhnout. Firmy se nedostaly k zakázkám zadarmo, protože transformační proces v sobě obsahoval obrovské závazky. Nikdo z ČAPLH nikdy neřekl, že je proti výběrovým řízením, pokud budou rovná a racionální.

Předseda odborového svazu Dřevo-lesy-voda R. Kyncl uvedl, že již dříve za minulého vedení LČR upozorňoval na nutnost čisté a rovné soutěže při výběrových řízeních, velké firmy jako CE-WOOD by neměly mít žádná privilegia. Na druhou stranu uvedl, že „pan ministr nám při jednání s panem prezidentem ČAPLH něco slíbí a druhý den to není pravda!“ Odbory požadují prodloužení přechodných smluv do konce roku, abychom mohli diskutovat o nových obchodních smlouvách, protože i odborům se nelíbí některé pasáže v předložených obchodních smlouvách. Proto se odbory rozhodly pro politický nátlak - demonstraci před MZe.

Prezident J. Horák za ČAPLH uvedl, že měli mnoho jednání s MZe, zaslali mnoho dopisů ministrovi i vedení LČR, v nichž chtěli řešit problémy a nabízeli spolupráci. Ani na jeden dopis od loňského podzimu nedostali odpověď. „Lesní hospodářství vytvořilo takovou strukturu, která svým způsobem zahrnovala malé a velké živnostníky, která byla regulována obecně platnými zákony, která dokázala vyřešit všechno od transformace po přechod do plného tržního hospodářství do EU a prakticky o něm nikdo nevěděl. Dobrým hospodářem není ten, kdo říká, že podnikatelé jsou zloději. To je velmi špatný pohled na podnikání a většina z vás si zcela jistě uvědomuje, že ty peníze se pravděpodobně ani neobjeví u LČR, protože se v celém procesu ztratí.“ Na výzvu J. Kořínka se nepřihlásil nikdo, kdo by souhlasil s postupem LČR. Pouze Ing. Cejnar zopakoval, že souhlasí s obsahem, nikoliv se zvoleným postupem.

Tisková konference LČR, 18. 1., Praha

Ekonomický ředitel LČR Z. Cába k poslednímu vývoji uvedl, že zásadním spouštěcím mechanismem byl vstup ČR do EU k 1. květnu 2004. Od tohoto dne podléhají všechny subjekty právnímu režimu EU s rovným postavením všech jeho účastníků. Novelou zákona o ochraně hospodářské soutěže z roku 2004 a v rámci přístupové dohody ČR a všech ostatních přistupujících zemí, které přistupovaly do EU k 1. 5. 2004, bylo povinností všech podnikatelských subjektů v šestiměsíční lhůtě dát do náležitého právního stavu veškeré smluvní úpravy ve vztahu k soutěžnímu právu a právu EU. Protože měly LČR vážné pochybnosti o souladu některých ustanovení smluv s podnikatelskými subjekty se soutěžním právem, požádaly o posouzení těchto smluv ÚOHS v Brně. Dopisem úřadu z konce roku 2004 byly tyto závěry potvrzeny.

Otázky novinářů

- Na základě čeho jste prohlásili smlouvy za neplatné?

LČR neprovedly žádný právní akt, při němž by prohlásily tyto smlouvy za neplatné. Existuje právní analýza, kterou vyhotovila externí advokátní kancelář. Zákon o ochraně hospodářské soutěže jednoznačně říká, že pakliže se ve smlouvách najdou takováto ustanovení, jsou tyto smlouvy neplatné od samého počátku. Máme také stanovisko ÚOHS.

- Stanovisko ÚOHS je právně nezávazný dopis, navíc nemluví o neplatnosti celých smluv...

ÚOHS navrhl, abychom v co nejkratší době podnikli taková opatření, abychom tento protiprávní vztah vyřešili. Pakliže ÚOHS dospěje k závěru, že některé ustanovení smlouvy je neplatné a odporuje hospodářské soutěži, zákon o hospodářské soutěži zcela jasně říká, že tato smlouva je neplatná. Stanovisko ÚHOS je pro nás závazným stanoviskem. Pakliže jsou neplatná ustanovení o prodeji dřeva (systém tzv. zpětných odkupů), je neplatná celá smlouva. Toto jsou závěry, které nás opravňují domnívat se, že tyto smlouvy jsou neplatné.

- K chystané demonstraci odborářů a zastavování prací...

