Jelení zvěř brání obnově Krušných hor
V minulém roce se v souvislosti se záměrem KI Teplice zvýšit odlov zvěře, zvláště jelení, začalo hodně mluvit o neúnosných škodách, kterou přemnožená zvěř působí hlavně v Krušných horách. Využili jsme proto „mediální vstřícnosti“ ředitele KI LČR v Teplicích Jana Ferkla a spolu s kolegou z partnerského časopisu Svět myslivosti (SM) Ing. Davidem Vacou, Ph.D., ho požádali o rozhovor. V závěru rozhovoru jsme využili příležitosti a zeptali se i na aktuální situaci v oblasti nové obchodní strategie LČR a na stanovisko k nepřehledné situaci v oblasti vztahů s podnikatelskými subjekty. Ti z vás, kteří se o mysliveckou problematiku zajímají hlouběji, si přijdou na své v březnovém čísle časopisu SM, kde vyjde na toto téma detailnější rozhovor.
Stavy jelení zvěře a působené škody
- Proč jste se v minulém roce rozhodli pro opatření proti vysokým stavům zvěře?
Budu mluvit hlavně o Krušným horách, kde je problém nejvýraznější. Jenom ve správě našeho inspektorátu jde asi o 25 tisíc ha mlazin po imisních těžbách. Naší snahou je udržet a obnovit les. Dnes se stovky hektarů březových porostů rozpadají. Stavy jelení zvěře kolísají podle pamětníků v „sinusoidě“, vždy se několik let snižovaly, pak pozornost polevila a jelení zvěř se zase velice rychle namnožila. V roce 2001 přijalo MZe opatření k podpoře intenzivnějšího lovu, loni nás MZe na problém upozornilo znovu. Takže nyní nejde o žádnou revoluci. Chceme se pouze dostat do souladu s platnou legislativou. Dohoda o vyšším odlovu je i výsledkem tlaků na efektivnější fungování LČR.
Jelení zvěř je dnes v Krušných horách limitem existence lesa a my chystáme na rok 2005 kompletní inventuru zajištěnosti kultur. Normovaný stav na LS Klášterec a Litvínov (cca 40 tis. ha) je 472 kusů, plán lovu v roce 2003 činil 2064 kusů. Sčítaný stav na jaře 2004 byl 1600 kusů. Plán lovu z tohoto sčítaného stavu byl 1750. Ten jsme pak zvýšili na 2670. Na tento plán bylo uloveno cca 2600 kusů. Na normovaný stav 472! Z těchto čísel vychází stav minimálně 100 ks jelení zvěře na tisíc ha, tj. desetinásobek normovaného stavu!
- Je podmínka snížení stavů zvěře či zajištěnosti kultury vázána i na čerpání různých fondů?
Jestliže vám někdo dává peníze, tak kontroluje, jak jste je utratili. Žádali jsme Státní fond životního prostředí (SFŽP) o peníze na zalesňování. Kdybychom mu za 7 let ukázali místo zajištěné kultury okousaná torza, tak nám peníze sebere a ještě vystaví pokuty. LČR nečerpají paušálně peníze z dotací na lesnictví v kapitole MZe, ale nevím, jakým způsobem je tato kontrola prováděna u majitelů okolních majetků, kteří dotace čerpají.
- Na jaký stav byste se chtěli dostat, jaký stav už podle vás nebude škodit obnově porostů?
Zatím se chceme dostat alespoň na dvojnásobek normovaného stavu, abychom posoudili, co to udělá se stavem lesa. Platná legislativa nám ukládá udržovat stav mezi minimálním a normovaným.
- Jaké jsou škody působené zvěří a náklady na ochranu?
Zákon nám určuje chránit proti zvěři 1 % porostů z výměry. Na KI v průměru chráníme 8 %. To je plýtvání, které musí každý hospodář zdůvodnit! V roce 2005 procento snížíme v závislosti na poklesu nákladů vkládaných do pěstební činnosti. Náklady na ochranu klesají v závislosti na ceně dřeva a ceně vstupů - manévrovací prostor je stále menší. Jsme nuceni šetřit. Vyčíslené škody zvěří neodpovídají škodám způsobeným na lese, a to nemluvím o stabilitě porostu, zdravotním stavu a životnosti. V podstatě všechny stromy už jsou jednou oloupané. Boční okus se nepočítá. Terminály jsou všechny okousané. Za období červen 2003–červen 2004 je na inspektorátu vykazovaná škoda necelý milion Kč a roční náklady na ochranu mladých lesních porostů proti zvěři (nátěry, výroba a údržba oplocenek apod.) činily v roce 2004 zhruba 20 milionů Kč. Vykazované škody zvěří jsou zhruba na stejné úrovni už od změny metodiky v roce 2001, náklady mírně klesají každým rokem.
