Nároky na zaměstnance stoupnou

Rozhovor s ředitelem ŠLP Kostelec n. Č. l. Václavem Malíkem

Ing. Václav Malík, Ph.D., dlouholetý pracovník státních lesů se měl v roce 2003 stát nástupcem bývalého výrobně technického ředitele LČR Františka Morávka, který odcházel do důchodu. Po změně vedení z toho sešlo a po odvolání z funkce krajského inspektora v Havlíčkově Brodě se vítězně zúčastnil výběrového řízení na funkci ředitele Školního lesního podniku (ŠLP) v Kostelci nad Černými lesy po zemřelém Miroslavu Holíkovi. Do funkce ho jmenoval rektor České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze dne 1. 10. 2004. S Václavem Malíkem jsme si povídali o jeho zkušenostech, změnách i fungování ŠLP a jeho specifikách.

Odchod z LČR

- V roce 2004 jste byl už novým vedením LČR jmenován do funkce krajského inspektora LČR v Havlíčkově Brodě. Proč jste byl po velmi krátkém čase odvolán?

Do zákulisí nevidím. Nikdo z vedení mi důvody nedokázal vysvětlit. Při prvním rozhovoru mi tehdejší gen. ředitel Vyslyšel řekl, že má příkaz od pana ministra vůbec mě nezaměstnat u LČR. Při dalším projednávání mi sdělil pan generálmajor Sova (personálně správní ředitel LČR, pozn. red.), že pan gen. řed. přehodnotil celou záležitost a že mi může nabídnout místo ve zcela jiném působišti a v jiné funkci, ale do výše adjunkta a předal mi jmenovací dekret na adjunkta. To jsem odmítl.

- Jak dnes hodnotíte současnou situaci u LČR?

Velmi těžko se mi to dnes hodnotí. Nechci, aby moje hodnocení vyznělo jako názor ublíženého. Mnoho slušných zaměstnanců LČR však žije ve strachu a nejistotě, odbornost je na ústupu. Změny jsou nekoncepční, probíhají v příliš krátkém časovém sledu a způsobují personálu při realizaci značné problémy. Vybudované postavení LČR a jejich zaměstnanců se podařilo novému vedení ve velmi krátké době zcela prohospodařit. Bude trvat dlouhé roky, než dojde k nápravě. Kroky současného vedení při posledním VŘ jasně naznačují, proč muselo dojít k personálním změnám ve vedení firmy. Jsou to jen osobní záležitosti pro postavení a zisk někoho jiného, ne snaha o nápravu něčeho přežitého a potřebného.

ŠLP – změny, hlavní problémy

- Přišel jste k ŠLP z jiného prostředí. Jaké změny jste po svém nástupu a seznámení s podnikem provedl a co ještě chystáte?

Jako všude musíme snižovat náklady. I proto bychom chtěli v podniku vybudovat nový informační systém či nakoupit novou techniku, abychom zajišťovali činnosti efektivně. Střediska a polesí byla příliš malá, došlo tedy k jejich soustředění. K 1. 1. 2005 bylo zrušeno jedno ze tří polesí, k polesí Jevany bylo přičleněno středisko živočišné výroby (obora, rybníky), lesní školka byla připojena k ozeleňovacímu středisku. Bylo vytvořeno dopravně manipulační středisko a odděleno dřevařské středisko od manipulace z důvodu možnosti sledování nákladů na pořez tak, abychom měli přehled o nákladech a výnosech z jednotlivých dílčích operací. Obecně potřebujeme mít přesnější čísla o jednotlivých činnostech, abychom mohli zodpovědně rozhodovat o jejich utlumení či rozšíření.

- Manipulační sklad je často označován jako neefektivní přežitek...

My nemáme manipulační sklad, kde se pouze „manipuluje“ se dřevem a dál se prodává v surovém stavu. Je přímo napojen na naši pilu. Manipulujeme a třídíme dle délek a tloušťkových tříd cca 50 tis. m3 pro pořez na naší pile a dalších 20 tis. m3 sortimentů nepotřebných pro dřevařský provoz po manipulaci a přetřídění prodáváme. Máme elektronické měření a optimalizační rám. Dosahujeme tak lepšího zpeněžení a kvality pořezu.