Odboráři v zásadě neví, o jakou problematiku jde. Smluvní dodavatelé nadále pracují a pracovat budou. Neříkám, že pracují na základě starých smluv. My pouze zajišťujeme hospodářskou činnost LČR, evidujeme činnosti a v okamžiku dohody se smluvními dodavateli na nových smluvních podmínkách budeme celou tuto záležitost řešit vyrovnáním obou smluvních stran.

- Udělali jste si analýzu, co pro LČR prohlášení o neplatnosti znamená? Neobáváte se několikaletého právního vakua a žalob jednotlivých firem?

Povinnosti, které vyplývají z ustanovení ve vztahu k hospodářské soutěži, jsou závazné pro obě strany.

- Jsou tyto kroky v souladu s názorem MZe? Konzultovali jste tento krok s ministrem Palasem a náměstkem Machem? Odsouhlasili je? Proč jste neprojednali tento krok s dozorčí radou?

Dopis z ÚHOS jsme podrobili právní analýze. S tou jsme seznámili zakladatele, tzn. jak pana náměstka Macha, tak i pana ministra, a byl navržen postup, který byl odsouhlasen zakladatelem. Dopisem byla v okamžiku tohoto rozhodnutí informována i dozorčí rada. Pakliže jsou tyto záležitosti projednány na úrovni náměstka a na úrovni ministra zemědělství, pak se domnívám, že to má náležitou váhu a opravňuje to LČR ke zvolenému postupu.

Reakce odvolaného předsedy DR LČR

Ing. Jan Grůza na tiskové konferenci KDU–ČSL (20. 1. 2004) přivítal odvolání K. Vyslyšela z funkce jako logický důsledek kroků vedení LČR v posledních dnech. Uvedl, že je třeba zabezpečit takový postup LČR, který nezpochybní jakékoliv smluvní vztahy s dodavateli prací a nezpůsobí riziko soudních žalob proti LČR za neplnění uzavřených smluv. O svém odvolání se dozvěděl z médií. Odmítnul všechny důvody uváděné ministrem Palasem. Dále uvedl, že se dosud nesetkal s tak nezodpovědnou přípravou materiálů pro jednání dozorčí rady jako u LČR. „Chtěl jsem, aby byly materiály nejprve připraveny a teprve poté jednotlivé kroky spuštěny. S tím jsem měl problémy, protože vedení LČR bylo jasně pověřeno panem ministrem, jak se má chovat.... Vedení LČR např. vypovědělo smlouvu s HLDS, což je jistě správný krok, ale před tím měla být stanovena koncepce, podle níž budou LČR obchodovat se dřevem. Ta koncepce tady dodnes není.“ Nepovažuje za náhodu, že se na jednání DR, které svolal k uklidnění situace a pozastavení některých kroků, nedostavili zástupci za KSČM, ČSSD, dva zástupci LČR a zástupce MZe. „Jestli má někdo veškerou odpovědnost za to, co se stalo v LČR, tak je to ministr zemědělství Jaroslav Palas. Ten by měl zvážit svou politickou odpovědnost.“ Jan Grůza je přesvědčen o platnosti smluv. ÚOHS neučinil žádný závěr, probíhala obvyklá korespondence mezi úřadem a LČR ohledně podání, kde LČR samy sebe označily za monopol.

Předseda KDU–ČSL M. Kalousek, který se tiskové konference také zúčastnil, vznesl dotaz, zda protiprávní jednání managementu LČR bylo vykonáváno v souladu s přáním nebo s vědomím ministra zemědělství ČR. „Všichni jsme přesvědčeni, že zásadní prioritou je vývoj zisku LČR, že není možné, aby LČR klesal zisk a vedle toho nepřiměřeně stoupal zisk těžebních společností. Naší prioritou je přiměřený zisk jak LČR, tak podnikatelské veřejnosti. Nicméně otázkou jsou nástroje, jimiž toho má být dosaženo. My se rozhodně nedomníváme, že tím nástrojem je znárodnění trhu s dřívím, nýbrž kompetentní obchodní politika LČR. Především jsme přesvědčeni, že to nejdůležitější je zachování právní jistoty podnikatelského prostředí. Pokud dalším postupem vzniknou ČR některé škody ze soudních řízení, je za tyto škody beze zbytku zodpovědný ministr zemědělství Jaroslav Palas.“

