Akční plán EU pro lesní hospodářství

Karel Vančura

Strategie lesního hospodářství EU z roku 1998 ustanovila koncepční rámec aktivit pro lesní hospodářství, jehož hlavním cílem je podpora udržitelného obhospodařování lesů. Strategie zdůrazňuje důležitost multifunkční role lesů a udržitelného LH a určuje základní zásady a principy, které jsou pro realizaci této strategie určující. Patří mezi ně fakt, že lesnická politika je v kompetenci členských států, nicméně EU může prostřednictvím společné strategie přispívat k realizaci udržitelného hospodaření s lesy. Zabývá se realizací mezinárodních závazků, principů a doporučení národních nebo regionálních lesnických programů členských států a aktivním zapojením všech mezinárodních procesů souvisejících s lesy. Zdůrazňuje především nutnost vylepšení komunikace ve všech oblastech politiky (jak v rámci Komise a členských států, tak uvnitř členských států a mezi nimi).

Okolnosti vzniku Akčního plánu pro LH

Komise v roce 2004 zpracovávala hodnotící zprávu o naplňování Evropské lesnické strategie, kterou předložila Radě a Evropskému parlamentu v březnu 2005. Sdělení v závěru předkládá dva návrhy - připravit akční plán EU pro udržitelné hospodaření s lesy a přezkoumat existující prostředky a postupy Společenství za účelem zlepšení koordinace, komunikace a spolupráce mezi různými sektory, jejichž politiky mají vliv na lesy a hospodaření v nich.

Při přípravě hodnotící zprávy bylo členskými státy konstatováno, že dosavadní strategie pro lesy je příliš obecná. Rada pak v souladu s předloženými návrhy rozhodla, aby Komise připravila v první polovině roku 2006 „Evropský akční plán lesního hospodářství“ (Forest Action Plan - FAP).

Stálý lesnický výbor schválil strukturu akčního plánu (FAP), která by měla odrážet vizi, strategické cíle, nedostatky, problémy a nastínit jednotlivé kroky k jejich eventuálním řešení na národní úrovni i na úrovni EU. Vizi a strategické cíle FAP sestavila desetičlenná pracovní skupina na počátku října 2005, podkladová zpráva bude dále diskutována v rámci Komise a Stálého lesnického výboru.

Vize FAP mají být propojeny se všeobecnými zásadami udržitelného hospodaření v souladu s Evropskou strategií lesnictví, stejně tak musí být akční plán sladěn s mezinárodními závazky členských států, a zejména s Ministerskou konferencí na ochranu lesů v Evropě (MCPFE), globálními procesy týkajícími se lesů a mezinárodními konvencemi, jako např. Konvence o biodiverzitě (CBD), Rámcová úmluva o klimatické změně (UNFCCC) či desertifikaci (UNFCCD) apod. Příprava FAP by měla probíhat synergicky s národními lesnickými programy členských států, které v současnosti již existují nebo jsou připravovány, a v neposlední řadě by FAP měl být stavěn do souladu s ostatními strategiemi ovlivňujícími lesy a lesnictví.

První zpráva mezinárodní přípravné skupiny stručně představuje současný stav a trendy, jež charakterizují oblast lesů a lesnictví, a objasňuje některé silné a slabé stránky a příležitosti v kontextu evropského lesního hospodářství. Zpráva také přestavuje některé hlavní strategické cíle a dílčí cíle FAP.

Cíle Společenství pro jednotlivá odvětví

Strategický cíl EU schválený v Lisabonu r. 2000 vybudovat do roku 2010 dynamickou ekonomiku založenou na vědeckých poznatcích, schopnou soustavného ekonomického růstu s větším počtem pracovních příležitostí a vyšší mírou sociální soudržnosti, doplnilo zasedání v Göteborgu (2001) přijetím Evropské strategie pro udržitelný rozvoj. Ta vyžaduje taková řešení ekonomických, sociálních a ekologických otázek, jež se budou vzájemně doplňovat a podporovat. Přestože Společenství v současnosti nemá jednoznačnou lesnickou politiku, existuje celá řada evropských strategií a iniciativ, které díky své horizontální a teritoriální povaze výrazně ovlivňují lesy a lesnictví. Jsou to zejména zemědělství, životní prostředí, energie a vnitřní trh. Cíle Společenství v těchto odvětvích jsou důležitým výchozím bodem pro stanovení strategických cílů lesnictví v rámci FAP. V rámci evropské politiky rozvoje venkova by se měla prosadit víceúčelovost lesního hospodářství a z ní by mělo vyplynout i uznání a podpora služeb, které lesy a vlastníci lesů poskytují společnosti.