- Každé změny s sebou přinášejí i problémy. Jak změny vnímají zaměstnanci (někdy se v těchto případech mluví o „pasivním odporu“)? Plánujete také snížení počtu zaměstnanců či personální změny?

Pokud přijdete z jiného prostředí, tak dojde většinou k nějakému rozporu či vnímání věcí z jiného úhlu pohledu. Zmíněné bezprostřední změny vedly ke zprůhlednění výstupů a sledování nákladů. Se zaváděním nového informačního systému samozřejmě stoupnou i nároky na zaměstnance, kteří byli zvyklí pracovat jinak. Personální změny jsem nechtěl dělat ihned, každému jsem dal šanci, aby za tři měsíce prokázal, že zvládne nové nároky, které jsou běžné ve srovnatelných podnicích v rámci ČR. Po vyhodnocení výsledků nastanou změny organizačního řádu, některé funkce plánuji spojit a přesunout některé pravomoci. V oddělení ekonomiky budou i personální změny.

- Odpovídá výše zisku cca 4 mil. Kč v roce 2004 Vašim představám?

Odpovídá představě univerzity. Pokud nenastane nějaký boom ve vývoji cen dříví a řeziva a náklady se budou stále zvyšovat, bude určitě úspěchem pohybovat se v budoucnosti v kladných číslech.

- Takže naznačené změny směřují spíš k udržení uvedeného zisku?

Směřují k rozšíření nabídky v účelové činnosti, např. k většímu rozsahu praxí.

Organizace a řízení, ekonomika

- Jaké jsou Vaše pravomoci v rámci podniku? Jaký je kompetenční vztah k ČZU či k lesnické fakultě?

Rektor ČZU jmenuje a odvolává ředitele ŠLP, prorektor kontroluje činnost. Ředitel ŠLP podnik řídí, rozhoduje a zodpovídá za jeho chod. Při jmenování jsem dostal plnou moc a pověření, mé pravomoci v oblasti investic jsou dané i finanční částkou cca do 2 mil. Kč. Pokud jsou investice vyšší, musím věc konzultovat s rektorem, prorektorem či kvestorem. Personální či organizační řízení, např. i sloučení dvou polesí, je plně v mé kompetenci. Ve srovnání ze státními podniky mám relativně volné ruce. A také stoprocentní jistotu, že to, co bylo domluveno s nadřízeným, vždy platí.

- Kdo a jak Vás kontroluje?

Zpracováváme rozbor hospodaření ŠLP, jehož prezentace probíhá každoročně na ČZU za přítomnosti rektora, prorektorů, děkanů, proděkanů. Celkem jde zhruba o 20 lidí, kteří mají na ŠLP vazbu a využívají ho. Musím prezentovat a obhájit hospodářský výsledek a zdůvodnit učiněné kroky a rozhodnutí.

- Asi nejvíce je činnost ŠLP spjatá s fakultou lesnickou a environmentální (FLE). Jaká je možnost děkana ovlivňovat Vaše rozhodnutí ve prospěch potřeb FLE (např. ohledně praxí studentů)? Z vlastních zkušeností víme, že by podnik měl být využíván při výuce určitě více...

Děkan je pro mě partnerem, rozsah praxí a využití jednotlivých demonstračních objektů a další odborné záležitosti ve vztahu student – fakulta - ŠLP spolu konzultujeme. Další rozhodovací kompetence v řízení ŠLP nemá. Co se týká rozsahu praxí, souhlasím, že by studenti mohli daleko více využívat zázemí ŠLP k získávání praktických zkušeností pro potřeby studia jednotlivých praktických předmětů. Ale i tady je to hlavně o penězích, o schválení rozpočtu jednotlivých fakult, kateder, jakou oni mají snahu a potřebu doplnit výuku vlastní praxí. Je zcela na děkanovi, kolik hodin si objedná pro jednotlivé praxe. Financování praxí studentů jde z rozpočtu fakult ČZU, tzn. z peněz na studenta.

- Jak mohou pěstování porostů na ŠLP ovlivňovat učitelé z fakulty?

Na lesních porostech ŠLP zanechal nesmazatelný rukopis prof. Poleno, který využil každou volnou chvilku při pobytu na ŠLP k vyznačování těžeb a pěstebních zásahů. Neexistuje na to nějaký předpis, vše je na domluvě. V rámci praxe mohou zaměstnanci fakulty vyznačovat např. probírky a není to jen záležitost demonstračních objektů a zkusných ploch.