Nedostatek suroviny pro dřevozpracovatele

Nedostatek dřevní suroviny pociťovali fakticky všichni dřevozpracovatelé. Podle Ing. Petra Pražana, předsedy představenstva Společenstva dřevozpracujících podniků (SDP) ČR způsobují současné události kolem LČR zásadní nestabilitu ve smluvních vztazích (např. nejsou uzavřeny žádné dlouhodobé smlouvy o dodávkách). Smlouvy na I. čtvrtletí byly k 25. lednu uzavřeny pouze v malém procentu případů a jejich plněním může být zásadně ovlivněno dalším vývojem situace. Členové SDP potřebují znát objemy a členění dodávek na další čtvrtletí cca 15–30 dní předem z důvodu uzavření kontraktů na řezivo. Přechod na přímý nákup od LČR je jako každý začínající obchod provázen těžkostmi. Největší nedostatek na trhu je ve smrkových pilařských sortimentech. Současný stav podle Pražana nepřispívá ke stabilizaci dodávek kulatiny odběratelům a zvyšuje nejistotu zpracovatelů.

V dopise Ing. Tomáše Šabatky, prezidenta Svazu průmyslu papíru a celulózy, ministru Palasovi ze dne 16. 1. 2005 se mj. uvádí:

 „V ČR byl v období transformace vytvořen funkční systém, který přinášel dlouhodobě ziskovost celému sektoru spolu se zvyšující se zaměstnaností při zajištění růstu produktivity. V minulém roce byly oznámeny změny v obhospodařování lesa v majetku státu s důrazem na transparentnost a efektivitu zadávaných zakázek. Tuto snahu uvítal nejen náš svaz, ale jistě i ostatní podnikatelé napříč celým sektorem... Bohužel musíme konstatovat, že kroky učiněné LČR za posledních několik měsíců pravděpodobně nepovedou k vytčenému cíli. Současná extrémně vyhrocená situace v lesnicko-dřevařském komplexu může vést ke kolapsu celého sektoru. Chaos, který panuje v dodavatelsko-odběratelských vztazích s LČR, reálně hrozí ve velice krátké době katastrofou projevující se nejen u podnikatelů působících ve výrobě v lese, ale potažmo v celém zpracovatelském řetězci.

Podniky sdružené ve Svazu průmyslu papíru a celulózy se nacházejí v řádu dnů před reálnou hrozbou významného omezení či úplného zastavení výrob vzhledem k neplnění dodávkových závazků suroviny ze strany smluvních partnerů, zapříčiněných chaotickou situací u LČR. Možné škody, působené zastavením výroby, by mohly mít dramatický dopad nejen na hospodaření zmiňovaných zpracovatelů a jejich nemalých příspěvků do platby daní, na ekonomiku navazujících odvětví, ale i na úroveň zaměstnanosti v regionech. Nedozírnou škodou by samozřejmě bylo poškození důvěryhodnosti a spolehlivosti českého podnikatelského prostředí v očích zahraničních investorů, kteří již v naší republice v oboru papír a celulóza podnikají, i těch, kteří posuzují své budoucí investiční záměry.“

Demonstrace před MZe

Na velice bouřlivé demonstraci, doprovázené řevem motorových pil, se podle odhadů médií sešlo 1500–3000 lidí. Vystoupili na ní hlavní aktéři posledního dění v sektoru.

Rudolf Kyncl, předseda odborů Dřevo – lesy – voda ve svém projevu uvedl, že za 15 let existence odbory poprvé demonstrují. „Jednoznačně chceme, aby lesy přinášely práci našim občanům. Výsledkem nestabilní situace v lesních a dřevařských společnostech je možné ohrožení pracovních míst našich členů. Za této situace ze strany zaměstnavatelů byla objektivně ukončena jednání o kolektivních smlouvách dodatkem, že se ani pro letoší rok nemusí uzavřít.“ Odbory budou bojovat za odstranění Švarc systému, za rovné korektní vztahy mezi státem a lesními společnostmi, za rovnoměrné dodávky dřevní hmoty pro české dřevaře a další rozvoj zpracování u nás vytěženého dříví v domácích dřevařských společnostech.

