Archiv časopisu Lesnická práce

Vážení čtenáři,

zamyslel jsem se nad soužitím českého lesníka s počítačem. Moc se to neví, ale opravdu rutinní využití osobních počítačů pro ekonomickou praxi odstartovali v Čechách právě lesníci. Byl jsem u toho testovací PC, kterým to podle všeho začalo, se objevilo na mém budějovickém stole v březnu 1986 a od začátku následujícího roku už si lesní závody ve dvou krajích začínaly typovat doklady řady LA a samy zpracovávat mzdy. Co do historie se tedy lesníci na poli informatiky nemusí cítit nijak odstrčeni. A dvacetiletý odstup jim dává šanci k porovnání mnoha tehdejších vizí s tím, jak to nakonec dopadlo. Můj pohled má bohužel k nadšení daleko. Nepopírám zásadní přínosy IT, ale přiznejme si, mnohá očekávání se nesplnila. Jen namátkou...

dlouhodobá krize českého lesnictví, přesněji řečeno podniku LČR, s. p., kterou započala rozhodnutí bývalého ministra Palase, pokračuje. I přes více či méně důvěryhodné snahy jednotlivých ministrů a ředitelů LČR se snahy o stabilizaci míjí účinkem. Události, které se udály v průběhu měsíce března, mají ke stabilizaci stejně daleko jako pan Schindler k ukončenému vysokoškolskému vzdělání. Snad pan ministr obsadí post náměstka skutečným lesníkem – ať již s titulem nebo bez titulu. Více se dočtete na str. 5 v odpovědích ministra Gandaloviče.

Výběrová řízení realizovaná managementem Františka Koníčka byla pozastavena Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, který odmítl důvody oficiálním způsobem sdělit. Pod vedením Jiřího Holického byly tyto zakázky vyhlášené na komplexní lesnické činnosti pro rok 2007 zrušeny s odvoláním na výraznou změnu předmětu a podmínek plnění. V současné době probíhají podle LČR práce na likvidaci kalamity a nejnutnější práce v pěstební činnosti a ochraně lesa na celém území státních lesů. Firmy, které práce provádějí, byly vybrány formou jednacího řízení bez uveřejnění s maximálním zkrácením lhůt.

Redakce Lesnické práce tentokrát požádala o rozhovor člověka, který má jako bývalý dlouholetý generální ředitel s. p. Lesy České republiky a jeden z mála odborníků v oblasti lesnické politiky u nás dobré předpoklady pokusit se zhodnotit, proč se současné lesnictví nachází v tak komplikované situaci. Jiří Oliva působí na katedře ekonomiky a řízení LH na FLE ČZU v Praze, protože kvůli atmosféře, která kolem něj vznikla v době jeho odvolání z funkce GŘ LČR v roce 2003, to pro něj byla jedna z mála reálných možností uplatnění. Jak sám tvrdí, tohoto kroku nelituje, protože mu přinesl možnost pohledu na lesnické problémy z jiné, nezávislé roviny a svobodu v názorech i jednání, což je dnes ve státní sféře velká výjimka.

Roman Dudík, Zbyněk Šmída

V současné době jsme svědky stavu lesního hospodářství, který z historického hlediska můžeme pokládat za výjimečný, a na který panují různé, mnohdy velmi protichůdné názory. Tomuto stavu vůbec neprospívá současné klima v sektoru, ve kterém se až příliš často objevují odstředivé tendence. Je velmi těžké zaujímat postoj k probíhajícím událostem, protože ty se v poslední době mění takřka ze dne na den. Máme my lesníci, kteří bychom měli být lesníky budoucnosti, z této situace nějaká východiska?

Libor Hošek

Uběhly dva měsíce od 18. ledna, kdy se územím naší republiky přehnal orkán Kyrill. Následků ničivého větru nebylo ušetřeno ani území našeho největšího národního parku – Národního parku Šumava. Po důsledném monitoringu, který následoval bezprostředně po orkánu, bylo odhadnuto celkové množství polomů a vývratů na necelých 700 000 m3, z toho více než 60 000 m3 bylo zjištěno v nejpřísněji chráněných oblastech národního parku, v I. zónách ochrany přírody. Další desítky tisíc m3 padlého dřeva byly zjištěny v oblastech, které nejsou spravovány Správou NP a CHKO, především v městských lesích města Kašperské Hory a Volary.

Václav Malík, Jiří Dvořák

Progresivní vývoj lesnické mechanizace a s ní spojených technických parametrů (celková hmotnost, trakční ústrojí, rychlost atd.) se odráží na zhutnění půdního podkladu, při kterém hrají hlavní úlohu důležité faktory – odpor půdy a její vlhkost. Oba faktory jsou primárními ukazateli pro analýzu možné degradace půdního podkladu po nasazení harvestorové technologie, která se podílí na těžební činnosti ŠLP v Kostelci nad Černými lesy v posledních třech letech z 23 %.

Beranová, Vladimír Zatloukal, Jan Pařez, Martin Černý

Nejvýznamnějším ukazatelem přiměřenosti početních stavů spárkaté zvěře je jednoznačně stav lesních ekosystémů. Ten je možné hodnotit z hlediska úrovně poškození, které zvěř v lesních porostech způsobila. Opakované hodnocení úrovně poškození umožňuje porovnávat změny a vypovídá o účinnosti přijatých myslivecko-lesnických opatření. Ministerstvo zemědělství již třikrát - v roce 1995, 2000 a 2005 - finančně podpořilo projekt, jehož cílem bylo zjistit reprezentativní údaje o rozsahu poškození lesních porostů zvěří v České republice. Zodpovědným řešitelem projektu byl ve všech třech případech IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o. Ten také připravil metodiku a zpracoval a vyhodnotil výsledky šetření. Podklady k lokalitám vybraným pro šetření připravil a vlastní venkovní šetření provedl Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem.

Petr Čermák

Rozsah škod zvěří přes opakované poukazování na jejich neúnosnost neklesá – podle celorepublikové inventarizace prováděné IFER v roce 2005 (viz str. 15–17) bylo průměrné zastoupení stromů poškozených zvěří v porostech téměř 20 %; pouze na cca 35 % rozlohy lesa bylo zastoupení poškozených stromů nulové. Stavy zvěře stoupají (např. stavy srnčí zvěře překročily dle myslivecké statistiky v letech 2005 a 2006 hranici 300 000 kusů) a lze tedy oprávněně očekávat, že i v následujících letech budou škody velmi vysoké. Kromě snížení stavů zvěře a tradičních ochranných opatření (mechanická a chemická ochrana) jsou častým předmětem diskuze mezi lesníky a myslivci možnosti preventivních mysliveckých a lesnických opatření – zvyšování úživnosti honiteb, přikrmování zvěře, využití přezimovacích obůrek, záštitných dřevin či širšího využití přirozené obnovy.

Karel Pop

V poslední době jsem byl několikrát svědkem nepochopení konstrukce a dosahu závazného ustanovení LHP „minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu“. Pohled na tento institut vytváří zdánlivě nesmiřitelné postoje a argumentace o jeho nezbytnosti se přesouvá do ideologické roviny.