Hodnocení náhrad škod na půdoochranné funkci lesa
František Šach, Vladimír Černohous, Luděk Šišák
Za konečné kriteriální agregátní výstupy půdoochranných funkcí lesa pro společnost lze považovat ochranu stanoviště proti ztrátě půdy erozí, vody proti znečištění půdními částicemi (zákalem) a vodních nádrží a toků proti zanášení, tj. proti depozici erodované půdy. Tyto výstupy mají vlastní identifikovatelný, vyjádřitelný, konečný komplexní sociálně-ekonomický výstup, tj. dopad ve společnosti. Eroze půdy působí snížení půdní úrodnosti a ukládání erodované půdy zvláště ve vodních nádržích a tocích se zvýšenými náklady na odstraňování nánosů. Společenská sociálně-ekonomická újma a cena tedy závisí zvláště na protierozní funkci lesa a je hodnocena na základě nákladů kompenzace, tj. nákladů na opatření k odstraňování škod.
Metodika ocenění protierozní funkce lesa
Hodnocení protierozní funkce jsme založili na vodní erozi půdy. Jako nejsnáze dostupná (pokud se týká podkladových dat a již vypočtených výstupů) a v lesnictví často používaná byla zvolena rovnice ztráty půdy ve Stehlíkově modifikaci.
Hodnoty potenciální eroze půdy v mm/rok se vypočítávají pomocí rovnice: X = D.G.P.S (koeficienty: D - klimatických podmínek, G - geologických podmínek, P - pedologických podmínek,
S - koeficient sklonových podmínek;
x - potenciální roční vodní eroze za předpokladu, že půda není kryta ani vegetačním, ani jiným krytem).
Potenciální eroze půdy je tedy výslednicí souhrnného účinku stabilně působících přírodních faktorů (Stehlík 1983). Hodnoty potenciální vodní eroze půdy pro měrné čtverce o ploše 1 km2 Stehlík vypočítal pro celé území ČR. Výsledky zanesené do kartogramu a v šesti stupních intenzity (vyjádřených intervaly intenzity eroze) vykreslené do mapy byly sloučeny a převedeny do geografického informačního systému (GIS) v ÚHÚL v Brandýse n. L., zařazeny do Informačního datového centra (IDC) a lze je prohlížet internetovým prohlížečem. Z mapky (obr. 1) lze odečíst konkrétní číselnou hodnotu potenciální eroze pro každý měrný čtverec i intenzitu eroze v 6 barevně odlišených stupních. Pro jednoduché srovnání protierozní funkce lesa s protierozní odolností jiných povrchů byly do výše uvedené rovnice doplněny koeficienty vegetačního faktoru pro hlavní krycí kultury (Musgrave 1947, Pasák 1972, DýrovÁ 1984).
Povrchová a introskeletová eroze
Na lesních pozemcích s nenarušeným půdním povrchem při pouhém zmýcení většího počtu, případně všech stromů v porostu k povrchové erozi a k následnému snížení produkční schopnosti půdy nedochází. Pouze v porostech na nejprudších svazích s mělkými balvanitými půdami, kde často existuje vysoké ohrožení introskeletovou erozí, může mýcení porostů podnítit či urychlit tento druh plošné eroze. Snížení produkční schopnosti půdy v důsledku introskeletové eroze bylo prokázáno na vzrůstu a zdravotním stavu kultur a finanční vyjádření újmy je do určité míry zahrnuto ve zvýšené ceně znovuzalesnění. Ztráta na produkci je předmětem dlouhodobého šetření a cena újmy nebyla zatím stanovena. Ve spolupráci s ÚHÚL byla zpracována diferenciace potenciálního ohrožení lesních půd introskeletovou erozí pro všechny přírodní lesní oblasti ČR. Ohroženost je členěna ve vazbě na lesní typy do pěti tříd:
-nízká – ojedinělé plošky sutě na kamenitých svazích (příslušné LT ze SLT 2Y, 6–8M, 6–8N, 6–8Z, 8K);
-střední – časté plochy sutě na kamenitých svazích (příslušné LT ze SLT 0Z, 6Z, 6Y, 6-8N);
-vysoká – rozsáhlé plochy sutě, skalnaté sutě (příslušné LT ze SLT 0Z, 0Y, 6-8Y, 8Z, 8N);
-velmi vysoká – plochy nad horní hranicí lesa s výskytem sutě (SLT 9Z, 9K);
-extrémní – sutě (SLT 9Y).