Prezident ČAPLH Josef Horák mj. uvedl, že snaha zbavit se všech platných smluv a uzavřít nové podle vlastních představ byla a je až příliš průhledná. Konstatoval, že analýza současného stavu a budoucích záměrů činnosti LČR neexistuje, „protože to, co za ní ministr Palas vydává, je chabý pokus jeho poradce, který se ministr ani neodváží předložit k odborné diskuzi. Chceme od ministra Palase slyšet jasné odpovědi na naše jasné otázky, chceme vyměnit celé zprofanované vedení LČR, chceme aby v čele státních lesů stáli odborníci se zkušenostmi nejen v lesnictví, ale i v ekonomice.“

Ministr zemědělství Palas ve svém krátkém projevu, který byl přerušován pískotem, řevem motorových pil, házením sněhových koulí a vajíček prohlásil, že nepřipustí, aby státní podnik měl nadále nulový zisk a enormně bohatly jen některé těžební společnosti. Podle něj ze zisků těchto společností nevidí dělníci v lesích ani korunu. Výběrová řízení „nepovedou k tomu, aby vy jste ztratili práci.“

Odbory po demonstraci neuvažovaly o stávce, ale trvala stávková pohotovost. Všeobecně se čekalo na další kroky MZe a vedení LČR.

Co na to ministr Palas?

Na konkrétních devět otázek LP (týkajících se např. důvodů odvolání, jeho prohlášení o neplatnosti smluv, postupu MZe, vyvození osobní zodpovědnosti za současný stav, analýzy způsobu hospodaření či postupu při vyhlášení výběrového řízení na nového generálního ředitele) ministr Palas opět neodpověděl, i navzdory příslibu odboru komunikace. Ten zaslal jen obecné prohlášení. „Dosavadní kroky vedení LČR bohužel nebyly dobře připravené a nepřinesly potřebné výsledky, přičemž ani vzájemná spolupráce mezi podnikem a jeho Dozorčí radou nebyla optimální. Za situace, kdy je potřebné vytvořit z LČR moderní lesnickou instituci, která dokáže plně zhodnotit svěřený majetek, by další prodlevy a přešlapování na místě nebyly ku prospěchu věci. Naopak je nezbytné zprůhlednit systém zadávání zakázek i vylepšit systém prodeje dříví, jak můžeme vidět například u rakouských či bavorských sousedů. Je samozřejmé, že snaha o změny přináší ze strany doposud na státním majetku profitujících společností protesty a nejrůznější mediální protiakce. I nadále je zájem spolupracovat v této oblasti se všemi případnými subjekty, ale budou to právě LČR, kdo bude při vypsání výběrových řízení nabízet podmínky spolupráce. MZe bude, tak jako v ostatních oblastech státní správy, lesnictví řídit pouze metodicky.“ Ani jeho prohlášení, že neprodleně vypíše výběrové řízení na nového gen. ředitele, zatím nemá žádné konkrétní obrysy.

I příští měsíc tak může být plný nejistoty a dalších překvapení.

S využitím dostupných pramenů a materiálů ze semináře ČAPLH připravil Michal Třeštík

Foto: autor

 

Nejdůležitější události v časovém sledu

Výpovědi smluv

- 22. prosince 2004 LČR podle ČAPLH bez upozornění mění podmínky výběrových řízení, které zveřejnily 15. 12. 2004 (např. zcela zmizelo ustanovení o tom, že přihlásit se může pouze subjekt se sídlem v ČR).

- Na konci roku 2004 rozesílají LČR smluvním partnerům výpovědi smluv na dobu neurčitou tak, aby mohly všechny smlouvy uzavřené bývalým vedením LČR vypovědět do konce roku 2005 (původní dvouletá výpovědní doba byla již dříve zkrácena na rok). Některé podnikatelské subjekty pak informovaly, že jim tyto výpovědi nebyly do 31. 12. 2004 doručeny, čímž by k výpovědi došlo až k 31. 12. 2006. Např. předseda představenstva CE-WOOD, a.s. Ivan Doubrava uvedl, že výpověď smluv jim byla doručena 3. 1. 2005, „takže výpovědní lhůta začíná běžet 1. 1. 2006 a končí 31. 12. 2006.“ Firma také soudně i u ÚOHS napadla platnost dodatku na zkrácení výpovědní lhůty na 1 rok.

- Vedení podniku a odborů LČR podepsalo v závěru roku 2004 kolektivní smlouvu na rok 2005.

- LČR uzavřely k 31. 12. 2004 smlouvy na přechodné období u 71 z 87 smluvních územních jednotek.

- 7. ledna LČR sdělují smluvním partnerům, že některá podstatná ustanovení smluv (bez konkretizace) na základě závěrů ÚOHS jsou v rozporu s právem hospodářské soutěže ČR a EU.