Pronájem honiteb, přijímaná opatření
- Kolik peněz vyberete za pronájmy honiteb?
Ročně stržíme na nájemném v rámci KI přibližně 12 mil. Kč, na dvou výše zmiňovaných LS v Krušných horách pak asi 6 mil. Kč.
- Jaké procento nákladů tvoří náklady na ochranu lesa proti zvěři?
Jde přibližně o 14 % nákladů na pěstební činnost za KI, v Krušných horách přes 15 %.
- Jak se projevilo zrušení spoluúčasti na ochraně lesa v nájemních smlouvách? Kolik prostředků z tohoto ustanovení jste dostávali?
Ze strany nájemců honiteb bylo velmi uvítáno, praktický dopad na chování myslivců ani revírníků jsem nezaznamenal. Ubyla nám jedna třecí plocha a my jsme přišli ročně přibližně o 4 mil. Kč příspěvku (20 % z 20 mil. Kč).
- Uvítal byste tedy, kdyby spoluúčast ve smlouvách zůstala?
Ne, je to krok správným směrem. Chápu nájemce, že odmítají platit 20 % z něčeho, co nemají možnost ovlivňovat. Ale na druhou stranu bych uvítal, kdyby byl důsledně dodržován zákon o lesích a o myslivosti a můj partner se pohyboval v rámci svého slíbeného mysliveckého záměru. Pokud by si někdo napsal do mysliveckého záměru, že bude mít 10x překročené normované stavy, pak tento záměr není v souladu se zákonem a nemohl by uspět při VŘ na nájem honitby.
- Jaká je vymahatelnost těchto ustanovení?
Ve smlouvě i po vzpomínaném změkčení zůstává, že při opakovaném překročení jarních normovaných stavů nebo při opakovaném nedodržení plánu lovu jsme oprávněni smlouvu vypovědět. Je tam také smluvní pokuta 10 000 Kč za vyjmenované porušení bodů smlouvy. Z původních smluv sice vypadlo ustanovení o pokutě za překročení normovaných stavů, ale je tam ustanovení o tom, že nebude-li dodržen myslivecký záměr, můžeme pokutu udělit.
- Takže současný právní rámec je dostatečný pro donucení nájemců honiteb tak, aby směřovali k normovaným stavům?
Páky tu jsou, jde o jejich využití. Jiná otázka je výše škod. Zde bych uvítal, kdyby vyčíslená výše škod dle vyhlášky odpovídala škodě skutečné.
- V důsledku opakovaných případů překročení normovaných stavů byste ale v Krušných horách již letos musel vypovědět smlouvu prakticky všem...
Nepřejdeme to mlčky, budeme postupovat diferencovaně. Jestliže zákonné možnosti doposud nebyly důsledně využívány, tak není naším záměrem najednou udělat skokové řešení u těch, kteří chtějí spolupracovat. Chceme, aby tady rostl les, provozovala se myslivost a nájemci dodržovali podmínky nájemní smlouvy. Slíbil jsem tříleté přechodné období, v němž dáváme šanci nájemcům honiteb uvést myslivecké hospodaření do souladu se svým mysliveckým záměrem a legislativou.
- Jak se tento problém řešil v minulosti? Trvá možná už desítky let.
Já bych nerad zabíhal do 90. let. V roce 2001 bylo z úrovně MZe oficiálně konstatováno, že zvěře je v Krušných horách velmi mnoho, a od té doby se její stav redukuje. Na druhou stranu, když problému znalí lidé slyší, že redukujeme stav zvěře, řeknou: „Ten už se tu redukuje dvacet let a zatím úspěšně stoupá.“ Vyplývá to z toho, že si nedovedeme představit, kolik zvěře v Krušných horách skutečně je, a jaký je tedy skutečný roční přírůst. A opět narážíme na sčítání jako nevyhovující metodu stanovení výše lovu. Do jisté míry fungovala i „provozní slepota“; zdejší lesníci byli na vysoké stavy zvěře zvyklí.
