Finanční nástroje státní ochrany přírody a krajiny
Kromě resortu zemědělství má úzký vztah k lesnímu hospodářství i resort životního prostředí. Vlastníkům lesa a ostatním osobám lesního hospodářství jsou důvěrně známy finanční nástroje pod vlivem Ministerstva zemědělství ČR. Se způsobem, jak své priority prosazuje Ministerstvo životního prostředí ČR, seznamují úředníci Sekce ochrany přírody a krajiny Ing. Petr Pařízek, ředitel odboru finančních nástrojů v ochraně přírody, Mgr. Lenka Vokasová, vedoucí oddělení koncepcí a koordinace programů a doc. Ing. Vladimír Hynek, CSc., vedoucí oddělení velkoplošných chráněných území odboru zvláště chráněných částí přírody.
- Jaký je váš názor na stav našich lesů?
I přes existenci různých dotačních titulů není stále stav lesů takový, jaký bychom si my představovali. Stále se např. nedaří naplňovat podíl melioračních a zpevňujících dřevin v mýtním věku. Platná legislativa určuje jejich podíl při zalesňování, ale v prvních probírkách můžete MZD de facto odstranit. Připravuje se novela lesního zákona, do které chceme tyto věci zakotvit, chceme je zakotvit i v dotační politice. Dalším problémem je narušení vodního režimu. Celé Krušnohorské plató jsou odvodněné rašeliny, kdyby se neodvodnily, neexistovaly by tam hospodářské lesy. Otázka je, jak velké má být území, kde se provede revitalizace melioračních opatření.
Dále s tím souvisí ochuzená druhová a věková struktura rostlin a živočichů, převážně v smrkových a borových monokulturách. Část lesů musí, podle názoru některých pracovníků resortu, zůstat trvale produkční, pak tam bude biodiverzita jiná, než v lesích, kde bude produkce omezená na úkor rozvoje biodiverzity. Z globálního hlediska se nesmíme bavit jenom o České republice, jestliže chceme zachovat druhovou pestrost nebo všechny druhy, které v současné době přežívají na zeměkouli, v tom případě by muselo být 30 až 40 % plochy zeměkoule zařazeno do chráněných území. Z tohoto pohledu podíl chráněných území v ČR není přehnaně velký. Neznamená to, že by celá republika měla být chráněná a že by se mělo upustit od dřevoprodukčních funkcí. Ale vyšlechtíme-li populace lesních dřevin s vysokým potenciálem produkce dřeva (podle názorů ze zahraničí, které je možno akceptovat i v našich podmínkách), tím více lesů si můžeme dovolit nechat samovolnému vývoji či zvýšené ochraně.
- Jaké jsou cíle dotační politiky v ochraně přírody a krajiny?
Dotační a ekonomické nástroje vůbec doplňují nástroje administrativní (neboli legislativní, tzn. že vlastníka omezíme tím, že mu určitou činnost zakážeme, resp. přikážeme, jedná se tedy o restrikci). Snažíme se o stále větší pokrytí objemu potřeb v ochraně přírody a krajiny ekonomickými nástroji, které působí motivačně, a tím jsou z hlediska vztahu veřejnosti a ochrany přírody lepší než nástroje administrativní, restriktivní.
Potřeby ve vztahu k ochraně přírody a krajiny, na které se dotační politika snaží reagovat, vyplývají jednak z mezinárodních závazků a jednak ze strategických dokumentů resortu. Základními strategickými dokumenty pro oblast ochrany přírody jsou „Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR“, „Státní program ochrany přírody a krajiny“ a „Státní politika životního prostředí pro léta 2004–2010“
Základním cílem resortu životního prostředí je podpora biodiverzity na úrovni druhů, ekosystémů a genofondu. Šetrné hospodaření na zemědělských, lesních i vodních ekosystémech je projevem snahy o zachování rovnováhy mezi zájmy ochrany přírody a krajiny (OPK) a zájmy ekonomickými.
- V jakém postavení je lesní hospodářství?
Obecné cíle v oblasti lesního hospodaření jsou shrnuty v Národním lesnickém programu – zde jsou obsažena celoevropská kriteria a indikátory trvale udržitelného hospodaření v lesích, přijatá na 3. ministerské konferenci o ochraně evropských lesů v Lisabonu z roku 1998.
Z hlediska zájmů ochrany přírody je potřeba rozdělit lesy do několika skupin. Za prvé jsou to lesy na území národních parků (NP) a národních přírodních rezervací (NPR). Zde je na prvním místě podpora přírodních procesů v ekosystémech. MŽP vykonává státní správu lesů na území národních parků.
V ostatních zvláště chráněných územích, tedy národních přírodních památkách (NPP), přírodních rezervacích (PR), přírodních památkách (PP) a chráněných krajinných oblastech (CHKO) je hospodaření s lesními ekosystémy vázáno na zachování hodnot, pro které bylo území vyhlášeno. Tyto lesy jsou z většiny v kategorii lesů zvláštního určení a lesů ochranných. V těchto územích je tedy potřeba sladit zájmy hospodářské a zájmy ochrany přírody.
To znamená, že např. CHKO má za předmět ochrany zachovat krajinný ráz. K tomu je nutné zachovat i vhodné způsoby hospodaření. Např. jihočeská krajina je charakteristická střídáním lesů, luk a rybníků, lidská sídla mají specifické znaky jihočeského selského baroka apod. CHKO Třeboňsko tedy ochraňuje celý tento soubor, a to i se zachováním způsobu obhospodařování.
V rezervacích či památkách je chráněn určitý druh, ekosystém či geologická zajímavost, hospodaření je tedy určováno zachováním, případně rozvojem tohoto chráněného fenoménu.
- Natura 2000 s jejími evropsky významnými lokalitami a ptačími oblastmi určitá hospodářská omezení rovněž vyžaduje...
V tomto případě je důležité upozornit na snahu o maximální využití ekonomických nástrojů a podporu činností k naplnění požadavků směrnic pro tyto oblasti. Natura 2000 bude financována integrovaným přístupem, tzn. že Evropská unie nevytvořila nový speciální fond pro financování Natury 2000, ale členské státy EU byly vyzvány, aby
využily možností, které nabízejí strukturální fondy EU. Evropská unie Naturu 2000 vnímá jako jeden z důležitých nástrojů OPK, a proto v těchto fondech pro nové programové období EU (2007–2013) je prostor pro nastavení dotačních titulů na podporu Natury 2000.
- To jsou zvláště chráněná území. Jak je to s lesy, nepožívajícími zvláštní ochrany?
Územní systém ekologické stability (ÚSES) vyžaduje mimo jiné vytváření biocenter a biokoridorů, cílem je tedy podpora vzniku a obnovy lesních ekosystémů s cílem posílení ekologické stability krajiny. Tato činnost má rovněž podporu v dotační politice.
Les je také významným krajinným prvkem. Tato skutečnost je dána zákonem o ochraně přírody a krajiny, MŽP zde však zvláštní cíle neuplatňuje.
Vyskytuje-li se zde však druh vyžadující ochranu, převážně jde o druhy kriticky a silně ohrožené, pak je cílem OPK podpořit způsob hospodaření zabezpečující podmínky pro udržení nebo posílení těchto druhů vytvořením nebo zachováním vhodného biotopu.
Financování zájmů ochrany přírody a krajiny
- Jaké jsou tedy finanční možnosti uspokojování potřeb OPK?
Jsou to jednak národní zdroje, a to:
- Podprogram péče o nezcizitelný státní majetek v ZCHÚ ve správě organizací MŽP;
- Příspěvky na hospodaření v lesích národních parků a jejich ochranných pásem;
- Program péče o krajinu;
- Program revitalizace říčních systémů;
- Program péče o přírodní prostředí – pod Státním fondem životního prostředí ČR;
a zdroje evropské:
- Operační program Infrastruktura;
- Program LIFE III;
- HRDP (Horizontální plán rozvoje venkova) – v rámci něj zejména Agroenvironmentální programy a podpora oblastí s environmentálními omezeními;
- Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.
- Můžete nám k tomu říci něco bližšího?
