Rok po kalamitě na Slovensku - Jak hodnotí uplynulý rok české firmy a slovenští lesníci?
V červnovém čísle LP (str. 10) jsme vás informovali o tom, jak probíhá zpracování kalamity na Slovensku, kterou způsobil orkán 19. listopadu 2004. Práce tehdy po dlouhotrvající zimě s extrémní výškou sněhové pokrývky teprve nabíraly na intenzitě. Záměrem slovenských lesníků bylo zpracovat naprostou většinu kalamitního dříví do konce roku 2005, důvody jsou evidentní – hrozba rozsáhlé kůrovcové kalamity a znehodnocení padlého dříví. Jak se tento záměr zdařil, jak při tom pomohly české firmy, zda-li pro ně byly práce ekonomicky efektivní, jaké byly hlavní problémy na obou stranách a jaké z toho všichni zúčastnění získali zkušenosti do budoucna – to jsme zjišťovali u obou největších zadavatelů prací – Lesů SR, s. p., a Státních lesů TANAP, s. p. – a u českých firem, které zpracovávaly nejvýznamnější objemy kalamitní hmoty.
Státní lesy TANAP (SL TANAP)
Státní lesy TANAP, spravující včetně pronajatých pozemků 27 % rozlohy národního parku, jsou nejvíce kalamitou postiženým subjektem LH. Objem kalamitního dříví po letošní sezóně lesníci odhadují na
2 036 000 m3 (dubnové odhady hovořily o 2 442 000 m3). 30 % kalamitní hmoty zpracovaly SL TANAP ve vlastní režii, zbytek území rozčlenily do obchodních celků – OC (celkem jich bylo 27). Na ty bylo vyhlášeno výběrové řízení (ve třech kolech), přičemž vítězným firmám se OC prodávaly nikoli podle plochy, ale podle objemu kalamitního dříví „naležato“, které si firmy mohly samy zpracovat a zobchodovat. Ke konci listopadu bylo zpracováno 1 650 000 m3, úkolem bylo letos zpracovat 1 750 900 m3 (86 % z celku). Lesníci předpokládají, že zbývající objem do konce roku zpracují bez problémů. Značné procento z dosud ležícího dříví zřejmě zůstane na požadavek orgánů ochrany přírody nezpracované a ponechané samovolnému rozpadu.
Hlavním problémem lesníků i v souvislosti s touto skutečností zůstává hrozba kůrovcové kalamity. Ing. P. Fabián, náměstek ředitele SL TANAP uvádí následující údaje: v ochranném obvodu Javorina padlo v roce 2002 7000 m3, z toho vzešlo v roce 2004 25 000 m3 kůrovcové těžby. Podle stejného poměru lesníci odhadují situaci v příštím roce v Tiché a Koprové dolině, kde zůstalo bez zásahu ležet odhadem 40 000 m3. Druhým největším rizikem jsou požáry, ten nevýznamnější zasáhl na konci července 2005 OC Zruby II, hořelo 230 ha. Příčina dodnes není oficiálně stanovena, ale Ing. Fabián uvedl, že hořet začalo na turistickém chodníčku, příčinou je podle něj pravděpodobně lidská nedbalost. Názor, zda-li požár nemohla založit firma pracující na OC, Fabián odmítá, protože ta byla mezi prvními, které své OC odevzdaly, takže zřejmě neměla problémy s tím, že by nemohla objem zpracovat v termínu.
Největšími českými zpracovateli byly firmy
Ce Wood (Ce Wood Slovakia) a Less (Less & Co), dále pak Petra, InterPan a Beskydská lesní. Zvláštním případem je firma Kloboucká lesní, viz níže. Firma S-forest sice vystupovala jako rakouský zpracovatel, zaměstnanci i s technikou však pocházeli z ČR. Největším problémem byla podle Fabiána skutečnost, že některé firmy nedisponovaly takovými kapacitami a technikou, jaké uváděli ve výběrových řízeních a práce na kalamitě nezvládaly. Firmy Zelenka, Allianz Investement (zaměřená na produkci štěpky) a Funiok měly zpočátku problémy, nakonec však práce úspěšně rozběhly.
Co se týče technologií, zaregistrováno bylo celkem 59 harvestorů (všechny státy), prací se dále účastnily traktory a těžaři s JMP.