- Jak budete postupovat, pokud vloni sjednané plány odstřelu nájemci honiteb nesplní (třeba i z objektivních důvodů jako migrace, počasí, turistika)?
To dnes nedokážu říct přesně, ale chceme využít ustanovení smlouvy. Jelení zvěř v Krušných horách migruje kvůli sněhu nebo tlaku lidí. Celou oblast jsme rozdělili na menší oblasti v rámci území pověřených obcí a pro tuto oblast jsme s nájemci honiteb určili společný plán lovu. Jestliže sníh napadne dříve a zvěř sejde dříve dolů, tak budou lovit nájemci v dolních partiích a opačně. Nebudeme tedy posuzovat upravený plán lovu do jednotlivého kusu, ale jde nám opravdu spíše o trend a o celkový lov.
- Jakým způsobem jste odhadovali stavy zvěře, podle nichž jste upravovali plán lovu?
Pro nás jsou rozhodující kritéria poškození ekosystémů, škody zvěří, výsledky z kontrolních ploch atd. Sčítání v dnešní podobě je přesná hra s velmi nepřesnými čísly. Každopádně se nám podařilo nastavit plán lovu tak, aby bylo reálné ho splnit.
- Jdete v režijních honitbách příkladem a stavy zvěře snižujete radikálněji? Nedochází u vašich zaměstnanců ke konfliktu zájmů, protože spousta z nich jsou zároveň myslivci? Jak jsou motivováni?
V režijních honitbách, které bez Flájské obory představují zhruba 3700 ha, se intenzivněji lovilo již dříve. Dosahujeme tam odlovu 80 kusů na 1 000 ha v obou honitbách - na Jelení hoře i na Kálku. Ke střetu zájmů by docházet nemělo, neboť cílem myslivce i lesníka je vyvážený ekosystém, i když…
Zaměstnanci jsou jednoznačně zodpovědní za stav lesa a dodržování všech patřičných zákonů, jež k tomu patří. To je základní motivace. V režijních honitbách máme samozřejmě zástřelné, to je ale spíše náhrada za vynaložené náklady, pak je tu zvěřina za režijní cenu, odlov trofejové zvěře apod.
- Je tedy v režijních honitbách stav lesa lepší?
Není, pro jelení zvěř je výměra honitby malá jednotka. Stěžejní je snížit stav zvěře k únosným stavům v celé oblasti. V tom okamžiku mohou nastupovat další opatření jako zvýšení úživnosti, zlepšení sociální struktury, omezení rušení zvěře atd. V dnešních stavech je to bezpředmětné.
- Jak hodnotíte zmíněná opatření v roce 2004 a co vyplývá ze zkušeností pro rok letošní?
V roce 2004 jsem byl velice mile překvapen vstřícným postojem většiny nájemců honiteb. Chtěl bych jim za to poděkovat. Letos chceme dokončit nabídku sběrných míst, uspořádat naháňku se slíděním a více se účastnit procesu tvorby plánu lovu. Zůstává nám veliký úkol - dohodnout se s ostatními vlastníky lesů. Je tady veliký blok obecních a soukromých lesů (cca 1/3 výměry Krušných hor). Většinou nesdílejí náš lesnický přístup, takže z našeho pohledu fungují jejich majetky jako komora zvěře. Největší problémy mají naše honitby, které navazují na tyto majetky.
Jednání s nájemci honiteb
- Existovali nájemci, kteří na dohodu nepřistoupili?
Jsou někteří nájemci, u nichž nasazení není stoprocentní.
- Vypovíte jim smlouvu a jak dlouho trvá proces vypovězení?
Musí dojít k opakovanému nesplnění plánu lovu nebo překročení normovaných stavů. Čili letos můžeme upozornit, příští rok vypovědět. Na druhou stranu už při loňském jarním sčítání byly normované stavy také překročeny. Ale nemáme zájem se s nikým rozloučit, chceme fungující vztah.
- V jakých oblastech vznikly při jednání s nájemci největší konflikty?
Samozřejmě ne všichni byli nadšení, ale nebyl nikdo, kdo by zásadně nesouhlasil. Očekával bych ale aktivnější roli státní správy, tzn. nejen čekat, ale aktivně dbát na dodržování zákonů v lese a honitbách, ať už ve vztahu k posuzování změn plánu lovu či rozhodování sporných případů, nebo ve vztahu ke stavu lesa.
