Je vznik Lesnické komory potřebný?
Vladimír Foltánek
V Lesnické práci č. 12/2004 byl v článku „Chybí nám Lesnická komora!“ publikován rozhovor s doc. Ing. Ladislavem Slonkem, CSc., děkanem Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně. Třístránkový sled dotazů a odpovědí k problematice současné situace na fakultě a v lesnictví vyúsťuje v prezentování názoru o potřebě iniciovat založení Lesnické komory. Pan děkan upozorňuje na současnou nejednotnost řešení odborné lesnické problematiky v našem státě a neexistenci skutečně „zastřešujícího orgánu“ lesnického oboru. Problematika současné diverzifikace aktivit, různého směrování a prosazování zájmů v lesnické činnosti a obecná ztráta lesnického odborného sebevědomí se přímo či nepřímo dotýká snad každého subjektu profilujícího se v lesnickém oboru.
Obecné důvody pro vznik komory
Vznik a existence oborových komor úzce souvisí se základními otázkami vztahu společnosti a státu, jmenovitě pak s takovými, jako jsou záležitosti samosprávy a decentralizace. Přechod od centrálně řízené ekonomiky k tržnímu hospodářství znamená zásadní změnu i ve způsobu tvorby a mechanismu uplatňování hospodářské politiky. Odstátnění ekonomiky v sobě zahrnulo nejen změnu vlastnických vztahů a podnikatelských forem, ale též objektivní potřebu oborových, podnikatelských, výrobkových, informačních a zájmových vztahů. Nové vztahy se zákonitě odvíjejí od dosavadních tradic a zkušeností. Ty jsou však v nových a vyvíjejících se podmínkách mnohdy již retrospektivní, málo pružné a omezeně funkční a motivující. Narůstá tím význam a diverzita váhy směrování zájmů jednotlivých subjektů, vzájemná nedůvěra a vztahové pnutí na všech úrovních vzájemných společných kontaktů. Takové vztahové prostředí v rámci oboru však neprospívá nikomu – ani jednotlivým subjektům, ani lesnickému odvětví jako celku.
Chybí zastřešující orgán!
Po uskutečněné transformaci organizačního systému řízení státních lesů a souběžně provedené privatizaci činností a majetku se většina nově vzniklých subjektů zaobírala především problematikou racionality a efektivity svého systému řízení a organizačního uspořádání. Ve vzájemném konkurenčním a existenčním boji se též intenzívně zabývaly nalezením svého pole působnosti a identity. Přestože se zájmy atomizovaly a vyhrocovaly, brzy se dospělo k potřebě mít funkční zájmové zastřešující orgány. Tak kromě stavovských organizací České lesnické jednoty (ČLJ), Národního lesnického komitétu (NLK), případně České lesnické společnosti (ČLS) vznikla nově další zájmová „oborová seskupení“, jako například Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH), Sdružení lesních školkařů ČR, Sdružení vlastníků obecních lesů (dnes Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů - SVOL) a řada dalších. Přes skutečnost, že tato „oborová seskupení“ vyvíjejí aktivní činnost, lesnická veřejnost stále více vnímá citelné vakuum neexistence všeobecně zastřešujícího oborového zastupitelského a reprezentativního orgánu, který by dílčí aktivity spojoval, koordinoval a zastřešoval a stal by se nejen jednacím partnerem pro orgány státní a veřejné správy v projednávání základních problematik týkajících se otázek lesního hospodářství, ale i obecně respektovaným republikovým reprezentantem lesnického oboru.
Úloha partnera pro státní orgány
Krokem k pozitivnímu vývoji v oboru (a nejen v něm) byla vždy snaha o respektování a pochopení zájmů a cílů svého oborového druha, vzájemná spolupráce a vzájemné spojení sil. Tato situace však u nás, bohužel, momentálně nepanuje. Státní a veřejnoprávní orgány nemají pro možná jednání o zásadních problematikách, dotýkajících se problematiky lesnictví, jednoznačně jmenovaného a obecně respektovaného oborového partnera, majícího mandát k jednání a pokrývajícího celou škálu zájmů a vztahů subjektů působících v lesnickém oboru. Takovou úlohu by Lesnická komora pravděpodobně mohla a měla sehrávat.