Podprogram péče o nezcizitelný státní majetek v ZCHÚ ve správě organizací MŽP v celkové výši cca 100 mil. Kč ročně je určen na opatření vyplývající z plánů péče o ZCHÚ. Žadatelem jsou správy národních parků a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Jako příklad využití můžeme uvést redukci borovice vejmutovky v Národním parku České Švýcarsko. České Švýcarsko je organizační složkou státu, ta je stoprocentně závislá na prostředcích ze státního rozpočtu, resp. ze zdrojů resortu.
Program na redukci vejmutovky je sám o sobě rentabilní, ale tím, že NP České Švýcarsko je organizační složkou státu, má na likvidaci VJ velké vstupy, ty mu odčerpávají možnost provádět ostatní činnosti. Veškerý zisk však vrací do státního rozpočtu. Protože provoz v NP České Švýcarsko není stejný jako v jiném národního parku (ostatní národní parky jsou příspěvkovými organizacemi), je nutné tuto věc řešit např. navýšením příspěvku ze státního rozpočtu.
Program péče o krajinu disponuje cca 200 mil. ročně. Má dva podprogramy, z nichž jeden slouží k podpoře realizace opatření v tzv. volné krajině (tj. bez zvláštní územní ochrany) pro vlastníky, nájemce a podnájemce pozemků, a druhý podporuje ochranářský management ve zvláště chráněných částech přírody. V tomto podprogramu resortní organizace MŽP uzavírají smlouvy o dílo se subjekty, které provádějí jednotlivá opatření v ZCHÚ. Využití finančních prostředků v tomto druhém podprogramu není vázáno na majetek státu. Pro lesní ekosystémy jde o úpravu druhové a prostorové skladby lesa směrem k přírodě blízkému stavu, opatření k bezpečnému ponechání dřeva k zetlení, zajišťování původního osiva, vysazování stanovištně původních MZD nad minimální podíl stanovený LHP (LHO), udržování nevýznamných druhů lesní hospodářské skladby (jedle bělokorá, topol černý, jasan úzkolistý atp.), používání k přírodě šetrných technologií (lanovky apod.) aj.
Také sem patří péče o významné aleje a památné stromy.
Pro podprogram určený do volné krajiny je ročně vyčleněno kolem 80 mil. korun. Do lesa putuje asi čtvrtina, tedy 20 mil. Kč.
Program péče o životní prostředí (pod SFŽP) je národním programem. V současné době je čerpání z něj pozastaveno.
- Státní fond životního prostředí ovšem není vázán na státní rozpočet?
SFŽP má svoje příjmy a z těch hradí tyto programy. Od roku 2004 se finanční prostředky spíše využívají na kofinancování evropských zdrojů, v národním programu se v současné době nepřijímají žádosti.
- Jak probíhají přípravy na nové financování?
Pro nové programové období Evropské unie 2007–2013 vznikají transformací současných fondů nové fondy, ke každému fondu existuje nařízení Rady, které specifikuje, jakým způsobem se z fondu dá čerpat. Zároveň každý stát dostane z každého fondu přiděleny určité prostředky. Teď nastává fáze, kdy vezmeme nařízení, formulované dost obecně, a uděláme k němu strategický dokument, kde popíšeme, jaká je v ČR situace, jaké jsou problémy, uděláme analýzu a definujeme cíle v dané oblasti. Pak vytvoříme programový dokument, kde už definujeme konkrétní dotační tituly. Např. uvedeme, že máme sníženou retenční schopnost krajiny, takže se pokusíme dotační politiku nasměrovat tak, aby tento problém řešila. Teď probíhá na všech resortech fáze vytváření strategických i programových dokumentů.
- Jaké je využití dotací v národních parcích?
Než byly vyhlášeny národní parky, nebyly na jejich území všechny lesy zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení. Pouze v nich byly vyhlášeny rezervace. Z ostatních lesů, tedy hospodářských, měly obce příjem do svého rozpočtu formou daně z lesních pozemků. Tím, že byly vyhlášeny národní parky, obce o tento příjem přišly. Proto MŽP poslední tři roky kompenzuje obcím tuto „újmu“. Ze státního rozpočtu je vyčleněno 6 mil. Kč, které jsou určeny ke kompenzacím těchto daní obcím. Obce o ni nežádají, posílá jim ji přes krajské úřady přímo MŽP.
Co se týče příspěvků na hospodaření v lesích národních parků a jejich ochranných pásem, ministerstvo se snaží přednostně uspokojovat žádosti ze strany fyzických osob a obcí. Teprve ve druhém pololetí vyzve k předložení požadavků jednotlivé správy národních parků.
- Jak je to s hospodařením národních parků? Jak nakládají s financemi státu a proč je potřebují?
Je třeba si uvědomit, že máme dva hospodářské typy národních parků. První tři (KRNAP, Šumava, Podyjí) jsou příspěvkové organizace, ty mohou vytvářet vlastní zisk – především z prodeje dřeva. NP České Švýcarsko je organizační složkou státu a je stoprocentně závislý na prostředcích ze státního rozpočtu.
V současné době je mediálně zdůrazňováno, jak se v Krkonoších a na Šumavě těží proto, aby se získávaly peníze za dřevo. Není to bezvýznamný podíl, ale z hlediska rozpočtu parku to není tak zásadní, jak si někteří lidé myslí. Většinu prostředků, se kterými správy parků pracují, dostávají od státu, tedy od ministerstva. Je to trochu nešťastná věc, protože na jednu stranu tvrdíme, že v národních parcích máme zajišťovat přírodní procesy, na druhou stranu máme složení porostů většinou takové, že se tam intenzivní lesnická činnost musí provádět. Bez ní by na některých lokalitách nikdy (nebo za příliš dlouhou dobu) nedošlo ke změně druhové skladby. V této fázi je třeba rozlišovat - a to si někteří lesníci pletou - přírodní procesy a přirozené procesy, pojmy přirozená druhová skladba a samovolný vývoj. Samovolný vývoj a přírodní procesy mohou probíhat kdekoliv, ale druhová skladba se nám kdekoliv neobnoví. Jestliže máme na Šumavě v současné době asi 80 jedlí v nadmořské výšce 1100 m a výše, je si třeba uvědomit, že jedle se bude v těchto lokalitách přirozeně obnovovat minimálně. Většina jedle v těchto polohách bude vysazována uměle. Je proto logicky třeba kombinovat aktivní management s ponecháním přirozenému nebo samovolnému vývoji.
- Jak se výše podpory vyvíjela za posledních deset let? A jakou tendenci odhadujete do budoucna?
Některé tituly klesaly, některé naopak stoupaly, ale obecně se dá říci, že celkově se výše držela na stejné úrovni.
Pan ministr L. Ambrozek považuje krajinotvorné programy za svou prioritu a snaží se v rámci rozpočtového snižování, které přichází každoročně, programy držet zhruba na stejné úrovni.
Máme požadavky na navýšení nebo alespoň na udržení, ale to je spíše otázka priorit každého ministra.
- Jakou formu financování ochrany přírody stát preferuje?
Je třeba ještě zmínit jeden významný nástroj, který ovlivňuje i úroveň náhrad vlastníkům. Naší snahou je, aby zejména na území národních parků a těch nejcennějších územích v rezervacích a památkách, případně v I. zónách chráněných krajinných oblastí, byly pozemky ve správě státu (správě národního parku a pod.) a existující státní organizace v ochraně přírody se o převody majetku snaží.
Jde zejména o nelesní pozemky. U národních parků je snaha o bezúplatný převod, třeba od ministerstva obrany nebo od bývalých okresních úřadů. Zbytek je řešen výkupy; ty jsou zajišťovány v současné době ze Státního fondu životního prostředí. V případě, že byly majetky převedeny nebo navráceny obcím na území národního parku, se snažíme jednat o zpětném vykoupení do státního vlastnictví, aby kompenzace nemusela být vyplácena. Dalším významným nástrojem jsou směny pozemků, kdy se jedny státní pozemky mění za druhé, tzn. např. lesní pozemky, které jsou teď na území národních parků, se smění s LČR, které spravují státní pozemky mimo národní parky.
- Jaké subjekty od vás mohou čerpat? Nebo spíše jsou nějaké, které rozhodně nemůžou?
Čerpat mohou všichni vlastníci, nájemci a podnájemci pozemků.
