Hmyzí škůdci šišek a semen smrku ztepilého

Václav Skuhravý, Zdenka Hlavová

Smrk má v Česku a celé Evropě mnoho hmyzích škůdců, kteří napadají především jeho jehlice nebo žijí pod kůrou větví či v kořenech. Také jeho šišky a semena mají své druhy škůdců, které je ohrožují a snižují možnost použití semen ve školkách. V zimě r. 2004 a na jaře r. 2005 jsme podle odběrů vzorků z lokalit různých semenných oblastí České republiky zhodnotili výskyt nejhojnějších druhů hmyzu, objevujícího se v šiškách. Cílem bylo zjistit, které hlavní druhy se u nás vyskytují, jaké je jejich rozšíření na našem území a zda se intenzita tohoto rozšíření mění v průběhu let.

Zjišťování poškození v r. 2004
Lesní zákon č. 289/1995 Sb. v § 11 odst. 2 ukládá vlastníkům lesa povinnost zachovat genofond lesních dřevin. Vlastníci lesa si zajišťují dostatečné množství semenné suroviny tak, aby si vytvořili zásoby i pro mezidobí, kdy smrk neplodí. U smrku se semenné roky opakují po cca 10ti letech. V roce 2003 plodil smrk ztepilý po 11ti letech a v roce 2004 proběhla „doznívající úroda“, která byla napadena škůdci. Semenná surovina byla většinou sebrána z pokácených stromů. V případě větších úrod se těžba dřeva, pokud je to možné, soustřeďuje do období, kdy je semenná surovina vyzrálá a dá se z pokácených stromů sebrat s nižšími náklady. Převážná část semenné suroviny se zpracovává v Semenářském závodě Lesů České republiky, s. p., v Týništi nad Orlicí, kde se osivo skladuje v klimatizovaných skladech.
Česká republika je rozdělena na 41 přírodních lesních oblastí. Některé jsou rozsáhlé, jiné zaujímají jen menší část našeho území. V rámci výzkumu byl zpracován materiál z 25 lokalit. Snažili jsme se, aby vybrané lokality zaujímaly podstatnou část našeho území. K hodnocení jsme použili několika metod.
První spočívala v ponechání šišek v sáčcích z PVC, v nichž byl po dobu 5 týdnů sledován výlet či líhnutí různých druhů hmyzu.
Při druhé metodě jsme individuálně odlamovali šupiny na šiškách a pod nimi zjišťovali napadení různými druhy.

V rámci třetí metody jsme při luštění odebrali okolo 50 cm3 opadlé drtě, v níž byla ještě semena, trus hmyzu (podle něhož bylo možné určit výskyt druhu Ernobius mollis) a části šupin. Tím jsme získali srovnávací obraz o intenzitě výskytu jednotlivých druhů.

 Škodlivé druhy hmyzu
Na prvním místě mezi škodlivými druhy stál obaleč Cydia strobilella, jehož housenky vyžírají vnitřní části šišek, semen a šupin. Postupují šroubovitě okolo střední osy šišky. Housenky vytvářejí zpočátku jen drobné chodbičky, jež se s jejich růstem značně rozšiřují. Tento druh byl zjištěn na všech lokalitách, intenzita výskytu však byla odlišná. Pouze ve vzorku z Orlických hor housenky chyběly, ale to neznamená, že by se zde v přírodě tento škůdce semen a šišek nenacházel. Vysoký výskyt byl zjištěn ve středních Čechách a na střední Moravě, slabší pak na severovýchodní Moravě. Za slabý výskyt bylo považováno zjištění 1–3 housenek na tři šišky. Při výskytu více než 15 housenek a vylétlých motýlů jsme považovali stupeň výskytu za silný. Na jedné lokalitě bylo ve třech šiškách zjištěno dokonce 27 housenek a poškození bylo velmi výrazné. Čermák (1952) soudil, že více než
6 housenek obaleče šiškového může téměř zničit úrodu semen z jedné šišky.
Podobné škody jako obaleč šiškový působí červotoč šiškový (Ernobius abietis). Názory na jeho škodlivost se však různí. Někteří jej považují pouze za škůdce střední osy šišky. Byl zjištěn jen na devíti lokalitách, ale jeho larvy vyžíraly semena i šupiny v šiškách smrku.
Na stupnici vážnosti poškození následují dva druhy bejlomorek. Prvním je bejlomorka Plemeliella abietina, jejíž larvy se vyvíjejí v semenech smrku. Napadená semena jsou menší než semena zdravá a jsou šídlovitě pokroucená. V jednom semeni se vždy vyvíjí jen jediná citrónově žlutá larva. Byla zjištěna v devíti ze sledovaných oblastí a poměrně hojná byla na severní a severovýchodní Moravě.
Dalším druhem bejlomorky byla Kaltenbachiola strobi, jejíž larvy pronikají do nitra bazální části šupiny, působí v šupině zduření – drobnou hálku – a zánik semene. Výskyt této bejlomorky byl v minulosti často zaměňován za výskyt bejlomorky Plemeliella abietina. Byla nalezena v deseti ze sledovaných oblastí. Ve dvou byl její výskyt mimořádně vysoký, v Sudetském mezihoří a na Českomoravské vrchovině. Tam byly nalezeny šišky s téměř 60 % šupin a semen zničenými tímto druhem bejlomorky.
Podobné škody jako bejlomorka Plemeliella abietina působí druh malé vosičky – chalcidky – krásenky smrkové Megastigmus strobilobius. Přítomnost jejích larev v semenech lze zjistit pitvou semen. Napadená semena totiž zvnějšku téměř nelze rozeznat od semen zdravých.
Druhou metodou zjištění tohoto druhu je rentgenologická kontrola semen, třetí je pak určení jejího výskytu podle nálezů mezi drobnými parazity výše uvedených druhů, kteří vylétli ze šišek. Tento druh byl zjištěn ve 12 sledovaných oblastech.