Cena se kalkuluje na bázi nákladů kompenzace, tj. nákladů na obnovu původního stavu, a to v extrémních podmínkách.
Zanášení vodních nádrží a toků
K posouzení škod nánosy patřilo zjištění rámcového vlivu lesa na zanášení vodních nádrží a toků v povodích, zjištění vlivu lesa na dobu zanášení vodních nádrží a na výši průměrných nákladů ve stálých cenách na odstranění nánosů ve vodních nádržích a vodních tocích v povodích.
Průměrné hodnoty pro ocenění významu lesa při zanášení vodních nádrží a toků, diferencované podle intenzity potenciální eroze půdy a charakteru půdního pokryvu (tab. 1), byly odvozeny na základě mapy potenciální vodní eroze půdy. Pomocí koeficientů doručení půdního smyvu do vodní nádrže, toku, které byly získány z aplikací práce williamse (konference 1998), bylo stanoveno množství půdního smyvu, které se transportuje do vodní nádrže, vodního toku.
Následovalo vyslovení premisy, že tento smyv v nádrži, toku sedimentuje a toto množství sedimentů je z vodní nádrže, toku potřebné odstranit. Protierozní funkce lesa byla pak ohodnocena náklady na odstranění nánosů podle vegetačního krytu, když průměrný náklad na čištění nádrže, toku od nánosů byl na základě vlastních šetření vyčíslen v průměru na 336 Kč/ m3.
Cena protierozní funkce lesa
Povrchová a introskeletová eroze
Na kamenitých (balvanitých) lesních stanovištích začíná proces introskeletové eroze nejčastěji likvidací lesních ekosystémů (porostů) a bývá obvykle umocněn případným soustřeďováním dřeva. Na extrémně skeletovitých a slunných lokalitách se introskeletová eroze objevuje již při přerušení zápoje (proředění) lesního porostu či v progresivní fázi odumírání lesního stromoví. K opětovnému zalesnění je nutno použít speciální technologie. Náklady se oproti použití standardní jamkové technologie zvyšují 4–6krát, tj. z průměrně 50 tis. Kč/ha na 200–300 tis. Kč/ha, v průměru 250 tis. Kč/ha. Náklady lze považovat v širším průměru ČR za objektivně zobecnitelné.
Úpravy ceny:
Jednorázová společenská sociálně-ekonomická cena protierozní funkce lesa se ve vztahu k introskeletové erozi stanovuje podle místních poměrů na základě nákladů kompenzace, tj. vícenákladů v obnově lesa na 150–250 tis. Kč/ha. Podle stupně ohroženosti a vyplývajících vícenákladů na obnovu lesa se cena protierozní funkce stanovuje následovně:
-pro ohroženost nízkou 150 tis. Kč/ha;
-pro ohroženost střední 200 tis. Kč/ha;
-pro ohroženost vysokou, velmi vysokou a extrémní 250 tis. Kč/ha.
I v případě, že lesní porost nebude na daném stanovišti obnoven, kalkuluje se cena na úrovni uvedených nákladů. Cena se v náhradě škod neuplatňuje, pokud původce na dané ploše les obnoví v souladu s požadavky státní správy lesů (SSL).
Při snížení zakmenění pod stupeň 7, neschváleném SSL, se jednorázová cena za každý stupeň snížení zakmenění kalkuluje až ve výši 15 % z jednorázové ceny.
