POROSTOU RYCHLE ROSTOUCÍ DŘEVINY OPRAVDU RYCHLE?

Pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD) již pomalu opouští zkusné plochy a malá políčka. Jedním z průkopníků v pěstování RRD ve větším energeticky využitelném množství je společnost Krušnohorské lesy, a. s. V lesní školce v Tišicích navštívila redakce Jana Hanzáka, ředitele závodu lesních školek.

Začátky pěstování RRD

- Co Vás vedlo k rozhodnutí začít pěstovat rychle rostoucí dřeviny?

Sledujeme celkovou situaci v energetice. Sledujeme, jak se pohybují ceny nafty a benzínu, energií. Očekáváme příklon k využívání zdrojů, které doposud využívány nebyly nebo byly využívány pouze omezeně. Jedním z nich je určitě možnost pěstovat rychle rostoucí dřeviny všech možných typů a využívat je v energetice a nejen tam.

Vlastník firmy nám k pěstování RRD dal podnět a „zelenou“, takže je ochoten investovat peníze a riskovat, že je utratíme třeba i s velkým rizikem, kdyby naše předpoklady byly příliš optimistické.

- Mohl byste ve stručnosti zmínit, co předcházelo vlastní výsadbě?

Příprava plochy pro výsadbu jak matečnice, tak produkční plantáže je celkem jednoduchá a nevybočuje ze zemědělských zvyklostí. Je třeba se více věnovat výběru ploch, protože technicky připravit lze téměř jakoukoli plochu. Co ale nelze ovlivnit, je úživnost vybrané plochy a klimatické podmínky daného stanoviště - a to je u rychle rostoucích dřevin velice důležité.

- Pro získání dotace je nutné vytvoření projektu o založení porostu RRD. Jak vypracování projektu probíhalo?

Nechali jsme ho vytvořit panem Janem Wegerem z Výzkumného ústavu Silva Taroucy v Průhonicích (VÚKOZ). Podle dostupných informací je VÚKOZ jednou z mála způsobilých institucí, které mají akreditaci k tomu, aby tyto projekty mohly vytvářet.

- Měli jste problémy získat souhlas s dočasným odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu, popř. získat souhlasné stanovisko orgánu ochrany přírody?

Ano, měli jsme problémy s institucemi. Při zakládání porostů rychle rostoucích dřevin existují dva důležité momenty. Jedním z nich je získání pozemků, buď do vlastnictví, kde si pak o způsobu využití rozhoduji sám, nebo do pronájmu. U pronajatých pozemků bývá problém najít vlastníka ochotného riskovat minimálně 15 let u produkční plantáže nebo 10 let u matečnice, kdy mu nebude umožněno plochu jinak využívat. Druhý důležitý moment je získání souhlasu různých institucí před vlastním založením porostu.

Jedná se mimo jiné o souhlas odboru životního prostředí příslušného úřadu obce s rozšířenou pravomocí, kdy do letošního roku bylo potřeba pozemek vyjmout ze zemědělského půdního fondu, ačkoli pravidla dotací praví, že budou vypláceny pouze na zemědělský půdní fond. Což je paradox. Na jednu stranu musíte RRD vysázet na zemědělský půdní fond a na druhou stranu ho následně vyjmout na dočasnou dobu, kdy tam plantáž existuje. V Tišicích jsme museli žádat, podle mě úplně zbytečně, ještě o povolení k zásahu do krajinného rázu.

Na produkční plantáži v Chomutově jsme zase dostali negativní vyjádření od místně příslušného úřadu nebo pobočky MŽP, kterému se nelíbilo, že budeme využívat poměrně kvalitní zemědělské plochy, ačkoliv to je naprostá nutnost. Na špatných stanovištích nebo ve špatných klimatických podmínkách rychle rostoucí dřeviny nerostou rychle, stanou se komoditou, která samozřejmě nemůže přinést žádný ekonomický efekt.