Prohlášení o neplatnosti smluv

- 12. ledna 2004 LČR zveřejňují informaci, že „s odkazem na závěry Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a ustanovení § 3 odst. 1, 3 zákona o ochraně hospodářské soutěže“ jsou s nimi uzavřené smlouvy neplatné (viz sdělení gen. ředitele). Ve stejný den (tedy 12. 1.) dostávají právní zástupci ČAPLH sdělení ÚOHS, které říká, že správní řízení s LČR nebylo zahájeno, probíhá pouze šetření, zda ze strany LČR došlo k porušení zákona.

- 13. ledna ÚOHS reaguje na značný mediální ohlas kroku LČR a v tiskovém prohlášení uvádí: „ÚOHS upozornil LČR na to, že smlouvy uzavřené s jednotlivými společnostmi obsahují v určitých pasážích dohody, které jsou ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže zakázané a neplatné. ÚOHS ale nikdy nenařídil či neřekl, že Lesy ČR musí zrušit celé smlouvy“. Úřad pouze upozornil na dílčí dohody obsažené ve smlouvách, které jsou v rozporu se soutěžními pravidly, a musí být proto ze smluv odstraněny. ÚOHS ani nemůže nikomu zrušení celých smluv nařizovat a také tak neučinil. Ve stejný den je narychlo svoláno jednání u náměstka ministra zemědělství K. Macha za účasti celého vedení LČR s právníky, představitelů ČAPLH s právníkem a zástupce odborového svazu Dřevo-les–voda. Na otázku položenou Ing. Vyslyšelovi, zda tedy smlouvy platí, či neplatí, zakazuje náměstek Mach jeho právníkovi odpovědět a celé jednání bezvýsledně končí.

- 14. ledna svolává předseda dozorčí rady LČR Ing. Jan Grůza (KDU-ČSL) do Poslanecké sněmovny mimořádné zasedání dozorčí rady LČR, jednání se nezúčastní 5 členů z devíti – Ing. Petr Zgarba (ČSSD), Ing. Pavel Kováčik (KSČM), Ing. Jiří Dobiáš (MZe) a dva členové dozorčí rady z řad zaměstnanců LČR. Dozorčí rada proto není usnášeníschopná a předseda její jednání končí. Grůza zasílá ministrovi Palasovi dopis, ve kterém ho informuje, že vedení LČR provedlo zásadní koncepční změny bez projednání s dozorčí radou s tím, že považuje toto jednání za nepřijatelné. Zároveň požaduje vyjádření Palase k tomu, zda MZe uložilo tuto strategii LČR realizovat.

Stejný den ÚOHS odeslal LČR oznámení o zahájení správního řízení. Důvodem je možné zneužití dominantního postavení způsobeného jednáním Lesů ČR vůči smluvním partnerům na přelomu loňského a letošního roku.

- 18. ledna se koná seminář ČAPLH v Humpolci a tisková konference LČR v Praze (viz podrobnější reportáže).

Odvolání generální ředitele a předsedy dozorčí rady LČR

- 19. ledna ministr zemědělství Palas odvolal z funkce generálního ředitele LČR K. Vyslyšela. Palas zdůvodnil odvolání problémy, které se kolem podniku vinou jeho vedení v poslední době nakupily. „Chci, aby se uklidnila situace v lesním hospodářství. Ze strany ředitele podniku došlo k porušení pravidel. Každý takovýto krok je vedení povinno projednat s dozorčí radou podniku. Současně jsem rozhodl i o rekonstrukci dozorčí rady,“ uvedl pro deník Právo. Kamil Vyslyšel se k odvolání nechtěl vyjadřovat. Výkonem funkce generálního ředitele pověřil Ing. Vladimíra Blahutu, dosavadního výrobně-technického ředitele LČR.

Ve stejný den vydal Krajský soud v Hradci Králové předběžné opatření ke smlouvám LČR se společností CE WOOD, a.s., ve kterém zakazuje LČR bránit společnosti CE WOOD ve výkonu práv a plnění povinností ustanovených v celkem 27 smlouvách o provádění pěstebních činností a o prodeji a nákupu dříví. Zároveň ukládá Lesům ČR povinnost poskytovat firmě CE WOOD dohodnutou součinnost při plnění práv a povinností. Soud zároveň společnosti CE WOOD doporučil, aby do 30 dnů podala ve věci žalobu.

20. ledna ministr Palas na tiskové konferenci informuje, že LČR zvyšují zisk a tato tendence bude pokračovat. Na místo generálního ředitele LČR vypíše „neprodleně“ výběrové řízení (termín, kdy má být vítěz znám, nespecifikoval). Zároveň, hlavně z důvodu špatné komunikace mezi předsedou DR a vedením LČR, odvolal předsedu dozorčí rady J. Grůzu. Ten svolal tiskovou konferenci, kde informoval o svém postoji k vývoji u LČR (viz podrobnější reportáž).

