Problematika lesnické typologie
Ve dnech 18.–19. 1. 2006 se na zámku v Kostelci nad Černými lesy uskutečnil již VIII. ročník semináře Problematika lesnické typologie. Pořadatelem byla FLE ČZU v Praze. Mezi 53 zúčastněnými byli zástupci ústavu geologie a pedologie a ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MZLU v Brně, ÚHÚL Brandýs nad Labem, botanický ústav AV ČR, LČR s. p., AOPK ČR, SLŠ Hranice, IDS Praha. Jediný zahraniční zástupce byl z katedry fytologie LF TU ve Zvolenu. Nosným tématem semináře byla tvorba a využití databáze typologie lesů. Kromě toho byly v programu obsaženy bloky zaměřené na studium půd a studium přirozených lesů.
Výstupy lesnické typologie v ČR
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem je na území České republiky garantem tvorby a realizace typologického systému lesů (primární publikací je Typologický systém ÚHÚL, vydaný jako interní materiál ÚHÚL v roce 1971 a doplněný v roce 1976). Tento systém oficiálně nahradil paralelně používané systémy Zlatníka (Zlatník 1956, konstruovaný na floristickém základě a užívaný dosud v modifikované podobě na Slovensku – Hančinský 1977, u nás dnes slouží především jako podklad tvorby ÚSES) a Mezery-Mráze-Samka. Byl konstruován na stanovištním základě a více vyhovoval typologickému mapování člověkem značně změněných porostů Hercynika. Podle Typologického systému ÚHÚL jsou nyní mapovány rovněž lesy pod správou VLS s.p., které byly dosud specificky hodnoceny dle Typologického systému vojenských lesů pro ČSSR (Málek 1983).
V roce 2001 byla dokončena etapa tvorby Oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL), obvykle s platností v letech 2000–2019. Celkem 41 publikací (odpovídá počtu přírodních lesních oblastí – Plíva et Žlábek 1985) obsahuje mimo jiné podrobné charakteristiky konkrétních přírodních podmínek i ucelený přehled a náplň všech lesních typů, které jsou v tomto prostorovém rámci rozlišovány. Charakteristiky lesních typů odpovídají v tomto případě zejména terénní zkušenosti mapovatele.
K přírodním lesním oblastem se následně vztahují také Oblastní typologické elaboráty (OTE). K 31. 12. 2005 jich bylo pracovníky ÚHÚL zpracováno celkem 13, dokončení zbývajících se plánuje k 31. 5. 2006. V těchto publikacích jsou dokladována a vyhodnocena primární data typologických zápisníků, a to včetně laboratorních analýz půdních vzorků. Právě syntéza primárních dat, dosud využívaných téměř výhradně jen jako doklad subjektivních tvrzení, je dalším nutným krokem ve vývoji typologického systému. Exaktní vyhodnocení dat napomůže mimo jiné odstranit ze systému chybně rozlišené lesní typy, které jsou pouze porostními, světlostními nebo degradačními stadii „klimaxových“ lesních typů (Průša 1972, 2000, Vokoun 1999, Viewegh 2000).
Syntetické zpracování typologické databáze na úrovni PLO bude nutně pokračovat sjednocením typologických jednotek na úrovni přírodních lesních obvodů (celkem 12). Následná etapa předpokládá zpracování databáze za biogeografické podprovincie – hercynská, polonská, západokarpatská, severopanonská (Culek et al. 2003). Ze současného stavu zpracování databáze je zřejmé, že LT budou ve výsledku precizovány a redukovány. Nelze vyloučit, že na podkladě databáze budou vymezeny i některé nové LT.
Typologické databáze
Nezbytným podkladem pro vytvoření OTE a rovněž pro syntézy na úrovni vyšších prostorových jednotek (přírodní lesní obvod, biogeografická podprovincie) je obsáhlá databáze. Ta se pozvolna vytvářela desítky let a nyní představuje v rámci ČR soubor 52 tisíc typologických zápisníků, které byly vyhotoveny na 41 tis. typologických plochách. To je průměrně 1 zápis na 51 ha, resp. 1 typologická plocha na 64 ha. V současné době je již dokončena nejnáročnější etapa zpracování dat, neboť je obsah všech typologických zápisníků převeden do elektronické podoby - databáze Turboveg for Windows (Hennekens et Schaminée 2001). Tento software byl vyvinut v Nizozemí ve Wageningen za účelem národní klasifikace vegetace a vybudování národní fytocenologické databáze. Ke stejnému účelu je používán také v České republice, kde je koordinačním centrem Přírodovědecká fakulta MU v Brně.
Česká národní fytocenologická databáze (Chytrý et Rafajová 2003, www.sci.muni.cz/botany/vegsci/
dbase.php) obsahuje k 1. 1. 2006 celkem 72 476 fytocenologických snímků a je třetí největší databází svého druhu na světě (po Wageningen a Marseille). V současnosti probíhá diskuse o možnostech využití databáze typologie lesů pro Českou národní fytocenologickou databázi.
