Finanční ztráty z mechanického poranění stromů

Jiří Dvořák, Václav Malík

Kvalita dřeva a s ní spojené maximální dosažitelné zisky z lesní těžby jsou prioritou LH a hlavním zdrojem příjmů, z kterého je možné podporovat rozvoj dalších vedlejších činností v LH a zajišťovat funkce lesa. Při samotném těžebně-dopravním zásahu dochází k mechanickému poškození zůstávajících stromů, ať již těženými stromy nebo nasazenou mechanizací. S ohledem na umístění poranění a jeho plošnou velikost lze předpokládat možné napadení stromů dřevokaznými houbami a následné snižování kvality dřeva, které se odrazí na hospodářských výsledcích s dalšími těžebními zásahy.

Kvalitativní produkční ztráty na dřevní hmotě představují pro LH nemalé finanční ztráty. Výřezy napadené hnilobami se propadají do podřadných sortimentů, tj. nejčastěji do kulatiny III. třídy kvality D, vlákniny a paliva. Na těchto ztrátách se vlivem poranění stromů může opět podílet lesnická mechanizace při těžebních zásazích, i když je nutno podotknout, že nelze jednoznačně potvrdit poměr škod způsobených stroji k ostatním původcům poranění na stromech, kterými je v současnosti nejčastěji zvěř. V jaké výši je možné škody v předmýtních těžbách registrovat, je řešeno na FLE v Praze v rámci projektu „Riziko napadení dřeviny hnilobou a kvalitativní ztráty na mechanicky poraněných stromech po těžebně-dopravní činnosti“.

Finanční ztráta při šíření hniloby mechanickým poraněním

V lesních porostech ŠLP v Kostelci n. Č. l. je v posledních dvou letech roční těžba prováděna harvestorovými technologiemi v podílovém zastoupení 23 %. Provedené výzkumy zatím ukazují, že ať je použita jakákoli metodika, jsou harvestorové technologie nejšetrnější (např. Dvořák 2002, Ulrich 2001).

Podíl poškozených stromů byl FLE analyzován v podmínkách Krušných hor a Šumavy (LP 7/2005). Ve vybraném smrkovém porostu ŠLP byla s nasazením středněvýkonové harvestorové technologie (70–140 kW) – harvestor Timberjack 1070 a forwarder Valmet 840.1 - naměřen podíl poraněných stromů 8,5 %. Tento „vyšší“ podíl škod, než dokládají běžně prováděná měření, lze vysvětlit velmi krátkou, tj. několikaměsíční, praxí dvou operátorů.

Největší podíl škod je zastoupen na kořenových a náběhových partiích stromů v plošném intervalu 50-200 cm2 a tvoří 43 %. Pro sledování vývoje hniloby tímto plošným poraněním z náběhové partie byly vybrány dva stromy (vzorníky), mechanicky poraněné při těžebním zásahu ve vybraném porostu před 14 roky (tab.1).

Hniloba u vzorníku I. prostoupila do výše 4 m, u vzorníku II. do 6 m výše stromu.

Při zpracování stromů harvestorovou technologií je možné zadávat a vyrábět sortimenty podle délkových i průměrových parametrů s ohledem k odbytu dříví. Nejčastěji vyráběnými sortimenty ze dříví napadeného hnilobou je dvoumetrová vláknina. Průměrné ceny se pohybují na OM na hranici 420 Kč/m3 (bez DPH), dříví je prodáváno popř. na palivo za ca 380 Kč/m3 (bez DPH). Ztráta, která tak vzniká, je dána rozdílem ceny paliva nebo vlákniny a pilařské kulatiny, která by byla vyrobena ze zdravého dřeva. Ve sledovaném předmýtním porostu byl smrk sortimentován harvestorem na kulatinu (25,8 %), agregát (32,3 %), vlákninu (37,9 %) a ostatní sortimenty (4,0 %).

Na vybraných vzornících, jejichž zprůměrované hmotnatosti odpovídají průměrné hmotnatosti těženého stromu, byla provedena vzorová sortimentace, tj.:

- skutečné znehodnocení daných vzorníků;

- fiktivní znehodnocení dřeva hnilobou od paty stromu až do výše 10 m.

Škoda byla vyčíslena v současných tržních cenách bez DPH (tab. 2).