Každá s českých firem podle Fabiána dostala alespoň jednu pokutu (v řádech desetitisíců Sk), nejčastěji to bylo kvůli problémům se zatíráním oděrů; orgány ochrany přírody udělovaly pokuty například kvůli úniku oleje ze strojů. S žádnou společností ale SL TANAP nevedly závažnější spor. Vedení SL TANAP české firmy hodnotí jako profesionální a stabilní, všechny své OC odevzdaly v pořádku a v termínu.
Na otázku, co by SL TANAP příště v celém procesu zpracování změnily, odpověděl Ing. Fabián: „Určitě bychom zpřísnili pravidla soutěže, termínování, do kritérií VŘ bychom přidali reference (některé firmy neměly ke zpracování peníze ani technologie). Firmy by musely doložit, že mají koupené - nikoli jen pronajaté - stroje.“ Všechny nasmlouvané práce budou ukončeny do 1. 1. 2006. Příští rok zbývá ještě zpracovat asi 200 000 m3, bude se znovu konat VŘ.
Lesy Slovenské republiky (LSR)
Na území Lesů SR, s. p., je celkem evidováno 1 622 000 m3 kalamitní hmoty (první odhad byl 1 400 000 m3) o celkové výměře 2193 ha. Nejpostiženějšími odštěpnými závody jsou: Beňuš (741 860 m3), Čierny Balog (217 000 m3), Námestovo (192 000 m3), Liptovský Hrádok (160 000 m3) a Revúca (80 000 m3), především na území Nízkých Tater a Slovenského Rudohoří.
Roční etát LSR je kolem 3,5 mil. m3, takže 1,6 mil. m3 pro podnik neznamená takovou extrémní zátěž jako v případě SL TANAP. Maximum prací se snažily zajistit ve vlastní režii (výrobní kapacity z většiny OZ se přesunuly do nejvíce postižených), problémem byl ale nedostatek výkonné techniky (LSR vlastní jeden harvestor a několik starších typů lanovek), proto se LSR rozhodly najít dodavatele lesnických prací. Největšími českými zpracovateli zde byly firmy Less, a. s., a CE Wood, a. s. Na rozdíl od Vysokých Tater ale firmy nemohly vytěžené dříví samy zobchodovat, protože LSR jsou vázány smlouvami s dřevozpracovateli, kterým garantují určitý objem hmoty.
Ke konci listopadu je na území LSR zpracováno 1 777 000 m3, diferenci oproti odhadu objemu kalamitního dříví způsobují další, méně významné polomy na krajích kalamitních ploch, vzniklé v průběhu r. 2005. Zbývající objem představuje 223 000 m3, stejně jako v případě SL TANAP i zde bude část z toho ponechána samovolnému rozpadu.
Oproti Vysokým Tatrám, kde byly kalamitní plochy v terénech víceméně rovinatých či mírně svažitých, byla u LSR naprostá většina polomů ve svazích nad 40 % sklonu (v nadmořských výškách 700–1300 m). Přesto se lanovkami vytěžilo jen 116 000 m3, důvodem byl nedostatek strojů. 143 000 m3 bylo zpracováno harvestory (z toho 118 000 m3 české firmy). 83,4 % dříví tak představovala klasická těžba – JMP a traktory. S 5000 m3 pomohl vrtulník.
Největší úskalí představovala podle rozvojově-technologického ředitele LSR Ing. J. Štefánika liknavost a chybějící vstřícnost pro řešení ze strany státní správy; při udělování výjimek ze zákona o ochraně přírody a krajiny od krajských úřadů docházelo ke zdržování procesů těžby a ochrany lesa, rozhodnutí padala s několikaměsíčním zpožděním a ze strany úředníků nebyla žádná snaha o urychlení postupu v mimořádné situaci. Hrozbou byly i zde požáry – ten největší postihl 52 ha lesní půdy v oblasti Pohorelé.
V oblasti odbytu dříví panovaly po kalamitě obavy z převahy nabídky nad poptávkou – ty se však nepotvrdily a dříví se v evropském prostoru „ztratilo“ bez větších problémů. Nebylo potřeba řešit situaci zvláštním režimem.
Několik (i českých) firem poté, co zjistilo, že pracovní podmínky jsou těžší než ve Vysokých Tatrách, a také proto, že upřednostňovalo obchod dříví ve vlastní režii, přešlo pracovat právě tam, naopak o práci u LSR se zajímaly firmy, které s obchodováním dřívím zkušenosti nemají a nemohly tak pracovat u SL TANAP.
Pokud by nastala podobná situace, snažily by se LSR o to, aby měly firmy možnost si dříví prodávat samy, ekonomicky je to i pro státní podnik výhodnější (nákup samotné služby je dražší než v případě poskytnutí možnosti obchodovat dříví).