- Myslivci mají často opačný názor, např. že nelze za tohoto stavu dodržovat myslivecké zásady...
Rozhodně si nepřeji nedodržování myslivecké etiky. Jestliže se shodneme na tom, že normovaný stav je překročený desetkrát a stav lesa i skutečný odlov nám to ukazují, pak musíme střelit devět desetin populace. Konec myslivosti to není! Ten nastává ve chvíli, kdy tu máme „zoologickou zahradu“, oboru o výměře 40 000 ha.
- Počítáte s tím, že by se přímo vaši zaměstnanci zúčastnili sčítání?
Se sčítáním se velice dobře pracuje, ale o stavu zvěře příliš nevypovídá. Každopádně se letos naši pracovníci zapojí do sčítání a tvorby plánu mysliveckého hospodaření. LČR zhruba před pěti lety udělaly pokus s termovizním sčítáním, nesetkalo se to s příliš velkým úspěchem, ale v té době jsme neměli k dispozici digitální kamery apod. Takže tento nápad bychom rádi pokusně zkusili.
- Jak kontrolujete plnění plánu lovu?
Naši revírníci mají pokyn maximální možné množství zvěře vidět fyzicky. Od 1. prosince 2004 musí odebírat či dostat kelku ze 100 % kusů ulovené jelení zvěře.
- Jak stanovujete výši škod?
Výši škod stanovujeme dle platné legislativy, skutečná výše škod je však vidět při porovnání stavu porostu v oplocených místech. Podle zákona jsou všichni majitelé lesa povinni mít na každých 500 ha jednu kontrolní zkusnou plochu (KSP) a tu vyhodnocovat. Dnes nám vyhláška ukládá 15 dní před stanovením plánu lovu vyhodnotit kontrolní plochy a výsledky dát k dispozici nájemci honitby.
- Jaká je situace na druhé straně hranice? Spolupracujete spolu?
Stav zvěře je tam nižší. Pro ně je důležité, aby les a zvěř vedle sebe fungovaly v rovnováze, aby se dařilo přirozené obnově listnáčů a jedle. Setkáváme se pravidelně s kolegy ze saských lesů. Samozřejmě se ptají, co děláme se stavy zvěře.
- Počátkem 90. let došlo k vystřílení starších jelenů, převažuje holá zvěř. Upravuje se podle toho odlov?
Upravený plán lovu byl vyšší u holé zvěře než u jelenů.
- Budou mít nájemci stále zájem o honitby i za těchto podmínek?
Myslivost je koníček. Buď na to mám, nebo ne. To je předpoklad. Nájmy z prvního kola nejsou drastické, pohybují se kolem 50 Kč na ha, čili kolem 50 tisíc ročně. Jsou honitby, jež byly najaty na základě výběrového řízení. Tam se nájemné pohybuje v několika stech korunách na ha ročně. Sama honitba za tuto cenu nemůže být rentabilní, zvlášť klesnou-li stavy zvěře. Nájemce byl ale vybrán na základě nabídnuté ceny a zároveň mysliveckého záměru. My nechceme nic jiného než naplnění obou kritérií, které nám zájemce o honitbu svobodně nabídnul.
- Prováděl někdo odhad ztrát na výnosu?
Nevím o tom.
Rozpad porostů náhradních dřevin
- Jak řešíte rozpad porostů náhradních dřevin?
Náhorní plošina Krušných hor v nadmořské výšce kolem 800–900 m představuje extrémní klimatické podmínky. Když je čas a možnost (technicky i finančně) na podsadbu smrkem a bukem, tak je to ideální stav, protože smrk i buk potřebují zástin. Někdy je však rozpad velmi rychlý. Například v roce 2005 budeme zalesňovat souvislou plochu, kde na necelých 20 ha bříza během posledních let odumřela.
- Vyřezáváte cíleně nepůvodní či náhradní dřeviny, např. smrk pichlavý?
My se hlavně zaměřujeme na řešení problému tam, kde hrozí konflikt se zákonem. U břízy se snažíme předejít rozpadu. Na buldozerových valech se snažíme využít organické hmoty. V menší míře obnovujeme i porosty smrku pichlavého.
