Výskyt škodlivých činitelů v roce 2004
Jan Liška, František Soukup, Petr Kapitola
Přehled poškození lesních porostů v roce 2004 je tak jako v předchozích letech zpracován na základě hlášení lesnického provozu a údajů získaných v rámci poradenské činnosti Lesní ochranné služby (LOS) VÚLHM. Číselné údaje se vztahují na zhruba tři čtvrtiny výměry lesů v ČR. Zahrnují všechny organizace hospodařící ve státních lesích. Lesy obecní, soukromé a lesní družstva jsou zastoupeny pouze částečně (v níže uvedeném textu je proto potřebné chápat všechny číselné údaje ve smyslu tohoto omezení). Výskyt škodlivých činitelů je členěn podle okresů (příp. i krajů); pro přehlednost je v textu většina číselných údajů zaokrouhlena.
Z obecného hlediska byly podmínky ovlivňující zdravotní stav lesa v roce 2004 relativně příznivější než v roce 2003. Povětrnostní podmínky vykazovaly menší extremity a celkově spíše přispěly k mírnému zlepšení stavu, především prostřednictvím nadnormálních úhrnů srážek počátkem roku a poněkud nižších teplot na počátku vegetační sezóny. Na druhé straně se však projevil opožděný účinek sucha roku 2003. Celková výše nahodilých těžeb ve srovnání s rokem 2003 poklesla.
Abiotické vlivy
Průměrná roční teplota dosáhla 7,8 °C (+0,3 °C ve srovnání s dlouhodobým normálem, stanoveným z let 1961–1990). Výraznější nadnormální teploty se v letních měsících nevyskytly, počet tropických dnů byl relativně nízký. Rozdíly mezi Čechami a Moravou se Slezskem nebyly příliš výrazné. Srážky dosáhly normální výše, průměrný úhrn činil 680 mm (101 % normálu). V jednotlivých měsících byly srážky v rámci Čech a Moravy se Slezskem často značně nevyrovnané, v celoročním průměru však významnější rozdíly rovněž zjištěny nebyly. V letním období byl na většině území zaznamenán přísušek, výraznější dopady měl především v místech nejvíce postižených suchem roku 2003 (jižní a střední část Moravy a Čech).
Nahodilé těžby se v roce 2004 významně snížily (ve srovnání s rokem 2003 o cca 35 %), přesto však jejich podíl zůstal stále neúměrně vysoký (cca 1/3 těžeb celkových). Na jejich výši se rozhodující měrou podílely hlavně větrné polomy a kůrovcové dříví. Po přepočtu evidovaného množství na celkovou rozlohu lesa představovaly nahodilé těžby v roce 2004 objem kolem 5 mil. m3.
Celková výše evidovaných těžeb způsobených abiotickými vlivy (vítr, sníh, námraza, exhalace, sucho a ostatní příčiny) činila 2,35 mil. m3, což je téměř polovina stavu roku 2003. Nejvyšší podíl připadal jako obvykle na vítr (1,5 mil. m3). Jak znázorňuje mapa 1, největší objem zpracovaných polomů byl hlášen z jihozápadní a severovýchodní části republiky, podobně jako v předcházejícím roce (samotný vítr nejvíce poškodil porosty v Moravskoslezském a Olomouckém kraji). Vzrostly naopak těžby v důsledku poškození suchem, nepochybně následkem setrvačného účinku roku 2003; evidováno bylo 457 tis. m3 (nárůst o 156 %). Ostatní abiotické vlivy se na nahodilých těžbách podílely v mnohem menší míře: sníh - 279 tis. m3, ostatní nespecifikované příčiny - 76 tis. m3, námraza - 34 tis. m3 a exhalace - 24 tis. m3.