České firmy
CE WOOD, a. s.
Zpracování kalamity se účastnila dceřiná společnost CE Woodu
CE Wood Slovakia, s. r. o., založena jako slovenská firma za účelem zjednodušení agendy při zpracování kalamity. Samotné technologie a práci pak této společnosti zprostředkovala další dceřinná společnost koncernu - Foresta Wood, s. r. o.
Ve Vysokých Tatrách pracovala firma (kromě prvotních prací na vyklízení intravilánů již 4 dny po kalamitě) na obchodním celku Tatranské Zruby s předpokládaným objemem 107 000 m3, reálně bylo zpracováno cca 82 000 m3. V 95 % byly použity harvestorové technologie, v terénně nepříznivých lokalitách pak klasické motomanuální technologie. Obchodní celek byl předán
1. 12. 2005.
V Nízkých Tatrách firma působila s lanovkovými technologiemi (OZ Beňuš). Celkem 5 lanovek zde zpracovalo 16 000 m3 dříví, které následně kupovala a expedovala společnost Allwood, a. s.
Na OZ Námestovo (cca 15 000 m3) a OZ Rožňava (cca 2500 m3) byly nasazeny také harvestory.
Sortimentace probíhala v případě harvestorů sortimentní metodou, u lanovek se surové kmeny rozmanipulovaly na OM na transportní délky. Podle vedení Ce Wood Slovakia bylo zpracování kalamity pro firmu ziskové.
Prioritou společnosti CE Wood Slovakia, s. r. o., bylo zásobování vlastních pilařských kapacit, u kulatinových sortimentů pily Javořice, Beskydské Pily, Ploma, Prague Polyeder a FEP. Mimo to byla dřevní hmota dodávána i ostatním partnerům jak na Slovensku, tak i v ČR (Paskov, Kronospan).
Jako hlavní problém společnost uvedla nedostatečné zpřístupnění lesních porostů v TANAP a nedořešenou legislativu spojenou s evidencí a adjustací dříví, která nebyla a dodnes není připravena na nasazení harvestorových technologií (např. označování dříví - v případě harvestorů byl požadavek nelogický). V těžbách také činilo problémy množstvím staré kůrovcové kalamity.
V TANAP pracovalo 6 harvestorových uzlů společnosti Foresta Wood, a. s. (pracovaly i v 1. čtvrtletí r. 2005, kdy byly z důvodu extrémních klimatických podmínek ostatní práce zastaveny). Použity byly stroje značek Rottne a Königstiger a zvolená mechanizace se vypořádala se svými úkoly velmi dobře.
Komunikaci se zadavatelem prací označuje CE Wood jako dobrou. V rámci kontrolní dnů probíhaly konzultace prací a sjednocení názoru a pohledu na konkrétně vzniklé problémy.
Výběrových řízení v podobné situaci by se firma po slovenských zkušenostech rozhodně účastnila znovu, pouze za přesnějších podmínek kontraktu.
Na otázky odpovídal Ing. Richard Matějček, jednatel CE Wood Slovakia.Zpracování kalamity se účastnila dceřiná společnost CE Woodu CE Wood Slovakia, s. r. o., založena jako slovenská firma za účelem zjednodušení agendy při zpracování kalamity. Samotné technologie a práci pak této společnosti zprostředkovala další dceřinná společnost koncernu - Foresta Wood, s. r. o.Ve Vysokých Tatrách pracovala firma (kromě prvotních prací na vyklízení intravilánů již 4 dny po kalamitě) na obchodním celku Tatranské Zruby s předpokládaným objemem 107 000 m3, reálně bylo zpracováno cca 82 000 m3. V 95 % byly použity harvestorové technologie, v terénně nepříznivých lokalitách pak klasické motomanuální technologie. Obchodní celek byl předán 1. 12. 2005.V Nízkých Tatrách firma působila s lanovkovými technologiemi (OZ Beňuš). Celkem 5 lanovek zde zpracovalo 16 000 m3 dříví, které následně kupovala a expedovala společnost Allwood, a. s.Na OZ Námestovo (cca 15 000 m3) a OZ Rožňava (cca 2500 m3) byly nasazeny také harvestory.Sortimentace probíhala v případě harvestorů sortimentní metodou, u lanovek se surové kmeny rozmanipulovaly na OM na transportní délky. Podle vedení Ce Wood Slovakia bylo zpracování kalamity pro firmu ziskové.Prioritou společnosti CE Wood Slovakia, s. r. o., bylo zásobování vlastních pilařských