- Je v zájmu vašeho resortu převádět finanční podpory na jiný resort - třeba MZe apod.? A jaké ostatní fondy z jiných resortů se vás týkají?
Takto asi není dobré položit otázku. Realita je taková, že některé fondy a následně dotační programy jsou v gesci jiných ministerstev a vzhledem k tomu, že se zásadním způsobem dotýkají kompetencí našeho resortu, je potřeba úzce s těmito resorty spolupracovat (samozřejmě jde především o ministerstvo zemědělství) už při samotné přípravě programů. „Resortní“ přístup je v této věci na škodu. Připomínám např. to, co jsem uvedla o financování soustavy Natura 2000.
Pro nás je z hlediska hospodaření v krajině v současné době zásadním nástrojem Horizontální plán rozvoje venkova, který je v gesci MZe, přičemž v centru našeho zájmu stojí agroenvironmentální programy a platby v oblastech s environmentálními omezeními. Od roku 2007 bude nástupcem tohoto programu a Operačního programu Rozvoj venkova multifunkční zemědělství Program rozvoje venkova. V něm jsou dva zásadní články, které jsou pro nás z hlediska ochrany přírody a lesnictví důležité - platby v rámci Natura 2000 a lesnicko environmentální platby. Obojí je v podstatě obdobou již existujících nástrojů na zemědělské půdě. U lesů je nevýhodou, že není možné čerpat prostředky pro státní lesy, ale jen pro soukromé a obecní lesy. MŽP pro Ministerstvo zemědělství připravilo opatření v rámci těchto článků. V „naturových“ platbách je to ponechání lesa samovolnému vývoji a zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu. V případě lesnicko environmentálních plateb jde o vytváření biotopů pro druhy vázané na staré stromy a tlející dřevo a zlepšování druhové skladby lesních porostů. Administrativa opatření je hodně náročná, ale my bychom si přesto výhledově představovali rozšíření opatření v článcích tak, aby pokrývaly větší část potřeb z hlediska ochrany přírody a krajiny ve vztahu k lesnímu hospodaření.
Také v Operačním programu životní prostředí, který nově připravujeme, se snažíme dát lesům dostatečný prostor. Částečně je také možné zmínit Program LIFE+, což je nástupce současného Programu LIFE. Oproti němu došlo ke změnám v administrativě, protože od nového programového období si každý členský stát EU bude moci vytvořit svůj malý národní program, pro Českou republiku to znamená 3-6 milionů eur ročně. Stát tak dostane možnost vytvořit vlastní národní program menšího rozsahu dle svých potřeb.
- Kam je směřován Program LIFE+?
Tvoří jej tři základní pilíře: Příroda a biologická rozmanitost, Politika životního prostředí a správa a Informace a komunikace.
Administrativa při vyřizování žádostí
- Pokud jde o Program péče o krajinu - jak probíhá vyřizování žádostí, s čím jsou největší problémy v praxi?
Program péče o krajinu má jednu velkou výhodu - administrace je velmi jednoduchá a administrativní zátěž žadatelů je minimální.
Existuje přetlak žádostí a všechny nemohou být uspokojeny.
Pro volnou krajinu se žádost předkládá do 30. 4. daného kalendářního roku. Potom jsou všechny žádosti, které jsou formálně v pořádku, posouzeny dle stanovených priorit. Finanční prostředky jsou vypláceny ministerstvem na základě předávacího protokolu, vystaveného místně příslušným sběrným místem (tím je je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR), kterým je potvrzena realizace akce, sjednaná formou rozhodnutí.
Pro zvláště chráněné části přírody uzavírají Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a správy NP na realizaci opatření smlouvy o dílo.
- Agentura ochrany přírody a krajiny funguje jako administrativní prostředník?
Ta je základním článkem, který přijímá žádosti. U Agentury fungují tzv. regionální poradní sbory, které jsou složeny ze zástupců Agentury, jednotlivých správ CHKO a národních parků místně příslušných, zástupců krajského úřadu, podniků povodí, Lesů ČR, s.p., ZVHS a dalších, kteří znají dobře region a žádosti dokážou posuzovat ze všech hledisek. Dále existuje Program revitalizace říčních systémů, který je partnerským programem Programu péče o krajinu. Je to program investičního charakteru a je zaměřen zejména na zlepšení vodního režimu v krajině. Např. v Krušných horách jde o obnovu původní plochy rašelinišť a o obnovu přirozeného vodního režimu. Poradní sbory se snaží Program péče o krajinu vázat na program revitalizační tak, aby území bylo řešeno komplexně a požadovaný efekt ochrany přírody byl co největší. Velkou výhodou tohoto systému oproti dalším je fakt, že projekty - žádosti se mohou kultivovat, dopracovávat ve spolupráci se žadatelem.
- Jaká je úspěšnost při podávání žádostí?
To je rozdílné, mohou to být dvě třetiny, to je velmi hrubý odhad.
- Jaká jsou kriteria rozhodování poradních sborů?
U podprogramu péče o krajinu, určenému zvláště chráněným částem přírody, se vychází z plánu péče. U části programu pro volnou krajinu je to jinak - tam jsou zpracovávány studie pro jednotlivá území. To je víceméně aktivita MŽP, AOPK, kraje, správce toku, obce atd., kdy je známo, že v regionu je nějaké problémové území a je třeba co nejvíce motivovat žadatele k realizaci určitého opatření. AOPK aktivně vyhledává žadatele, oslovuje starosty, velké vlastníky pozemků, přijde za nimi s podklady, které už žadatel nemusí platit.
Od druhé poloviny minulého roku, kdy vznikla čtyři nová regionální střediska AOPK, jsou regionální pracoviště AOPK v každém kraji.
- Myslíte si, že povědomí o možnostech financování z vašeho resortu je dobré?
Krajinotvorné programy tím, že fungují poměrně dlouho, jsou hodně známé, jsou významným nástrojem tohoto resortu v ochraně přírody a krajiny. Pravidla jsou na internetových stránkách ministerstva. Tím, že i AOPK aktivně vyhledává žadatele, se spektrum žadatelů rozšiřuje. Do poradních sborů jsou zapojeni lidé z krajských úřadů, to je další článek státní správy, který potom jedná s dalšími orgány, takže i když je samozřejmě co zlepšovat, povědomí je všeobecné.
Na území národních parků a CHKO je informovanost téměř stoprocentní.
Vydali jsme příručku „Nástroje pro ochranu přírody a krajiny“ pro zemědělce, pro orgány ochrany přírody a pro nevládní organizace.
Velmi často děláme školení, zvou si nás krajské úřady i jiné subjekty. Snažíme se o osvětu a myslím si, že teď už je dostatek informačních zdrojů, aby se žadatel mohl zorientovat.
Náhrady
za újmu při omezení hospodaření
- Připravujete systém kompenzací újmy při omezení hospodaření v lesích. Kdo bude garantem celého projektu?
Nejde o projekt, jde o naplnění povinnosti ze zákona. V § 58 zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, je stanovena povinnost náhrady újmy za ztížení zemědělského a lesního hospodaření. Tato povinnost platí od roku 2004.
Žádosti o náhradu újmy se podávají na správy CHKO nebo správy národních parků, protože v zákoně je řečeno, že příslušným orgánem ochrany přírody je na území CHKO a jejich ochranných pásem a národních parků (NP) a jejich ochranných pásem příslušná správa CHKO/NP, a na ostatním území organizační složka státu, kterou MŽP pověří. MŽP pověřilo Správu ochrany přírody, od ledna 2006 sloučenou do Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Územní příslušnost jednotlivých správ CHKO ve vztahu k náhradě újmy lze najít na webových stránkách www.schkocr.cz.
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s ministerstvem zemědělství má podle § 58 připravit prováděcí právní předpis, který má upravovat podmínky poskytování náhrad, vzor uplatnění nároku a zejména způsob určení výše náhrady. Tyto předpisy vznikají přes veškerou snahu velmi pomalu, vyhláška upravující hospodaření na zemědělské půdě včetně rybníků existuje již od listopadu loňského roku, v případě vyhlášky týkající se lesního hospodaření, jsme už s Ministerstvem zemědělství došli ke shodě na obsahovém znění, teď je návrh připravován v paragrafovém znění a bude odeslán znovu do připomínkového řízení.