Účelová činnost

- Jak tedy ekonomicky funguje vztah ŠLP a ČZU, resp. jednotlivých fakult?

ŠLP je samostatnou účetní jednotkou se samostatným vykazováním hlavní (účelové) činnosti, která představuje zhruba 5 % našich nákladů, a doplňkové (hospodářské) činnosti v rámci ČZU. V účelové činnosti musíme hospodařit vyrovnaně. Je to díky dotacím od ČZU; na začátku roku dostáváme určitou částku, s níž hospodaříme, měsíčně probíhá vyúčtování a sledování, takže může dojít ke krátkodobému nárůstu nákladů (např. více studentů, doplněné praxe, některé záležitosti kolem demonstračních a pokusných objektů). Koncem roku nám je však ČZU dorovná, nebo jsou vyrovnány z doplňkové činnosti. Každoročně se na ŠLP zpracuje přes dvacet diplomových prací, praktických cvičení se v roce 2004 zúčastnilo přes tisíc studentů, exkurzí se zúčastňuje každoročně téměř 700 studentů, z toho více než stovka zahraničních.

- Sponzorujete účelovou činnost z hospodářské činnosti? Respektive děláte vzhledem k finanční situaci našeho školství něco nad rámec prostředků, které dostáváte od ČZU?

Jsou věci, které ani neúčtujeme, např. poskytnutí prostor, práci a čas našich zaměstnanců. Takže ta podpora ŠLP zde existuje. Chceme i rozšířit možnost praxe pro pracovníky fakulty, doktorandy, např. formou jakéhosi ročního kolečka, aby kromě teoretických znalostí získali praktické zkušenosti, které se jim při výuce určitě hodí. Také jsem přijal asistenta, absolventa fakulty, který zde bude také získávat praxi.

Zároveň chceme využít jejich znalostí ke zlepšení výsledku hospodaření a zavedení nových moderních technologií a trendů v LH. Prostor pro rozšíření spolupráce vidím ve větším využití pracovníků ŠLP jako pedagogického dozoru při praxích a exkurzích a také daleko větší podíl využití některých našich zaměstnanců při vlastní výuce v některých praktických předmětech.

- Jakými fakultami je ŠLP využíván?

Samozřejmě nejvíce FLE, dále fakultou agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, především pro praxe v oboře černé zvěře a rybníkářství. V menším rozsahu provozně ekonomickou a technickou fakultou, mj. pro exkurze zahraničních studentů.

- Prý plánujete v Kostelci realizovat vzdělávací centrum...

V současné době má ČZU určité vize jak využít po rekonstrukci zámek a přilehlé budovy, zamýšlí zapojit do projektu i město. Realizace bude záležet na získání potřebného množství financí. ŠLP má v případě realizace pouze spravovat a zajišťovat zázemí a vytvářet vhodné podmínky pro semináře a další odborné akce.

- Z jakých prostředků se vlastně hradí rekonstrukce kosteleckého zámku? Kdo ho vlastní?

Rekonstrukce zámku je prováděna z finančních prostředků MŠMT a vlastní ho ČZU.

- Sháníte peníze ještě jinde než od ČZU?

Snažil jsem se ve spolupráci s univerzitou sehnat pro ŠLP více peněz, protože ta činnost, kterou provádíme (např. naše pila), je na hranici rentability. ČZU jako vlastník nemá možnost dostat se do struktur dotací z EU. Budoucí projekty by tak musely být pod záštitou města či jiné organizace.

Hospodaření v lesích a další činnosti

- Jakým způsobem prodáváte dříví?

Slabé sortimenty, tyče, tenké surové kmeny a listnaté dřevo prodáváme přímo na odvozním místě (OM) a tlustší a kvalitnější dřevo vozíme na manipulační sklad (cca 20 tis. m3 z námi obhospodařovaných lesů). Dalších 30 tis. m3 kulatiny nakupujeme v rámci smluv od HLDS, LČR a vlastníků lesů kolem Kostelce, abychom naplnili kapacitu naší pily a náklady na dopravu byly co nejnižší. Po větších problémech našeho dřevařského střediska ohledně dodávek kulatinových sortimentů v druhém pololetí roku 2004 se situace v letošním roce zlepšila a domluvené dodávky s LČR jsou v pravidelných termínech a požadovaných množstvích dodávány.