Předběžné opatření ÚOHS

20. ledna vydal ÚOHS v rámci správního řízení s LČR předběžné opatření, ve kterém uložil LČR zdržet se jakéhokoliv jednání, které by znemožňovalo či omezovalo výkon podnikatelské činnosti smluvních partnerů LČR. Zároveň účastníkovi řízení uložil neuzavírat s nimi nové smlouvy týkající se provádění pěstebních činností a prodejů a nákupů dříví bez předchozího projednání dalšího postupu LČR s ÚOHS v této oblasti. Společnost Lesy ČR má také povinnost informovat neprodleně a průkazně své smluvní partnery o tomto předběžném opatření (proti rozhodnutí ÚOHS lze podat rozklad, ten však nemá odkladný účinek).

- 21. ledna rozesílá Ing. Blahuta smluvním partnerům dopis se sdělením o předběžném opatření ÚOHS s tím, že konkrétní postup v této věci bude projednán s ředitelem příslušného krajského inspektorátu LČR.

- 25. ledna se před budovou MZe koná demonstrace odborářů, na které vystoupil mj. i ministr Palas.

 

Sdělení gen. ředitele LČR Ing. Kamila Vyslyšela smluvním partnerům (12. 1. 2005)

Věc: Smlouva o provádění pěstebních činností a o prodeji a nákupu dříví – sdělení

LČR s vámi uzavřely Smlouvu o provádění pěstebních činností a o prodeji a nákupu dříví č. xxx. LČR, vědomy si dominantního postavení na daném trhu a nastalých změn právní úpravy v souvislosti se vstupem ČR do EU dnem 1. 5. 2004, provedly vlastní právní rozbor v souladu s právem hospodářské soutěže (soutěžní právo) u uzavřených smluv, jejichž účinnost trvá i po vstupu do EU. Z těchto důvodů LČR následně podáním ze dne 21. 10. 2004 požádaly ÚOHS o posouzení Smluv o provádění pěstebních činností a o prodeji a nákupu dříví (dále jen „Smlouvy“).

ÚOHS svým opatřením čj. 372/04-ÚHS ze dne 21. prosince 2004 konstatoval, že Smlouvy obsahují ujednání, která jsou v hrubém rozporu se soutěžním právem. ÚOHS je ústředním orgánem státní správy pro podporu a ochranu hospodářské soutěže proti jejímu nedovolenému omezování. V rámci svěřené pravomoci vytváří podmínky pro podporu hospodářské soutěže, vykonává dohled při zadávání veřejných zakázek a vykonává další působnost dle zákona o ochraně veřejné soutěže, zejména má právo požadovat zastavení protiprávního jednání, nařizovat předběžná opatření, přijímat závazky a ukládat pokuty.

Opatření ze dne 21. 12. 2004 je aktem vydaným v rámci pravomoci ÚOHS. V posuzované věci využil ÚOHS možnosti nezahájit správní řízení, když konstatoval, že LČR deklarovaly snahu odstranit případný protisoutěžní stav a předložily návrhy nových smluv s tím, že nápravy bude dosaženo samotnou změnou obsahu smluv, které budou LČR v budoucnu se svými partnery uzavírat. V tomto směru je opatřením ÚOHS v podstatě uložen závazek sjednat v přiměřené lhůtě ve věci skutečnou nápravu a uzavřít nové smlouvy, které plně respektují všechny zásady hospodářské soutěže dle právního řádu ČR a EU.

Ve svém opatření ze dne 21. 12. 2004 ÚOHS výslovně uvedl, že protisoutěžní jednání je obsaženo především v ustanovení části páté Smlouvy, neboť uzavírá přístup na trh dalším potencionálním odběratelům dříví. ÚOHS výslovně uvedl, že vytýkaná porušení soutěžního práva posuzovanou smlouvou mají dle ustanovení § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže za následek, že dotčené dohody jsou zakázané a tím též neplatné.

S odkazem na závěry ÚOHS a ustanovení § 3 odst.1, 3 zákona o ochraně hospodářské soutěže je námi uzavřená Smlouva o provádění pěstebních činností a o prodeji a nákupu dříví neplatná. Nezávisle na tom i podle ust. čl. II odst. 1 Smlouvy, s ohledem na závěry ÚOHS, došlo k zániku Smlouvy.

