Organizace státních lesů v rámci evropské unie
Vít Obrdlík
Diskusi nad převodem lesů ve vlastnictví státu na kraje či nad privatizací státního lesního majetku dnes stále častěji slýcháme nejen v odborných lesnických kruzích, ale i u laické veřejnosti. Řada argumentů, které hovoří v neprospěch státního vlastnictví lesa, se opírá zejména o poslední kauzy spjaté s činností státního podniku Lesy České republiky.
Státní lesy v zahraničí
Pokud se však ptáme, zda forma státem vlastněných lesních pozemků má v moderní tržní ekonomice na úrovni EU své místo, odpověď je jednoznačná. V řadě zemí Evropské unie má státní forma vlastnictví lesa důležité, leckde dokonce výsadní postavení. Historie státem vlastněných lesních pozemků je stará skoro půl tisíciletí a během této doby byl majetek využíván a obnovován hlavně za účelem produkce dřeva. Celková plocha lesů v Evropě dnes činí 998 mil. ha, přičemž 89,8 % představují lesy ve formě veřejného vlastnictví (FAO, Global Forest Resources Assessment 2005).
Je zřejmé, že Lesy České republiky, s. p., mají se svým více než 50% podílem lesů ve správě v rámci České republiky značný potenciál patřit mezi přední státní podniky v EU, jakými dnes jsou např. rakouské (ÖBf), finské (Metsähallitus) nebo bavorské (BaySF) státní lesy.
Požadavky na organizace státních lesů v Evropě se v posledních letech značně zvýšily a obchodní prostředí se změnilo na základě řady národních i mezinárodních faktorů. Očekávání vlastníků (státu) i ostatních zájmových skupin (veřejnost, podnikatelská sféra) stále více ovlivňuje jejich vlastní činnost.
Co je to benchmarking?
Abychom mohli vzájemně porovnávat úroveň efektivity hospodaření se svěřeným majetkem, je třeba vzít v úvahu řadu kritérií. Jedním z nástrojů, který takové porovnávání umožňuje, je metoda benchmarkingu. Benchmarking nepředstavuje jen pouhé srovnávání klíčových výkonnostních ukazatelů jednotlivých lesnických organizací. Benchmarking je i proces učení se pomocí pochopení a dotazování se na způsob provádění určité aktivity u partnera, který je do benchmarkingu zapojen.
Lesy České republiky, s. p., společně se 13 dalšími organizacemi státních lesů z Anglie, Estonska, Finska, Francie, Irska, Bavorska, Nizozemí, Norska, Rakouska, Rumunska, Severního Irska, Skotska, Slovenska a Srbska vytvořily tzv. benchmarking skupinu. Společným zájmem benchmarking skupiny je podpořit rozvoj vlastních podniků a zlepšit efektivitu jejich hospodaření. Skupina se zaměřila jednak na analýzu klíčových účetních a provozních výstupů jednotlivých podniků v časovém období 2002-2004, jednak na analýzu procesu společného pro všechny zúčastněné podniky – managementu toku dříví. Tento proces, jako hlavní zdroj příjmů většiny zúčastněných, byl vybrán právě z důvodu největšího potenciálu pro možná zlepšení efektivity hospodaření jednotlivých podniků.
Ve všech výše uvedených zemích se příslušné vlády rozhodly ponechat značnou část lesního majetku jako součást veřejného statku. V osmi evropských zemích můžeme označit organizace státních lesů za komerčně orientovaný subjekt. Do této skupiny patří státní lesnické podniky v Bavorsku, České republice, Estonsku, Finsku, Irsku, Polsku, Slovensku a Rakousku. Oproti tomu v Anglii, Severním Irsku, Skotsku, Nizozemí, Francii a Norsku upřednostňují organizace státních lesů veřejný zájem před maximalizací zisku.
Porovnání jednotlivých státních podniků
V rámci rozsahu tohoto článku není možné prezentovat výsledky benchmarking skupiny. Lze však provést porovnání jednotlivých právních forem podniků, základních hospodářských charakteristik a ekonomických parametrů (viz tabulky). Pro tyto účely byla použita data dostupná z výročních zpráv, prezentací příslušných organizací státních lesů a jejich webových stránek. Pokud není uvedeno jinak, jsou z roku 2004. Zájmovou skupinu reprezentují státní podniky v Rakousku, Bavorsku, Polsku, Slovensku, Finsku, Estonsku, Irsku a České republice. Můžeme u nich nalézt alespoň jednu z následujících paralel: historickou příbuznost, vysokou úroveň lesnictví v zemi, pozici nové členské země v EU nebo dynamicky se rozvíjejí ekonomiku v prostředí společného evropského trhu.