- Projevil se nedostatek kulatiny a vlákniny na cenách dříví?

Neprojevil.

- Hodláte nějak rozvíjet a rozšiřovat pilařskou výrobu? Hodně se mluví o těžké pozici středních pil na trhu...

Středně velké pily mají opravdu v současnosti problémy a jsou na hranici rentability. Technologie na naší pile je relativně nová (pět let), opravy tedy v současné době nebudou zatěžovat rozpočet velkým procentem. Výhodou je i to, že máme vlastní zdroj dříví. Nyní je poptávka po suchém řezivu, takže jsme rozšířili kapacitu sušení dřeva o další sušárnu. Uvažujeme o impregnaci a dalším rozšíření služeb v drobném prodeji, ale vše je to otázka peněz.

- A pokud přestane být pila rentabilní?

Pak je to záležitost rozhodnutí univerzity, zda si budeme moci dovolit, abychom pilu mohli předvádět studentům i za cenu, že je ztrátová. Pokud bychom nemohli dotovat ztrátový provoz z jiných rentabilních činností, potom by možná připadala v úvahu další účelnější varianta, a to jít se podívat na takovéto zařízení někam jinam. Provedli jsme zmíněné změny, aby byla evidence nákladů a výnosů průkazná. Musíme udělat vše proto, aby pila zisková byla, je to i otázka motivace vedoucích jednotlivých středisek a nastavení podmínek běžných u jiných firem.

- Plánujete nákup harvestorů?

Ekonomicky výhodnější je pro nás využívat formu výběrového řízení pro specializované firmy. Vybrali jsme dvě firmy. 5 tis. m3 budou těžit v předmýtní a 5 tis. m3 v mýtní těžbě. Rozsah 10 tis. m3 ročně je poměrně velké procento z celkových 45 tis. Budeme tyto těžby časově plánovat tak, aby se zpracování mohli zúčastnit studenti při praxích.

- Jaká je rentabilita školkařské činnosti?

Je rentabilní, resp. musí si na sebe vydělat. Kapacita školky odpovídá naší potřebě - kolem milionu sazenic ročně. Snažíme se při obnově lesa maximálně využít příznivých podmínek pro přirozenou obnovu, takže potřebný počet školkovaných sazenic klesá. Proto byla školka přičleněna k ozeleňovacímu středisku, abychom využili mechanizaci pro obě zařízení současně. Plochu školky využíváme i k vypěstování potřebného množství podnoží k roubování.

- Jaké je procento přirozené obnovy? Chcete ho zvýšit?

Přirozená obnova se na ŠLP pohybuje mezi 20–25 %. Musíme vycházet z konkrétních dřevin, které jsou zastoupeny v obnovovaných porostech. Při absenci MZD nemůžeme porost přirozeně obnovit, musíme zalesňovat uměle. S přirozenou obnovou hodně pracujeme např. u cenného ekotypu „posázavského smrku“, v menší míře také u buku a jedle.

- Na území ŠLP je velká NPR Voděradské bučiny. Jak tam hospodaříte, jaká jsou specifika a jaký je vztah s ochranou přírody?

V rezervaci platí schválený plán péče, jemuž musíme podřídit zásahy. Náklady na hospodaření jsou vyšší než u hospodářského lesa, nehledě na to, že struktura porostů je specifická, jsou přestárlé s častým výskytem nepravého jádra, takže ani ta část, kterou můžeme obnovovat a těžit, nepřináší velké zisky. Navíc je zde na celém území ŠLP velká návštěvnost. Na území NPR se např. nachází přírodovědná naučná stezka.

- Existují tam bezzásahové zóny?

Některé části jsou po domluvě s ochranou přírody ponechány přirozenému vývoji, zásahy a pohyb jsou maximálně omezeny. Jde hlavně o přirozenou obnovu. Přesto jsou vždy po jakékoliv těžbě reakce veřejnosti negativní. Pokud chceme bučiny zachovat i pro další generace, tak tam určité úpravy být musí.

- Jak se bukové dříví s nepravým jádrem prodává?

Dnes se prodá každé dřevo, ale je to za úplně jiné ceny, než by odpovídalo dimenzím tohoto dříví a představám a potřebám vlastníka lesa.