Naší snahou je co nejrychleji vyhlášku schválit, protože její neexistence přináší velké problémy a nepříjemnosti jak vlastníkům a nájemcům, kteří o náhradu žádají, tak i orgánům ochrany přírody, které o ní rozhodují.
- Předpokládá se, že vyřizování bude stejně administrativně přístupné jako dotační programy?
Tady je jiný režim. Náhrady jsou řešeny formou správního řízení, jehož úkolem je posoudit, zda k újmě došlo a v jaké výši.
Žadatel má v prováděcí vyhlášce vyjmenováno, co všechno musí doložit, aby mohl uplatnit nárok. Samozřejmě musí prokázat dané omezení, a to buď odkazem na ustanovení zákona, ze kterého to omezení vyplývá, nebo konkrétním rozhodnutím orgánu ochrany přírody, ze kterého vychází. Tyto požadavky vychází striktně ze zákona, pro posouzení nepožadujeme nic navíc, nechceme a nesmíme žadateli nic svévolně ztěžovat, administrativně je ale vyřizování náhrady újmy i tak složitější a náročnější, než žádost o dotaci.
- Přikláníte se spíše k náhradám újmy nebo k dotacím?
Restrikce a následná náhrada újmy a dotační nástroje jsou opravdu dvě naprosto odlišné věci. Pokud my např. vytváříme v rámci plateb pro území Natura 2000 dotační titul, který se jmenuje ponechání lesa samovolnému vývoji, tak samozřejmě ten samý typ újmy je možné i nárokovat, ale naší snahou je, aby pokud možno byly využívány ekonomické nástroje (tzn. dotace), aby žadatel nemusel žádat o náhradu újmy, protože to je pro něj vždy složitější, nepříjemnější, každoročně se opakující. Dotační titul má být uživatelsky vstřícnější a měl by být i finančně víc motivující.
- Je něco, co byste chtěli na závěr vzkázat lesníkům?
Mám pocit, že naše zájmy nemusí být nutně v rozporu, že by mohly dotační tituly napomoci k tomu, aby bylo možné opravdu účelně sloužit zájmům ochrany přírody. Jsme si toho vědomi a snažíme se nástroje připravovat tak, aby se vztah k ochraně přírody zlepšoval.
Jan Bercha a Veronika Kmínková
- Program péče o krajinu
Spolufinancování z programu: až 100 % podle vyhodnocení přínosu z hlediska ochrany přírody a krajiny
Žadatel: FO nebo PO
Vyhlásil: MŽP ČR
Účel podpory: zajištění péče o krajinu a o chráněné části přírody
Organizační zabezpečení: místně příslušná střediska AOPK ČR
Uzávěrka: 30. 4. 2006
Trvání programu: do konce roku 2006, program aktualizován
Opatření, která PPK podporuje:
A) Ochrana proti erozi
- výsadby keřových a stromových bariér zabraňujících splachu ornice
- výsadby stromořadí či skupin stromů bránících větrné erozi
- zakládání mezí
- zakládání travních porostů s protierozní funkcí
- drobné úpravy terénu s protierozní funkcí
Výsadby musí být z domácích a stanovištně odpovídajících dřevin, pro tvorbu travních porostů musí být použito vhodné osivo
B) Vytváření podmínek pro zachování významných biotopů
- kosení travního porostu a rákosin
- likvidace křovinného a dřevinného náletu
- údržba trvalých travních porostů šetrnou pastvou
- zavádění extenzívních způsobů hospodaření
- ošetření památných stromů a dalších významných stromů dle doporučení orgánů ochrany přírody
- vytváření remízků
- trvalé zatravnění
Předmětem příspěvku nemohou být opatření v zemědělských a lesnických kulturách sledující ekonomický zisk vlastníka.
C) Druhová rozmanitost
- rozrušování drnu,
- prohlubování a vytváření tůněk a umělých drobných vodních ploch
- zvýšení přirozené druhové rozmanitosti vodních ploch
- budování bariér navádějících obojživelníky k podchodu pod silnicí
- opatření neinvestičního charakteru na zmírnění bariérového efektu liniových staveb a objektů, které znemožňují migraci volně žijících živočichů
- odstraňování konkurenčních druhů rostlin
- změna druhově chudých lučních porostů na druhově bohaté, za použití geneticky a stanovištně odpovídajícího osiva,
- opatření vedoucí ke zlepšení stavu lesních porostů a jejich stabilizaci, prováděných nad rámec stanovený zákonem o lesích zejména ve vymezených a schválených prvcích ÚSES.
D) Péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti
Týká se pouze KRNAP, NP České Švýcarsko, NP Podyjí, NP a CHKO Šumava.
- Program revitalizace říčních systémů
Spolufinancování z programu: až do výše 100 %
Žadatel: vlastník, nájemce pozemků či vodohospodářské stavby.
Účel podpory: revitalizace přirozené funkce vodních toků, zakládání a revitalizace prvků ÚSES vázaných na vodní režim, odstraňování překážek na tocích, revitalizace retenčních schopností krajiny a výstavba a obnova ČOV a kanalizací včetně zakládání umělých mokřadů
Organizační zabezpečení: žádosti se předkládají na místně příslušná střediska AOPK.
- Program péče o přírodní prostředí – SFŽP
Viz www.sfzp.cz
- Program stabilizace lesa v Jizerských horách a na Ještědu
Zvýšení ekologické stability dotčených imisně zatížených lesních porostů, zvýšení druhové a prostorové rozrůzněnosti lesa pro trvalou provozuschopnost sportovišť, řešení dalších nezbytných kompenzačních opatření i v navazující mimolesní krajině.
- Správa nezcizitelného státního majetku v zvláště chráněných územích
Příjemcem může být AOPK ČR nebo správa NP.
- Operační program Infrastruktura
V oblasti ochrany přírody je využitelné zejména opatření č. 3.1 – Obnova environmentálních funkcí území a 3.4. Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží (př. výstavba zařízení pro biologickou úpravu odpadů – kompostování).
Trvání programu: do konce roku 2006.
Informační odkaz: http://www.sfzp.cz
- Program LIFE - NATURE
Spolufinancování z programu : až 75 % u projektů zaměřených na území Natura 2000.
Účel podpory: cílem programu je zajištění komplexní péče o vybrané území zařazené do soustavy Natura 2000.
Organizační zabezpečení: žádost bude k dispozici na internetu na stránkách Evropské komise, vyplněná se podá na ministerstvo životního prostředí, které ji po překontrolování formální správnosti odešle Evropské komisi.
Trvání programu: do konce roku 2006
Informační odkaz: http://europa.eu.int/comm/environment/life/home.htm
- HRDP – Agroenvironmentální programy
- Horizontální plán rozvoje venkova
- Operační program Zemědělství
Informační odkaz: www.mze.cz, www.szif.cz
- AOPK ČR středisko Ústí nad Labem, Bělehradská 1308/17, Ústí nad Labem, 400 01, Tel: +420 475 220 525, +420 475 220 589, Fax: +420 475 220 503, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko Plzeň, Malá 9, Plzeň, 304 01, Tel: 373 300 057, Fax: +420 377 537 499, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko České Budějovice, nám. Přemysla Otakara II. 34, České Budějovice, 370 01, Tel: +420 386 110 711, Fax: +420 386 351 008, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko Pardubice, Jiráskova 1665, Pardubice, 530 02, Tel: +420 466 797 581-9, Fax: +420 466 310 314, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko Havlíčkův Brod, Husova 2115, Havlíčkův Brod, 580 01, Tel: +420 569 429 494,+420 569 423 885, Fax: +420 569 425 007, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko Brno, Lidická 25/27, Brno, 657 20, Tel: +420 541 126 200, Fax: +420 541 246 001, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko Olomouc, Lafayettova 13, Olomouc, 772 00, Tel: +420 585 229 873, Fax: +420 585 224 157, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko Ostrava, Trocnovská 2, Ostrava, 702 00, Tel: +420 596 133 673,+420 596 133 674, Fax: +420 596 133 020, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko Zlín, Štefánikova 167, Zlín, 760 30, Tel: +420 576 011 629, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko Liberec, 1. máje 97/25, 460 01 Liberec, Tel: +420 485 228 282, Fax: +420 485 228 382, Mobil: +420 602 34 29 34, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko Karlovy Vary, Bezručova 8, Karlovy Vary 36001, tel: +420 353398200, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko Hradec Králové, Pražská 155, Hradec Králové 501 01
MŽP a lesy
- Jaký je váš názor na stav našich lesů?