kapacit, u kulatinových sortimentů pily Javořice, Beskydské Pily, Ploma, Prague Polyeder a FEP. Mimo to byla dřevní hmota dodávána i ostatním partnerům jak na Slovensku, tak i v ČR (Paskov, Kronospan).Jako hlavní problém společnost uvedla nedostatečné zpřístupnění lesních porostů v TANAP a nedořešenou legislativu spojenou s evidencí a adjustací dříví, která nebyla a dodnes není připravena na nasazení harvestorových technologií (např. označování dříví - v případě harvestorů byl požadavek nelogický). V těžbách také činilo problémy množstvím staré kůrovcové kalamity. V TANAP pracovalo 6 harvestorových uzlů společnosti Foresta Wood, a. s. (pracovaly i v 1. čtvrtletí r. 2005, kdy byly z důvodu extrémních klimatických podmínek ostatní práce zastaveny). Použity byly stroje značek Rottne a Königstiger a zvolená mechanizace se vypořádala se svými úkoly velmi dobře. Komunikaci se zadavatelem prací označuje CE Wood jako dobrou. V rámci kontrolní dnů probíhaly konzultace prací a sjednocení názoru a pohledu na konkrétně vzniklé problémy. Výběrových řízení v podobné situaci by se firma po slovenských zkušenostech rozhodně účastnila znovu, pouze za přesnějších podmínek kontraktu.
Less, a. s.
Do výběrových řízení na zpracování kalamity se většinou hlásila LESS & Co, s. r. o. (se sídlem na Slovensku), dceřiná společnost LESS, a. s. LESS & Co, s. r. o. byla založena a začala podnikat již v roce 2003. Na rozdíl od ostatních českých firem tedy LESS disponoval na Slovensku již funkční strukturou z části obsazenou slovenskými zaměstnanci a vybavenou i vlastní technikou (např. harvestorový uzel Valmet 941/860). Přesto většina technologií pocházela od sesterské společnosti LESS & FOREST, s.r.o. Obchod se dřívím realizovala ze dvou třetin přímo slovenská LESS & Co za pomoci obchodníků ze sesterské obchodní firmy LESS & TRADE, s. r. o.
Na zpracování kalamity nastoupila firma už 42 hodin po jejím vzniku nasazením harvestorů na uvolňování průchodnosti cest v Tatranské Lomnici a Čertovici.
Kromě Vysokých a Nízkých Tater firma pracovala také na Muráňské planině a Veporských vrších. Použito bylo osm harvestorových uzlů značky Valmet, těžilo se také klasickou metodou těžby dřeva s přibližováním pomocí LKT, UKT, HSM i lanovek.
V objemu zpracování kalamitního dřeva už společnost překročila
100 000 m3. „Většinu jsme od zadavatelů odkoupili pro další zpracování ve firemních dřevozpracujících závodech a sortimenty, jejichž zpracování se ve společnosti nevěnujeme, jsme obchodovali na středoevropském trhu,“ uvedl J. Medvedi, ředitel Less & Co,.
Za nejvýznamnější problémy společnost považuje časté střety zájmů mnoha subjektů v některých problematických lokalitách (ochrana přírody, zpracovatelé kalamity, lesníci, úředníci...) a neochotu přistupovat ke kompromisům. Také vyhledávání konsensu mezi zadavateli a zpracovateli často oddalovalo řešení na úkor včasného zpracovaní kalamity.
Dalším zádrhelem byl fakt, že servisní opravy některých strojů nebylo možné v SR vykonat v období víkendů a svátků. Vážným problémem také byly nedostatečné kapacity nákladních prostorů ve spádových železničních stanicích a nedostatek vhodných vagónů na přepravu dřeva.
Less již většinu zakázek ukončil, resp. jsou těsně před ukončením a odevzdáním zadavatelům. Výběrových řízení by se společnost v podobné situaci zúčastnila opět a i pro ni byla pomoc při zpracování kalamity zisková.
„Doporučení do budoucna z této zkušenosti pro zadavatele je zpracování kalamity zadat veřejnou soutěží, kde prodej dřeva bude realizovaný nastojato, případně i včetně obnovy až po zabezpečenou mlazinu. Mezi hodnotící kritéria by se měly kromě ceny (která by neměla být jediným kriteriem) zařadit i profesionální a technologické zázemí a reference o aktuální činnosti uchazeče,“ řekl. J. Medvedi.