- Ještě k myslivosti. Máte vlastní honitbu. Je myslivost rentabilní? Pronajímáte honitby na zbývajícím majetku?

Středisko živočišné výroby je dnes přiřazeno k jednomu polesí, kde se nachází obora pro černou zvěř, zvlášť vyčleněný pracovník má na starosti oboru a rybníky, vedoucí polesí nad tím ještě dohlíží. Máme jasně stanovené zásady a povinnosti personálu. Myslivost byla, je a bude ve stávajícím rozsahu rentabilní, ale do toho samozřejmě nejsou započítané náklady na ochranu lesa. Doplácíme pouze na provoz obory, nejsou v ní např. v dostatečné míře zastoupeny listnáče.

- Je na ŠLP zvěř limitujícím faktorem obnovy?

Škody srnčí zvěří vzhledem k nízkým stavům jsou minimální. Na ochranu MZD musíme určité částky vynakládat. Pohybujeme se ale mezi normovanými a minimálními stavy. Daleko větší je rozsah škod černou zvěří na přilehlých zemědělských pozemcích vzhledem k jejich velkému počtu. Při dodržování všech současných zákonných ustanovení při lovu černé zvěře se redukce na únosné stavy nedaří. Zvěř je limitujícím faktorem obnovy lesa pouze v semenných letech, kdy sebere mnoho žaludů a bukvic. ŠLP ale není podnikem se zaměřením jen na produkci dříví, měli bychom skloubit všechny zájmy dohromady, zvěř tu má určitě své opodstatnění.

- To asi nikdo nepopře, otázkou jsou počty zvěře. I Vy jste zmiňoval náklady na ochranu MZD, které jsou v některých oblastech vysoké, a přes-to nejsou účinné...

Je to hlavně otázka přístupu personálu či nájemců honiteb. Nutná je především motivace těchto lidí k redukci počtů, ať už finanční, nebo jiná. Jinak bude mít stále přednost trofej.

Srovnání systémů hospodaření

- Pracoval jste v obou dnes diskutovaných systémech hospodaření – LČR si zajišťovaly většinu prací pomocí externích dodavatelů, u ŠLP je podíl prací ve vlastní režii výrazně vyšší. Můžete porovnat oba systémy, zmínit výhody a nevýhody?

Rozsah prací je podobný a dělá se podobným způsobem, ať už vlastními lidmi, či externím způsobem. Na ŠLP musíme určité množství prací jak v těžební tak pěstební činnosti vykonávat ve vlastní režii. Poměr vlastních a dodavatelských prací je v těchto činnostech zhruba 50:50. Ekonomicky výhodnější je dnes z našeho pohledu po započítání všech nákladů a režie zajišťovat práce v těžební a pěstební činnosti v našich podmínkách dodavatelsky (z důvodu sezónnosti prací a nákladů na stálého pracovníka apod.).

- Prodává ŠLP také dříví nastojato?

Nastojato či u pařezu neprodáváme. Dříví, které je pro nás zbytečné odvážet na manipulační sklad, tam pouze přetřídíme, tzn. přímo na P provádíme sortimentaci, poté přiblížíme a prodáváme na OM.

- A jak tento způsob prodeje hodnotíte? Současné vedení LČR ho za výhodný nepokládá.

V minulosti bylo starostí lesního hospodáře z 90 % zajišťování technických věcí a z 10 % přímo hospodaření v lese, ten přechod k současnému systému u LČR byl pro mnoho lidí přínosný, najednou měli více času na „lesařinu“. Myslím si, že i výsledky jasně ukazují, že došlo ke snížení nákladů a tvorbě zisku. Tu změnu hodnotím pozitivně, i systém byl poměrně průhledný. Otázkou jsou toky peněz, zajišťování výběrových řízení – jak často je např. vyhlašovat z hlediska záruky či stability externích firem. To, co se dnes děje, je krokem zpátky, zprivatizované činnosti znovu dávat do režie státního podniku a tím zvyšovat počet zaměstnanců...

- Pokud se Vám model LČR zdá efektivní, proč ho nechcete zavést na ŠLP?

