Inventarizace škod zvěří - Výsledky šetření z roku 2005

Beranová, Vladimír Zatloukal, Jan Pařez, Martin Černý

Nejvýznamnějším ukazatelem přiměřenosti početních stavů spárkaté zvěře je jednoznačně stav lesních ekosystémů. Ten je možné hodnotit z hlediska úrovně poškození, které zvěř v lesních porostech způsobila. Opakované hodnocení úrovně poškození umožňuje porovnávat změny a vypovídá o účinnosti přijatých myslivecko-lesnických opatření. Ministerstvo zemědělství již třikrát - v roce 1995, 2000 a 2005 - finančně podpořilo projekt, jehož cílem bylo zjistit reprezentativní údaje o rozsahu poškození lesních porostů zvěří v České republice. Zodpovědným řešitelem projektu byl ve všech třech případech IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o. Ten také připravil metodiku a zpracoval a vyhodnotil výsledky šetření. Podklady k lokalitám vybraným pro šetření připravil a vlastní venkovní šetření provedl Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem.

Svým příspěvkem bychom chtěli dodat faktické informace ke stále častěji diskutovaným otázkám:

- zda zvěř ovlivňuje stav lesních ekosystémů v ČR;

- zda jsou stavy zvěře pro lesní porosty v České republice únosné a přiměřené;

- zda jsou managementová opatření používaná ve vztahu ke zvěři účinná.

Výsledky šetření

Kultury

V nejmladší věkové kategorii porostů došlo v roce 2005 oproti předchozím šetřením k výraznému nárůstu poškození. Podíl zvěří poškozených jedinců narostl oproti roku 2000 o 5 % a oproti roku 1995 dokonce o více než 12 %. Výsledky jsou podrobně po dřevinách uvedeny v tab. 1. V roce 2005 bylo v kulturách poškozeno zvěří 44 % jedinců. Nově, tzn. v průběhu od konce vegetačního období roku 2004 do léta 2005, bylo poškozeno 20 % jedinců. Poškození MZD nejmladší věkové kategorie bylo ještě vyšší, přesahuje 60 %, nové poškození bylo zjištěno takřka u 25 % jedinců MZD.

Pokud srovnáme rozdíly v poškození kultur zvěří mezi inventarizacemi 2000 a 2005, je zřejmé, že k největšímu nárůstu škod působených zvěří na kulturách došlo na Moravě (východní a severní část) a pomístně v Plzeňském kraji. Pokles škod byl zaznamenán na Šumavě, v severní části Krušných hor, v Krkonoších a Orlických horách.

Porosty středního věku

V porostech středního věku představují podstatnou část poškození spárkatou zvěří škody ohryzem a především loupáním kůry. Vedle škod působených zvěří se však v této kategorii porostů objevují také škody vzniklé při těžbě a transportu dřeva, tzv. škody mechanizací. 

Oproti roku 2000 došlo v porostech středního věku jen k malým změnám podílu počtu poškozených jedinců. Zatímco škody ohryzem a loupáním měly spíše mírně klesající tendenci, škody mechanizací jako celek nepatrně vzrostly (tab. 2).

Ve smrkových porostech středního věku je poškozeno loupáním v průměru 30 % jedinců, mechanizací jsou poškozena v průměru 4 % stromů. Celkem je ve smrkových porostech poškozeno zvěří nebo mechanizací v průměru 34 % stromů.

Přesto, že během sledovaného období (1995 až 2005) škody ohryzem a loupáním soustavně klesají (u všech dřevin ze 31 % v roce 1995 na 27 % v roce 2005), zůstává tento rozsah poškození stále závažným faktorem zhoršujícím kvalitu dřeva i stabilitu porostů.

Dospělé porosty

Výsledky šetření v dospělých porostech potvrdily výsledky z minulých let - mírně klesá podíl stromů poškozených zvěří ve srovnání s porosty středního věku. Kůra dospělých stromů je méně atraktivní a v důsledku výchovných zásahů a nahodilých těžeb klesá v porostech zastoupení poškozených stromů. Zvyšuje se podíl stromů poškozených při těžbě a transportu dřeva (tab. 3).