- Jestli tomu dobře rozumím, nakonec jste souhlasná stanoviska získali?

V loňském roce jsme samozřejmě souhlasná stanoviska získali. V letošním roce se připravuje změna podmínek pro vydávání dotací a podle mých informací a zpráv z MŽP nebude nutné vyjímat pozemek ze zemědělského půdního fondu, což je samozřejmě velká výhoda pro ty, kteří začínají. Souhlasné stanovisko odboru ŽP máme.

- Podařilo se vám tedy získat dotace na založení porostu rychle rostoucích dřevin?

Podali jsme žádost o dotaci, ta byla přijata bez výhrad. Nebude to dlouho trvat a bude tomu rok od založení matečnice a nárokovou dotaci jsme zatím neobdrželi. Nemluvím o tom, že se nepřišel nikdo ani podívat, jak je matečnice založená, což je jednou z podmínek k tomu, abychom dostali dotaci vyplacenu.

Matečnice a produkční porosty

- Jaký sortiment dřevin jste zvolili a proč?

Na matečnici, kterou jsme vloni zakládali, jsme vysázeli co nejširší soubor různých klonů. Nevíme totiž, v jakých podmínkách budeme budoucí produkční plantáže vysazovat, to se dopředu těžko určuje. Proto je důležité mít poměrně široký soubor klonů, abychom mohli zakládat produkční plantáže na různých stanovištích. Máme několik klonů vrb a několik klonů topolů.

- Jakým způsobem probíhala vlastní výsadba?

Sázeli jsme ručně za traktorem s radlicí, kterou jsme si vlastnoručně vyrobili. Do řádku, který vzniká za radlicí, se vkládají jednotlivé řízky. Výsadba je poměrně jednoduchá, není ani moc pracná, ani časově náročná. Aby produkční plantáže přinášely alespoň nějaký ekonomický přínos, musí být vytvořeny nebo vysázeny na stovkách nebo tisících hektarů. Na takto velkých plochách potom hraje technologie výsadby velkou roli.

- Jakou hustotu výsadby jste zvolili u matečnice a jakou u produkčního porostu?

Hustota sadby je u obou zhruba stejná, používá se 10 000 řízků nebo jedinců na hektar v různých sponech podle typu mechanizace, kterou máte pro obhospodařování plantáží.

- Jaká je velikost plochy matečnice a velikost plánované plochy produkčního porostu?

Matečnice má 3 ha. Myslíme, že to bude pro naše provozní potřeby dostatečné. Letos zakládáme produkční plantáž, která bude mít přes 21 ha, což však sami považujeme za nedostatečné. V případě optimistické budoucnosti ve využití alternativních zdrojů energií budeme muset v dalších letech zakládat násobky těchto ploch.

- Jste spokojeni s ujímavostí řízků?

Na matečnici jsme měli zatím ujímavost zhruba 95 %, což je velice dobrý výsledek. Letos ji vylepšujeme. Samozřejmě o tom, jak to dopadne letos na produkční plantáži, nemohu zatím říci nic. Stanoviště, které jsme vybrali, není úplně ideální. Jedná se o vláhově riskantní plochu a záleží na průběhu počasí po vlastní výsadbě.

Ochrana výsadeb proti škůdcům

- Na počátku růstu porostu je třeba bránit zabuřenění. Jakou metodu jste zvolili?

Matečnici projíždíme mechanizovaně. Vlastní řádky s topoly nebo vrbami se musí potom doplít ručně, což je ekonomicky poměrně limitní záležitost zejména při zakládání produkčních plantáží v řádech stovek hektarů.

- Je třeba porost matečnice nějakým dalším způsobem chránit?

U matečnice je poměrně důležitá ochrana proti zvěři, někdy i ochrana proti hlodavcům. Jinak samozřejmě trpí různými chorobami, ale zatím jsme se jim vyhnuli. Je třeba zasahovat proti škůdcům, kteří se zrovna objeví.

