Archiv časopisu Lesnická práce

V červnovém čísle LP (str. 10) jsme vás informovali o tom, jak probíhá zpracování kalamity na Slovensku, kterou způsobil orkán 19. listopadu 2004. Práce tehdy po dlouhotrvající zimě s extrémní výškou sněhové pokrývky teprve nabíraly na intenzitě. Záměrem slovenských lesníků bylo zpracovat naprostou většinu kalamitního dříví do konce roku 2005, důvody jsou evidentní – hrozba rozsáhlé kůrovcové kalamity a znehodnocení padlého dříví. Jak se tento záměr zdařil, jak při tom pomohly české firmy, zda-li pro ně byly práce ekonomicky efektivní, jaké byly hlavní problémy na obou stranách a jaké z toho všichni zúčastnění získali zkušenosti do budoucna – to jsme zjišťovali u obou největších zadavatelů prací – Lesů SR, s. p., a Státních lesů TANAP, s. p. – a u českých firem, které zpracovávaly nejvýznamnější objemy kalamitní hmoty.

Není tomu tak dlouho, co byla jedle bělokorá, velikán českého hvozdu, považována za dřevinu sice ceněnou, avšak vzácnou a ustupující. Původní odhadované celkové zastoupení (až 1/5) se postupem času výrazně snížilo na setinové. O důvodech tohoto poklesu se vedly, vedou a povedou vášnivé debaty, ale jedle, jak se zdá, se začíná opět prosazovat. Je nasnadě, že lesník je tu od toho, aby ji v jejím prosazení pomohl.

Petr Čermák

Problematika poškozování jedle zvěří je opakovaně diskutována minimálně od začátku 20. století. V dobové lesnické literatuře můžeme najít časté zmínky o neúspěšné obnově jedle, která je kromě jiných faktorů vyvolána rozsáhlým poškozením zvěří. Od 20. let minulého století zastoupení jedle dramaticky pokleslo a lokality s její úspěšnou přirozenou obnovou jsou dnes spíše výjimkou. Za stejné období několikanásobně vzrostly početnosti populace sudokopytníků. Přestože nelze současnou situaci jedle bělokoré v lesích ČR interpretovat jako primární důsledek okusu, je důležité se zabývat otázkou, jak dalece mohlo (a může) působení zvěře ovlivnit zastoupení jedle a její přirozenou obnovu.

Zvýšený zájem o energetické využívání dřevní suroviny s sebou přináší nárůst produkce dřevěného popela. Dokonalým spálením dřevní hmoty vzniká 6–10 % popela. Při předpokládaném zvyšování objemu spalované biomasy může popel do budoucna představovat závažný problém, může však být i významnou druhotnou surovinou. Chemické rozbory potvrzují příznivé zastoupení živin a prvků, popel lze vhodně využít jako přírodní hnojivo omezující acidifikaci půdy a potenciální nevyváženost živin. Složení popela kolísá v závislosti na vstupní surovině a procesu zpracování. Širšímu použití popela jako hnojiva musí předcházet jeho chemický rozbor a zjištění potřebné hnojivé dávky. Dosavadní zahraniční poznatky potvrzují příznivý hnojivý efekt na většině stanovišť.

V březnu 2005 se ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) ve Strnadech uskutečnil krátký seminář, na němž byla prezentována internetová databáze Forestry Images. Přednášel jeden z autorů a koordinátorů projektu, G. Keith Douce, profesor entomologie na univerzitě v Georgii (USA). Náš výzkumný ústav se poprvé zapojil do projektu již v roce 2003, ale teprve během pobytu profesora Douce ve Strnadech v roce 2005 byla započata intenzivnější spolupráce. Ta v podstatě znamená, že na webových stránkách www.forestryimages.org budou zpřístupňovány obrázky z archivu VÚLHM (v první řadě jde o stovky fotografií z archivu útvaru ochrany lesa, pořízených především v rámci činnosti Lesní ochranné služby).

Smrk má v Česku a celé Evropě mnoho hmyzích škůdců, kteří napadají především jeho jehlice nebo žijí pod kůrou větví či v kořenech. Také jeho šišky a semena mají své druhy škůdců, které je ohrožují a snižují možnost použití semen ve školkách. V zimě r. 2004 a na jaře r. 2005 jsme podle odběrů vzorků z lokalit různých semenných oblastí České republiky zhodnotili výskyt nejhojnějších druhů hmyzu, objevujícího se v šiškách. Cílem bylo zjistit, které hlavní druhy se u nás vyskytují, jaké je jejich rozšíření na našem území a zda se intenzita tohoto rozšíření mění v průběhu let.

Lesnická práce uverejnila v č.6/2006 rozhovor s generálnym riaditeľom š. p. LESY SR Ing. Karolom Vinšom s titulkom „Státní lesy na Slovensku se mění.“ Za uplynulých šesť mesiacov prešiel štátny podnik ďalšími zmenami, na ktorých sa významnou mierou podieľala expertná skupina Transform z Olomouca. Išlo o nastavenie a preškolenie pravidiel jednotnej sortimentácie porastov na stojato a vývoj a implementáciu novej softwarovej podpory procesu plánovania ťažieb a predaja dreva. K. Vinš sa na margo využívania nového softwaru vyjadril, že tento systém práce s informáciami z lesníckej dokumentácie zásadne mení celý systém riadenia, organizácie a plánovania podniku. On sám považuje začiatok využívania nového softwaru za prelomový krok. O tomto produkte Transformu, ale aj o takmer dvojročnom pôsobení špecialistov spoločnosti v procese reštrukturalizácie a transformácie š. p. LESY SR, ktorí sú pri všetkom dôležitom v plánovaní a implementovaní zmien v organizácii a riadení práce, sme hovorili s jedným z jej spolumajiteľov Petrom Balejom.