Nejvyšší podíl stromů poškozených loupáním a ohryzem byl zjištěn v dospělých smrkových porostech. Poškození je převážně staršího data - vzniklo ve středním věku stromů a poškození jedinci nebyli vytěženi při probírkách. V dospělých porostech smrku vykázalo v roce 2005 známky poranění kůry loupáním a ohryzem 16 % stromů, poranění mechanizačními prostředky dalších 15 % jedinců. Celkově bylo zvěří nebo mechanizací poškozeno v průměru 29 % stromů smrku. Téměř každý třetí strom smrku starší než 50 let je tak poškozen zvěří nebo mechanizací. Vzhledem k vysokému riziku sekundární hniloby u takto poškozených stromů to znamená nejen významné znehodnocení nejcennějších částí kmenů, ale i snížení stability poškozených porostů.

Podle výsledků inventarizace škod zvěří v roce 2005 se v dospělých porostech na poškození stromů všech dřevin bez rozlišení podílejí přibližně stejnou měrou loupání (včetně ohryzu) působené spárkatou zvěří (necelých 13 %) a škody způsobené mechanizací (13 %). Výsledky inventarizace škod zvěří v dospělých porostech signalizují, že po mírném přechodném zlepšení v období let 1995–2000 došlo v posledním pětiletém období v dospělých porostech opět ke zvýšení podílu poškozených stromů jak loupáním a ohryzem, tak mechanizací. Podíl stromů poškozených loupáním i mechanizací všech dřevin bez rozlišení, zjištěný v roce 2005, tak převyšuje nejen hodnoty zjištěné v roce 2000, ale i hodnoty z roku 1995. Výrazněji vzrostly škody působené mechanizací. Nárůst poškození stromů mechanizací je závažným signálem, upozorňujícím na používání méně šetrných technologií přibližování dřeva, případně na pokles technologické kázně či technologické přípravy pracovišť.

Souhrnná kategorie - bez rozdílu dřevin a věkových kategorií

Pro souhrnnou kategorii všech dřevin má význam hodnotit poškození zvěří nebo mechanizací. V této kategorii došlo takřka u všech dřevin k navýšení podílu poškozených stromů, a to v rozmezí 0,4 do 8,2 procent oproti výsledkům roku 2000. Z výsledků uvedených v tabulce 6 vyplývá, že v lesních porostech České republiky je 28 % stromů poškozeno zvěří nebo mechanizací.

Porovnání s výsledky Národní inventarizace lesů (NIL)

Rozdělení do věkových kategorií, které se používá v inventarizačním šetření škod zvěří, nekoresponduje plně se  členěním používaným v NIL. Z rozdílného pojetí věkových kategorií se pak odvíjejí i některé rozdíly v přístupu k vyhodnocení škod. V NIL se pracuje s kategorií obnovy, která zahrnuje jedince od 10 cm7 cm výčetní tloušťky, a s kategorií stromů, kterou tvoří stromy s výčetní tloušťkou 7 až 12 cm, a s kategorií stromů s výčetní tloušťkou nad 12 cm. výšky do

V této fázi zpracování tedy NIL poskytuje pouze tři úlohy, které je možné porovnávat s úlohami, které poskytuje inventarizace škod zvěří (ISZ):

- poškození mechanizací v dospělých porostech (podle ISZ), resp. v porostech, kde d1,3  je větší něž 12 cm (podle NIL);

- poškození zvěří (loupáním a ohryzem) v dospělých porostech (podle ISZ), resp. v porostech, kde d1,3  je větší než 12 cm (podle NIL);

- jakékoliv poškození zvěří v kulturách, resp. v obnově, tj. poškození jedinců od 10 cm výšky do 1,5 m výšky (podle ISZ), resp. jedinců od 10 cm výšky do 7 cm výčetní tloušťky (podle NIL).

Je zřejmé, že intenzita poškození mechanizací i zvěří zjištěná v rámci ISZ a v průběhu NIL v dospělých porostech je velmi dobře srovnatelná. Intenzita poškození v kulturách je podle výsledků ISZ vyšší takřka o třetinu než intenzita poškození vyplývající z výsledků zpracování NIL. Výsledek přesto pokládáme za dobrou shodu. Snížení podílu poškozených stromů je v případě NIL způsobeno tím, že do kategorie obnovy jsou započteni jedinci až do 7 cm výčetní tloušťky, kteří nejsou již tolik poškozováni okusem jako jedinci zahrnutí do nejmladší věkové kategorie v ISZ. Výsledek NIL v této kategorii potvrzuje ovšem vysoký podíl poškozených jedinců v nejmladší věkové kategorii a v porostech středního věku, který byl zjištěn v rámci ISZ („poškození zvěří jakékoliv“ postihuje 28 % hodnocených jedinců).