Zajímavým doplňkově porovnávaným parametrem je existence samostatné legislativní normy, přijaté pro příslušnou organizaci stáních lesů. Mezi vybranými státními podniky, které prošly transformací (pozn. netýká se Polska), jsou Lesy České republiky, s. p., druhou nejdéle fungující komerčně orientovanou společností. Podíl státního lesa obhospodařovaného příslušným podnikem nám předurčuje, jaké zaujímá postavení na trhu v dané zemi. Ve skutečnosti však může být tento vliv daleko významnější, a to z důvodu zajišťování dalších služeb a činností i pro ostatní vlastníky lesů.
Z hlediska hospodářských charakteristik jsou u jednotlivých organizací státních lesů porovnávány: plochy pozemků; procentní zastoupení dřevin; celková obnova lesa; zásoba; přírůst; těžba.
Celková plocha pozemků obhospodařovaných podnikem je vztažena k ploše vlastního lesa.
Dřevinná skladba je zobecněna na podíl listnatých a jehličnatých dřevin. Těžba je vyjádřena 2 parametry – celkovou těžbou a těžbou na 1 hektar. Při porovnání hlavních produkčních činitelů je zřejmé, že středoevropské státy disponují podstatně lepším produkčním potenciálem než země v Pobaltí a ve Skandinávii. Výjimku ze skupiny tvoří Irsko. Značnou část výměry lesa zde tvoří plantáže, zejména s produkcí Picea sitchensis.
V ekonomické oblasti byly zvoleny následující parametry: počet zaměstnanců, obrat a zisk. Počet zaměstnanců je vyjádřen jednak celkově, a jednak v dělnických profesích. Je zřejmé, že všechny vybrané podniky vykonávají určitou část svých aktivit ve vlastní režii. Celkový roční obrat je doplněn o podíl obratu z prodeje dříví. Zisk je uváděn před zdaněním – celkem, na 1 ha lesa a na 1 m3 těžby.
Předmětem hodnocení byla rovněž lokalita prodeje dříví. Z uvedených údajů nedosahují průměru zbylých členů zájmové skupiny pouze irská Coillte a Lesy České republiky, s.p. V případě Irska je to díky systému prodeje dříví prostřednictvím elektronických aukcí. Pilaři nakupují surovinu přímo v lese, nastojato, a rovněž si zajišťují těžbu a dopravu dříví. U Lesů České republiky, s. p., je podíl prodeje na lokalitě odvozní místo ve výši 4 % v roce 2004 výrazem postupné změny obchodní politiky realizované během let 2004-2006. V roce 2005 vzrostl tento podíl prodeje již na 26 %. Data za rok 2005 ovšem nejsou předmětem porovnávání.
Zajímavým parametrem je rovněž výnos z 1 hektaru lesa ve srovnání s celkovým ziskem na 1 m3 těžby. Irsko vydělává maximum z každého hektaru lesa, který má ve správě. Hodnota 99 eur/ha je více jak 2x větší než nejbližší konkurent – Rakousko (44 eur/ha).
Činnosti v oblasti veřejného zájmu jsou rovněž nepostradatelnou součástí aktivit všech vybraných podniků státních lesů. Nebyly však předmětem hodnocení, neboť je zde poměrně obtížné nalézt společného jmenovatele. Řadě organizací stáních lesů se již podařilo kvantifikovat služby, které společnosti poskytují a uvádějí je tak na trh. Například rakouské státní lesy vypracovaly studii „Sustainability Balanced Scorecard“ (více na www.bundesforste.at), která řeší tuto problematiku. Mezi další patří například irské státní lesy Coillte, které za rok 2004 vyčíslily výdaje na činnosti ve veřejném zájmu ve výši 75 mil. eur.
Systémová změna LČR
Přijmeme-li fakt, že mezi nejlepší organizace státních lesů patří podniky v Rakousku, Finsku, ale dnes už i Irsku a z nových členských států EU například v Estonsku, je třeba se ptát, proč k nim nepatří i Lesy České republiky, s. p. Při minimálně srovnatelných produkčních podmínkách a často nižších jednotkových personálních nákladech by tomu nemělo být jinak. Všechny výše uvedené a dnes vysoce efektivní organizace státních lesů musely na cestě ke svému úspěchu projít přeměnou původních správních systémů v moderní podnikatelsky orientovanou organizaci se 100% kontrolou a ve 100% vlastnictví státu. Rovněž Bavorské státní lesy se vydaly v roce 2005 cestou efektivní správy státem svěřeného lesního majetku (oddělením obhospodařování státního lesa od státní správy) a již dnes je z výsledků BaySF patrné, že to bylo správné rozhodnutí. Chtějí-li se Lesy České republiky, s. p., přiblížit odpovídajícímu využití svého výjimečného potenciálu v rámci podniků státních lesů v EU, musí projít transparentní a postupnou systémovou změnou. K její realizaci je nezbytné rozhodnutí jejich majitele, tedy České republiky.
Adresa autora: Ing. Vít Obrdlík
Vedoucí oddělení zahraničních vztahů
Lesy České republiky, s. p.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.