- Jaké jsou kromě zvěře největší problémy Krušných hor?
Z hlediska lesnického vidím dva problémy. Jedním jsou porosty náhradních dřevin. Dříve nebo později se budou muset intenzivně obnovovat – výnosy z těchto porostů nestačí ani na jejich obnovu, natož na zajištění kultury. Druhým problémem je skutečnost, že po dobu imisních těžeb, tzn. posledních 30 let, se neprováděly mýtní úmyslné těžby listnáčů na svazích Krušných hor. Na druhé polovině území tak rostou většinou přestárlé porosty buku s nepravým jádrem, někdy až 170leté, stále plodící, ale v počátku rozpadu, nebo smrkové porosty napadené hnilobou. Přitom jde o nadprůměrně produkční stanoviště.
Nová obchodní strategie LČR
- Můžete popsat mechanismus testování přímého prodeje? Vyvodili jste z výsledků nějaké závěry pro praxi?
Testování přímého prodeje se odehrávalo vloni na našem inspektorátu v omezené míře, zrealizovalo se zhruba 1 500 m3 dřeva (SM, BO i listnáčů). Celkem vytěžíme v rámci KI cca 235 tis. m3 ročně, takže šlo pouze o malé procento. Vypsali jsme výběrové řízení na dodávku prací a na prodej dřeva. Odbyt na sortiment jsme domluvili dříve, než se v porostu začalo s těžbou, chtěli jsme vědět specifikace sortimentů. Ceny, které nám byly nabídnuty, jsme porovnávali s velkými odběrateli. Celých 1 500 m3 nakonec zůstalo tady v kraji místním odběratelům. Hospodářský výsledek byl přibližně o 200 Kč/m3 lepší, než v režimu dlouhodobé smlouvy. Otestovali jsme, že budeme-li využívat místních odběratelů, můžeme slušně zpeněžit i těžko prodejné sortimenty, jako je soušová borovice černá na Žatci, kde se těžilo 500 m3. Ověřili jsme si, že nově nastavovaný model má své opodstatnění a je realizovatelný.
- Když mluvíte o lepším zpeněžení, započítali jste i režijní náklady?
Neodečítali jsme režijní náklady. Ale vzhledem k tomu, že jsme pracovali se stejným počtem personálu, tak kromě telefonů a dalších drobností zůstaly náklady stejné. Zatížili jsme více svůj vlastní personál bez nároku na navýšení jak mzdových, tak ostatních nákladů.
- Podepsali vaši smluvní partneři smlouvy na přechodná období? Podnikatelé kritizovali chybějící přílohy, dokumentaci s chybami a samozřejmě i pozdní termín vyhlášení spojený s nejistotou a možným propouštěním...
U nás šlo o dvě jednotky v rozsahu těžby cca 5 000 m3, obě na LS Děčín. S dodavatelem jsme se bez velkých problémů dohodli na podmínkách pro obě dvě strany výhodných, takže podepsané smlouvy na přechodné období jsme měli ještě před Vánocemi. Podle mých informací nedošlo k žádnému propouštění. Materiály k výběrovému řízení byly včas v potřebném množství a kvalitě k dispozici na KI.
- Podle ohlasů po prvním prostudování smluv je pro podnikatele smlouva nevýhodnější. Vy jste tvrdil, že to bylo pro obě strany výhodné. Můžete říci konkrétně, jestli se v této smlouvě hýbalo s cenami dříví a s cenami za pěstební práce?
V této konkrétní smlouvě jsme se domluvili na zachování cen za pěstební činnost na úrovni roku 2004, s cenami dříví jsme trochu hýbali, ale v obou směrech, celkové saldo zůstalo zhruba na loňské úrovni.
- Byla na KI Teplice veškerá dokumentace k dispozici včas?
Byla. První den si ji ale nikdo nepřišel vyzvednout.
- O kolik procent dříví k obchodování si zažádal smluvní partner?
Smluvní partner akceptoval námi předložené návrhy plánu těžební činnosti, tzn. partner bude mít 60 %, my 40 %.
- Jak bude tento mechanismus vypadat v praxi? Vy budete vždycky předkládat zmíněný poměr 60–40? Nebo budete preferovat partnery, kteří budou chtít obchodovat s menším podílem dříví? Jakým způsobem a kdo o tom bude rozhodovat?
