Dva měsíce po Kyrillu v NP Šumava

Libor Hošek

Uběhly dva měsíce od 18. ledna, kdy se územím naší republiky přehnal orkán Kyrill. Následků ničivého větru nebylo ušetřeno ani území našeho největšího národního parku – Národního parku Šumava. Po důsledném monitoringu, který následoval bezprostředně po orkánu, bylo odhadnuto celkové množství polomů a vývratů na necelých 700 000 m3, z toho více než 60 000 m3 bylo zjištěno v nejpřísněji chráněných oblastech národního parku, v I. zónách ochrany přírody. Další desítky tisíc m3 padlého dřeva byly zjištěny v oblastech, které nejsou spravovány Správou NP a CHKO, především v městských lesích města Kašperské Hory a Volary.

Bezprostředně po kalamitě...

Ihned po zjištění a zveřejnění rozsahu následků orkánu se mezi odbornou i laickou veřejností rozproudila vášnivá debata o tom, jak by mělo být v podmínkách národního parku s vyvrácenými a rozlámanými stromy naloženo. Jedním z extrémních názorů byl požadavek na ponechání všech vývratů a polomů „přírodě a jejím procesům“, druhým extrémním požadavkem bylo zpracovat a odvézt z lesa vše, co bylo orkánem vyvráceno a rozlámáno. Tyto názory byly diskutovány jak v odborných kruzích, tak i na politické půdě a mezi širokou veřejností. Řada článků, které se přikláněly na jednu či druhou stranu, byla otištěna v médiích.

Vedení Správy NP a CHKO Šumava rozhodlo o okamžitém zahájením prací na odstraňování následků orkánu. Bylo využito legislativní možnosti, která umožňovala vyhlášení zkráceného nabídkového řízení bez uveřejnění. Tím bylo v relativně krátké době osloveno množství firem, které se zabývají lesnickou činností. Proběhlo vlastní řízení a byly uzavřeny obchodní smlouvy na dodávku prací.

Práce na odstranění následků orkánu byly zahájeny ve II. zónách ochrany přírody tak, aby nedošlo ke kolizi se zákonem 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Přednostně se započalo s odstraňováním následků orkánu tam, kde pozemky národního parku sousedí s pozemky jiných vlastníků. Smyslem tohoto opatření je ochrana ostatních vlastníků pozemků před případným množením podkorního hmyzu, zejména lýkožrouta smrkového (další informace v LP 2/2007, pozn. red.).

Lokality s odlišným způsobem zpracování polomů

Pracovníky odboru výzkumu a ochrany přírody Správy NP a CHKO Šumava byly vytipovány lokality, na kterých by byl standardní „lesnický“ postup zpracování v rozporu s posláním národního parku. Jedná se o šest lokalit na celém území NP:

- v působnosti územního pracoviště Prášily jde o lokality Polom a Plesná;

- v působnosti územního pracoviště Srní jde o lokality Ždánidla a Jelení skok;

- v působnosti územního pracoviště Modrava jde o lokality Černá Hora – prameny Vltavy a Modravských a Weitfällerských slatí;

- v působnosti územního pracoviště Stožec jde o lokalitu kalamitní svážnice pod Trojmezenským pralesem.

Pro vyjmenované lokality jsou zpracovávány speciální managementy, které zahrnují jednak kompletní popis stanovišť z hlediska ochrany přírody, stanovištních podmínek, lesnické typologie, geografických podmínek i případné historie lokality. Důležitou součástí těchto managementů je kompletní popis činností, které budou v dané lokalitě prováděny. Tyto plány jsou projednávány s předními odborníky v rámci naší republiky i v zahraničí. Je provedeno posouzení vlivu zpracování následků orkánu na životní prostředí z hlediska NATURY 2000. Výsledkem posouzení všech uvedených aspektů bude podrobný plán postupu při zpracování následků orkánu v uvedené lokalitě. Ve všech lokalitách je vymezeno území, které se ponechá samovolnému vývoji. V navazujících územích bude detailně rozpracován postup zpracování včetně množství ponechaného dřeva a ochrany proti kůrovci. Konečná podoba návrhů pro jednotlivé lokality bude schválena příslušným odborem ministerstva životního prostředí.