I přes existenci různých dotačních titulů není stále stav lesů takový, jaký bychom si my představovali. Stále se např. nedaří naplňovat podíl melioračních a zpevňujících dřevin v mýtním věku. Platná legislativa určuje jejich podíl při zalesňování, ale v prvních probírkách můžete MZD de facto odstranit. Připravuje se novela lesního zákona, do které chceme tyto věci zakotvit, chceme je zakotvit i v dotační politice. Dalším problémem je narušení vodního režimu. Celé Krušnohorské plató jsou odvodněné rašeliny, kdyby se neodvodnily, neexistovaly by tam hospodářské lesy. Otázka je, jak velké má být území, kde se provede revitalizace melioračních opatření.
Dále s tím souvisí ochuzená druhová a věková struktura rostlin a živočichů, převážně v smrkových a borových monokulturách. Část lesů musí, podle názoru některých pracovníků resortu, zůstat trvale produkční, pak tam bude biodiverzita jiná, než v lesích, kde bude produkce omezená na úkor rozvoje biodiverzity. Z globálního hlediska se nesmíme bavit jenom o České republice, jestliže chceme zachovat druhovou pestrost nebo všechny druhy, které v současné době přežívají na zeměkouli, v tom případě by muselo být 30 až 40 % plochy zeměkoule zařazeno do chráněných území. Z tohoto pohledu podíl chráněných území v ČR není přehnaně velký. Neznamená to, že by celá republika měla být chráněná a že by se mělo upustit od dřevoprodukčních funkcí. Ale vyšlechtíme-li populace lesních dřevin s vysokým potenciálem produkce dřeva (podle názorů ze zahraničí, které je možno akceptovat i v našich podmínkách), tím více lesů si můžeme dovolit nechat samovolnému vývoji či zvýšené ochraně.
- Jaké jsou cíle dotační politiky v ochraně přírody a krajiny?
Dotační a ekonomické nástroje vůbec doplňují nástroje administrativní (neboli legislativní, tzn. že vlastníka omezíme tím, že mu určitou činnost zakážeme, resp. přikážeme, jedná se tedy o restrikci). Snažíme se o stále větší pokrytí objemu potřeb v ochraně přírody a krajiny ekonomickými nástroji, které působí motivačně, a tím jsou z hlediska vztahu veřejnosti a ochrany přírody lepší než nástroje administrativní, restriktivní.
Potřeby ve vztahu k ochraně přírody a krajiny, na které se dotační politika snaží reagovat, vyplývají jednak z mezinárodních závazků a jednak ze strategických dokumentů resortu. Základními strategickými dokumenty pro oblast ochrany přírody jsou „Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR“, „Státní program ochrany přírody a krajiny“ a „Státní politika životního prostředí pro léta 2004–2010“
Základním cílem resortu životního prostředí je podpora biodiverzity na úrovni druhů, ekosystémů a genofondu. Šetrné hospodaření na zemědělských, lesních i vodních ekosystémech je projevem snahy o zachování rovnováhy mezi zájmy ochrany přírody a krajiny (OPK) a zájmy ekonomickými.
- V jakém postavení je lesní hospodářství?
Obecné cíle v oblasti lesního hospodaření jsou shrnuty v Národním lesnickém programu – zde jsou obsažena celoevropská kriteria a indikátory trvale udržitelného hospodaření v lesích, přijatá na 3. ministerské konferenci o ochraně evropských lesů v Lisabonu z roku 1998.
Z hlediska zájmů ochrany přírody je potřeba rozdělit lesy do několika skupin. Za prvé jsou to lesy na území národních parků (NP) a národních přírodních rezervací (NPR). Zde je na prvním místě podpora přírodních procesů v ekosystémech. MŽP vykonává státní správu lesů na území národních parků.
V ostatních zvláště chráněných územích, tedy národních přírodních památkách (NPP), přírodních rezervacích (PR), přírodních památkách (PP) a chráněných krajinných oblastech (CHKO) je hospodaření s lesními ekosystémy vázáno na zachování hodnot, pro které bylo území vyhlášeno. Tyto lesy jsou z většiny v kategorii lesů zvláštního určení a lesů ochranných. V těchto územích je tedy potřeba sladit zájmy hospodářské a zájmy ochrany přírody.
To znamená, že např. CHKO má za předmět ochrany zachovat krajinný ráz. K tomu je nutné zachovat i vhodné způsoby hospodaření. Např. jihočeská krajina je charakteristická střídáním lesů, luk a rybníků, lidská sídla mají specifické znaky jihočeského selského baroka apod. CHKO Třeboňsko tedy ochraňuje celý tento soubor, a to i se zachováním způsobu obhospodařování.
V rezervacích či památkách je chráněn určitý druh, ekosystém či geologická zajímavost, hospodaření je tedy určováno zachováním, případně rozvojem tohoto chráněného fenoménu.
- Natura 2000 s jejími evropsky významnými lokalitami a ptačími oblastmi určitá hospodářská omezení rovněž vyžaduje...
V tomto případě je důležité upozornit na snahu o maximální využití ekonomických nástrojů a podporu činností k naplnění požadavků směrnic pro tyto oblasti. Natura 2000 bude financována integrovaným přístupem, tzn. že Evropská unie nevytvořila nový speciální fond pro financování Natury 2000, ale členské státy EU byly vyzvány, aby
využily možností, které nabízejí strukturální fondy EU. Evropská unie Naturu 2000 vnímá jako jeden z důležitých nástrojů OPK, a proto v těchto fondech pro nové programové období EU (2007–2013) je prostor pro nastavení dotačních titulů na podporu Natury 2000.
- To jsou zvláště chráněná území. Jak je to s lesy, nepožívajícími zvláštní ochrany?
Územní systém ekologické stability (ÚSES) vyžaduje mimo jiné vytváření biocenter a biokoridorů, cílem je tedy podpora vzniku a obnovy lesních ekosystémů s cílem posílení ekologické stability krajiny. Tato činnost má rovněž podporu v dotační politice.
Les je také významným krajinným prvkem. Tato skutečnost je dána zákonem o ochraně přírody a krajiny, MŽP zde však zvláštní cíle neuplatňuje.
Vyskytuje-li se zde však druh vyžadující ochranu, převážně jde o druhy kriticky a silně ohrožené, pak je cílem OPK podpořit způsob hospodaření zabezpečující podmínky pro udržení nebo posílení těchto druhů vytvořením nebo zachováním vhodného biotopu.
Financování zájmů ochrany přírody a krajiny
- Jaké jsou tedy finanční možnosti uspokojování potřeb OPK?
Jsou to jednak národní zdroje, a to:
- Podprogram péče o nezcizitelný státní majetek v ZCHÚ ve správě organizací MŽP;
- Příspěvky na hospodaření v lesích národních parků a jejich ochranných pásem;
- Program péče o krajinu;
- Program revitalizace říčních systémů;
- Program péče o přírodní prostředí – pod Státním fondem životního prostředí ČR;
a zdroje evropské:
- Operační program Infrastruktura;
- Program LIFE III;
- HRDP (Horizontální plán rozvoje venkova) – v rámci něj zejména Agroenvironmentální programy a podpora oblastí s environmentálními omezeními;
- Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.
- Můžete nám k tomu říci něco bližšího?
Podprogram péče o nezcizitelný státní majetek v ZCHÚ ve správě organizací MŽP v celkové výši cca 100 mil. Kč ročně je určen na opatření vyplývající z plánů péče o ZCHÚ. Žadatelem jsou správy národních parků a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Jako příklad využití můžeme uvést redukci borovice vejmutovky v Národním parku České Švýcarsko. České Švýcarsko je organizační složkou státu, ta je stoprocentně závislá na prostředcích ze státního rozpočtu, resp. ze zdrojů resortu.