Digitální podoba databáze lesnické typologie je nyní revidována, např. ve smyslu kontroly zastoupených rostlinných taxonů podle znalostí jejich fytogeografického rozšíření.
Vlastní data ÚHÚL jsou dále doplněna externími údaji, kterými jsou například klimatická data nebo digitální model terénu. Jejich propojením je tak možné provádět „exaktní“ hodnocení nejen na úrovni makroklimatu, ale nově též topoklimatu. To může přispět k řešení sporných otázek týkajících se zonality stanovišť. Nově jsou také využívány moderní technologie zpracování dat, např. metody mnohorozměrné analýzy ekologických dat (ordinační analýzy, klasifikace neuronovými sítěmi aj.). Tyto techniky umožňují nejen posoudit vzájemné vztahy řady studijních objektů, ale umožňují také testovat složité hypotézy. Při zpracování databáze typologie lesů jsou užívány především pro posouzení odezvy druhového složení vegetace na měnící se abiotické faktory prostředí. S tím souvisí také využití databáze k posouzení růstové dynamiky dřevin, šetření průběhu absolutních výškových bonit a šetření výtvarnicových výšek. Součástí zpracování databáze je také vyhodnocení půdní sorpce, hydrických vlastností půd nebo jejich odolnosti vůči erozi a degradaci. „Mnohovrstevná“ databáze umožní lépe charakterizovat nadstavbové jednotky typologického systému – lesní vegetační stupeň, soubor lesních typů. Bude tak učiněn významný krok ke klasifikaci degradačních stadií lesních typů a procesů nevratných změn.
Paralelně se syntetickým zpracováním typologické databáze a s revizí typologického systému probíhá zpřesňování a zpodrobňování typologického mapování. To úzce souvisí s využitím lesnické typologie pro potřeby ochrany přírody. Pokračuje mapování národních kategorií maloplošných, zvláště chráněných území (MZCHÚ) v měřítku 1 : 5000.
Podobným směrem jako ÚHÚL Brandýs nad Labem se – ve spolupráci s LF TU ve Zvolenu – vydal rovněž garant lesnické typologie na Slovensku (referát K. Ujházyho z LF TU ve Zvoleně). Také Lesoprojekt Zvolen vlastní obsáhlou databázi, čítající několik desítek tisíc typologických zápisů. Její digitalizace a zpracování však nejsou personálně zajištěny a v současné době jsou do digitální podoby převedeny necelé 4000 položek zápisů.
Přehled přirozených lesů v ČR
Z referátů, které zazněly v následujících blocích, lze zmínit zejména příspěvek T. Vršky (AOPK ČR), který se týkal dokončovaného projektu Přehled přirozených lesů v ČR a připravované internetové stránky www.pralesy.cz. Zde budou v blízké budoucnosti uživatelům zpřístupněny údaje o nejzachovalejších lesích ČR.
V průběhu ledna 2007 se uskuteční IX. ročník tohoto semináře. Nosným tématem bude: typologické hodnocení antropicky silně ovlivněných lokalit. Podrobnější informace pro odbornou lesnickou veřejnost o současném stavu lesnické typologie a jejím vývoji budou prezentovány na celostátní akci konané pod záštitou České lesnické společnosti ve Křtinách 19. září 2006.
Seznam použité literatury:
- Anonymus, 1971/1976: Typologický systém ÚHÚL 1971 (doplněn 1976), ÚHÚL Brandýs nad Labem, 90 pp.
- Culek M. et al. 2003: Biogeografické členění České republiky II. díl, AOPK ČR, Praha, 590 pp.
- Hennekens S. M. et Schaminée J. H. J., 2001: TURBOVEG, a comprehensive data base management system for vegetation data, Journal of Vegetation science, 12: 589-591.
Plíva K. et Žlábek I., 1985: Přírodní lesní oblasti ČSR, SZN, Praze, účelová publikace MLVH ČSR, 315 pp.
- Průša E., 1972: Porostní stadia fytocenóz a jejich využití, Lesnictví, 18 (XLV), č. 9: 793-829
- Průša E., 2000: Porostní stadia fytocenóz, Lesnická práce, 10: 450-451.
- Trnčík P., Zelenková K., Pokorný K., Kadeřábek V., Kučera M., Ingr Z. et Kubišta J., 2000: Oblastní plán rozvoje lesů – přírodní lesní oblast 8 – Křivoklátsko a Český kras (2000-2019), Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka Stará Boleslav, CD.
- Viewegh J., 2000: Klasifikace rostlinných společenstev (se zaměřením na lesní společenstva), pp. 35-47 + CD, in: Viewegh J. [ed.], 2000: Problematika lesnické typologie II. - Sborník k semináři, LF ČZU v Praze, Praha
- Vokoun J., 1999: Typologický systém ÚHÚL a cesty k jeho dalšímu rozvoji, Lesnická práce, 3: 111-113.
Adresa autorů: Ing. Pavel Šamonil, Ph.D.
Katedra dendrologie a šlechtění
lesních dřevin FLE ČZU v Praze
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Dr. Ing. Jaromír Macků
Oddělení typologie a OPRL, ÚHÚL Brandýs nad Labem
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.