Úloha lesníků v ochraně přírody a krajiny

Vladimír Švihla, Petr Moucha

Úloha lesníků v ochraně přírody a krajiny byla předmětem odborné akce uspořádané Českou lesnickou společností a Zemědělskou akademií ve spolupráci s Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR – Správou chráněné krajinné oblasti Český kras. Seminář, jehož cílem bylo zveřejnění a projednání aktuálních výsledků práce lesníků v ochraně přírody a krajiny, se uskutečnil za účasti osmi desítek odborníků z lesnických organizací, organizací ochrany přírody, orgánů státní správy lesů i nevládních organizací dne 22. června 2006.

Ochrana přírody v lesích ve zvláště chráněných územích

Koncepční přístup k péči o lesy v chráněných územích  představil v úvodu Ing. P. Moucha, CSc. Téměř čtvrtina lesů ČR je chráněna v některé ze šesti kategoriích zvláště chráněných území (ZCHÚ). V současné době k tomu přistupují, byť ve značném překryvu, území soustavy NATURA 2000 s návrhem evropsky významných biotopů, kterým po schválení evropskou komisí musí ČR zabezpečit do šesti let ochranu podle národní legislativy. Časově a prostorově bude lesní hospodaření usměrňováno i v části ptačích oblastí, kterých vláda vyhlásila 38.

Přístup k ochraně přírody v lesích nemusí být mezi lesnickou praxí a lesníky působícími v ochraně přírody vždy blízký. Na pojetí kvality i kvantity péče o lesní ekosystémy v ZCHÚ existují značně rozdílné názory mezi ochránci přírody navzájem a zejména mezi ochránci přírody a provozními lesníky. Za hlavní problémy při péči o lesy ve zvláště chráněných územích autor považuje:

- řešení otázky, zda zasahovat nebo nezasahovat do vývoje lesních porostů, příp. určení správné míry managementových opatření;

- současný rozsah a případné doplnění soustavy lesních rezervací, a to především na produkčních stanovištích 1.–4. LVS;

- zachování genofondu původních populací dřevin a přístup k používání nepůvodních dřevin;

- projednávání a schvalování plánů péče pro ZCHÚ jako podkladu pro LHP a LHO;

- řešení otázky vysokých stavu velké zvěře;

- řešení rekreačních aktivit v ZCHÚ.

Limity uplatňování produkčních funkcí lesa v ZCHÚ musí vycházet ze znalosti všech podmínek jeho existence. Skončila doba, kdy člověk s přírodou bojoval. Dnes je nutné usilovat o zachování všeho, co z přírody zbylo, a to se přirozeně neobejde bez účinné spolupráce lesních hospodářů, lesníků ve službách ochrany přírody a biologů, pokud si ovšem získají podporu široké veřejnosti a politiků.

Samovolný vývoj lesa

Teoretická východiska, současný rozsah výzkumu a monitoringu samovolného vývoje lesů představil Ing. Tomáš Vrška, dr. z oddělení ekologie lesa VÚKOZ Průhonice. Autor se snažil odpovědět na otázky, proč vůbec ponechat vybrané části lesů samovolnému vývoji, kolik a v jakém stavu je ponechávat a jakým způsobem mohou lesníci do problematiky ochrany přírody aktivně vstoupit.

V širším měřítku – z pohledu celé společnosti - převažují důvody, které nejsou primárně záležitostí lesníků; ti mají při rozhodování o ponechání lesa samovolnému vývoji stejnou váhu, jako kdokoliv jiný. Autor odkazuje na práce Ing. I. Míchala, který rozlišuje motivy psycho-emociální, etické, utilitárně emociální a přírodovědné, přičemž až u posledních připouští ve vztahu ke společnosti zvýšený podíl na rozhodování lesníkům, ovšem společně s dalšími biologickými obory. Za klíčové však považuje rozhodnutí celé společnosti, tedy rozhodnutí provedené politickou (volenou) reprezentací.

Lesníci mohou více než zástupci jiných biologických oborů využít svého vzdělání a zkušeností při řešení otázek managementu těch částí lesa, které jsou určeny k aktivní obnově více méně přirozeného stavu s cílem ponechat porost po dosažení předem definovaného stavu samovolnému vývoji. Problematika obnovního managementu není jenom záležitostí jednoho národního parku, jak by se ve světle mediálně horkých témat mohlo zdát, ale řady lokalit v soustavě ZCHÚ v celé ČR.

Lesníci mohou do celé problematiky vstoupit ve dvou fázích:

- při definování cílového stavu, ve kterém budou porosty ponechány samovolnému vývoji (zde jako rovnocenní partneři s jinými profesemi);

- při formulaci a realizaci postupných kroků, směřujících k dosažení předem dohodnutého stavu (zde jako dominantní osoby).