LČR mají zájem na další obchodní spolupráci. Z tohoto důvodu budete kontaktováni ředitelem příslušného krajského inspektorátu LČR, který s Vámi projedná další postup. Předpokládá se, že do 31. 1. 2005 budou lesnické činnosti zajišťovány na základě našich objednávek a na období od 1. 2.–30. 6. 2005 budou uzavřeny dočasné smlouvy. Samostatným ujednáním bude řešena problematika prodeje dříví. Současně, pravděpodobně v měsíci únoru t.r., bude vyhlášeno výběrové řízení II. tak, aby na všech SÚJ byla od 1. 7. 2005 veškerá lesnická činnost a prodej dříví zajišťovány smluvními partnery, vybranými na základě výběrových řízení a na základě nových smluv.

Zároveň vám sdělujeme, že v nejbližší době budete kontaktováni a vyzváni ředitelem příslušného krajského inspektorátu LČR k jednání o smluvních podmínkách pro přechodné období, které potrvá od 1. 2. 2005 do 30. 6. 2005. Uzavření obchodní smlouvy na toto období předpokládáme nejpozději do 31. 1. 2005. V průběhu přechodného období bude realizováno výběrové řízení na uzavření Rámcové smlouvy na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouvy na provádění pěstebních činností a Smlouvy na provádění těžebních činností na předmětné smluvní územní jednotce s předpokládanou dobou platnosti pěti let.

Jsme přesvědčeni, že v rámci společné součinnosti zabezpečíme hospodářskou činnost v lesích obhospodařovaných naším státním podnikem.

 

ANALÝZA VÝVOJE SMLUVNÍCH VZTAHŮ S LČR

Advokátní kancelář Pokorný, Wagner a spol., seminář ČAPLH, Humpolec, 18. ledna 2005

- LČR činí veškeré kroky ke zkrácení trvání Smluv a jejich nahrazením novými smluvními ujednáními.

- Právní úprava hospodářské soutěže je řešena zákonem č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže („ZOHS“), harmonizace s právem EU proběhla novelou vyhlášenou pod č. 340/2004 Sb. Právní úprava je zaměřena na problematiku kartelových dohod, zneužívání dominantního postavení a slučování soutěžitelů.

- Evropská úprava hospodářské soutěže se užije pouze v případě, že dohoda, zneužití dominantního postavení nebo fúze je schopna citelně ovlivnit obchod mezi členskými státy EU; v ostatních případech se uplatní národní, tedy české právo.

- Smluvní vztahy s LČR nemají „evropskou dimenzi“. Časté odvolávání LČR na nutnost úpravy smluvních vztahů z důvodu vstupu ČR do EU je tedy irelevantní.

Dominantní postavení a jeho zneužití

Ustanovení § 10 ZOHS definuje dominantní postavení jako postavení, které soutěžiteli umožňuje chovat se značně nezávisle na ostatních soutěžitelích či spotřebitelích. Hodnotí se zejména objem dodávek nebo nákupu, finanční síla, struktura trhu, velikost tržních podílů nejbližších konkurentů. Dle ust. § 11 odst. 1 ZOHS je zneužíváním dominance např. přímé nebo nepřímé vnucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu či uplatňování rozdílných podmínek vůči jednotlivým účastníkům trhu při obdobném plnění (tzv. diskriminace).

LČR zaujímají dominantní postavení na trhu se surovým dřívím (z hlediska nabídky) i na trhu pěstebních a těžebních činností (poptávka). LČR se dopustily zejména následujícího jednání nesoucího znaky zneužívání dominantního postavení podle § 11 odst. 1 ZOHS:

- vynucení uzavření Dodatku o zkrácení výpovědní lhůty a výpověď Smluv;

l vynucování uzavření Smluv na přechodné období ve znění předloženém LČR;

- nepřiměřené podmínky výběrového řízení ze dne 15. 12. 04;

- jednostranné zrušení všech v současnosti účinných Smluv ze strany LČR.

Zkrácení výpovědních lhůt a výpověď Smluv

LČR si v roce 2003 vynutily na smluvních partnerech na základě Dodatku zkrácení výpovědní lhůty ze 2 na 1 rok nebo alternativně změnu trvání Smluv z doby neurčité na dobu určitou. Koncem prosince 2004 rozeslaly výpovědi Smluv na dobu neurčitou bez udání důvodů.