Také akční program Společenství na podporu ochrany životního prostředí se snaží podporovat integraci otázek životního prostředí do všech strategií Společenství. V tomto programu jsou definovány zásadní priority pro životní prostředí:

- klimatické změny;

- příroda a biologická rozmanitost;

- životní prostředí a zdraví;

- kvalita života;

- přírodní zdroje;

- nakládání s odpady.

Při návrhu Akčního plánu je třeba vzít v úvahu hlavní trendy mimo sektor lesů a lesního hospodářství, které však LH ovlivňují, a mezinárodní politické procesy (MCPFE, UNFF, CBD, Kjótský protokol atd.). Některé další paralelní procesy vykazují s akčním plánem jistou podobnost, např.: Technologická platforma sektorů založených na lesnictví a Akční plán pro využívání biomasy. Evropský akční plán lesního hospodářství by rovněž měl být v souladu s národními politikami a strategiemi pro oblast lesnictví jednotlivých členských zemí.

Výchozí vize Akčního plánu pro LH

Celková vize, sloužící jako výchozí bod pro FAP, je dána mottem: „Lesy pro společnost: dlouhodobé víceúčelové lesní hospodářství splňující potřeby společnosti“. Potřeby společnosti jsou přímo vyjádřeny zájmovými skupinami, prostřednictvím chování spotřebitelů na trhu, přístupu participační správy a péče o lesy a prostřednictvím politických procesů.

Zdůrazňují se tři pilíře udržitelnosti (ekonomika, ekologie a společensko-kulturní funkce lesů) a správa jako prostředek k dosažení hromadných cílů. Přitom klíčovou otázkou pro udržitelný rozvoj je rozsah, v jakém mohou různé cíle koexistovat v rozličných místních měřítcích. Značná rozmanitost jednotlivých evropských regionů a zemí bude vyžadovat podporu různých způsobů a přístupů k dosažení trvale udržitelného lesního hospodářství.

- Ekonomické cíle - globálním cílem je dlouhodobé zlepšení konkurenceschopnosti lesního hospodářství a zvýšené využívání lesnických výrobků, zboží a služeb.

- Ekologické cíle - záměrem je zachování a rozšíření biologické rozmanitosti, integrity, zdraví a odolnosti lesních ekosystémů v místním měřítku s ohledem na možný scénář globálních a krajinných změn.

- Sociální cíle - hlavním záměrem je přispět ke kvalitě života prostřednictvím zachování a zlepšení sociálních a kulturních rozměrů lesů a lesnictví.

- Správa lesů - cílů SFM a víceúčelového využití lesů je nutné dosáhnout mj. prostřednictvím lepší správy lesů a meziresortní spolupráce za účelem vyvážení ekonomických, ekologických a sociálně kulturních cílů na mnoha organizačních a institucionálních úrovních i v regionálním měřítku. Opakovaně je zdůrazňována nutnost zlepšení komunikace a spolupráce. Je to důležité i proto, že hospodářská situace mnoha vlastníků a správců lesů, ať již veřejných či soukromých, není uspokojivá a motivace realizovat odpovědné, udržitelné hospodaření klesá.

Majitelé lesů často nejsou dostatečně kompenzováni za provádění opatření na ochranu životního prostředí, kterými dodatečně podvazují ekonomickou životaschopnost svého hospodaření. To, že prakticky neexistuje trh s environmentálními službami a nedřevěnými lesními produkty, není slučitelné s logikou udržitelného obhospodařování lesů, které předpokládá, že všechny jeho tři pilíře fungují současně.

Při přípravě rámce FAP také bylo konstatováno, že je zcela na místě, že se EU zapojuje do hledání efektivního nástroje proti ilegálním těžbám a navazujícímu obchodu a že je zdůrazněna potřeba lepší koordinace evropských politik vztahujících se k lesu.

