Poškozování mladých lesních porostů v Orlických horách
Miloš Dušek
Na hřebenu Orlických hor, cca od nadmořské výšky 800 m, se v minulých letech objevilo nápadné poškození mladých smrkových porostů, které tam byly vysázeny po rozpadu a vykácení původních porostů vlivem imisí, větru a kůrovců v rozsahu cca 2000 ha. Toto poškození se projevuje na jaře v některých letech zrezavěním jehličí na většině výhonů a později trvalým poškozením některých jedinců, nebo i jejich úhynem. Tyto kalamitní situace vyvolaly značnou mediální odezvu a hledání přijatelného vysvětlení. Jako možná příčina tohoto poškození byl uváděn i výskyt houby Ascocalyx abietina. Ta se však zde jeví spíše jako saprofyt, jenž se vyvíjí až na poškozených výhonech. Toto poškození je od roku 2000 podrobně sledováno pracovníky VÚLHM a naší pobočky ÚHÚL celoplošně i na zkusných plochách. Nepravidelný výskyt tohoto poškození smrkových mlazin na hřebenu Orlických hor, které se objevuje na jaře pouze v některých letech, naznačuje, že spouštěcím mechanismem poškození lesních porostů může být průběh počasí během předcházející zimy či předešlého vegetačního období. Na základě rozboru meteorologických dat ze stanice ČHMÚ Deštné v Orlických horách od roku 1990 do konce dubna 2004 byla zjištěna významná souvislost mezi průběhem počasí a vznikem nového poškození na porostech. Pokud se tato souvislost prokáže i v dalších letech, bude možné postupně určit i další vlivy, jež se na vzniku poškození podílejí, a tím poškození předvídat či předcházet.
Ověřené zprávy o intenzitě poškození nemáme pro všechny roky od roku 1991. Přesné sledování se provádí od roku 2000, z minulých let jsou ověřeny výskyty poškození na jaře 1996 a 1999. Značné poškození porostů mrazem (i mimo oblast Orlických hor) je doloženo z jara 1996 a 1999 a z let 2000 a 2002. Od pracovníků Kolowratských lesů jsou k dispozici soupisy poškozených porostů z let 1997 a 1999. V roce 1997 mohlo jít o evidenci poškození mrazem z roku 1996, proto tento rok neuvažujeme. V roce 1999 však došlo k novému poškození, které vyvolalo potřebu upřesnění jeho rozsahu. Následné další silné poškození v roce 2000 vyvolalo obavy místních lesníků o osud lesů na hřebenu Orlických hor a mediální kampaň.
Sledované meteorologické údaje
Podrobně byly vyhodnoceny denní meteorologické údaje od roku 1991 do dubna 2004 (minimální, průměrné a maximální denní teploty, množství srážek, sněhová pokrývka, délka slunečního svitu, od roku 2001 i teploty pod povrchem). Porovnáním těchto hodnot za roky, po nichž se na jaře objevilo poškození (1996, 1999, 2000, 2002), s roky, kdy poškození nevzniklo (2001, 2003, 2004), byly zjištěny závislosti poškození porostů na průběhu denních minimálních teplot a počtu dní se sněhovou pokrývkou v obdobích od října do dubna. Meteorologické údaje byly bezplatně poskytnuty pobočkou ČHMÚ Hradec Králové se svolením MZe a MŽP.
Klimatické charakteristiky srovnávaných roků
- Charakteristiky všech let, po nichž došlo k poškození: teplý říjen, časný nástup silných mrazů, dlouhá doba sněhové pokrývky a relativně vysoké teploty v období II - IV.
Jde o zimní období let 1995/1996; 1998/1999, 1999/2000 a 2001/2002 (viz tab. 1).
- Charakteristiky let, v nichž se poškození neprojevilo: pozvolný přechod k zimním mrazům, kratší sněhová pokrývka v říjnu a listopadu, chladnější jarní měsíce. Jde o zimní období let 2000/2001; 2002/2003, 2003/2004 (viz tab. 2). Pokud nejsou dodrženy všechny podmínky najednou, k poškození nedochází i při srovnatelně dlouhé době sněhové pokrývky.