Kromě těchto druhů byly v jednom či několika exemplářích zjištěny i další druhy hmyzu. Z ekonomického hlediska však nemají význam. Za zmínku stojí nález šesti exemplářů ploštice Gastrodes abietum, která vysává semena všech jehličnatých dřevin. Její výskyt je však jen sporadický.

 Srovnání let 1968 a 2004
Porovnáme-li výsledky získané výzkumem škůdců šišek a semen smrku ztepilého provedeným v roce 1968 s výsledky z roku 2004–2005 zjistíme, že:           
- v roce 1968 byla zjištěna na prvém místě Diorictrya abietella, pak Cydia strobilella, Ernobius abietis následovány druhem Kaltenbachiola strobi, Megastigmus strobilobius a Plemeliella abietina;
- v roce 2004–2005 stála na prvém místě Cydia strobilella, následoval Ernobius abietis, Kaltenbachiola strobi, Plemeliella abietina a Megastigmus strobilobius.
Druhové spektrum je tedy stejné až na to, že v letech 2004–5 nebyla téměř zjištěna Dioriyctria abietella. Fakt, že nebyl zjištěn tento druh, a že četnost škůdců byla odlišná, lze vysvětlit tím, že výskyt jednotlivých druhů v přírodě podléhá dlouhodobým změnám v průběhu jednotlivých let. Krátkodobě je výskyt ovlivněn především abiotickými faktory, jako je teplota, vlhkost, množství srážek atd. Týká se to zvláště období, kdy se druh líhne a zakládá novou generaci. Zvláště dešťové srážky a změny v teplotách mohou způsobit, že v jednom roce se druh vyskytne hojně, kdežto v následujícím roce může být jeho výskyt řídký.
Značný rozdíl byl však zjištěn v množství napadených šišek. Zatímco v roce 1968 bylo (bez dvou druhů škůdců semen – Plemeliella abietina a Megastigmus strobilobius) napadeno jen okolo 14 % šišek, v roce 2004 bylo napadeno (pokud nepočítáme výše uvedené druhy ze semen) více než 85 % zkoumaných šišek. Bylo to především proto, že až na jednu lokalitu byl ve všech šiškách, třeba i zcela ojediněle, zjištěn obaleč smrkový Cydia strobilella.

Sledováním výletu hmyzu ze šišek v igelitových sáčcích bylo kromě krásenek zjištěno značné množství parazitických blanokřídlých. Pokud se mezi nimi vyskytovaly drobounké vosičky o velikosti okolo 1–1,5 mm, bylo možno hned předpokládat, že v šiškách jsou přítomny bejlomorky Kaltenbachiola strobi. Pokud se vyskytli parazitičtí blanokřídlí o délce 6–9 mm, bylo to svědectvím o tom, že šišky jsou napadeny obalečem smrkovým Cydia strobilella či červotočem smrkovým Ernobius abietis.

 Závěry plynoucí z výzkumu
Počet škodlivých druhů hmyzu vyvíjejících se v šiškách, nebyl nikde tak velký, aby se výrazně podílel na snížení vitality smrků. Ovlivnil však sypavost šišek, která byla pouze 1,5 %, tj. polovina normované sypavosti. Je však nutno vzít v úvahu také to, že do luštírny semen v Týništi jsou zasílány kvalitnější šišky, které na prvý pohled nejeví poškození nějakým škodlivým činitelem. Proto by bylo vhodné sledovat výskyt škůdců šišek na několika místech v jedné z přírodních lesních oblastí, abychom zjistili rozdíly ve výskytu škůdců šišek na vybraných, blízko sebe ležících lokalitách.
Získané výsledky o stupni napadení šišek a semen smrku nedávají podklady pro zásahy proti uvedeným škodlivým činitelům. Je však třeba si uvědomit, že smrk nemá jen škůdce, kteří byli zjištěni v roce 2004. Jen z řádu motýlů se mohou vyskytnout druhy, které mohou v následujících letech nabýt větší význam. Jsou to: Assara terebrella, Dioryctria abietella, Eupithecia pini, Dioryctria schulzella atd. Proto má v rámci integrované ochrany lesa význam i znalost zdravotního stavu šišek a semen. Hodnocení by se měla opakovat v intervalech přibližně 10 let, zvláště v oblastech, které patří k nepůvodním lokalitám smrku.

Adresa autorů:
Dr. Václav Skuhravý
Praha 4, Bítovská 1227, 140 00
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ing. Zdenka Hlavová
LČR, s. p. - Semenářský závod
Týniště nad Orlicí
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: V. Skuhravý.