Problémy při přibližování

V současné době je největším provozním problémem vyřešení přibližování dřevní hmoty tak, aby bylo minimalizováno poškozování půdního krytu. Vzhledem k současným klimatickým podmínkám je nebezpečí nevratného poškození půdního krytu mimořádné. Na území národního parku je testováno několik způsobů preventivní přípravy pracovišť. Velmi nadějné je použití balíků klestu (vyrobené balíkovačem klestu Timberjack 1490D), které jsou vyskládány do budoucí přibližovací linky ve formě hatí. Vzhledem k tomu, že se jedná o přírodní a místní materiál, není nutné následné odstraňování v rámci povýrobních úprav. Je nutno brát v úvahu i ekonomickou stránku - použití balíků klestu je ekonomicky únosné, pokud je takto upravenou linkou vyvezeno určité množství dřeva. Navýšení nákladu na 1 m3 dřeva by nemělo přesáhnout 150 Kč. Další metodou preventivní přípravy pracoviště je použití speciálních umělohmotných rohoží, které jsou po ukončení výroby na pracovišti použitelné na pracovišti jiném. Probíhá jednání o možnosti využití vyřazeného vojenského ženijního materiálu, např. pontonů nebo mobilních mostků. Mimo tyto způsoby se využívá i celá řada materiálů běžných i v lesích mimo NP - použití volného klestu, štěpky, lomového kamene, silničních panelů a podobně. Samozřejmě není opomíjena ani důsledná povýrobní asanace pracovišť.

Legislativa týkající se zpracování kalamity

Z hlediska platných legislativních opatření s ohledem ke zpracování následků orkánu se Správa NP a CHKO Šumava řídí následujícími předpisy:

- příkaz č. 3/2007 ředitele Správy NP a CHKO Šumava – Harmonogram řešení následků orkánu Kyrill v Národním parku Šumava – základní východiska. Rozpracovává pokyny ke zpracování následků orkánu v podmínkách národního parku, specifikuje diferencovaný přístup podle stupně ochrany přírody (zonace), odkazuje na další právní normy;

- směrnice č. 4/2007 ředitele Správy NP a CHKO Šumava – pro ponechání dřevní hmoty k zetlení v lesních porostech NP Šumava ve vlastnictví ČR v souvislosti s řešením situace způsobené orkánem Kyrill. Konkretizuje podmínky pro ponechávání dřevní hmoty k zetlení, jaké množství dřeva bude ponecháno a v jakých podmínkách či lokalitách, jakým způsobem bude ponechaná dřevní hmota zabezpečena z důvodu ochrany proti kůrovcům;

- příkaz ministra životního prostředí k postupu při zpracování následků orkánu z 18. a 19. ledna 2007. Je vydáván v zájmu sjednocení postupů a efektivního a účelného vynaložení prostředků státního rozpočtu při zmírňování následků orkánu, který ovlivnil v období od 18. do 19. ledna 2007 stav ekosystémů na území Krkonošského národního parku a Národního parku a CHKO Šumava (citace čl. 1. odst. 1 příkazu);

-  rozhodnutí MŽP o udělení souhlasu k použití ustanovení § 32 odst. 6, 9 a 10 zákona o lesích v rozsahu vyhlášky č. 101/1996 Sb., s výjimkou § 4 této vyhlášky pro část území II. zóny ochrany přírody NP Šumava. Toto rozhodnutí vymezuje platnost citovaných ustanovení zákona o lesích ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Vymezení je konkretizováno na jednotlivé porostní skupiny, které jsou uvedeny v příloze rozhodnutí.

Ke dni 15. 3. 2007 je na území obhospodařovaném Správou NP a CHKO Šumava zpracováno 139 720 m3 polomů a vývratů, z toho je 119 406 m přiblíženo (včetně úmyslných těžeb z ledna 2007) a374 703 m3 odvezeno na manipulační sklad a na sklady odběratelů.

Adresa autora:

Ing. Libor Hošek

Vedoucí odboru terénní služby

Správa NP a CHKO Šumava

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: autor