Archiv časopisu Lesnická práce

Jaromír Vašíček

Lesy jsou významným krajinným prvkem podle zákona o ochraně přírody a krajiny, zároveň jsou národním bohatstvím a nenahraditelnou složkou životního prostředí podle lesního zákona. Jsou také zdrojem ekologicky čisté a obnovitelné suroviny a zároveň chrání půdu před erozí, vyrovnávají průtoky vodních toků, lesy poskytují rekreaci, zlepšují estetiku krajiny, jsou nejzachovalejší součástí naší přírody a mají mnoho dalších pozitivních dopadů na život občanů naší země. 

Podle statistiky uveřejněné v roce 2004 pokrývají lesy 33,5 % území státu. Hrubý domácí produkt lesního hospodářství spolu s obory zpracovávajícími dříví se blíží 6 %.

Je nepochybné, že lesní hospodářství si zasluhuje definování státní lesnické politiky, která by v reakci na náš vstup do EU nově vymezila proporce mezi funkcemi produkčními, ekologickými a sociálními.

V tomto čísle LP končíme sérii článků, shrnujících výstupy ze studie „European Forest Sector Outlook Study 1960 – 2000 – 2020“ vydané Ekonomickou komisí pro Evropu Organizace spojených národů – UNECE (úvodní informace LP 9/2005, jednotlivé články LP 4-8/2006). Věříme, že tyto souhrny byly pro vás přínosné a zajímavé, a do budoucna počítáme s dalšími články informujícími o vývoji evropských lesních zdrojů.

Miroslav Mikeska, Stanislav Vacek

Trvale udržitelného hospodářství není možné docílit bez důsledného respektování přírodních zákonitostí, uplatňovaného pomocí ekosystémových přístupů. V tomto pojetí je trvale udržitelné hospodaření reálné pouze jako hospodaření přírodě blízké. Tím dochází zároveň ke sjednocení obou principů, kdy přírodě blízké hospodaření je prostředkem k dosažení trvalé udržitelnosti hospodaření. Dílčí rozdíly deklarované zastánci jednoho či druhého pojetí jsou z tohoto hlediska zcela nepodstatné (Zatloukal 1998).

Petr Čermák, Libor Jankovský

Podíl hnilobou poškozeného dříví se u majoritního lesního majetku Lesů ČR pohybuje ročně kolem 20 % celkového objemu těžby. Pevník krvavějící je společně s václavkami a kořenovníkem vrstevnatým dominantním původcem hnilob. Napadení kmene pevníkem začíná nejčastěji ohryzem či loupáním kůry zvěří. Podle rozsáhlých celoplošných inventarizací škod zvěří realizovaných v letech 1995 a 2000 IFER a ÚHÚL přitom bylo v porostech ve věku od 20 do 60 let loupáním a ohryzem kůry postiženo v průměru kolem 20 % smrků; poškozeno bylo cca 220 tisíc hektarů redukované porostní plochy.

Emanuel Kula, Wojciech Ząbecki

Kambioxylofágní fauna vyvíjející se na smrku je obecně známa z hlediska druhového spektra, zastoupení v profilu kmene a větví i škodlivostí. U většiny příležitostně (fakultativně) primárních druhů kůrovců smrku, jako je lýkožrout smrkový Ips typographus (L.), lýkožrout severský Ips duplicatus (Sahl.), lýkožrout lesklý Pityogenes chalcographus (L.), lýkohub matný Polygraphus poligraphus (L.), lze při nadbytku disponibilní potravy a příznivých stanovištních podmínek očekávat namnožení a napadení živých stromů, na rozdíl od temporálně sekundárních zástupců, kteří se při nadbytku potravy mohou přemnožit, ale neatakují živé stromy, např. lýkohub obecný Hylurgops palliatus (Gyll.), kůrovec pařezový Dryocoetes autographus (Ratz.) nebo dřevokaz čárkovaný Xyloterus lineatus (Ol.).

Jaroslav Pejzl, Ladislav Slonek

Lesní hospodářství staví v České republice na dlouholeté tradici, stejně jako navazující dřevozpracující průmysl, který využívá jeho surovinovou základnu. Dřevozpracující průmysl si díky svému významu v oblasti produkce (cca 3% podíl na HDP – dle OKEČ – Odvětvová klasifikace ekonomických činností), zaměstnanosti a dalším souvisejícím efektům (podpora dřeva jako obnovitelného zdroje energie a ekologicky výhodného materiálu s dobrou perspektivou atd.) jistě zaslouží v rámci zpracovatelského průmyslu pozornost.

Správa Krkonošského národního parku byla nucena začátkem července 2006 vzhledem k přemnožení ploskohřbetky smrkové přistoupit na několika lokalitách k jejímu leteckému postřiku. Ploskohřbetka se vyskytuje převážně ve starších stejnorodých a stejnověkých smrkových porostech, masově se přemnožuje v 60-110letých podhorských a horských smrčinách v nadmořských výškách 600–1000 m n. m.; největší škody způsobuje v mezernatých porostech na slunných svazích.

Vladimír Švihla, Petr Moucha

Úloha lesníků v ochraně přírody a krajiny byla předmětem odborné akce uspořádané Českou lesnickou společností a Zemědělskou akademií ve spolupráci s Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR – Správou chráněné krajinné oblasti Český kras. Seminář, jehož cílem bylo zveřejnění a projednání aktuálních výsledků práce lesníků v ochraně přírody a krajiny, se uskutečnil za účasti osmi desítek odborníků z lesnických organizací, organizací ochrany přírody, orgánů státní správy lesů i nevládních organizací dne 22. června 2006.

Zákon o lesích č. 289/1995 (dále jen zákon) byl schválen dost bolestivě v době, kdy se začínalo i u nás výrazněji měnit pojetí obhospodařování lesů směrem k trvalé udržitelnosti, a to nikoliv jen produkce dřeva, ale i mimoprodukčních funkcí.  Právě prošlo desetileté výročí zákona. Je to pro hodnocení dost, nebo málo? Řekl bych, že tak akorát. Po 10 letech se tedy na lesnickém obzoru objevuje vznik nového zákona. Dovoluji si do diskuse předložit názory na to, co by se v něm mělo změnit, aby lépe reflektoval ekologické potřeby doby.

Karel Vančura

Po Židlochovicích (2003) a rumunském Brašově (2004) se 7. symposium pracovní skupiny IUFRO 6. 13. 2005, zabývající se legislativními aspekty udržitelného obhospodařování lesů, resp. legislativou v lesním hospodářství a životním prostředí obecně, konalo v roce 2005 v srbském Zlatiboru, jehož jméno je odvozeno od místní typické formy borovice. Účastníci, mezi nimiž byli i zástupci LČR, s. p., a ÚHÚL, se v rámci připravené exkurze na území národního parku Tara měli možnost seznámit s lesnictvím hostitelské země i jeho hlavními problémy. Zajímavé bylo, jak organizátoři dokázali využít zmíněnou akci k propagaci lesního hospodářství – za přítomnosti účastníků symposia a televizních kamer byla na turistické stezce nedaleko ústředí NP odhalena pamětní deska profesoru pěstování lesa D. Milojkovičovi, který se zasloužil o lesy na území parku.