Termín „společenská sociálně-ekonomická cena“ zde vyjadřuje peněžní vyjádření „společenské sociálně-ekonomické významnosti“ dané funkce lesa tak, jak byla uvedena výše.
Zanášení vodních nádrží a toků
Pro případy, že bude odnětí či poškození funkcí lesa dočasné, jsou i ceny kalkulovány jako dočasné – roční (tab. 2). V případě, že bude poškození či odnětí funkcí lesa trvalé, musí být ceny kalkulovány jako trvalé, a to na bázi kapitalizace cen ročních při úrokové míře 2 % (tab. 2).
Vlastní hodnoty společenského sociálně-ekonomického významu protierozní funkce lesa ze zanášení vodních toků a nádrží se zjistí jako rozdíl mezi hodnotami pro les a půdní pokryv, na který byl les převeden či změněn. Nebere se v úvahu věk porostu, dřevinná skladba a zakmenění (kromě stanovišť s introskeletovou erozí), protože hodnoty jsou v podstatě identické.
Úpravy ceny:
Při obnově nebo vzniku holiny se na stanovištích bez introskeletové eroze a bez rostlinného krytu (ale s hrabankou) cena újmy kalkuluje za počet let zpoždění zalesnění oproti době legislativně určené zalesňovací povinnosti (pokud zpoždění nebylo schváleno příslušným orgánem SSL) jako rozdíl mezi cenou dané funkce lesního porostu a cenou funkce charakteru pastviny. Pokud je plocha zabuřenělá, příp. zalesněná, cena se v náhradě škod nekalkuluje (z hlediska eroze má charakter louky).
Na stanovištích s introskeletovou erozí se za každý stupeň snížení zakmenění pod stupeň 7 neschválený SSL kalkuluje 15 % z ceny zjištěné jako rozdíl mezi lesem a půdním krytem charakteru pastviny.
Je-li povrch půdy včetně hrabanky zničen požárem či půda nešetrnou činností odkryta, považuje se pro účely kalkulace škod daná lokalita za plochu charakteru orné půdy s okopaninami do doby, než je opět kryta vegetací.
Hodnoty v tabulce 2 lze upravit na základě posouzení podle konkrétního stavu v povodí koeficientem naléhavosti (0,5, 1); je-li povodí v perimetru vodní (vodárenské) nádrže, blíží se koeficient hodnotě 1; není-li v povodí vodní nádrž ani vodní tok, který by vyžadoval čištění a úpravy, blíží se hodnota spodní hranici.
Závěr
V problematice oceňování společenské sociálně-ekonomické významnosti funkcí lesa je mnoho otázek, které je třeba dále rozpracovávat. Detailnější a objektivnější diferenciaci cen lze vyjádřit pouze na základě dalších systematických specializovaných šetření v rámci výzkumných projektů. V hodnocení půdoochranných funkcí bude třeba dořešit zejména oceňování protierozní funkce doplněné o náklady úpravy toků. Praxe ukazuje, že řešení vyžaduje také ocenění poškozování půdoochranné funkce nesprávným nebo nedbalým lesnickým hospodařením (např. závadami při výstavbě, údržbě a využívání transportní sítě, při aplikaci těžebně-dopravních technologií a technologií přípravy pozemků k zalesňování aj.).
Výsledky prezentované v příspěvku vznikly s finančním přispěním NAZV, projektu QF 3233 Vyjádření společenské efektivnosti existence a využívání funkcí lesa v peněžní formě v ČR a v rámci institucionální podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků – výzkumného záměru MZe ČR č. 0002070201: Stabilizace funkcí lesa v biotopech narušených antropogenní činností v měnících se podmínkách prostředí.
Citovaná literatura bude uveřejněna v internetové podobě článku na http://www.silvarium.cz/lesprace.
Adresa autorů:
Ing. František Šach, CSc.
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ing. Vladimír Černohous
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
VÚLHM-VS Opočno,
Prof. Ing. Luděk Šišák, CSc.
FLE ČZU Praha
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.