Při vyčíslení ztrát se vycházelo z průměrných cen jednotlivých sortimentů na OM, tzn. vláknina = 420 Kč, SM III. třídy kvality C = 1400 Kč a agregát = 1200 Kč. Se zadáváním sortimentů do operačního systému harvestoru byly kladeny parametrické požadavky: a) kulatina min. 20 cm na čepu a délka 4 m, b) agregát min. 12 cm na čepu a délka 3 m, c) vláknina min. 5 cm na čepu a délka 2 m.

S vyhodnocením škody se předpokládá zpětné zhodnocení hnilobou napadené části formou vlákniny a tento příjem byl konfrontován se ziskem z kulatiny popř. agregátu, který by byl ze spodních partií získán.

Celková finanční ztráta po rozsortimentování vzorníků byla u vzorníku I. 219 Kč (hniloba dosahovala do výše 4 m) a u vzorníku II. 76 Kč (hniloba dosahovala do výše 6 m). Sortimenty ze vzorníku I. tak bylo možné prodat za sumu 326 Kč. V případě, že by strom napadený nebyl, byla by jeho prodejní cena po sortimentaci 544 Kč, neboť by byly získány 2 kusy kulatiny, 2 kusy agregátu. Ostatní sortimenty by byly zahrnuty do vlákniny. Se vzorníkem II. o nižší hmotnatosti (0,16 m3) činí ztráta „pouze“ 76 Kč a získané sortimenty by bylo možné při průměrných cenách dříví prodat za 91 Kč. Ze stromu by bylo vyrobeno o dva agregáty méně.

Zprůměrujeme-li hmotnatost vzorníků, získáme hmotnatost středního vytěženého stromu v této předmýtní těžbě (0,30 m3). Z grafu je patrné, že v předmýtní těžbě před 14 roky při předpokládaném poškození 8,5 % zůstávajících stromů, stejně jako při současném těžebním zásahu, může být vyčíslena škoda na vytěžené hmotě, s rozsahem hniloby do 10 m výše stromu, až 4274 Kč na jednom hektaru tj. až 204 Kč na poškozeném stromu určeném k těžbě.

Jak předcházet škodám?

Harvestorové technologie lze považovat za jedny z nejšetrnějších, jsou-li nasazeny ve vhodných přírodních podmínkách, při pečlivé přípravě technologických podmínek na pracovišti a při dlouhodobé praxi operátorů. Toto dokazuje i průzkum z oblasti Krušných hor a Šumavy, kde se pohybovala výše škod ve smrkových monokulturách v závislosti na věkové třídě od 2,0–3,6 %.

Z výpočtů lze vyvodit, že:

- v předmýtních porostech 3. věkové třídy činí finanční ztráta na hnilobou znehodnocené vytěžené dřevní surovině cca 3,6 %;

- finanční ztráta se pro podnik může stupňovat na dvojnásobek, má-li ve vlastnictví pilařský závod a musí-li dříví na výrobu řeziva dokupovat z cizích zdrojů.

Finanční ohodnocení způsobených škod, tj. ztrát na dřevní hmotě do budoucna (zpravidla do mýtního věku nebo dalšího zásahu), které vznikly současným těžebně-dopravním zásahem, je velice problematické. Často jde jen o odhad, a to z několika důvodů:

- neznáme cenu sortimentů v nadcházejícím mýtním věku (popř. v době dalšího zásahu);

- nevíme, do jaké míry se rozšíří hniloba poraněným stromem (pokud ho vůbec napadne);

- jednoznačně nevíme, zda procento poškozených stromů bude stále stejné až do doby mýtního věku (v případě, že budeme provádět ještě několik zásahů).

Proto je hlavním cílem při těžebně-dopravní činnosti minimalizace škod v lesních porostech, a tím i finančních ztrát, tj.:

- nasazení harvestorových technologií, ale i dalších výrobních technologií, do přípustných přírodních a terénních podmínek;

- důsledná příprava pracoviště, tj. především vyznačení stromů k těžbě a pro méně zkušené operátory rozčlenění porostů na pracovní pole;

- eliminovaní rizika napadení mechanicky poraněných stromů hnilobou zatíráním ran, např. Sanatexem;

- pozitivní i negativní motivace operátorů při kácení a soustřeďování dříví, např. finanční sankce s nadměrným poškozením porostů nebo jejich neošetřením, nebo naopak finanční příplatky při důsledném dodržení technologického postupu a minimálním počtu poraněných stromů.

Adresa autorů:

Ing. Jiří Dvořák, Ph.D.

Fakulta lesnická a environmentální v Praze

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Václav Malík, Ph.D.

Školní lesní podnik Kostelec n. Č. l.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.