Sklizeň

- V jakém obmýtí hodláte sklízet řízky z matečnic a produkční porosty?

Řízky z matečnic se musí odřezávat každoročně, i když pro ně třeba není využití, protože nejlepší ujímavost mají jednoleté prýty. U produkčních plantáží je stanoveno předpisy pro dotace obmýtí 3 až 6 let. My samozřejmě uvidíme, jakým tempem budou plantáže přirůstat a chtěli bychom mít obmýtí co nejkratší i vzhledem k tomu, že silnější výhony se hůře sklízejí mechanizovaně. Předpokládáme čtyřletou minirotaci.

- Jaký výnos budete u produkční plantáže považovat za úspěch?

Hektarové výnosy se v literatuře dost liší. My budeme považovat 12 až 15 tun sušiny z hektaru za úspěch, ale to lze velice těžko určit dopředu.

- Jaký způsob sklizně a zpracování budete v budoucnu využívat?

Sklizeň musí probíhat mechanizovaně. Předpokládáme, že budeme používat nějaký upravený zemědělský stroj, pravděpodobně pro sklizeň kukuřice. Víme, že jsou již speciální stroje vyvinuté v Itálii a v Německu. Pojedeme se na ně podívat a zvážíme koupi podobného stroje.

- Rychle rostoucí dřeviny není důležité jen vypěstovat, ale také sklidit, zpracovat a výslednou štěpku prodat. Máte již odběratele?

Odběratele zatím nemáme, protože energetici se zatím k tomuto médiu staví ne přímo odmítavě, ale zdrženlivě. Množství štěpky, které jsme zatím schopni dodávat, je pro ně zanedbatelné. Vrcholní představitelé energetických společností se tím zatím odmítají zabývat. Předpokládáme ale, že se situace bude v krátké době měnit.

Budoucnost pěstování RRD

- Když mluvíme o produkční plantáži v severních Čechách, nabízí se otázka, zda neuvažujete o pěstování např. na výsypkách, tedy na lidskou činností poškozených lokalitách?

Určitě s tím počítáme, dokonce plantáž, kterou teď zakládáme u Chomutova, je na tzv. předpolí postupujícího dolu. Za 15 let, (tak je určena minimální životnost produkční plantáže) by měl důl postoupit téměř k hranici toho pozemku a po likvidaci naší plantáže by tam měla proběhnout těžba uhlí. Jedna možnost je zakládat plantáže na předpolí dolů, druhá možnost je zakládat plantáže po rekultivaci po těžbě. Tam se však obávám různé kvality uměle vzniklých antropogenních půd.

- Jaký je váš názor na pěstování lignikultur? Má to smysl? Měla by existovat státní podpora, stejně jako existuje u energetických plantáží rychle rostoucích dřevin?

Já bych to doporučil, protože dřevo jako obnovitelný zdroj má svůj význam i mimo energetiku. Topol lze úspěšně využít pro různé druhy zpracování a určitě by si tato myšlenka zasloužila rozpracování.

- Kde spatřujete příčiny poměrně pomalého rozvoje pěstování rychle rostoucích dřevin?

Jedna z příčin je určitě poměrně komplikovaná legislativa. Myslím si, že podpora, kterou stát dnes dává, je složitá a spoustu potenciálních producentů odradí už dopředu. Svou roli hraje i to, že celý segment tohoto využití půdy je dosud nevyzkoušený.

- Jakou má podle vašeho názoru pěstování rychle rostoucích dřevin v ČR perspektivu?

Já bych význam RRD sice nepřeceňoval, ale určitě je to jedna z možností využití alternativních zdrojů nejenom v energetice. Biomasu lze zpracovávat i při likvidaci nebezpečných odpadů, při výrobě biolihu nebo bioplynu a podobně.

Děkuji za rozhovor (15. 3. 2007), Jan Příhoda