V závěru svého vystoupení uvedl Ing. Vrška přehled lokalit ponechaných samovolnému vývoji, v nichž je prováděn výzkum. Jedná se o lokality, ve kterých je možné provádět celoplošně opakovaná šetření v návaznosti na práce prof. Zlatníka, dr. Řeháka a zejména Ing. Průši. Monitoring nově vybraných lesů ponechaných samovolnému vývoji je prováděn metodou statistické inventarizace s podrobným šetřením v jádrových územích o ploše 1 ha.

Samovolný vývoj v NPR Karlštejn

Metodikou a předběžné výsledky práce kolektivu autorů Ing. Dušana Janíka, Mgr. Dušana Adama, Ing. Libora Horta, Ing. Kamila Krále, Ing. Pavla Unara a Ing. Tomáše Vršky na projektu „Monitoring vybrané části národní přírodní rezervace Karlštejn ponechané samovolnému vývoji“ představil Ing. Janík. Příspěvek obsahuje podrobný popis způsobu monitoringu lokality Doutnáč v NPR Karlštejn ponechané samovolnému vývoji. Hodnocení bylo prováděno na ploše 67,78 ha převážně bohatě strukturovaného středního lesa ve 2. a 3. LVS. Výsledkem monitoringu jsou podrobná data poskytující informace o dřevinné složce lokality. Hodnoceny jsou kmenová zásoba živých stromů pro jednotlivé druhy dřevin, kmenová zásoba mrtvých stromů a stadium rozpadu, druhová skladba dřevin, počet stromů jednotlivých druhů dřevin v obnově a sociální postavení stromů.

Výsledky plošného šetření celé lokality i výsledky podrobného šetření v jádrovém území si odpovídají. Předběžné výsledky monitoringu ukazují, že území pro samovolný vývoj bylo vybráno správně a že reprezentuje dobře přírodní poměry celé NPR Karlštejn. Pozoruhodná je bohatá druhová i prostorová struktura porostů s dominancí dubu, buku a lípy s příměsí dalších listnatých dřevin, zejména habru a břeku.

Management v habrových doubravách Českého krasu

Příspěvek Možnosti managementu v habrových doubravách Českého krasu autorů doc. RNDr. Stanislava Vacka, DrSc. z FLE ČZU Praha a prof. Ing. Jaroslava Simona, CSc. z LDF MZLU Brno přednesl prof. Simon. Autoři se zabývali otázkami managementu současných pařezin a středních lesů Českého krasu jako prostředku jejich převodu na bohatě strukturovaný střední les se třemi patry s dominancí dubu, buku a lípy ve stromovém patře, s habrem v podúrovni a bohatým třetím patrem keřů a bylin. Široce je diskutována i otázka výběru lesů pro samovolný vývoj. V příspěvku jsou uvedeny i výsledky šetření zaměřené na predikci vývoje pomocí růstových simulací s výhradou přesnosti pro tvar lesa nízkého a sdruženého. V závěrech autoři uvádějí, že teoretickou představu potenciálních přírodních lesů dokreslují fragmenty původních nebo přirozených lesních ekosystémů. Lesy, které jsou cílem polyfunkčního hospodaření na ekologickém základě se budou vždy od přírodních lesů odlišovat. Přírodě blízký management v lesích poskytuje do určité míry možnost spojení ekologických zájmů s ekonomickými aspekty trvalé produkce, včetně funkčního zajištění cílů veřejného zájmu v lesích. Přírodě blízký management vyžaduje zejména optimální využívání autoregulace, obnovu ekologické mnohotvárnosti, zajištění komplexní ochrany biotopů, půdy, vody i ovzduší.

Dosažení přírodě blízkých lesních ekosystémů v podmínkách předržených pařezin (nepravých kmenovin) je proces dlouhodobý, většinou delší než doba obmýtí.

Mimoprodukční funkce v lesích CHKO Český kras

Ing. Vladimír Švihla  se v příspěvku zabývá zejména mimoprodukční funkcí lesa vodoochrannou s kvantifikací tlumení maximálních průtoků velkých vod lesními celky, vyrovnávání maxim a minim průtoků ve vodních tocích a účinku lesních celků na kvalitu z lesa odtékajících vod.

Rovněž byl komentován souhrnný vliv lesních celků na režim zemědělsko–lesní krajiny. Podle výzkumů FLE ČZU Praha je sociálně-ekonomická hodnota mimoprodukčních funkcí v NPR Karlštejn 5x vyšší než hodnota dřevoprodukční.

Příspěvek LČR k ochraně přírody

S příspěvkem LČR jako státního podniku k ochraně přírody vystoupil Ing. František Davídek, lesní správce na LS Nižbor. V posledních desetiletích LČR zaměřují svoji činnost na pozitivní změny druhové skladby dřevin s ohledem na stanovištní nároky druhů, zvýšení biodiverzity, posílení meliorační funkce lesa a zpevnění porostů. Příspěvkem LČR je přírodě blízké trvale udržitelné hospodaření ve všech hospodářských lesích se snahou o maximální výnos z lesa. Citlivým způsobem hospodaření se vytvoří též podmínky pro realizaci mimoprodukčních funkcí lesa. Z výše uvedených důvodů autor nedoporučuje ponechání rozsáhlých lesních ploch samovolnému vývoji. Na druhé straně s přiměřeným rozsahem bezzásahových území souhlasí.