Hmyz
V roce 2004 pokračovalo výrazné poškození lesa podkorními škůdci, podobně jako v okolních zemích střední Evropy. Přestože relativně chladnější a deštivější počasí v první polovině vegetační sezóny spolu s prováděnými obrannými opatřeními zbrzdily rozvoj přemnožení, přísušek v druhé polovině sezóny situaci opět zhoršil. Na řadě míst hrálo významnou roli i pozdní zpracovávání kůrovcových stromů (zejména u drobných soukromých vlastníků). Z hlediska podmínek pro rozvoj (množení) podkorního hmyzu lze konstatovat, že na většině území proběhl u vícegeneračních druhů vývoj dvou generací. Podmínky pro přezimování podkorního hmyzu byly také příznivé, a proto lze s jistotou očekávat vysokou početnost těchto škůdců při jarním rojení i v tomto roce.
Objem evidovaného smrkového dříví napadeného kůrovci činil v roce 2004 včetně lapáků 940 tis. m3, což představuje zhruba stejný objem ve srovnání s rokem 2003 (1006 tis. m3). Z uvedeného množství bylo připraveno 236 tis. m3 lapáků (výrazný nárůst oproti 107 tis. m3 v r. 2003). Zvýšení podílu lapáků (cca 1/4 objemu kůrovcového dříví) dobře dokumentuje intenzitu obranných opatření a dokládá, že vážnost situace nebyla ze strany větší části lesního provozu podceněna. Odkorněno bylo 84 tis. m3, chemicky asanováno 206 tis. m3, zbylá část byla vyvezena z lesa a zpracována na dřevoskladech. Nejvyšší podíl napadené hmoty připadal jako každoročně na lýkožrouta smrkového (Ips typographus) a lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalcographus) – celkem 836 tis. m3; lýkožroutem severským (Ips duplicatus) bylo podle evidence napadeno 84 tis. m3 (prakticky výhradně v oblasti Moravy a Slezska). Z uvedeného plyne, že v roce 2004 se lýkožrout smrkový a ostatní kůrovci na smrku na většině území vyskytovali ve zvýšeném až kalamitním stavu (v přepočtu reprezentovalo kůrovcové dříví hodnotu 0,89 m3/ha smrkových porostů, tzn. byla několikanásobně překročena hranice základního stavu, jež podle vyhlášky MZe č. 101/1996 reprezentuje objem 0,2 m3/ha).
Nejvážnější situace nadále panuje v oblasti severní Moravy a Slezska a rovněž v oblasti jižních, západních a částečně i středních Čech (viz mapa 2), tedy na místech v minulosti nejsilněji zasažených suchem a polomy, kde bylo nejvíce kůrovcového dříví i v roce 2003. Na území samotného Moravskoslezského kraje bylo v roce 2004 evidováno 229 tis. m3 smrkového kůrovcového dříví, tj. téměř plná čtvrtina celkového vykázaného množství.
V roce 2004 významně narostlo poškození borových porostů, evidováno bylo celkem 18 tis. m3 (oproti 8,5 tis. m3 v roce 2003). Skutečný rozsah poškození borových porostů měřený výskytem borového „kůrovcového“ dříví je však mnohem vyšší; nejvážnější situace panuje v prostoru středních a severních Čech a na jižní Moravě. Jako nejškodlivější druhy se v borových porostech projevují krasec borový (Phaenops cyanea), lýkožrout vrcholkový (Ips acuminatus) a smoláci (rod Pissodes).
Listožravý hmyz byl v jehličnatých porostech evidován na přibližné rozloze 2,4 tis. ha (znatelný pokles ve srovnání s 3,5 tis. ha v r. 2003). Obranné zásahy zamezující vzniku žírů nebyly prakticky provedeny (evidováno bylo 25 ha pozemního zásahu proti pilatkám na smrku). Výskyt ploskohřbetek na smrku (Cephalcia spp.) byl evidován na celkové rozloze kolem 0,4 tis. ha (významný pokles proti 1,2 tis. ha v r. 2003). Plocha smrkových porostů napadených pilatkou smrkovou (Pristiphora abietina) se proti roku 2003 dále snížila (o zhruba 1/3), evidováno bylo kolem 0,9 tis. ha. Největší část napadených ploch se nacházela ve východních Čechách a na severní Moravě a ve Slezsku, podobně jako v roce 2003. Stejně jako v minulých letech nebylo podle očekávání ve smrkových porostech zaznamenáno přemnožení bekyně mnišky (Lymantria monacha); její výskyt byl evidován na ploše 0,9 tis. ha. Podobná situace panovala i u smrkové formy obaleče modřínového (Zeiraphera griseana) – výskyt na cca 0,1 tis. ha. Škůdci ostatních jehličnatých dřevin rovněž nebyli ve významnější míře zjištěni.
