Archiv časopisu Lesnická práce

U příležitosti 10. výročí založení uspořádala Česká lesnická společnost, pobočka Pro silva Bohemica (PsB) 29.–30. dubna 2005 v Kongresovém centru na Školním lesním podniku (ŠLP) ve Křtinách celostátní seminář „PsB - deset let na cestě přestavby pasečného hospodářství“ se sobotní exkurzí do porostů ŠLP. Kromě hodnocení činnosti a dalších plánech PsB se účastníci seznámili i s projektem SUSTMAN, který má napomoci při rozvoji podsadeb listnáčů ve smrkových porostech jako pěstebního nástroje přeměny smrkových lesů (blíže v příštím čísle LP). Na semináři se také rozloučil dlouholetý předseda a jeden ze zakladatelů PsB prof. Ing. Vladimír Tesař, CSc., se svým působením v čele této organizace (novým předsedou byl zvolen Ing. Tomáš Vrška, Dr.). U příležitosti odchodu prof. Tesaře z čela PsB a zároveň 10. výročí jejího založení jsme ho požádali o rozhovor a ptali se hlavně na jeho profesní životní zkušenosti a činnost PsB.

Oto Lasák

Nejvýznamnější, největší a nejkvalitnější lesnický veletrh na světě se konal opět po čtyřech letech nedaleko švédského Jönköpingu. Pořadatel veletrhu – společnost Elmia AB, která od roku 1967 pořádala každoroční lesnické výstavy – se v roce 1975 pokusila o přesun ukázek lesnických strojů do lesa a prvních 25 švédských vystavovatelů představilo své produkty při práci. Letošního veletrhu se zúčastnilo 538 vystavovatelů (482 v roce 2001) z 20 zemí, z toho nejvíce ze Švédska (66 %), Finska a Německa (po 8 %), z USA, Norska, Itálie, Rakouska, Dánska, Belgie (1,5–2 %) a dalších zemí. ČR reprezentovala česko-švédsko-německá společnost Entracon, výzkumný ústav IFER a samozřejmě obchodní zástupci přímého zastoupení importérů lesnických strojů a pomůcek, kteří na stáncích poskytovali podrobné informace v českém jazyce. Podle dostupných informací navštívilo veletrh Elmia Wood téměř 450 českých lesníků. Tím jsme se zařadili mezi zahraniční návštěvníky s nejsilnější účastí; oproti roku 2001 se tento počet zdvojnásobil. Celkový počet návštěvníků překročil hranici 50 000, z toho téměř 8000 lidí navštěvovalo veletrh několik dní. Největší návštěvnost (19 300 účastníků) byla v pátek, což je nový denní rekord v historii.

Přemnožení kůrovcovitých v mnoha regionech střední Evropy po extrémních povětrnostních podmínkách roku 2003 znovu oživilo problém péče o lesní ekosystémy v Národním parku Šumava (NPŠ). Jádrem sporu – při vzájemné shodě o dlouhodobých cílech v poslání těchto velkoplošných chráněných území, spočívajících v uchování a zlepšení jejich přírodního prostředí – jsou rozdílné přístupy k jejich dosažení v prostorovém a časovém vymezení tzv. „zonace území“ z hlediska současného stavu lesních ekosystémů a reálných možností jejich ponechání v tzv. „bezzásahovém režimu“ podle pojetí II. kategorie národních parků Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Požadavek široké veřejné diskuse o koncepcích ochrany přírody a zásadách managementu ve velkoplošných zvláště chráněných územích proto vyústil do rozhodnutí iniciovat VIII. sněm lesníků ČR, který se konal 26. 5. 2005 v Srní. Pořádala jej Česká lesnická společnost (ČLS), Národní lesnický komitét (NLK) a Česká jednota lesnická (ČJL) pod záštitou MZe.

Vladimír Krečmer

Vědecký projekt MŽP ČR, realizovaný týmem pod vedením prof. I. Vyskota (MZLU Brno), předložil nové pojetí funkcí lesa a vypracoval postup k jejich ekonomickému ohodnocení. Spočívá v tom, že funkcemi lesa jako ekosystému se rozumějí v něm probíhající přírodní procesy, a to bez ohledu na jejich význam pro lidskou společnost. Jsou to interní procesy v přírodním režimu života ekosystému lesa. V záměru MŽP ČR bylo podle tohoto hodnocení samotné přírody oceňovat změny, které v lesích působí zásahy člověka, a ty, jež by porušovaly právní předpisy, ocenit jako poškození přírody (ekologickou újmu), a umožnit tak náležitý postih.

