Archiv časopisu Lesnická práce

O újmách při omezení hospodaření v lesích, potřebě jejich vyjadřování a hrazení, se hovořilo a hovoří zejména na akademické půdě a ve výzkumné sféře velmi dlouho. V posledních letech však uvedené diskuse nabyly na intenzitě i v praxi, a to zejména v souvislosti se zaváděním systému NATURA 2000 a příslušnými právními úpravami. Z pohledu části společnosti, tj. vlastníků lesa, nájemců a správců lesa, dochází ke snížení ekonomické efektivnosti jejich podnikání a jejich majetků v důsledku společenských požadavků na intenzifikaci různých mimoprodukčních funkcí lesa. Těmto subjektům by měla být újma hrazena, pokud chceme udržet jejich konkurenceschopnost v tržním prostředí. Do určité míry jsou již některé újmy zohledňovány, avšak pouze částečně a netransparentně v rámci dotací a daňových úlev.

Hlavním strategickým problémem při stanovení výhledu hospodaření lesů města Moravského Krumlova je nedokončený a nárazovitý převod listnatých pařezin na les vysoký. V minulosti byl většinou prováděn holosečným způsobem a následnou výsadbou borovice lesní, nebo předržením pařeziny na nepravou kmenovinu. Les výmladného původu má však jednou předurčený vývoj daný fyziologickým charakterem a předržením se nezmění, jen stárne. Můžeme mu napomoci výchovou, oddálit rozpad těchto porostů, ale nezabráníme postupnému nárůstu hnilob v nejcennější části kmene, odumírání jednotlivých stromů, poklesu plodnosti i výmladné schopnosti. Odložením problému jej většinou nevyřešíme, odložením přirozené obnovy ji můžeme v budoucnu zkomplikovat. Odkládání převodu však způsobilo, že většina těchto porostů je na vrcholu mýtného věku. Z hlediska hospodářsko–úpravnického se jedná o poměrně přestárlý majetek. Pro následujících 30 let, ve kterých bude probíhat největší rozsah prací spojených s dále popsaným převodem, poskytne dostatečné těžební možnosti a tudíž i výnos. Obnovu 80–90letých pařezin (nepravých kmenovin) však bylo nutno neprodleně zahájit. Zároveň bylo nezbytné stanovit postup, který zabezpečí trvalost produkce a tím i výnosů na několik decennií.

S velkým zájmem o účast se setkal seminář Aktuální problematika lesního školkařství v r. 2005 pořádaný Sdružením lesních školkařů ČR pod odbornou záštitou MZe ČR, konaný ve dnech 7. a 8. prosince 2005 v Bzenci. Téměř stovka účastníků jednoznačně dokumentovala zájem lesních školkařů o informace, poznatky i řešení problémů, které jsou pro ně z provozního a profesního hlediska důležité.

Strategie lesního hospodářství EU z roku 1998 ustanovila koncepční rámec aktivit pro lesní hospodářství, jehož hlavním cílem je podpora udržitelného obhospodařování lesů. Strategie zdůrazňuje důležitost multifunkční role lesů a udržitelného LH a určuje základní zásady a principy, které jsou pro realizaci této strategie určující. Patří mezi ně fakt, že lesnická politika je v kompetenci členských států, nicméně EU může prostřednictvím společné strategie přispívat k realizaci udržitelného hospodaření s lesy. Zabývá se realizací mezinárodních závazků, principů a doporučení národních nebo regionálních lesnických programů členských států a aktivním zapojením všech mezinárodních procesů souvisejících s lesy. Zdůrazňuje především nutnost vylepšení komunikace ve všech oblastech politiky (jak v rámci Komise a členských států, tak uvnitř členských států a mezi nimi).

Petr Fabiánek, Jitka Hejdová

Na program Evropské hospodářské komise při OSN zkráceně označovaného jako ICP Forests navazuje od roku 2004 nový projekt evropské spolupráce „Forest Focus“. Ten vyplývá z nařízení č. 2152/2003 Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. 12. 2003, týkajícího se monitoringu lesů a environmentálních vlivů v lesích společenství. V současné době se pravidelné šetření stavu lesa v systematické síti tohoto programu v České republice provádí na monitorovacích plochách základní sítě 16 x 16 km a vybraných plochách ze sítě 8 x 8 km v celkovém počtu 306 ploch. Pokud dojde v důsledku plánovaných hospodářských opatření nebo nahodilé těžby k obnově větší části monitorovací plochy, sledování stavu lesního porostu se dočasně přeruší a pokračuje se až v období, kdy se nový porost nachází ve stádiu zajištěné kultury. Z těchto důvodů je skutečný počet hodnocených monitorovacích ploch v každém roce nižší přibližně o 5 %.

Přes zlepšení imisní situace dochází na některých lokalitách Jizerských hor ke zhoršování zdravotního stavu lesních porostů. Příčinami tohoto stavu jsou s největší pravděpodobností nepříznivý stav půdního prostředí a nevhodná druhová a prostorová skladba porostů. Pro kategorizaci lesních porostů v CHKO Jizerské hory byla proto v rámci projektu MŽP vypracována metodika stanovení naléhavosti lesopěstebních opatření, která je založená na multikriteriální analýze vybraných charakteristik stavu lesa a hospodářských poměrů.

Jedním z úkolů Národního lesnického programu podle usnesení vlády č. 53 ze 13. 1. 2003 je uchování biodiverzity lesních ekosystémů, kam jistě náleží i problematika keřů.

Význam pěstování a ochrany ohrožených druhů lesních dřevin a zájem o zvyšování biodiverzity lesních ekosystémů využíváním dosud opomíjených dřevin včetně keřů je nyní zahrnut v Koncepcích LČR – Zachování a reprodukce genových zdrojů lesních dřevin (2000–2009). Kromě mnoha rozmanitých funkcí v lese i mimo něj mají keře také velký význam při tvorbě systému ekologické stability v krajině (např. biokoridory).

Každý, kdo má v České republice „co do činění“ s lesnictvím či se zpracováním dříví, zná určitě jméno Schweighofer. A to právem, protože rodinná firma Schweighofer překračuje už po několik generací svým významem a věhlasem v oblasti zpracování dřeva a obchodu se dřívím hranice Rakouska i Evropy. Od roku 2003 je pak o významný důvod, proč znát firmu Schweighofer, více.