Zmíněný poměr je základním pravidlem hry. Nepovažuji jej za dogma, záleží na obchodní dohodě. Maximum 60 % záleží na podnikateli, my mu 60 % nabídneme, ale nepředepisujeme. Je to jeho rozhodnutí, kolik % do zmíněné šedesátky chce. O preferenci partnerů ve VŘ z tohoto pohledu nemůže být řeč.
- Po prvním prostudování smluv podnikateli panovala obava, že formulace „až 60 %“ může také znamenat nic...
Přílohou podepisovaných smluv na přechodné období je i projekt, jenž stanoví kolik a z kterých porostů je dřeva pro přímý prodej LČR a kolik k dispozici smluvnímu partnerovi.
- Do konce tohoto roku by měla podle vedení LČR skončit platnost všech smluv, takže byste měli začít obchodovat cca se 40 % z vámi uvedených 230 tis. m3. Co to pro vás v praxi bude znamenat, jste na to připraveni?
40 % z oněch dvou jednotek plus cca 10 % referenčních těžeb dává přibližně 20 tisíc m3 těžby. Kromě jednoho člověka, který se zabývá marketingem a zároveň myslivostí, nebude na tento objem dále nikdo přibírán. Rok nám poslouží k tomu, abychom se zacvičili, zopakovali si nebo naučili se dovednostem spojeným s obchodováním se dřevem.
- Kam bude směřovat dříví, jež budete realizovat sami? Budete obchodovat s místními dřevozpracovateli?
Převážně ano, na základě nabídkových řízení.
- Jak se chováte v praxi po prohlášení o neplatnosti smluv s obchodními partnery? Pokračují práce v lese a na základě jakých dohod?
Se smluvními partnery jsme se dohodli na tom, že práce v lese pokračují plynule dál. Těžba dřeva nebyla nijak zastavena. Vzhledem k tomu, že se situace během ledna několikrát změnila, ukázalo se jako výhodné, že jsme ceny měli dohodnuty většinou již na počátku roku.
- Jaké jsou podle vašeho názoru hlavní výhody a nevýhody nově nastavovaného systému obchodu se dřívím u LČR?
Výhody vidím ve zreálnění našeho pohledu na možnosti sortimentace a možnosti uplatnění na trhu. Zvýší se kvalifikace a zájem našeho personálu o tuto práci. Předpokládám i nezanedbatelný finanční efekt.
Nevýhody: budeme muset více pracovat, hodně se naučit, ale je otázkou, zda je to výhoda, nebo nevýhoda.
- Dokážete motivovat státní zaměstnance tak, aby sortimentace a zpeněžení byly co nejlepší? Kromě nepřipravenosti se na rizika státního podnikání v souvislosti s novým modelem nejčastěji upozorňuje.
Máme představu o tom, co je jeden zaměstnanec schopen zvládnout. Zvažujeme způsob, jak motivovat zaměstnance za dosažený hospodářský výsledek, až na revír a lesní správu. Nevidím v tomto rozdíl mezi firmami soukromými a státním podnikem, jde o použití zákonných nástrojů pro odměňování, ty jsou k dispozici pro všechny stejné.
Děkujeme za rozhovor
David Vaca a Michal Třeštík
Ing. Ferkl
- nar. 13. 1. 1964 v Praze
- 1978 – 1982 – SLTŠ Trutnov
- 1982 – 1986 – LF VŠZ Brno
- 1987 – 1988 – lesník polesí Obora LZ Dobříš
- 1988 – 2004 – technik polesí Sv. Anna LZ Dobříš
- 1990 – 2004 – vedoucí polesí Sv. Anna
- ředitelem Krajského inspektorátu Teplice se stal 1. března 2004
Krajský inspektorát LČR Teplice
- Území inspektorátu zahrnuje Krušné hory (od Klínovce po Labské pískovce, cca polovina rozlohy Krušných hor), České středohoří, Labské pískovce a Šluknovský výběžek, zbytek tvoří Žatecko a území navazující na České středohoří.
- KI Teplice obhospodařuje státní lesy v Ústeckém kraji o celkové rozloze 114 000 ha. Celková výše těžeb je 230 000–250 000 m3 dřeva. Roční těžba je 2–2,3 m3/ha. Výměra porostů náhradních dřevin je 24 000 ha.