- V případě platnosti Dodatku trvá výpovědní lhůta 1 rok a počíná běžet od 1. ledna následujícího kalendářního roku po doručení výpovědi; v případě rozhodnutí o neplatnosti Dodatku činí výpovědní lhůta 2 roky.

- U Smluv, ke kterým byla výpověď doručena ještě v roce 2004, končí výpovědní lhůta 31. 12. 2005; pokud byla doručena až v lednu 2005, končí výpovědní lhůta 31. 12. 2006. Pokud by příslušný orgán rozhodl, že LČR zneužily uzavřením Dodatku dominantní postavení a Dodatek je tak neplatný, končila by výpovědní lhůta 31. 12. 2006, resp. 31. 12. 2007.

Smlouvy na přechodné období

Smluvním partnerům, kterým skončila platnost Smluv k 31. 12. 2004, nabídly LČR uzavření nových Smluv na období od 1. 1. do 30. 6. 2005.

LČR si vynucovaly jejich uzavření bez jakékoli možnosti úpravy dle požadavků smluvních partnerů a pod časovým tlakem. KI LČR, se kterými se mělo o návrzích jednat, deklarovaly nekompetentnost k jakýmkoli úpravám návrhů Smluv. Návrhy Smluv byly předávány v nekompletní verzi, přílohy smluv byly dodávány postupně, některé až při jednání. Neexistovala jakákoli provázanost smluv – smluvní partner neměl jistotu, že s ním LČR uzavřou všechny tři smlouvy. Návrhy Smluv obsahovaly jednostranně výhodná ustanovení pro LČR, např. právo LČR jednostranně měnit Projekty stanovící rozsah a předmět plnění; u Smlouvy o provádění těžby byla stanovena fakturace smluvnímu partnerovi až na základě přejímky koncovým odběratelem či ustanovení o smluvních pokutách a výpovědních důvodech.

Výběrové řízení

Dne 15. 12. 2004 bylo vyhlášeno Výběrové řízení („VŘ“) na uzavření Rámcové smlouvy na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouvy na provádění pěstebních činností a Smlouvy na provádění těžebních činností. Smlouvy mají být účinné od 1. 7. 2005 na dobu pěti let s možností prodloužení.

LČR se v Dokumentaci k VŘ (viz. bod 11 Pokynů) zavázaly reagovat na dotazy uchazečů nejpozději 11 dnů před konečným termínem pro podání nabídky (17. 2. 2005), přičemž dotazy je nutno na LČR podat 21 dnů před uvedeným datem, tedy do čtvrtka 27. ledna 2005.

Předaná Dokumentace, která obsahuje podmínky VŘ a návrhy smluv, obsahuje řadu nepřiměřených podmínek:

- LČR si vyhradily možnost změny návrhů smluv;

- uchazeč nemůže do navrhovaného znění smluv jakkoli zasahovat, ale je povinen smlouvy uzavřít v případě, že ho k tomu LČR vyzvou;

- návrhy Smluv obsahují obdobná pro LČR jednostranně výhodná ustanovení jako Smlouvy na přechodné období.

Jednostranné zrušení všech účinných Smluv

- Podle LČR byly Smlouvy od počátku neplatné; nebylo však vydáno žádné autoritativní rozhodnutí příslušného orgánu o neplatnosti Smluv; ÚOHS pouze dopisem upozornil na některá ustanovení, která by mohla být v rozporu se soutěžním právem (ÚOHS upozornil zejména na zakázanou kartelovou dohodu);

- § 3 odst. 3 ZOHS a § 41 občanského zákoníku říká: týká-li se důvod zákazu jen části dohody, je zakázána a neplatná jen tato část, lze-li ji významově a obsahově oddělit od zbylých částí;

- čl. XII odst. 4 části druhé Smlouvy: případná neplatnost kteréhokoliv ustanovení Smlouvy nemá vliv na platnost ostatních ustanovení Smlouvy;

- kritériem pro určení toho, zda jsou neplatné jen části Smlouvy, anebo Smlouva jako celek, je tak „oddělitelnost“.

Obrana proti zneužívání dominantního postavení

- Podání podnětu k šetření ve věci zneužívání dominantního postavení adresované ÚOHS, správní řízení však může zahájit pouze ÚOHS;

- podání k obecným soudům (např. žaloba na náhradu škody vzniklé v důsledku zneužívání dominantního postavení, žaloba na určení platnosti Smluv; návrh na vydání usnesení o nařízení předběžného opatření).