V listnatých porostech byl zaznamenán výskyt listožravého hmyzu na celkové ploše kolem 5,2 tis. ha, což představuje zhruba dvojnásobný nárůst ve srovnání s rokem 2003 (2,5 tis. ha). Obranné zásahy byly provedeny na ploše kolem 1,3 tis. ha, většinou proti bekyni velkohlavé na jižní Moravě. Výskyt obalečů a píďalek na dubech byl evidován na ploše 3,7 tis. ha (téměř čtyřnásobný nárůst ve srovnání s 1 tis. ha v r. 2003). Byl soustředěn především do oblasti Jihomoravského kraje (okresy Břeclav, Hodonín a Znojmo) a Středočeského kraje (okres Nymburk). V prostoru jižní Moravy, kde byly v roce 2003 zaznamenány první příznaky přemnožení bekyně velkohlavé (Lymantria dispar), bylo v roce 2004 evidováno celkem 1,5 tis. ha poškozených dubových porostů (okresy Hodonín a Břeclav), přičemž rozsah napadené plochy se po rojení motýlů dále zvýšil (zhruba na trojnásobek). Výskyt chroustů (Melolontha spp.) byl evidován pouze v nízkém rozsahu (0,2 tis. ha), převážně v oblasti středních Čech (okresy Nymburk a Kolín).
Poškození klikorohem borovým (Hylobius abietis) nadále setrvává na nízké úrovni; v roce 2004 bylo hlášeno kolem 1,5 tis. ha, což je další pokles ve srovnání s rokem 2003 (2,1 tis. ha). Nejvíce postižené okresy se jako ve většině minulých let nalézaly především v jižních a západních Čechách. Za účelem zamezení žírů klikoroha bylo ošetřeno 6,5 tis. ha výsadeb, což představuje více než polovinu jehličnatých výsadeb v daném roce.
Obratlovci
V roce 2004 bylo evidováno pouze 650 ha porostů poškozených drobnými hlodavci (v předcházejícím roce šlo o 850 ha). Nejvíce bylo postiženo Podkrušnohoří (Chomutovsko, Mostecko). Ve skutečnosti však byl v podzimním období roku 2004 zaznamenán značný nárůst početnosti hrabošů a v zimním období 2004/2005 vzniklo na mnoha místech citelné poškození, jež se ale objeví až v evidenci roku 2005 (blíže rubrika „LOS informuje“ na str. 31).
Poškozování lesa ohryzem, loupáním a okusem zvěří představuje nadále zásadní negativní škodlivý faktor, zejména v souvislosti s přetrváváním neúměrně vysoké početnosti spárkaté zvěře na většině území republiky. Souhrnné objektivní informace o výši poškození však nejsou podobně jako v minulých letech k dispozici. Lze předpokládat, že relativně tuhá zima, zejména pak vysoká sněhová pokrývka, dále zvýšila celkový rozsah poškození.
