RÁMCOVÁ TYPOLOGIE ZEMĚDĚLSKýCH PŮD PRO VýMLADKOVÉ PLANTÁŽE RRD

Jan Weger, Kamila Havlíčková a kol.

Rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích (short rotation coppice) na zemědělské půdě jsou jednou z perspektivních a již i komerčně pěstovaných energetických plodin v Evropě. Z celkové rozlohy okolo 20 000 ha vrbových plantáží se ročně sklízí asi 4000 ha, převážně ve středním a jižním Švédsku a Velké Británii. Štěpka z plantáží je zde pro svoji homogenitu i dostupnou cenu žádaným biopalivem v obecních teplárnách a velkých elektrárnách. Rozloha vrbových plantáží narůstá také v Polsku, Dánsku a Baltských zemích. Topolové výmladkové plantáže se pěstují asi na 2000 ha hlavně ve střední a jižní Evropě, nejvíce pak v Rakousku a severní Itálii. V mnoha dalších zemích jejich rozloha postupně narůstá vlivem příznivých ekonomických a dotačních podmínek. V České republice je dnes okolo 120 ha převážně topolových výmladkových plantáží a okolo 20 ha matečnic.

Výsledky testování dřevin pro výmladkové plantáže v ČR prováděné na VÚKOZ od roku 1995 ukazují, že důležitým předpokladem pro dosažení dobrých výnosů je volba vhodného stanoviště, resp. vhodných klonů RRD pro dané stanoviště. Proto je pro potřeby projektantů a praktických pěstitelů vytvářena pěstební rajonizace nejperspektivnějších klonů RRD, jejíž součástí je rámcová typologie stanovišť (zemědělských půd). I s ohledem na skutečnost, že životnost výmladkových plantáží je delší než věk nejstarších pokusných a produkčních porostů, je rajonizace klonů i typologie půd průběžně zpřesňována na základě výsledků výzkumu a provozní praxe.

Sortiment vrb a topolů

Typologie a rajonizace jsou zpracovávány pro sortiment tzv. doporučených klonů RRD, zveřejněný ve Věstníku MZe č. 1/2004, na jejichž pěstování je možno čerpat dotace. Seznam obsahuje 25 klonů vrb a 19 klonů topolů, které byly posouzeny a povoleny pro pěstování v krajině dle zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb., § 5).

Podle výsledků polního testování má pro výmladkové pěstování dobré výnosové a růstové vlastnosti 9 klonů topolů a 11 klonů vrb. Další klony z doporučeného seznamu jsou vhodné do opláštění a rozčlenění produkčních porostů, nebo se pro výmladkové pěstování neosvědčily. Výběr vhodných klonů pro konkrétní stanoviště provádí odborný projektant v projektu na založení porostu RRD, který je povinnou součástí žádosti o dotaci.

Typologie zemědělských půd pro vrby a topoly

Pro vytvoření rámcové typologie zemědělských půd byly využívány dva podklady: výsledky testování tzv. doporučeného sortimentu klonů topolů a vrb na výzkumných plochách a produkčních porostech a dále bonitace zemědělských půd v soustavě BPEJ (bonitovaných půdně ekologických jednotek).

Bonitovaná půdně ekologická jednotka zemědělských pozemků vyjadřuje pětimístným číselným kódem (např. 2.11.14 nebo 21114) hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy. Kombinací prvních 3 čísel vzniká tzv. hlavní půdně klimatická jednotka (HPKJ), která byla použita jako základ pro typologii stanovišť. Při analýze bylo hodnoceno 525 HPKJ, které jsou relevantní pro pěstování současného doporučeného sortimentu RRD. Jako hodnotící parametry vhodnosti HPKJ byly použity charakteristiky klimatických regionů (srážky, suma teplot) a hlavních půdních jednotek (půdní vláha, vysýchavost), které byly vztahovány k výsledkům hodnocení růstu a výnosů klonů vrb a topolů. Výsledkem vícestupňové analýzy bylo vytvoření následujících 6 skupin půd (HPKJ) dle vhodnosti pro pěstování klonů tzv. doporučeného sortimentu RRD:

- Nepříznivá pro doporučený sortiment RRD – A (pruhovaná pole).

- Nepříznivá pro doporučený sortiment RRD – B  (pruhovaná pole).

- Podprůměrně příznivá pro doporučený sortiment RRD (bleděmodrá pole).

- Průměrně příznivá pro doporučený sortiment RRD (zelená pole).

- Nadprůměrně příznivá pro doporučený sortiment RRD (tmavězelená pole).

- Optimální pro pěstování doporučeného sortimentu RRD - (černá pole).

Vliv dalších charakteristik bonitace půd – sklonitosti, skeletovitosti, hloubky půdy a expozice (4–5 číslo BPEJ) – je posuzován jako dodatečný faktor k výše uvedenému hodnocení HPKJ podle jejich vlivu na výnos RRD a na volbu použitelné pěstební technologie (např. pouze vícefázová sklizeň na prudkých svazích).

Výnosový potenciál výmladkových plantáží

Dalším naším krokem bylo posouzení výnosového potenciálu výmladkových plantáží v šesti výše uvedených kategoriích HPKJ. K analýze byly využity výsledky hodnocení výnosu klonů na pokusných plochách v různých lokalitách ČR za 2 až 3 sklizně (v několika případech i více). Pro odhad vývoje produkčních charakteristik klonů v pozdějších letech (po 12. roce) byly využity zahraniční výsledky testování a pěstování klonů RRD výmladkových způsobem. Výsledek – graf potenciálního (očekávaného) výnosu výmladkových plantáží RRD je uveden dále. Výnos je vyjádřen v tunách suché hmoty za rok (t [suš.]/ha/rok). V kontextu rajonizace klonů RRD slouží uvedený graf k zhodnocení produkčního potenciálu stanoviště a jeho průběhu v čase, který má vliv zejména na ekonomiku pěstování. Pro získání představy o potenciálním výnosu surové biomasy při sklizni v obvyklém obmýtí (3 roky) je potřeba hodnoty odečtené z křivek násobit přibližně dvěma, neboť průměrný obsah vody v čerstvě sklizené biomase se pohybuje v rozmezí 48–55 % (průměr za období 1999–2005 je 53 %).

Závěr

Na základě výsledků dlouhodobých polních pokusů a bonitace zemědělských půd byla vytvořena rámcová typologie zemědělských půd pro pěstování vybraného sortimentu topolů a vrb.

Při využívání typologické tabulky a grafu potenciálních výnosů v projekční a pěstitelské praxi je potřeba vzít v úvahu, že byly vypracovány pro celý sortiment tzv. doporučených klonů RRD (kromě topolů černých). Pro dosažení optimálních výnosů na vybrané lokalitě je nutno vybrat vhodné produkční klony na základě popisu jejich stanovištních nároků, které jsou uvedeny v popisu jednotlivých klonů ve Věstníku MZe (č.1/2004) nebo podrobněji v publikacích VÚKOZ.

Poděkování

Prezentované výsledky vznikly za podpory projektů MŽP: ZO320/3/99 „Zdokonalování stávajících technologií využití obnovitelných zdrojů energie“, MZe QF 4127 „Metodika analýzy potenciálu biomasy jako obnovitelného zdroje pro zájmová území“ a výzkumného záměru VÚKOZ Průhonice.

Adresy autorů:

Ing. Jan Weger,

Ing. Kamila Havlíčková Ph. D. a kol.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Odd. fytoenergetiky

Vúkoz, v. v. i., Průhonice

Seznam literatury je k dispozici u autorů.