Zánik lesnické sekce Agrární komory
Záměr iniciace možného vzniku Lesnické komory se v lesnických kruzích vážně diskutoval již v roce 1991. Přestože se setkal s širokou podporou lesnické veřejnosti, nenašel oporu politickou. I tehdejší náměstek ministerstva zemědělství (MZe) Ing. Pavel Rybníček se ve svém písemném vyjádření k dané problematice přikláněl spíše k možnosti vzniku lesnické sekce v rámci uplatnění tehdy navrhovaného zákona ČNR o agrární, potravinářské a lesnické komoře. Zcela tak byla opomenuta skutečnost, že vzájemná souvztažnost zemědělského, potravinářského a lesnického oboru není v prosazování společných zájmů tak významná, aby se stala důvodem pro vytvoření společné komory. Agrární komora ČR, která byla posléze ustavená v souladu se schváleným zákonem č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR ve znění zákona č. 121/1993 Sb. a zákona č. 223/1994 Sb., má ve svém statutárním úvodním ustanovení uvedeno, že jejím posláním je podpora podnikatelských aktivit v zemědělství, potravinářství a lesnictví, prosazování a ochrana zájmů a zajišťování potřeb jejích členů. Lesnická sekce (komise) zde sice administrativně organizačním opatřením vznikla a nějaký čas fungovala, ale po několika málo letech své vágní činnosti její vedení oznámilo ukončení činnosti.
Je třeba iniciativa všech subjektů
Lesní hospodářství je vzhledem ke svým primárním i druhotným funkcím natolik významné a na druhé straně natolik slabé vůči vlivům zájmových diferencí, že vznik jeho zastupitelského orgánu s největší pravděpodobností nelze řešit prostřednictvím odborné sekce u Agrární komory v rámci respektování platných zákonů. Dle mého názoru je žádoucí posoudit možnost ustavení Lesnické komory na základě nového samostatného zákona a nalézt k tomu i potřebnou politickou vůli. K tomu, aby se tak stalo, je však žádoucí vyvinout všeobecnou iniciativu zdola, tj. od jednotlivých oborových zájmových seskupení a sdružení, od vlastníků lesů i od široké škály samostatných organizačních subjektů, majících svou působností co do činění s lesním hospodářstvím.
Definice důvodů pro vznik komory
Kromě jiných s problematikou souvisejících otázek (zejména pak ekonomických) však vyvstává otázka základní: jaké důvody pro iniciaci ustavení Lesnické komory je potřebné primárně formulovat? Na rozdíl od hospodářských a agrárních komor, kde jsou důvody pro jejich vznik v podstatě společné, tzn. podpora podnikatelských aktivit a prosazování zájmů podnikatelů v existujících tržních vztazích, není asi tento důvod pro vznik Lesnické komory vše-obsažný. Důkladně definovat důvody pro založení České lesnické komory je nutné vzhledem k následujícím hlediskům:
- polyfunkčnost úlohy lesů a jejich význam v životním prostředí;
- historická geneze lesnického oboru v ČR;
- snaha o posílení významu lesnické kvalifikace a odbornosti a posílení úlohy základního i aplikovaného lesnického výzkumu;
- atomizace vlastnictví lesního majetku a službové podnikatelské sféry zaměřené na dodávky prací a služeb pro vlastníky lesů;
- přímá výrobní návaznost dřevozpracujícího průmyslu na surovinové zdroje našich lesů.