Houbové choroby
Ujímavost výsadeb byla v roce 2004 podstatně lepší než v roce předchozím. Častější naopak bylo prosychání až odumírání jednoletých a starších výsadeb (oslabených suchem roku 2003), doprovázené napadením houbami z rodu Fusarium, Alternaria a Cylindrocarpon. Příznivější vlhkostní poměry v druhé polovině jara zapříčinily zvýšený výskyt plísně šedé (Botrytis cinerea). Výskyt hub působících listové skvrnitosti byl spíše nižší než obvykle. Situace ve výskytu rzí a původců sypavek zůstává poslední roky víceméně stabilizovaná. Mezi sypavkami jehličnanů jednoznačně dominovaly sypavky borovic působené houbami Lophodermium pinastri a Lophodermium seditiosum, jejichž škodlivost byla výrazně posílena i špatným zdravotním stavem mladých borovic po předchozím suchu. Evidováno bylo necelých 1,7 tis. ha poškozených porostů, tedy téměř stejný rozsah jako v roce 2003 (1,8 tis. ha).
Z dřevokazných hub, napadajících kořenové systémy a báze kmenů, působí největší hospodářské škody v porostech jehličnanů václavky z rodu Armillaria a kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosum). V roce 2004 značně narostlo poškození václavkou smrkovou (Armillaria ostoyae). Kromě kalamitní situace na severní Moravě a v Slezsku, kde v porostech docházelo v předchozích letech na mnoha místech k invaznímu šíření václavek a následnému přemnožení podkorního hmyzu, se objevují další lokality se zvýšeným odumíráním smrku po (akutním) napadení touto houbou (např. na Českomoravské vrchovině). Výskyt václavky byl evidován na celém území ČR (viz mapa 3), bylo vytěženo téměř 300 tis. m3 napadené hmoty (více než dvojnásobek roku 2003).
Významným a nápadným důsledkem mimořádného sucha roku 2003 je zvýšený výskyt „nekůrovcových“ souší prakticky všech druhů dřevin. K prosychajícím borovicím černým, oslabeným opakovanými přísušky a následně napadeným houbou Sphaeropsis sapinea, přibyla na řadě lokalit (především v Čechách) i suchem roku 2003 výrazně oslabená borovice lesní, jejíž odumírání uspíšil většinou další houbový patogen Cenangium ferruginosum. Prosychání borovic nabylo v řadě lokalit až kalamitního charakteru, navíc ho doprovázel zvýšený výskyt podkorního hmyzu.
Letošní výhled
Přes různorodé problémy v ochraně lesa bude v letošní sezóně opět stěžejní záležitostí tlumení gradace podkorního hmyzu v jehličnatých porostech, zejména pak ve smrčinách postižených kalamitním výskytem václavky. Evidenčně podchycené objemy smrkového kůrovcového dříví (bez lapáků) a „václavkového“ dříví dosahují již poměru téměř 2:1 (cca 700 tis. m3 vs. 300 tis. m3) a celková situace nápadně připomíná poměry po velkém suchu z konce 40. let minulého století.
Samostatnou zmínku zaslouží stav ochrany lesa tzv. drobných lesních majetků. Zde panují značně neutěšené poměry a mnohé lesy drobných soukromých vlastníků jsou především působením neregulovaného množení podkorních škůdců přímo ohrožovány na podstatě.
Dále je potřebné počítat s tím, že v roce 2005 dojde k výraznému nárůstu poškození lesa obratlovci, především v souvislosti s charakterem zimy 2004/2005. Naopak není očekáván nárůst poškození listožravým hmyzem, s výjimkou defoliátorů dubů. Působení abiotických vlivů je krajně obtížné, ne-li nemožné předpovídat, zde nezbývá než doufat v jejich příznivý průběh.
Poznámka: Předložený přehled je stručnou verzí podrobné zprávy, která každoročně vychází ve Zpravodaji ochrany lesa „Supplementum“ (VÚLHM) a bude rovněž k dispozici na webových stránkách ústavu (http://www.vulhm.cz). Děkujeme všem, kdo se podíleli na zpracování obou materiálů.
Adresa autorů:
Ing. Jan Liška; Dr. František Soukup, CSc.; Ing. Petr Kapitola
LOS - útvar ochrany lesa
VÚLHM Jíloviště-Strnady,
156 04 Praha 5 - Zbraslav
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: archiv LOS VÚLHM, Jan Liška