Pokud jde o hospodaření LČR v ZCHÚ v Českém krasu a na Křivoklátsku, jsou zde všechny lesnické zásahy prováděny po vzájemné konzultaci s pracovníky obou správ chráněných krajinných oblastí na základě schválených plánů péče a navazujících LHP, na jejichž tvorbě se obě strany podílejí. Důsledkem této cílené spolupráce je postupná a trvalá změna druhové skladby ve prospěch dřevin přirozené dřevinné skladby. LČR přispívají k ochraně přírody a krajiny dále aktivitami v řízení stavů spárkaté zvěře, likvidací odpadů a černých skládek a šíří osvětu v lesnickém oboru.

Adresa autorů:
Doc. Ing. Vladimír Švihla, DrSc.
Ing. Petr Moucha, CSc.
Správa CHKO Český kras
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ,
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: P. Moucha

Pohled MŽP a MZE na přírodě blízké hospodaření v lesích

S vizí MŽP o přechodu k přírodě blízkému obhospodařování lesů seznámil účastníky semináře Ing. Tomáš Staněk, CSc., vedoucí oddělení ochrany lesa odboru ekologie krajiny a lesa MŽP. V rámci své působnosti zajišťuje MŽP prostřednictvím oddělení ochrany lesa odboru ekologie krajiny kontrolní činnost, koordinaci a dozorové a kontrolní činnosti odborů výkonu státní správy MŽP a ČIŽP ve vztahu k lesům a zajišťování pozice MŽP ve vztahu k základním lesopolitickým dokumentům. Dokladem těchto aktivit je ekosystémový přístup k lesům, založený na využívání lesů jako národního bohatství trvale udržitelným způsobem s využitím pro vlastníka lesů ekonomicky přijatelných přírodě blízkých způsobů obhospodařování. Základním podkladem pro tuto činnost je metoda hodnocení funkčních potenciálů lesů prof. Vyskota, která umožňuje modelování funkčně integrovaného nebo diferencovaného hospodaření v lesích.

K zajištění procesu transformace v obhospodařování lesů využívá MŽP demonstračních objektů, nového modelu hospodářské úpravy lesů, založeného na statistické inventarizaci, řešení omezování negativních vlivů spárkaté zvěře na stav lesa, novely vyhlášky o stanovení pásem ohrožení lesů vlivem imisí a výzkumu celkové uhlíkové bilance.

Vystoupení Ing. Staňka doplnil ve svém příspěvku Provozní aktivity oddělení ochrany lesa OELK MŽP na úseku ekologizace obhospodařování lesů Ing. Vladislav Ferkl, pracovník odboru ekologie krajiny a lesa MŽP. Uvedl, že tvorba koncepcí MŽP by měla být opřena o vlastní provozní poznání řešené problematiky. Autor tvrdí, že účelná ekologizace lesního provozu formou přírodě blízkého hospodaření v lesích je v našich podmínkách reálná. Při odpovídající péči lesní praxe jsou reálné předpoklady, že výsledky péče o les s přírodě blízkým způsobem hospodaření mohou být i ekonomicky výhodné. Spolupráce produkční a ochranářské sféry je konstruktivní cestou k řešení ekologizace LH.

V dalším referátu seznámil Ing. Ferkl účastníky semináře s výsledky na ověřovacích objektech MŽP Klokočná, Svatá Anna na Dobříšsku a v CHKO Beskydy.

Ochranou přírody v lesích z hlediska MZe se zabýval Ing. František Pásek, zástupce ředitele odboru státní správy, hospodářské úpravy a ochrany lesů MZe. Hlavním principem lesního hospodaření je koncept trvale udržitelného hospodaření v lesích, vázaný na pojem výnosu jako měřitelné hodnoty. Snaha o dosažení ekonomické efektivnosti byla hlavní motivací vzniku a rozvoje lesnických oborů a lesnictví vůbec. Důležitost trvale udržitelného hospodaření v lesích je zřejmá v porovnání s názory, jak posílit věc ochrany přírody. Myšlenka tří pilířů vyspělého lesního hospodaření, tj. ekologického, ekonomického a sociálního, je komplexní a je zřejmé, že idea trvale udržitelného hospodaření je uskutečnitelná jen při společném uplatnění všech tří pilířů. Není náhodou, že lesy obhospodařované v minulosti „klasickými lesnickými postupy“ jsou dnes předmětem zájmů ochrany přírody.

Exkurze v lokalitě Doutnáč

Ve druhé části semináře se uskutečnila exkurze do lesních porostů v lokalitě Doutnáč, ponechaných samovolnému vývoji. Byly zde diskutovány problémy související s ponecháváním lesů samovolnému vývoji i s managementem v lesích ZCHÚ. Průvodci exkurze byli pracovníci oddělení ekologie lesa VÚKOZ, AOPK, FLE ČZU Praha a správy CHKO Český kras.