ŠLP je protkán mnoha demonstračními objekty a výzkumnými plochami, kde se hospodaří zcela jiným způsobem. Podnik by měl preferovat výzkum a účelovou činnost a v hospodaření prokázat a zkoušet některé věci, které jsou třeba i proti logice a ekonomickým principům. Setkává se tu mnoho zájmů, které odporují tomu, abychom tu mohli hospodařit běžným způsobem. Nedovedu si představit, jak by se tyto požadavky daly zakotvit do smlouvy s externím subjektem.

- Mohlo by se v rámci zmíněného „experimentování“ testovat více modelů hospodaření či alespoň způsobů prodeje dříví a srovnávat jejich efektivita?

Já si myslím, že to není třeba dělat prakticky, tento výpočet se dá udělat pouze tím, že si zadáme do vzorce, kolik by subjekt nabídl za dřevo, jako si dneska spočítáme náklady na těžbu, přibližování a odvoz...

- Nedá se ale odhadnout, kolik by určitý subjekt nabídl za konkrétní porost např. v dražbě...

Jde o otázku kalkulace. Reálné nabídky dnes není problém zjistit u těžebních či obchodních firem. Samozřejmě je to otázka konkrétních porostů, dřeviny, terénních podmínek a dalších věcí, ale myslím si, že to jde vymodelovat např. v rámci diplomových prací. Je to spíše otázka zadání.

- Na závěr srovnání se známějším ŠLP, který má i bohatší historii – se Křtinami. Tam jdou cestou masivnějšího rozvoje přidružených činností a vzdělávání. Vy jste studoval brněnskou fakultu, můžete porovnávat. Chcete jít v Kostelci podobnou cestou?

Poslání ŠLP je zcela jasné a měli bychom se snažit o ekonomické zajištění vyrovnanosti, takže těžko můžeme jít do rizikových investic, snažit se sehnat peníze na technologie, které by třeba mohly studentům ukázat něco navíc, na druhé straně tím způsobit podniku problémy. V současné době se také těžko proniká do již uzavřených obchodních řetězců. Naší filozofií je zachovat činnost ve stávajícím rozsahu, který dostatečně prezentuje to, co by se studentům mělo při praxích ukazovat.

Děkujeme za rozhovor.

Michal Třeštík a Veronika Kmínková

 

ŠLP Kostelec nad Černými lesy

Historie

Školní lesní podnik (ŠLP) v Kostelci nad Černými lesy byl založen jako účelový objekt pro potřeby praktické výuky Vysoké školy zemědělské a lesního inženýrství v roce 1935. Majetkovou podstatu tvořila ucelená část Liechtensteinského velkostatku Černokosteleckého panství o výměře 4462 ha se zámkem v Kostelci nad Černými lesy a rybníky v Jevanech. Po roce 1945 byly ŠLP přiděleny další lesní majetky a jejich části. Po řadě organizačních změn byl závod v roce 1957 převeden pod ministerstvo školství a obhospodařoval 10 306 ha převážně lesních majetků, z toho 71 ha rybníků a 693 ha v lesů v odborné správě. V roce 1966 nabyl statek charakter podniku a stal se příspěvkovou organizací.

Přírodní podmínky

Lesy spadají do dvou PLO: 10 – Středočeská pahorkatina (99,1 %) a 17 – Polabí (0,9%). Téměř 50 % plochy zaujímá 3. LVS (dubobukový). Průměrná roční teplota je 7 °C, průměrný úhrn srážek činí 600 mm. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí od 210 do 528 m n. m. Věková struktura lesů vykazuje značnou nevyrovnanost, výrazný je nedostatek 5., 6. a částečně 7. věkového stupně, naopak přebytek 8. (důsledek mniškové kalamity na přelomu 20.–30. let a válečného hospodaření) a 11.–14. věkového stupně (prodloužení obnovní doby především v NPR Voděradské bučiny v souladu s „Plánem péče“ a v kvalitních porostech genofondu původního „posázavského smrku“ s maximálním využitím přirozené obnovy).

Organizační struktura

Ústředí, středisko služeb, dřevařské, dopravně manipulační a ozeleňovací stř., dvě polesí a deset hájenských úseků. ŠLP má 185 zaměstnanců (42 THP a 143 dělníků). Průměrný výdělek 16 508 Kč (2004). Současná výměra polesí Jevany je 3911 ha, polesí Skalice má 3017 ha.