Doporučení ze strany ČR

Při projednávání rámce FAP nabídla některá doporučení i ČR. V souladu s pokračující diskusí by FAP měl zahrnovat i formulaci strategických cílů zvláště v takových oblastech, jako je biodiverzita, ochrana lesa, ostatní funkce lesa a užitky, využívání dřeva, ekonomická životaschopnost lesnického sektoru včetně zahrnutí zmíněného nedřevního zboží a služeb. Další návrh české strany se týkal časového vymezení navrhovaného programu a doporučení současně zohlednit nařízení Rady Evropského společenství na podporu rozvoje venkova. Předpokládá se, že budou existovat případy účinného kombinování cílů FAP s aktivitami, které budou podporovány např. z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Pro hodnocení dosaženého pokroku bylo doporučeno užívání panevropských ukazatelů udržitelného obhospodařování lesů, které byly přijaty ministerskou konferencí o ochraně evropských lesů ve Vídni (MCPFE 2003).

Na základě výzvy Stálého lesnického výboru (SFC) při Evropské komisi členské státy jmenovaly experty, kteří se při přípravě FAP zapojí do jednání celkem tří pracovních skupin. Ty se budou opakovaně scházet v Bruselu a zabývat se ekonomickými a sociálními rozměry lesního hospodářství a lesů obecně, jejich ekologickým dosahem a další koordinační skupina má na starosti zařazení důležitých otázek, sladění všech výstupů a vzájemné souvislosti. Jejich doporučení pak pro předložení Komisi schválí SFC. MZe jmenovalo za ČR pouze jediného zástupce, kterým je v první zmíněné skupině Ing. Jiří Matějíček, CSc., z VÚLHM Jíloviště-Strnady.

Adresa autora:

Ing. Karel Vančura, CSc.

ÚHÚL Brandýs n. L.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Hlavní charakteristika lesů v Evropě

Silné stránky

- Vzrůstající zdroje - plocha evropských lesů se rozšiřuje, vzrůstá jejich přírůst i zásoby. Hlavní klad lesů, jejichž význam byl a je zásadně podhodnocován, spočívá v tom, že využívají přírodně obnovitelných zdrojů a do značné míry i ekologických procesů. Například průmyslová odvětví založená na lesnictví umí velmi efektivně obnovovat, opětovně využívat a recyklovat své suroviny a výrobky, a to jak k výrobě nového zboží, tak i k výrobě energie.

- Lesy jako zdroj zlepšení životního prostředí a přínosů pro společnost - les znamená mnohem více než produkci dřeva. Plní rovněž četné společenské a ekologické funkce a je zdrojem zboží a služeb, ze kterých profitují všichni Evropané. Lesy jsou díky svému vysokému stupni přirozenosti velkou zásobárnou biologické rozmanitosti, představují hlavní zásobník uhlíku terestrické biosféry a jsou významným nástrojem pro zmírnění dopadů spalování fosilních paliv.

- Různorodost – rozmanitost typů lesů, majitelů, hodnot a kultur lze chápat jako evropské bohatství, přestože právě tato různorodost je důvodem, proč se nelze jednoduše shodnout na nástrojích společné politiky. Přesto některé ze společných principů lze aplikovat, i když s přihlédnutím k místním specifikům.

Slabé stránky

- Snižování cen dřeva na celosvětovém trhu.

- Fragmentace soukromého vlastnictví lesů.

- Podstatné změny ve významu funkcí lesa, s větším důrazem kladeným na ekologické a společenské otázky a na tzv. ekologické hospodářství.

- Výskyt katastrofických událostí, jako jsou například lesní požáry, vichřice, období sucha a vedra, se dramaticky zvýšil - je možné očekávat změny v geografickém rozložení dřevinných druhů.

- Biologická rozmanitost klesá, což vede k zamyšlení nad otázkami souvisejícími s ochranou lesů a jejich odolností.

- Požadavky na víceúčelové využití lesů (vedoucí i ke konfliktům mezi zájmovými skupinami) nejsou adekvátně řešeny kompenzacemi.

- Všeobecnou slabinou je aplikace výsledků výzkumu v praxi.

Strategické cíle Evropského akčního plánu lesního hospodářství by se měly zakládat na relevantních scénářích budoucnosti evropských lesů a lesnictví a s nimi souvisejících výzvách a příležitostech. Musí se zabývat ekonomickými, ekologickými a sociálními rozměry a jejich integrací, při zdůraznění multifunkčnosti lesů a využití politiky a státní správy. Zdůrazněna je především potřeba lepší koordinace a využití dosavadních znalostí.