Porovnání sledovaných let
Při srovnání let 2001/2002 s následným poškozením a 2002/2003, 2003/2004 bez poškození (viz tab. 3) nebyla zjištěna žádná souvislost mezi množstvím srážek a teplotami ve vegetačním období a poškozením porostů, dokonce ani mezi poškozením porostů a úhrnem mrazů v měsících XII–II, pokud v měsících IX až XI došlo k pozvolnému poklesu teplot a na jaře (III–IV) k jejich postupnému zvyšování (viz tab. 3). Sněhová pokrývka v zimě 2001/2002 (138 dní) byla prakticky stejná jako v zimě 1999/2000 (136 dní), kdy rovněž došlo k poškození porostů. V dalších letech 2002/2003 (129 dní) a 2003/2004 (124 dní) byla sněhová pokrývka rovněž vysoká, ale při nesplnění ostatních předpokladů k poškození nedošlo.
Na vznik poškození mají vliv vyšší teploty od února do dubna.
Z porovnání průběhu min. teplot podle jednotlivých dní od 1. 10. do 30. 4. v daném období (viz gr. 1–6) vyplývá, že v letech s poškozením došlo vždy k časnému podzimnímu nástupu mrazů, zpravidla po teplém říjnu, zatímco v jarních měsících bylo výrazně tepleji (často již v únoru a březnu). Pro všechny tyto roky je zcela shodný průběh počasí: teplé počasí v říjnu a prudký přechod k trvalým mrazům. Charakteristické pro vznik poškození bylo oteplení v březnu, někdy již i v únoru, a vždy výrazné oteplení v dubnu.
V letech, kdy bylo na jaře chladněji, k poškození nedošlo ani v případech, kdy se na podzim ochladilo dříve. Průběh min. teplot v letech, kdy nevzniklo poškození, je v tomto období charakterizován vyrovnaným chladným počasím bez výrazných epizod oteplení. V letech s poměrně nízkými teplotami cca do poloviny dubna a velmi pozvolným, postupným oteplováním k novému poškození nedošlo.
Shrnutí výsledků
Nejprůkaznější závislosti jsou u min. teplot a délky trvání sněhové pokrývky. Zčásti se průkaznost vyskytuje i u měsíčních souhrnů (tabulky), ale hlavně je nutné přihlížet k denní frekvenci těchto hodnot (viz graf), protože podobné průměrné číslo za měsíc mohou dát i dosti rozdílné průběhy počasí v různých měsících.
Po podrobném vyhodnocení údajů bylo zjištěno, že:
- poškození porostů předchází na podzim teplé počasí v měsíci říjnu, po němž následuje prudké a trvalé ochlazení a dlouhá doba sněhové pokrývky (135 dní +);
- pokud dojde na podzim k postupnému ochlazení a silné mrazy přijdou až v prosinci, poškození nenastává, i když je dlouho sníh;
- pro vznik poškození je charakteristické teplé počasí v únoru a březnu a hlavně vysoké teploty v dubnu. Pokud je období únor–březen chladné a teploty se v dubnu zvyšují postupně, poškození se neobjeví, přičemž musí být dodrženy obě podmínky;
- nebyla zjištěna souvislost poškození s průběhem počasí ve vegetačním období (V–IX) ani s množstvím dešťových srážek a délkou slunečního svitu.
Průběh počasí by neměl mít rozhodující vliv na zdravotní stav lesních porostů a ani tomu tak v minulosti nebylo. Ve změněných podmínkách, kdy jsou lesní porosty oslabeny řadou negativních vlivů (kyselé deště, nevyvážená výživa - přebytek dusíku a nedostatek některých prvků, např. draslíku), však výkyvy počasí působí v Orlických horách jako startovací faktor poškození porostů. Je evidentní, že poškození je výsledkem synergického působení více faktorů a že vliv průběhu počasí je pouze částí celého problému.
Adresa autora:
Ing. Miloš Dušek
ÚHÚL Hradec Králové,
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.