Ľubica Zaušková

Les má pri plnení protieróznej funkcie a hydrických funkcií v krajine nezastupiteľné miesto. Najvýraznejšie sa to prejavuje práve v horských oblastiach. Horské lesy sú podľa MIDRIAKA (1983) so zreteľom na reliéf a zväčša bohatú vegetačnú pokrývku dôležitým regulačným faktorom hydrických a eróznych procesov v krajine, a to rovnako nížinnej krajine, lebo ovplyvňujú prietok, vodnosť tokov, záplavy a intenzitu vodnoeróznych procesov, ako aj gravitačnoeróznych, transportných a akumulačných réliefotvorných procesov na povrchu svahov i pod úpätiami.

Vladimír Švihla

Posláním semináře pořádaného ČLS a ČAZV (Uplatnění Národního lesnického programu v praxi s ohledem na mimoprodukční funkce lesa), který se uskutečnil v únoru v Praze, byla podpora NLP v otázce uplatnění mimoprodukčních funkcí lesa a zveřejnění a prodiskutování dosavadních výsledků prací v systému hodnocení funkcí lesů a otevření otázky hrazení újmy vyplývající z realizace některých mimoprodukčních funkcí lesnímu hospodářství.

Vladimír Švihla

Ochranné environmentální funkce lesa patří mezi pozitivní externality lesa zprostředkovaně tržní povahy. Lze mezi ně řadit služby hydrické, především ochranu proti rozkolísanosti odtoku ve vodotečích, kvality vody ve vodních tocích a nádržích, vydatnosti a kvality vody ve vodních zdrojích. Dále sem patří funkce půdoochranné - ochrana půdy proti vodní a větrné erozi, břehové erozi, sesuvům a lavinám a ochrana vzduchu či vliv na úroveň znečištění vzduchu pevnými a plynnými látkami.

František Šach, Vladimír Černohous, Luděk Šišák

Za konečné kriteriální agregátní výstupy půdoochranných funkcí lesa pro společnost lze považovat ochranu stanoviště proti ztrátě půdy erozí, vody proti znečištění půdními částicemi (zákalem) a vodních nádrží a toků proti zanášení, tj. proti depozici erodované půdy. Tyto výstupy mají vlastní identifikovatelný, vyjádřitelný, konečný komplexní sociálně-ekonomický výstup, tj. dopad ve společnosti. Eroze půdy působí snížení půdní úrodnosti a ukládání erodované půdy zvláště ve vodních nádržích a tocích se zvýšenými náklady na odstraňování nánosů. Společenská sociálně-ekonomická újma a cena tedy závisí zvláště na protierozní funkci lesa a je hodnocena na základě nákladů kompenzace, tj. nákladů na opatření k odstraňování škod.

Jaroslav Jakubka

Zákonem č. 202/2005 Sb. (ze 3. května 2005 s účinností od 27. května 2005), kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, byl novelizován § 13 zákona o zaměstnanosti, tedy ustanovení, jež způsobovalo nemálo problémů podnikatelům, ale i kontrolním orgánům. Přitom před touto novelou obsahoval zákon o zaměstnanosti v podstatě stejnou právní úpravu, která byla obsažena již v § 1 odst. 6 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti. Podstatou právní úpravy je výslovné ustanovení, podle něhož stát preferuje zaměstnávání zaměstnanců v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce a zakazuje kvazi-zaměstnávání osob, které jsou z hlediska právního postavení k svému zaměstnavateli osobami samostatně výdělečně činnými (tzv. švarcsystém).

17. 5. 2005 se v přednáškovém sále Silvia v areálu LČR, s. p., Hradec Králové konal seminář nazvaný Problematika zpracování a využití slabého dříví. Organizovala jej Česká lesnická společnost (ČLS) a Lesní společnost Hradec Králové, a. s., pod záštitou MZe ČR, úseku LH. Kromě výtahu z jednotlivých prezentací vám přinášíme dvě z nich ve zkrácené podobě.