Archiv časopisu Lesnická práce

Rozhovor s ředitelem ŠLP Kostelec n. Č. l. Václavem Malíkem

Ing. Václav Malík, Ph.D., dlouholetý pracovník státních lesů se měl v roce 2003 stát nástupcem bývalého výrobně technického ředitele LČR Františka Morávka, který odcházel do důchodu. Po změně vedení z toho sešlo a po odvolání z funkce krajského inspektora v Havlíčkově Brodě se vítězně zúčastnil výběrového řízení na funkci ředitele Školního lesního podniku (ŠLP) v Kostelci nad Černými lesy po zemřelém Miroslavu Holíkovi. Do funkce ho jmenoval rektor České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze dne 1. 10. 2004. S Václavem Malíkem jsme si povídali o jeho zkušenostech, změnách i fungování ŠLP a jeho specifikách.

7. dubna 2005 se v Pelhřimově konala již IV. konference SVOL za přítomnosti hostů z MZe, MŽP, ÚHÚL, krajů, LČR a dalších organizací. Tradičně bohatý program, který řídil předseda SVOL Ing. František Kučera, se nesl hlavně ve znamení informací o již existujících či hrozících omezeních vlastníků (Natura 2000, změny legislativy apod.). Zazněla i lítost nad ztrátou pozic lesníků, např. ve srovnání se zemědělci, kteří své zájmy dokáží daleko lépe prosazovat. Z mnoha zajímavých příspěvků uveřejníme v příštím čísle LP v plném znění praktickou zkušenost Lesní správy Orlík s možností využít finanční pomoc z Operačního programu Zemědělství, tedy prostředků EU k rozvoji našeho lesního hospodářství.

Pod názvem Lesnická legislativa uspořádala 22. března v Praze Česká lesnická společnost (ČLS) pod odbornou garancí Mgr. Petra Dvořáka (MZe ČR) seminář týkající se přípravy novely lesního zákona a dalších legislativních otázek. Přinášíme vám podrobnější výtahy z některých vystoupení nejen z toho setkání, ale i informace o některých dalších legislativních problémech. Těm bylo věnováno i mnoho příspěvků na IV. konferenci SVOL (viz str. 8). O nedostatcích zákona o obchodu s reprodukčním materiálem jsme vás přitom podrobněji informovali již v minulých číslech LP. Společným jmenovatelem většiny vystoupení na semináři i ostatních příspěvků je nespokojenost se současným stavem a procesem tvorby legislativy (nejen lesnické) v ČR. Tato kritika přitom (velké množství různých legislativních norem – loni vyšlo ve Sbírce zákonů 700 předpisů!, vzájemná nepropojenost, nepřehlednost, chyby ...) zazněla i od těch, kteří se na tvorbě zákonů přímo podílejí.

Jan Liška, František Soukup, Petr Kapitola

Přehled poškození lesních porostů v roce 2004 je tak jako v předchozích letech zpracován na základě hlášení lesnického provozu a údajů získaných v rámci poradenské činnosti Lesní ochranné služby (LOS) VÚLHM. Číselné údaje se vztahují na zhruba tři čtvrtiny výměry lesů v ČR. Zahrnují všechny organizace hospodařící ve státních lesích. Lesy obecní, soukromé a lesní družstva jsou zastoupeny pouze částečně (v níže uvedeném textu je proto potřebné chápat všechny číselné údaje ve smyslu tohoto omezení). Výskyt škodlivých činitelů je členěn podle okresů (příp. i krajů); pro přehlednost je v textu většina číselných údajů zaokrouhlena.

Jan Vorčák, Ján Merganič, Katarína Merganičová

Prirodzená obnova lesných drevín je najdôležitejším spôsobom pre zachovanie ich vlastností získaných počas fylogenézy v danej lokalite. Typ podkladu, na ktorom obnova vzniká, hrá významnú rolu pri regeneračných procesoch lesných ekosystémov. Pre prirodzenú obnovu nižšie položených lesov je dôležitá prítomnosť voľnej minerálnej pôdy, kde je klíčiace semeno zbavené konkurencie bylín a má dostatok pôdnej vlahy, ktorá predstavuje jednu zo základných podmienok klíčenia. V prevádzkových podmienkach sa uvedené požiadavky oddávna zabezpečovali zraňovaním pôdy a odstraňovaním mačinovej časti. V prirodzených smrekových lesoch v supramontánnom a subalpínskom stupni je síce vlahy dostatok, ale bylinný podrast je tu tak silný, že padnuté semeno má problém vyklíčiť. V týchto podmienkach preto zohráva významnú úlohu pre prirodzenú obnovu dostatočné množstvo rozloženého moderového dreva (mŕtveho rozkladajúceho sa dreva).

