Lesy pro dřevěné domy
Jan Řezáč
Naše republika má v Evropě druhé největší zásoby dřeva na jeden hektar (305 m3). Celkové zásoby dřeva v našich lesích jsou podle výsledků inventarizace asi 920 mil. m3, podle Zprávy MZe o stavu lesů 664 mil. m3. O tomto rozdílu můžeme diskutovat. Ale nikdo nezpochybňuje, že celkové zásoby dřeva narostly za posledních 15 let o 100 mil. m3 (v roce 1990 byly 564 mil. m3, v roce 2005 pak 664 mil. m3).
To znamená, že každoročně se zásoba dřeva zvyšuje v průměru o 6,7 mil. m3. Při ročních těžbách mezi 15–16 mil. m3 nám tak v lesích za 15 let narostlo navíc šest ročních těžeb, tedy za 2,5 roku naroste navíc jedna roční těžba, kterou nevyužijeme. To jen dokládá ohromný produkční potenciál našich lesů, který je výsledkem historického vývoje.
Historické zapomnění
Jenže historie má svoji velkou setrvačnost. V polovině 18. století byla vůči majitelům lesů formulována jasná společenská objednávka: přestaňte produkovat palivové dříví (neboť průmyslová revoluce objevila jako zdroj energie uhlí) a začněte pěstovat lesy, které budou dávat kvalitní stavební dříví. Vlastníci lesů tedy zadali svým lesníkům úkol přestavět lesy převážně nízkokmenné s krátkou dobou obmýtí na lesy poskytující především silné dříví, tj. lesy vysokokmenné s delší dobou obmýtí. Dřevo se mělo stát především hlavním stavebním materiálem. Inu proč ne, už tenkrát věděli, že dřevo stále přirůstá a že na jeho zpracování je zapotřebí mnohem méně energie než na pálení cihel či těžbu kamene. Což bylo důležité při tehdejších omezených energetických možnostech.
Les však roste dlouho, několik generací vlastníků se o něj musí starat, než může někdo sklidit jejich práci. Během té doby se ale v dějinách stalo všelicos, proběhlo pár válek, několik pomatených hlav zahořelo revolučním nadšením. Lidé objevili nové technologie a zapomněli na staré, zapomněli i na to, proč se vlastně les kdysi začal pěstovat do té podoby, v jaké jej znají dnes, kdy do něj chodí na houby a na borůvky.
Málokdo si uvědomuje, že navštěvuje les, ze kterého se podle představ našich předků měly stát dřevěné domy. Člověk občas ve svém spěchu ztrácí klíč k pochopení dědictví minulosti a schopnost využít toto obrovské bohatství ve svůj prospěch a třeba i na základě nové společenské objednávky, že lesy musejí přinášet člověku více užitku než jen dříví a že lesy tu nejsou jen pro nás, ale také jen tak kvůli přírodě samé.
Roh energetické hojnosti vysychá
Od průmyslové revoluce lidé získali pocit, že energie všeho druhu lze čerpat snad z jakéhosi bezedného rohu hojnosti. Až v posledních letech se ukazuje, že musíme začít energiemi z různých důvodů šetřit a obrátit svoji pozornost k tzv. obnovitelným zdrojům, mezi něž patří i biomasa, tedy také dřevo. Ovšem v důsledku nejasností představ o poslání lesů se objevuje několik protichůdných zadání pro všechny, kteří se o lesy starají a pracují se dřevem. To vyvolává napětí a obavy o vlastní budoucnost. Přitom by stačilo se podívat do minulosti a pokusit se porozumět jejímu odkazu. Naši předkové měli lesy pěkně rozdělené podle toho, jaký užitek od nich očekávali. My bychom k tomu mohli jen přidat plantáže na pěstování biomasy (dendromasy) pro energetické účely. Vždyť statisíce hektarů zemědělské půdy bylo uvedeno do klidu, či jen tak leží ladem.
Zvýšení DPH - začátek trvalejšího zájmu o domy ze dřeva?
V březnu se konal na pražském výstavišti v Holešovicích 2. ročník veletrhu Dřevostavby. Přišlo se na něj podívat kolem 35 000 návštěvníků. Většina už byla rozhodnutá, že si chce postavit dům ze dřeva. Na veletrh přišla ne porovnávat cihlu a dřevo, ale získat informace o různých stavebních systémech na bázi dřeva a vybrat si konkrétní stavební firmu. Troufnu si tvrdit, že stavební firmy měly žně.
V ČR již delší dobu trvá stavební boom. Tomu napomohla obava ze zvýšení DPH i letošní teplá zima. Jak se tento příznivý stav odrazil na zvyšování počtu postavených dřevěných domů? Ještě donedávna se uvádělo, že se jich u nás staví méně než 1 % z celkového počtu. Ročně se u nás v posledních letech v průměru postavilo 18 000 rodinných domků, z toho tedy necelých 200 bylo na bázi dřeva.
Jenže zájem o dřevěné domy opravdu stoupá a firmy zvyšují své kapacity. Podle neoficiálních statistik se mohlo v roce 2006 u nás postavit až 900 domů na bázi dřeva, což by odpovídalo přibližně 5% podílu na trhu. To svědčí o postupné změně názorů lidí na dřevo a také o proměně životního stylu. Nebo o tom, že své bydlení začala řešit nová generace – silnější populační ročníky narozené v 70. letech 20. stol. To bychom neměli podcenit. Je nanejvýš nutné poznat představy těchto mladých lidí o životě. Oni totiž budou po dlouhá léta v naší společnosti udávat „tón“, co je dobré a co ne. Oni se mohou stát těmi „nositeli“ názoru, že bydlení ve dřevě je dobré.
Jak skončí naše dřevo?
Vyvstává ale otázka, zda vůbec máme dost dřeva na takový stavební boom. Zde je pár zajímavých čísel, která by mohla přesvědčit i skeptiky, že máme. Na jeden průměrný rodinný dům se spotřebuje cca 65 m3 dřeva. V lesích ČR přiroste za jednu vteřinu 0,6 m3 dřevní hmoty. To znamená, že každých 108 vteřin vyprodukují naše lesy dřevo na jeden rodinný dům. Dřevo potřebné na stavbu 1000 rodinných domků naroste v lesích za 30 hodin! Kdybychom chtěli zvýšit podíl domů na bázi dřeva na celkové výstavbě na 20 %, v lesích nám k tomu dřevo vyroste za necelý týden. A pokud bychom chtěli všechny rodinné domky stavět ze dřeva, lesy nám k tomu dodají dřevo za jeden měsíc.
Adresa autora:
Ing. Jan Řezáč
Nadace dřevo pro život
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.