Petra, s. r. o.
Také společnost Petra se na zpracování kalamity podílela už v první fázi před výběrovými řízeními, kdy pro SL TANAP zpracovávala ochranný obvod Vyšné Hágy (zadávací množství:
17 000 m3).
V obchodní veřejné soutěži z 4. 2. 2005 uspěla na 3 obchodních celcích: Zruby II. (předpokládaný objem 59 678 m3, reálný objem 45 586 m3, z toho téměř 17 384 m3 představovalo ohořelé dřevo v důsledku požáru
z 30. 7. 2005, který postihl především tento OC), Biela Voda (předpokládaný objem 17 178 m3, reálný objem 10 158 m3) a Mraznica (předpokládaný objem 34 680 m3, reálný objem 15 730 m3). Smluvní objem 102 000 m3 (reálný objem cca 70 000 m3) společnost zpracovávala pro firmu Euro-Timber, s. r. o., na obchodním celku Vyšné Hágy a Nová Polianka.
V současné době probíhá předání posledního celku – Zruby (těžba skončila již v říjnu, nyní zde probíhá úklid klestu), ostatní celky jsou již předány. Zakázka byla pro firmu zisková.
Použity byly harvestory Timberjack 2628, v průběhu kalamity byly nově nakoupeny 3 kusy.
Hlavními odběrateli kalamitního dříví od společnosti Petra byly Stora Enso Timber AG (Rakousko), Stora Enso Bad St. Leonhard GmbH (Rakousko) a Pila MSK, a. s., Velké Karlovice.
Problémem byla jedna smluvní pokuta – při nejasném vyznačení chráněné zóny Petra vytěžila neoprávněně 26 stromů. „Železniční dopravu jsme měli dobře zorganizovanou, z Rakouska nám chodily ucelené vagóny a to i v době dovolených. Nejvíce vagónů bylo odvezeno v červenci, a to 394 rakouských a 87 slovenských, tj. celkem 481 vagónů,“ uvedl jednatel firmy Z. Bábíček.
Opotřebení mechanizace bylo kvůli náročnému terénu vyšší. Na OC Zruby a Nová Polianka byly původně plánovány lanovky – díky použitému typu harvestorů jich nakonec nebylo potřeba.
Jako problém vidí společnost fakt, že technologie byly dimenzovány na zadávací objemy, skutečné objemy však byly daleko nižší. Práce na kalamitě ve Vysokých Tatrách byly pro Petru zajímavé a ziskové a podobných tendrů by se zúčastnila znovu.
Kloboucká lesní, s. r. o.
Zvláštním případem byla účast firmy Kloboucká lesní, s. r. o., která se neúčastnila výběrových řízení, ale pracovala přímo na zadání SL TANAP v jejich režii jako slovenský obchodní subjekt. V období listopad 2004 až leden 2005 pracovala firma na odstraňování dříví z intravilánu obce Štrbské Pleso a Vysoké Tatry. Od února 2005 firma začala se zpracováním kalamitního dříví v porostech lesní správy Dolný Smokovec, práce byly ukončeny 30. 11. 2005.
K těžbě bylo použito strojů Timberjack 1270 D (1 ks), Menzi Muck A714x4 (3 ks), k vyvážení dříví pak Timberjack 810 (2 ks) a Caterpilar 570 (2 ks).
Celkem společnost zpracovala 44 230 m3 v sortimentaci 4 m a 5 m kulatina a 2–4 m vláknina.
Zakázka byla i pro tuto firmu zisková. Součástí smlouvy nebylo obchodování se zpracovaným dřívím; pokud by však tato možnost byla, firma by ji uvítala.
Za kámen úrazu firma označila klimatické podmínky v průběhu měsíců 2/2005–4/2005, které působily zapadání strojů do sněhu.
Komunikaci se zadavatelem práce hodnotí kladně, v prvopočátku kalamity byla znát nezkušenost s takto vzniklou situací (nastavení optimální strategie zpracování a prodeje dříví). Vše bylo ale podle firmy vyřešeno ještě v době, než se dalo ve větším rozsahu provádět zpracování dříví.
Do budoucna by ředitel společnosti P. Straňák doporučil nepodceňovat sílu a výkon nových technologií. Oni sami by v podobné situaci určitě zlepšili technickou podporu a technické vybavení.
Pozn. red.: Kromě těchto firem jsme oslovili ještě Allianz Investment a Tomaforest, ty však na výzvu nereagovaly.