Program na redukci vejmutovky je sám o sobě rentabilní, ale tím, že NP České Švýcarsko je organizační složkou státu, má na likvidaci VJ velké vstupy, ty mu odčerpávají možnost provádět ostatní činnosti. Veškerý zisk však vrací do státního rozpočtu. Protože provoz v NP České Švýcarsko není stejný jako v jiném národního parku (ostatní národní parky jsou příspěvkovými organizacemi), je nutné tuto věc řešit např. navýšením příspěvku ze státního rozpočtu.
Program péče o krajinu disponuje cca 200 mil. ročně. Má dva podprogramy, z nichž jeden slouží k podpoře realizace opatření v tzv. volné krajině (tj. bez zvláštní územní ochrany) pro vlastníky, nájemce a podnájemce pozemků, a druhý podporuje ochranářský management ve zvláště chráněných částech přírody. V tomto podprogramu resortní organizace MŽP uzavírají smlouvy o dílo se subjekty, které provádějí jednotlivá opatření v ZCHÚ. Využití finančních prostředků v tomto druhém podprogramu není vázáno na majetek státu. Pro lesní ekosystémy jde o úpravu druhové a prostorové skladby lesa směrem k přírodě blízkému stavu, opatření k bezpečnému ponechání dřeva k zetlení, zajišťování původního osiva, vysazování stanovištně původních MZD nad minimální podíl stanovený LHP (LHO), udržování nevýznamných druhů lesní hospodářské skladby (jedle bělokorá, topol černý, jasan úzkolistý atp.), používání k přírodě šetrných technologií (lanovky apod.) aj.
Také sem patří péče o významné aleje a památné stromy.
Pro podprogram určený do volné krajiny je ročně vyčleněno kolem 80 mil. korun. Do lesa putuje asi čtvrtina, tedy 20 mil. Kč.
Program péče o životní prostředí (pod SFŽP) je národním programem. V současné době je čerpání z něj pozastaveno.
- Státní fond životního prostředí ovšem není vázán na státní rozpočet?
SFŽP má svoje příjmy a z těch hradí tyto programy. Od roku 2004 se finanční prostředky spíše využívají na kofinancování evropských zdrojů, v národním programu se v současné době nepřijímají žádosti.
- Jak probíhají přípravy na nové financování?
Pro nové programové období Evropské unie 2007–2013 vznikají transformací současných fondů nové fondy, ke každému fondu existuje nařízení Rady, které specifikuje, jakým způsobem se z fondu dá čerpat. Zároveň každý stát dostane z každého fondu přiděleny určité prostředky. Teď nastává fáze, kdy vezmeme nařízení, formulované dost obecně, a uděláme k němu strategický dokument, kde popíšeme, jaká je v ČR situace, jaké jsou problémy, uděláme analýzu a definujeme cíle v dané oblasti. Pak vytvoříme programový dokument, kde už definujeme konkrétní dotační tituly. Např. uvedeme, že máme sníženou retenční schopnost krajiny, takže se pokusíme dotační politiku nasměrovat tak, aby tento problém řešila. Teď probíhá na všech resortech fáze vytváření strategických i programových dokumentů.
- Jaké je využití dotací v národních parcích?
Než byly vyhlášeny národní parky, nebyly na jejich území všechny lesy zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení. Pouze v nich byly vyhlášeny rezervace. Z ostatních lesů, tedy hospodářských, měly obce příjem do svého rozpočtu formou daně z lesních pozemků. Tím, že byly vyhlášeny národní parky, obce o tento příjem přišly. Proto MŽP poslední tři roky kompenzuje obcím tuto „újmu“. Ze státního rozpočtu je vyčleněno 6 mil. Kč, které jsou určeny ke kompenzacím těchto daní obcím. Obce o ni nežádají, posílá jim ji přes krajské úřady přímo MŽP.
Co se týče příspěvků na hospodaření v lesích národních parků a jejich ochranných pásem, ministerstvo se snaží přednostně uspokojovat žádosti ze strany fyzických osob a obcí. Teprve ve druhém pololetí vyzve k předložení požadavků jednotlivé správy národních parků.
- Jak je to s hospodařením národních parků? Jak nakládají s financemi státu a proč je potřebují?
Je třeba si uvědomit, že máme dva hospodářské typy národních parků. První tři (KRNAP, Šumava, Podyjí) jsou příspěvkové organizace, ty mohou vytvářet vlastní zisk – především z prodeje dřeva. NP České Švýcarsko je organizační složkou státu a je stoprocentně závislý na prostředcích ze státního rozpočtu.
V současné době je mediálně zdůrazňováno, jak se v Krkonoších a na Šumavě těží proto, aby se získávaly peníze za dřevo. Není to bezvýznamný podíl, ale z hlediska rozpočtu parku to není tak zásadní, jak si někteří lidé myslí. Většinu prostředků, se kterými správy parků pracují, dostávají od státu, tedy od ministerstva. Je to trochu nešťastná věc, protože na jednu stranu tvrdíme, že v národních parcích máme zajišťovat přírodní procesy, na druhou stranu máme složení porostů většinou takové, že se tam intenzivní lesnická činnost musí provádět. Bez ní by na některých lokalitách nikdy (nebo za příliš dlouhou dobu) nedošlo ke změně druhové skladby. V této fázi je třeba rozlišovat - a to si někteří lesníci pletou - přírodní procesy a přirozené procesy, pojmy přirozená druhová skladba a samovolný vývoj. Samovolný vývoj a přírodní procesy mohou probíhat kdekoliv, ale druhová skladba se nám kdekoliv neobnoví. Jestliže máme na Šumavě v současné době asi 80 jedlí v nadmořské výšce 1100 m a výše, je si třeba uvědomit, že jedle se bude v těchto lokalitách přirozeně obnovovat minimálně. Většina jedle v těchto polohách bude vysazována uměle. Je proto logicky třeba kombinovat aktivní management s ponecháním přirozenému nebo samovolnému vývoji.
- Jak se výše podpory vyvíjela za posledních deset let? A jakou tendenci odhadujete do budoucna?
Některé tituly klesaly, některé naopak stoupaly, ale obecně se dá říci, že celkově se výše držela na stejné úrovni.
Pan ministr L. Ambrozek považuje krajinotvorné programy za svou prioritu a snaží se v rámci rozpočtového snižování, které přichází každoročně, programy držet zhruba na stejné úrovni.
Máme požadavky na navýšení nebo alespoň na udržení, ale to je spíše otázka priorit každého ministra.
- Jakou formu financování ochrany přírody stát preferuje?
Je třeba ještě zmínit jeden významný nástroj, který ovlivňuje i úroveň náhrad vlastníkům. Naší snahou je, aby zejména na území národních parků a těch nejcennějších územích v rezervacích a památkách, případně v I. zónách chráněných krajinných oblastí, byly pozemky ve správě státu (správě národního parku a pod.) a existující státní organizace v ochraně přírody se o převody majetku snaží.
Jde zejména o nelesní pozemky. U národních parků je snaha o bezúplatný převod, třeba od ministerstva obrany nebo od bývalých okresních úřadů. Zbytek je řešen výkupy; ty jsou zajišťovány v současné době ze Státního fondu životního prostředí. V případě, že byly majetky převedeny nebo navráceny obcím na území národního parku, se snažíme jednat o zpětném vykoupení do státního vlastnictví, aby kompenzace nemusela být vyplácena. Dalším významným nástrojem jsou směny pozemků, kdy se jedny státní pozemky mění za druhé, tzn. např. lesní pozemky, které jsou teď na území národních parků, se smění s LČR, které spravují státní pozemky mimo národní parky.
- Jaké subjekty od vás mohou čerpat? Nebo spíše jsou nějaké, které rozhodně nemůžou?
Čerpat mohou všichni vlastníci, nájemci a podnájemci pozemků.
- Je v zájmu vašeho resortu převádět finanční podpory na jiný resort - třeba MZe apod.? A jaké ostatní fondy z jiných resortů se vás týkají?
Takto asi není dobré položit otázku. Realita je taková, že některé fondy a následně dotační programy jsou v gesci jiných ministerstev a vzhledem k tomu, že se zásadním způsobem dotýkají kompetencí našeho resortu, je potřeba úzce s těmito resorty spolupracovat (samozřejmě jde především o ministerstvo zemědělství) už při samotné přípravě programů. „Resortní“ přístup je v této věci na škodu. Připomínám např. to, co jsem uvedla o financování soustavy Natura 2000.