Intenzita poškození lesů od r. 2005 neklesla

Z toho, co jsme zjistili o úrovni poškození lesních porostů zvěří v ČR, vyplývá, že:

- zvěř významně ovlivňuje stav lesních ekosystémů v ČR, protože v nejmladších porostech je okusem vrcholu poškozeno 26 % jedinců všech dřevin, v porostech středního věku je loupáním poškozeno 27 % jedinců všech dřevin, v dospělých porostech je zvěří nebo mechanizací poškozeno 24 % jedinců všech dřevin a v České republice je zvěří nebo mechanizací poškozen každý třetí smrk.

- Stavy zvěře pro lesní porosty v České republice nejsou vzhledem k úrovni škod v některých regionech únosné a přiměřené.

- Managementová opatření používaná ve vztahu ke zvěři nejsou dostatečně účinná, neboť výsledky opakovaných inventarizačních šetření jednoznačně potvrzují, že intenzita poškození lesních porostů zvěří po roce 1995 v nejmladších vývojových stádiích porostů narůstá a v porostech starších stagnuje na poměrně vysoké úrovni.

Použitá metoda statistické inventarizace škod zvěří je efektivní metodou pro zjištění celorepublikových reprezentativních údajů. Po zahuštění inventarizačního šetření se tato metoda osvědčila i na regionální úrovni (Inventarizace škod zvěří v lesích Vojenských lesů a statků, s. p., v roce 2006). Metoda inventarizace škod zvěří nemůže zachytit likvidaci nejmladších stádií obnovy, a proto by bylo velmi vhodné kombinovat tento způsob šetření s metodou monitoringu v systému kontrolních a zkusných ploch (KZP).

Pozn.: Projekt byl řešen s finanční podporou Národní agentury pro zemědělský výzkum Ministerstva zemědělství (projekt NAZV QF50053, doba řešení 2005-2007).

Adresa autorů: Ing. Jana Beranová

Ing. Vladimír Zatloukal

Ing. Jan Pařez

Ing. Martin Černý

IFER, Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.

Kontaktní e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Metodika inventarizačního šetření

Řešení bylo založeno na metodě statistické inventarizace, prováděné pozemním šetřením v soustavě dočasných inventarizačních ploch rozmístěných na území celé České republiky. Způsob výběru porostů pro venkovní šetření i metodika hodnocení rozsahu a intenzity poškození lesních porostů zvěří respektovaly metodický postup použitý v šetření roku 1995 (podrobněji Černý et al., LP 7/1997). V šetřeních roku 2000 a 2005 bylo navíc hodnoceno poškození melioračních a zpevňujících dřevin (MZD)

– Černý et al., Lesnická práce č. 3, 2002.

Venkovní šetření proběhlo na 239 lokalitách; každá z nich měla rozlohu 4 km2. Poškození zvěří se hodnotilo u hlavních dřevin - smrku, borovice, buku a dubu. Podle věku byly porosty rozděleny na 3 vývojová stádia – kultury, porosty středního věku a porosty dospělé. Při venkovním šetření se hodnotil okus terminálního vrcholu, okus bočních výhonů, škody loupáním (včetně ohryzu) a škody vytloukáním. Rozlišovala se intenzita a stáří poškození. Souběžně s hodnocením škod zvěří se zjišťovalo také poškození lesních porostů mechanizací.

Výsledky hodnocení v terénu byly statisticky zpracovány pro takřka 150 kombinací věkových kategorií, dřevin a druhů poškození. Pro každou z kombinací bylo vyhodnoceno rozdělení porostní rozlohy podle procenta poškozených stromů v porostu a byly vypočteny statistiky charakterizující toto rozdělení. Protože tvar rozdělení v řadě případů neodpovídá normálnímu rozdělení, neposkytuje aritmetický průměr dobrou představu o střední hodnotě procenta poškozených stromů v porostu. Proto byl pro lepší interpretaci výsledků kromě průměru použit také medián (percentil 50). Údaj mediánu je třeba interpretovat tak, že na polovině celkové porostní rozlohy je procento poškozených stromů v porostu menší, než udává hodnota mediánu, a na druhé polovině je větší.