Miroslav Svoboda

Donedávna se výzkum zabývající se vzájemným vztahem mrtvého dřeva a různých složek lesního ekosystému týkal pouze lesních porostů, které nebyly aktivně obhospodařované (s různým stupněm ochrany). S rozvojem a uplatňováním ekologických principů a s uplatňováním systémů certifikace ve světovém lesnictví je nutné začít věnovat pozornost významu mrtvé dřevní hmoty také v aktivně obhospodařovaných lesích. Cílem toho příspěvku je pokusit se nahlédnout do problematiky mrtvého dřeva na příkladu horského smrkového lesa. Neklade za cíl předkládat a vyvozovat závěry, ale pouze přispět do veřejné diskuse týkající se této problematiky.

Radomír Mrkva

Dá se říci, že jedním z výstupů názorového kvasu, který probíhal kolem národním parku (NP), je také větší akcentování požadavků zdejších obyvatel. Je to pochopitelné, neboť tak velké chráněné území zahrnuje také sídelní struktury a aktivity místních obyvatel. Ukazuje se, že plnění cílů ochrany přírody (OP) není pouze záležitostí příslušných orgánů, ale je třeba pro ně získat také v příslušné oblasti žijící lidi. Krajina byla vždy poznamenána lidskou činností a získala určitý ráz, který nyní obdivujeme a který je často předmětem ochrany. Tak jako se v ochraně přírody nesnažíme pouze o management konzervace, rovněž v případě lidských aktivit na ně nemůžeme nahlížet pouze rustikálně. Případná omezení a újmy by měly být minimalizovány, popřípadě finančně kompenzovány. V rámci podpory je možné vytvářet pracovní příležitosti a umožnit rozvíjet vhodné podnikatelské aktivity. Ty musí být pochopitelně usměrněny tak, aby negativně neovlivnily chráněnou přírodu, ale naopak z ní těžily. Smyslem ochrany přírody totiž není pouze striktní ochrana vybraných fenoménů, ale také osvětová činnost.

Emil Hošek a kol. ÚHÚL

Na konci roku 1934 ministerstvo zemědělství zvláštním usnesením vytvořilo k 1. lednu 1935 samostatnou Lesní taxační kancelář se sídlem v budově brandýského zámku. Soustředěním zařizovací služby do samostatné instituce byl položen základ dnešního Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL). Počátky hospodářské úpravy lesů na našem území však sahají do mnohem dávnější historie.

Eugen Král

Až do počátku 17. století bylo pod názvem Guyana chápáno obrovské území mezi řekami Amazonka a Orinoko u Atlantiku. Jižní část později připadla Brazílii a na zbylém území vznikla tři území pod koloniální nadvládou Anglie, Nizozemí a Francie. Z nich vyvinuly tři odlišné státní útvary: Kooperativní republika Guyana, Surinamská republika a Francouzská Guyana. Tyto státní úvary mají několik společných rysů. Jde o území s lesnatostí kolem 90 %, chybí v nich průmysl s výjimkou zpracování bauxitu, významnou roli hraje vývoz dřeva a tropický prales na jejich území není plně prozkoumán. Francouzská Guyana má statut zámořského departementu Francie (Département d’Outre-mer) s rozlohou 91 000 km2 (pevnina 89 150 km2) a 177 500 obyvateli (2001). V rámci Francie je tento departement součástí EU, platí se zde eurem a volí se zástupci do Evropského parlamentu. 66 % obyvatel tvoří černoši a mulati, zbytek připadá na Indy, Číňany a Indiány.

Vážení čtenáři,

byl jsem požádán o krátké zamyšlení nad úrovní naší lesnické legislativy a vyjádření názoru nestátních vlastníků lesů sdružených ve SVOL (Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR) na přípravu novely lesního zákona.