Pro nás je z hlediska hospodaření v krajině v současné době zásadním nástrojem Horizontální plán rozvoje venkova, který je v gesci MZe, přičemž v centru našeho zájmu stojí agroenvironmentální programy a platby v oblastech s environmentálními omezeními. Od roku 2007 bude nástupcem tohoto programu a Operačního programu Rozvoj venkova multifunkční zemědělství Program rozvoje venkova. V něm jsou dva zásadní články, které jsou pro nás z hlediska ochrany přírody a lesnictví důležité - platby v rámci Natura 2000 a lesnicko environmentální platby. Obojí je v podstatě obdobou již existujících nástrojů na zemědělské půdě. U lesů je nevýhodou, že není možné čerpat prostředky pro státní lesy, ale jen pro soukromé a obecní lesy. MŽP pro Ministerstvo zemědělství připravilo opatření v rámci těchto článků. V „naturových“ platbách je to ponechání lesa samovolnému vývoji a zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu. V případě lesnicko environmentálních plateb jde o vytváření biotopů pro druhy vázané na staré stromy a tlející dřevo a zlepšování druhové skladby lesních porostů. Administrativa opatření je hodně náročná, ale my bychom si přesto výhledově představovali rozšíření opatření v článcích tak, aby pokrývaly větší část potřeb z hlediska ochrany přírody a krajiny ve vztahu k lesnímu hospodaření.
Také v Operačním programu životní prostředí, který nově připravujeme, se snažíme dát lesům dostatečný prostor. Částečně je také možné zmínit Program LIFE+, což je nástupce současného Programu LIFE. Oproti němu došlo ke změnám v administrativě, protože od nového programového období si každý členský stát EU bude moci vytvořit svůj malý národní program, pro Českou republiku to znamená 3-6 milionů eur ročně. Stát tak dostane možnost vytvořit vlastní národní program menšího rozsahu dle svých potřeb.
- Kam je směřován Program LIFE+?
Tvoří jej tři základní pilíře: Příroda a biologická rozmanitost, Politika životního prostředí a správa a Informace a komunikace.
Administrativa při vyřizování žádostí
- Pokud jde o Program péče o krajinu - jak probíhá vyřizování žádostí, s čím jsou největší problémy v praxi?
Program péče o krajinu má jednu velkou výhodu - administrace je velmi jednoduchá a administrativní zátěž žadatelů je minimální.
Existuje přetlak žádostí a všechny nemohou být uspokojeny.
Pro volnou krajinu se žádost předkládá do 30. 4. daného kalendářního roku. Potom jsou všechny žádosti, které jsou formálně v pořádku, posouzeny dle stanovených priorit. Finanční prostředky jsou vypláceny ministerstvem na základě předávacího protokolu, vystaveného místně příslušným sběrným místem (tím je je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR), kterým je potvrzena realizace akce, sjednaná formou rozhodnutí.
Pro zvláště chráněné části přírody uzavírají Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a správy NP na realizaci opatření smlouvy o dílo.
- Agentura ochrany přírody a krajiny funguje jako administrativní prostředník?
Ta je základním článkem, který přijímá žádosti. U Agentury fungují tzv. regionální poradní sbory, které jsou složeny ze zástupců Agentury, jednotlivých správ CHKO a národních parků místně příslušných, zástupců krajského úřadu, podniků povodí, Lesů ČR, s.p., ZVHS a dalších, kteří znají dobře region a žádosti dokážou posuzovat ze všech hledisek. Dále existuje Program revitalizace říčních systémů, který je partnerským programem Programu péče o krajinu. Je to program investičního charakteru a je zaměřen zejména na zlepšení vodního režimu v krajině. Např. v Krušných horách jde o obnovu původní plochy rašelinišť a o obnovu přirozeného vodního režimu. Poradní sbory se snaží Program péče o krajinu vázat na program revitalizační tak, aby území bylo řešeno komplexně a požadovaný efekt ochrany přírody byl co největší. Velkou výhodou tohoto systému oproti dalším je fakt, že projekty - žádosti se mohou kultivovat, dopracovávat ve spolupráci se žadatelem.
- Jaká je úspěšnost při podávání žádostí?
To je rozdílné, mohou to být dvě třetiny, to je velmi hrubý odhad.
- Jaká jsou kriteria rozhodování poradních sborů?
U podprogramu péče o krajinu, určenému zvláště chráněným částem přírody, se vychází z plánu péče. U části programu pro volnou krajinu je to jinak - tam jsou zpracovávány studie pro jednotlivá území. To je víceméně aktivita MŽP, AOPK, kraje, správce toku, obce atd., kdy je známo, že v regionu je nějaké problémové území a je třeba co nejvíce motivovat žadatele k realizaci určitého opatření. AOPK aktivně vyhledává žadatele, oslovuje starosty, velké vlastníky pozemků, přijde za nimi s podklady, které už žadatel nemusí platit.
Od druhé poloviny minulého roku, kdy vznikla čtyři nová regionální střediska AOPK, jsou regionální pracoviště AOPK v každém kraji.
- Myslíte si, že povědomí o možnostech financování z vašeho resortu je dobré?
Krajinotvorné programy tím, že fungují poměrně dlouho, jsou hodně známé, jsou významným nástrojem tohoto resortu v ochraně přírody a krajiny. Pravidla jsou na internetových stránkách ministerstva. Tím, že i AOPK aktivně vyhledává žadatele, se spektrum žadatelů rozšiřuje. Do poradních sborů jsou zapojeni lidé z krajských úřadů, to je další článek státní správy, který potom jedná s dalšími orgány, takže i když je samozřejmě co zlepšovat, povědomí je všeobecné.
Na území národních parků a CHKO je informovanost téměř stoprocentní.
Vydali jsme příručku „Nástroje pro ochranu přírody a krajiny“ pro zemědělce, pro orgány ochrany přírody a pro nevládní organizace.
Velmi často děláme školení, zvou si nás krajské úřady i jiné subjekty. Snažíme se o osvětu a myslím si, že teď už je dostatek informačních zdrojů, aby se žadatel mohl zorientovat.
Náhrady
za újmu při omezení hospodaření
- Připravujete systém kompenzací újmy při omezení hospodaření v lesích. Kdo bude garantem celého projektu?
Nejde o projekt, jde o naplnění povinnosti ze zákona. V § 58 zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, je stanovena povinnost náhrady újmy za ztížení zemědělského a lesního hospodaření. Tato povinnost platí od roku 2004.
Žádosti o náhradu újmy se podávají na správy CHKO nebo správy národních parků, protože v zákoně je řečeno, že příslušným orgánem ochrany přírody je na území CHKO a jejich ochranných pásem a národních parků (NP) a jejich ochranných pásem příslušná správa CHKO/NP, a na ostatním území organizační složka státu, kterou MŽP pověří. MŽP pověřilo Správu ochrany přírody, od ledna 2006 sloučenou do Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Územní příslušnost jednotlivých správ CHKO ve vztahu k náhradě újmy lze najít na webových stránkách www.schkocr.cz.
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s ministerstvem zemědělství má podle § 58 připravit prováděcí právní předpis, který má upravovat podmínky poskytování náhrad, vzor uplatnění nároku a zejména způsob určení výše náhrady. Tyto předpisy vznikají přes veškerou snahu velmi pomalu, vyhláška upravující hospodaření na zemědělské půdě včetně rybníků existuje již od listopadu loňského roku, v případě vyhlášky týkající se lesního hospodaření, jsme už s Ministerstvem zemědělství došli ke shodě na obsahovém znění, teď je návrh připravován v paragrafovém znění a bude odeslán znovu do připomínkového řízení.
Naší snahou je co nejrychleji vyhlášku schválit, protože její neexistence přináší velké problémy a nepříjemnosti jak vlastníkům a nájemcům, kteří o náhradu žádají, tak i orgánům ochrany přírody, které o ní rozhodují.
- Předpokládá se, že vyřizování bude stejně administrativně přístupné jako dotační programy?
Tady je jiný režim. Náhrady jsou řešeny formou správního řízení, jehož úkolem je posoudit, zda k újmě došlo a v jaké výši.