Předmět činnosti

- Zajištění potřebných podmínek a materiálního zázemí pro realizaci praktické výuky a ostatní odborné a společenské aktivity studentů a zaměstnanců ČZU, zpracování diplomových a disertačních prací atd.

- Dosažení vysoké výnosovosti provozovaných výrobních činností v doplňkové (hospodářské) činnosti podniku. V provozu je celá řada vzorových objektů, výukových základen, pokusných zařízení a založena řada demonstračních a pokusných ploch.

- Hostinská činnost (ubytování, provoz kuchyně), těžba dřeva, pěstební činnost, pilařská výroba, opravárenská činnost, pěstování, prodej a výsadba lesních a okrasných dřevin, truhlářství a doprava.

Střediska a účelová zařízení

- Centrální školka Louňovice - roční kapacita 1 mil. ks sazenic lesních dřevin. Součástí je pokusné a demonstrační pracoviště lesních dřevin.

- Ozeleňovací středisko – roční obrat přes 20 mil. Kč. Školka okrasných dřevin produkuje ročně více než 500 tis. ks rostlin.

- Obora pro černou zvěř „Aldašín“ – založena v r. 1976, výměra 95 ha, zřízena pro potřeby fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, k výzkumu chovu černé zvěře a jejich parazitóz. Normovaný/minimální stav: 92/14, odstřel 40 ks/rok.

- Rybí líheň a terénní pracoviště pro praktickou výuku a cvičení z rybářství.

- Dřevařství - manipulační linka s elektronickým měřením, odkorňovač s kapacitou 70 tis. m3 jehličnatého dříví. Pilnice vybavena rámovou pilou a dvouhřídelovou rozmítací pilou s roční kapacitou 50 tis. m3. Spirálová sekačka s roční kapacitou 15 tis. m3 agregátní kulatiny.

- Automatická kotelna - spalování dřevního odpadu o výkonu 1 MW. Kotelna vytápí provozní a výrobní budovy a tři sušárny řeziva.

- Myslivost - režijní honitba „Bohumila“, výměra 2904 ha (2460 ha les, 307 ha orná půda, 62 ha vodní plocha, 75 ha ostatní plochy). 2800 ha honebních pozemků je přičleněno do okolních společenstevních honiteb. Normované/minimální stavy režijní honitby: bažant obecný 50/25, zajíc polní 135/75, srnec obecný – les 128/47, pole 16/7, prase divoké 22/12. Roční odstřel: srnčí 20 ks, prase divoké 130 ks, zajíc ani bažant se neloví.

Těžba dříví

Těžba harvestory – v roce 2004 – 3500 m3, plán pro r. 2005 – 10 000 m3 (5 tis. m3 předmýtní a 5 tis. m3 obnovní těžby). Listnaté dřeviny – manipulace se realizuje na lokalitě P, popřípadě OM. Většinu listnatých sortimentů (PV, vláknina, PAL) se dodává přímo, na vlastní pile se listnatá hmota nezpracovává. Jehličnaté dřeviny – tyče a surové kmeny slabé bez podílu pil. výřezů se prodávají přímo z lesa (OM) odběrateli, tlustší dřevo se v lese krátí na odvozní délky a dopravuje na MS k dalšímu zpracování. Na MS se vytřídí 20 tis. m3 pro potřebu pořezu na DS. Přesílená hmota, palivo, vláknina a ostatní sortimenty se prodávají.

Ekonomika a obchod

- Náklady na účelovou činnost v roce 2004 (praktická výuka, cvičení, provozy demonstračních objektů, ...) v rámci ŠLP činily 4,098 mil. Kč. Dotace ČZU činila 2,28 mil., tržby účelové činnosti 417 tis., dotace MŠMT 1,4 mil. Kč. Hospodářský výsledek účelové činnosti musí být vyrovnaný. Celkové náklady včetně dalších nákladů hrazených z fakult ČZU se pohybovaly kolem 7 mil Kč. Náklady na doplňkovou (hosp.) činnost uvádí tab. 5.

- Obchodní partneři – 80 % představují domácí odběratelé, v řezivu se obchoduje také s Rakouskem a Německem. Polsko odebírá část štěpky, Rakousko kvalitní modřínové pilařské výřezy.S Francií a Itálií probíhá oboustranný obchod v rámci ozeleňovacího střediska (okrasné dřeviny, kontejnerované stromy, keře).