- Celkový počet zaměstnanců je 147, z toho 10 přímo na KI.
- Pod KI Teplice spadá 6 lesních správ: Žatec, Klášterec nad Ohří, Litvínov, Litoměřice, Děčín a Rumburk.
Dřevinná skladba Krušných hor
Kromě dolních partií s bukodubovými a dubobukovými vegetačními stupni je hlavní hospodářskou dřevinou smrk ztepilý, následovaný bukem lesním. Náhorní plato dnes pokrývají porosty složené převážně z náhradních dřevin, tzn. břízy, smrku pichlavého, s poměrně velkým zastoupením jeřábu, olše. Zkoušely se zde také další druhy smrku (omorika, smrk černý), ale nejde o souvislé porosty. V roce 1994 bylo na území východního Krušnohoří celkem 12 tis. ha náhradních porostů břízy, 7 500 ha různých introdukovaných druhů smrku, především smrku pichlavého, 3 500 ha jeřábu a 1 000 ha kosodřeviny.
Masivní rozpad náhradních porostů břízy začal v zimě roku 1997, kdy se po velké námraze stromy rozlámaly či ohnuly, došlo k popraskání borky a invazi komplexu onemocnění. Na ploše cca 3 500 ha (z toho 3 000 ha břízy) byly již tyto dřeviny nahrazeny původními, převážně SM, BK, sází se i JD či KL, v oplocenkách bez problémů odrůstají.
Škody zvěří na území KI
Žatecko má problém s jelenem lesním i sikou vznikající sousedstvím s Doupovskými vrchy. V Českém středohoří působí v několika honitbách kromě černé zvěře největší problémy zvěř mufloní a částečně daňčí. Na území Labských pískovců a Lužických hor jde především o jelení zvěř, která se sice nevyskytuje v takových stavech jako v Krušných horách, ale je do značné míry limitujícím faktorem přirozené obnovy smrku i listnatých dřevin. Na Českokamenicku se vyskytují kamzíci. Ve výsadbách v oplocenkách působí škody i zajíc („každá oplocenka má svého zajíce“), škodí také srnčí zvěř.
V Krušných horách jsou škody (působené hlavně jelení zvěří) prakticky stoprocentní. Jsou poškozovány všechny druhy dřevin, dokonce i smrk pichlavý; smrk ztepilý přežívá v podobě „bonsají“, buk, pokud není zlikvidován, v podstatě neodrůstá. Škody okusem trvají do fáze zajištěnosti kultury (cca do výšky 1,5 m), pak přicházejí škody loupáním.
Dohoda a zvýšeném plánu odlovu
V létě roku 2004 na popud KI LČR Teplice uzavřely jednotlivé lesní správy „gentlemanskou dohodu“ s nájemci honiteb na snížení stavu zvěře na jejich území (zvláště jelení) formou zvýšení plánu odlovu. V tabulce 2 jsou uvedena konkrétní čísla pro dvě LS v Krušných horách (LS Litvínov a Klášterec nad Ohří.) KI svolal šest setkání s nájemci honiteb, byli přizváni kompetentní zástupci krajského úřadu i jednotlivých pověřených obcí, kteří deklarovali podporu navrženému postupu.
Některá opatření:
- do konce září ulovit 40 % holé zvěře (motivace k lovu od začátku jeho doby);
- nabídka spolupráce při vytipovávání lokalit ke stavbě nových posedů;
- rozšíření či zřízení průseků v místech přetahování zvěře;
- povolení ke zřízení vnadišť;
- výkup zvěřiny s odvozem z lesa - rekonstrukce a poskytnutí výkupního místa zvěřiny, od roku 2005 s pracovníkem v pohotovosti vybaveným terénním autem s navijákem;
- organizace naháněk se slíděním společně na území několika honiteb;
- zlepšení potravní nabídky - založení políček pro zvěř odložením zalesnění např. na územích s rozpadajícími se porosty břízy;
- vybudování přezimovacích obůrek (na 4–5 tisíc ha a 50–60 kusů jelení zvěře zhruba 1 pětihektarová obůrka). V roce 2005 by se obůrky měly začít stavět (v současné době není v Krušných horách ani jedna přezimovací obůrka), nejdříve v režijních honitbách. Vybudování 5ha obůrky přijde zhruba na 1 milion Kč a provoz na cca 100 000 Kč přímých nákladů ročně.