Lékařská komora – fungující příklad
V naší republice existuje a svou činnost vyvíjí řada oborových komor. Velmi inspirativní je seznámení se s obsahem náplně a činnosti např. Lékařské komory, která je ustavena jako občanské profesní sdružení poskytovatelů zdravotní péče. Kromě toho, že obhajuje společenské, ekonomické a právní zájmy lékařského stavu v rámci zákonných forem v souladu se zákonem č. 83/1990 Sb., a ostatními obecně závaznými právními předpisy, značně dbá o stavovskou péči. Vydává tzv. Závazná stanoviska a v rámci svých Stavovských předpisů se zabývá mj. otázkami celoživotního vzdělávání lékařů, prezentace svého oboru a stavu pro veřejnost a má též právo ocenit či pokárat své členy (Statut Etické komise České lékařské komory). Mnoho zajímavých a inspirativních podnětů bychom našli i u jiných fungujících oborových komor.
Před několika lety jsem měl možnost se rámcově seznámit s činností Rakouské lesnické komory. Kromě oborové zastupitelské úlohy při jednání s představiteli státních orgánů v zájmu lesnické veřejnosti komora vstřícně (v součinnosti se státním zájmem) napomáhala všeobecné prezentaci a popularizaci významu lesů, všeobecné informovanosti občanské veřejnosti o ochraně lesů před požáry a hmyzími škůdci nebo podpoře využitelnosti obnovitelných zdrojů energie. Prezentovala se jako respektovaný zastupitelský orgán subjektů v lesním hospodářství, přičemž měla další složité vnitřní členění, dané zemským uspořádáním v Rakousku a svými dílčími aktivitami.
Činnost lesnické komory
Na základě výše uvedených poznatků i denním kontaktem s lesnickou praxí se ideově tříbí i má názorová představa na možnou konkrétní činnost Lesnické komory. Měla by navazovat na svým statutem daný prostor aktivit, a to ve čtyřech základních sférách jejího možného poslání:
- být respektovaným představitelem odborných pracovníků v lesnictví;
- být zastřešujícím orgánem lesnických vlastnických, podnikatelských, výrobkových, stavovských a zájmových organizací, sdružení, asociací apod.;
- být odborným konzultativním orgánem ve všech záměrech dotýkajících se lesnictví;
- být orgánem ovlivňujícím technickou, ekonomickou a sociální stránku vývoje lesnictví a lesního hospodářství, tj. měla by mít možnost vytvářet nebo subvencovat instituce, složky a činnost v uvedených směrech.
Komora jako „stabilizační“ prvek
Na svých zahraničních pracovních cestách jsem se dříve vždy setkal se značným respektem k vysoké úrovni českého lesnictví, jmenovitě pak k mnoha českým lesnickým klasikům. Bylo tomu tak nejen v Rakousku, Bavorsku, Lichtenštejnsku, ale i např. na ředitelství státních lesů v poválečné Bosně a Hercegovině v Sarajevu. V posledních letech byl však tento jistě zasloužený oborový respekt vzhledem k informacím o značné atomizaci zájmů v lesním hospodářství v ČR provázen otazníky. Lesnická názorová nejednotnost a nevraživost, charakteristická pro naši oborovou prezentaci v posledních letech, je dobrá k tříbení pohledu ve prospěch odborné problematiky, není však dobrá, směřuje-li v neprospěch oboru či zeslabuje jeho občanskou a odbornou veřejností vnímanou úroveň. Předpokládám, že je proto obecně žádoucí a potřebné z této situace hledat východisko. Kdo by měl nejlépe prezentovat a obhajovat oborové lesnické cíle a záměry lépe než profesní a kvalifikovaní lesníci? Který institut či organizace by tuto úlohu zaštítila lépe než Česká lesnická komora? K tomu, aby vznikla, je však potřeba najít všeobecnou oborovou a politickou vůli a konsensus ve vztahu k její úloze a účelu u všech subjektů, jež mají o české lesnictví, jeho úroveň a stav opravdový zájem.
Adresa autora:
Ing. Vladimír Foltánek
Bělohorská 95
636 00 Brno
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.