Žadatel má v prováděcí vyhlášce vyjmenováno, co všechno musí doložit, aby mohl uplatnit nárok. Samozřejmě musí prokázat dané omezení, a to buď odkazem na ustanovení zákona, ze kterého to omezení vyplývá, nebo konkrétním rozhodnutím orgánu ochrany přírody, ze kterého vychází. Tyto požadavky vychází striktně ze zákona, pro posouzení nepožadujeme nic navíc, nechceme a nesmíme žadateli nic svévolně ztěžovat, administrativně je ale vyřizování náhrady újmy i tak složitější a náročnější, než žádost o dotaci.
- Přikláníte se spíše k náhradám újmy nebo k dotacím?
Restrikce a následná náhrada újmy a dotační nástroje jsou opravdu dvě naprosto odlišné věci. Pokud my např. vytváříme v rámci plateb pro území Natura 2000 dotační titul, který se jmenuje ponechání lesa samovolnému vývoji, tak samozřejmě ten samý typ újmy je možné i nárokovat, ale naší snahou je, aby pokud možno byly využívány ekonomické nástroje (tzn. dotace), aby žadatel nemusel žádat o náhradu újmy, protože to je pro něj vždy složitější, nepříjemnější, každoročně se opakující. Dotační titul má být uživatelsky vstřícnější a měl by být i finančně víc motivující.
- Je něco, co byste chtěli na závěr vzkázat lesníkům?
Mám pocit, že naše zájmy nemusí být nutně v rozporu, že by mohly dotační tituly napomoci k tomu, aby bylo možné opravdu účelně sloužit zájmům ochrany přírody. Jsme si toho vědomi a snažíme se nástroje připravovat tak, aby se vztah k ochraně přírody zlepšoval.
Děkujeme za rozhovor (18. 1. 2006).
Jan Bercha a Veronika Kmínková
Národní zdroje
- Program péče o krajinu
Spolufinancování z programu: až 100 % podle vyhodnocení přínosu z hlediska ochrany přírody a krajiny
Žadatel: FO nebo PO
Vyhlásil: MŽP ČR
Účel podpory: zajištění péče o krajinu a o chráněné části přírody
Organizační zabezpečení: místně příslušná střediska AOPK ČR
Uzávěrka: 30. 4. 2006
Trvání programu: do konce roku 2006, program aktualizován
Opatření, která PPK podporuje:
A) Ochrana proti erozi
- výsadby keřových a stromových bariér zabraňujících splachu ornice
- výsadby stromořadí či skupin stromů bránících větrné erozi
- zakládání mezí
- zakládání travních porostů s protierozní funkcí
- drobné úpravy terénu s protierozní funkcí
Výsadby musí být z domácích a stanovištně odpovídajících dřevin, pro tvorbu travních porostů musí být použito vhodné osivo
B) Vytváření podmínek pro zachování významných biotopů
- kosení travního porostu a rákosin
- likvidace křovinného a dřevinného náletu
- údržba trvalých travních porostů šetrnou pastvou
- zavádění extenzívních způsobů hospodaření
- ošetření památných stromů a dalších významných stromů dle doporučení orgánů ochrany přírody
- vytváření remízků
- trvalé zatravnění
Předmětem příspěvku nemohou být opatření v zemědělských a lesnických kulturách sledující ekonomický zisk vlastníka.
C) Druhová rozmanitost
- rozrušování drnu,
- prohlubování a vytváření tůněk a umělých drobných vodních ploch
- zvýšení přirozené druhové rozmanitosti vodních ploch
- budování bariér navádějících obojživelníky k podchodu pod silnicí
- opatření neinvestičního charakteru na zmírnění bariérového efektu liniových staveb a objektů, které znemožňují migraci volně žijících živočichů
- odstraňování konkurenčních druhů rostlin
- změna druhově chudých lučních porostů na druhově bohaté, za použití geneticky a stanovištně odpovídajícího osiva,
- opatření vedoucí ke zlepšení stavu lesních porostů a jejich stabilizaci, prováděných nad rámec stanovený zákonem o lesích zejména ve vymezených a schválených prvcích ÚSES.
D) Péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti
Týká se pouze KRNAP, NP České Švýcarsko, NP Podyjí, NP a CHKO Šumava.
- Program revitalizace říčních systémů
Spolufinancování z programu: až do výše 100 %
Žadatel: vlastník, nájemce pozemků či vodohospodářské stavby.
Účel podpory: revitalizace přirozené funkce vodních toků, zakládání a revitalizace prvků ÚSES vázaných na vodní režim, odstraňování překážek na tocích, revitalizace retenčních schopností krajiny a výstavba a obnova ČOV a kanalizací včetně zakládání umělých mokřadů
Organizační zabezpečení: žádosti se předkládají na místně příslušná střediska AOPK.
- Program péče o přírodní prostředí – SFŽP
Viz www.sfzp.cz
- Program stabilizace lesa v Jizerských horách a na Ještědu
Zvýšení ekologické stability dotčených imisně zatížených lesních porostů, zvýšení druhové a prostorové rozrůzněnosti lesa pro trvalou provozuschopnost sportovišť, řešení dalších nezbytných kompenzačních opatření i v navazující mimolesní krajině.
- Správa nezcizitelného státního majetku v zvláště chráněných územích
Příjemcem může být AOPK ČR nebo správa NP.
Evropské zdroje
- Operační program Infrastruktura
V oblasti ochrany přírody je využitelné zejména opatření č. 3.1 – Obnova environmentálních funkcí území a 3.4. Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží (př. výstavba zařízení pro biologickou úpravu odpadů – kompostování).
Trvání programu: do konce roku 2006.
Informační odkaz: http://www.sfzp.cz
- Program LIFE - NATURE
Spolufinancování z programu : až 75 % u projektů zaměřených na území Natura 2000.
Účel podpory: cílem programu je zajištění komplexní péče o vybrané území zařazené do soustavy Natura 2000.
Organizační zabezpečení: žádost bude k dispozici na internetu na stránkách Evropské komise, vyplněná se podá na ministerstvo životního prostředí, které ji po překontrolování formální správnosti odešle Evropské komisi.
Trvání programu: do konce roku 2006
Informační odkaz: http://europa.eu.int/comm/environment/life/home.htm
- HRDP – Agroenvironmentální programy
- Horizontální plán rozvoje venkova
- Operační program Zemědělství
Informační odkaz: www.mze.cz, www.szif.cz
Střediska AOPK ČR
- AOPK ČR středisko Praha, U Šalamounky 41/769, Praha 5, 158 00, Tel: +420 251 101 686, Fax: +420 251 101 673, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.- AOPK ČR středisko Ústí nad Labem, Bělehradská 1308/17, Ústí nad Labem, 400 01, Tel: +420 475 220 525, +420 475 220 589, Fax: +420 475 220 503, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko Plzeň, Malá 9, Plzeň, 304 01, Tel: 373 300 057, Fax: +420 377 537 499, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko České Budějovice, nám. Přemysla Otakara II. 34, České Budějovice, 370 01, Tel: +420 386 110 711, Fax: +420 386 351 008, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko Pardubice, Jiráskova 1665, Pardubice, 530 02, Tel: +420 466 797 581-9, Fax: +420 466 310 314, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko Havlíčkův Brod, Husova 2115, Havlíčkův Brod, 580 01, Tel: +420 569 429 494,+420 569 423 885, Fax: +420 569 425 007, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko Brno, Lidická 25/27, Brno, 657 20, Tel: +420 541 126 200, Fax: +420 541 246 001, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko Olomouc, Lafayettova 13, Olomouc, 772 00, Tel: +420 585 229 873, Fax: +420 585 224 157, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko Ostrava, Trocnovská 2, Ostrava, 702 00, Tel: +420 596 133 673,+420 596 133 674, Fax: +420 596 133 020, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko Zlín, Štefánikova 167, Zlín, 760 30, Tel: +420 576 011 629, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko Liberec, 1. máje 97/25, 460 01 Liberec, Tel: +420 485 228 282, Fax: +420 485 228 382, Mobil: +420 602 34 29 34, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko Karlovy Vary, Bezručova 8, Karlovy Vary 36001, tel: +420 353398200, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- AOPK ČR středisko Hradec Králové, Pražská 155, Hradec Králové 501 01