Archiv časopisu Lesnická práce

Vážení čtenáři,

škody způsobené orkánem Kyrill v noci z 18. na 19. 1. 2007 v českých lesích jsou stále aktuálním diskusním tématem. Kyrill se nevyhnul ani Krkonošskému národnímu parku, ale není pro nás překvapením. Pohlédneme-li do historie krkonošských lesů, je v archivech od r. 1786 zaznamenáno téměř 50 (!) větrných kalamit způsobených větrem intenzity od vichřice po orkán, většinou následovaných kalamitou kůrovcovou.

nadcházející období s sebou přináší několik hlavních témat, jimž jsme se snažili v květnovém čísle Lesnické práce věnovat prostor.

Rok 2007 je pro Lesy České republiky obdobím zásadních změn, které by měly přinést zejména zlepšení hospodaření největšího vlastníka lesů v ČR. Změny v systému obchodování se dřívím, výběrových řízení, organizační změny a další témata byla předmětem našeho rozhovoru s výrobně technickým ředitelem LČR Vladimírem Dolejským.

Jiří Holický

Vedení státního podniku Lesy České republiky v současné době dokončuje práci na zásadním strategickém materiálu - Podnikatelském konceptu Lesů ČR, který bude veřejnosti představen ve druhé polovině května. Podnikatelský koncept vychází z analýzy Lesů ČR, vymezuje poslání, vize a cíle podniku, obchodní strategii i nezbytné realizační podmínky. Pro posouzení vývoje lesního hospodářství po roce 1993 předkládám na úvod příspěvku popis událostí, které líčí v knize Moje paměti první generální ředitel Československých státních lesů a statků Josef Opletal.

Miroslav Borsek

Prednedávnom som sa rozhodol, že napíšem do Lesnické práce článok o vývoji a situácii v štátnom podniku Lesy Slovenskej republiky (Lesy SR) v uplynulom období a vzhľadom na moje skúsenosti ho skúsim porovnať so situáciou a vývojom v štátnom podniku Lesy České republiky (LČR). Pôvodne som sa chcel v článku venovať skôr porovnaniu organizačných štruktúr a ich fungovania, ale po prečítaní článku Organizace státních lesu v rámci Evropské unie v poslednom vydaní Lesnické práce (4/2007, str. 30-31) nemôžem nereagovať na informácie a závery, ktoré autor tohto článku čitateľovi ponúka.

V denním tisku (Hospodářské noviny z 13. 4. 2007) se objevily informace o plánovaném zestátnění Hradecké lesní a dřevařské společnosti. Stát prý přichází obchodováním přes HLDS o stamiliony korun. Smlouvu mezi HLDS a LČR bývalý ředitel František Koníček prodloužil. Podle něj byla pro stát výhodná. Ministr zemědělství Petr Gandalovič má jiné řešení a přišel se dvěma variantami, jak problém vyřešit: první počítá s tím, že stát ve firmě získá sto procent akcií a pak přes ní dřevo bude prodávat dál. Druhá varianta počítá s ukončením “nevýhodné” spolupráce letos v prosinci. Vyřešení situace dostal na starost jím nově jmenovaný generální ředitel LČR Jiří Holický. Požádali jsme o reakci ředitele HLDS, a. s., Františka Dejnožku.

Jeňýk Hofmeister, Miroslav Svoboda

„Jeden z neočekávaných jevů doprovázejících rozsáhlé přírodní disturbance (narušení) lesních ekosystémů představuje skutečnost, že lesní hospodáři často zahájí činnost, která může tyto ekosystémy ovlivnit ve větší míře než předchozí narušení.” Tato slova, jimiž začíná článek profesora D. R. Fostera z Harvardské university (1), přesně vystihují i jádro sporu, který se po lednové vichřici opět rozhořel mezi zastánci tradičního lesnického přístupu a zastánci spontánního vývoje horských lesů Národního parku Šumava. Ponechání horských lesů s převahou smrku v národních parcích či přírodních rezervacích bez zásahu považují stále mnozí účastníci této diskuze za nezodpovědný experiment, který není podložený výsledky žádných výzkumů. V naději, že se tím diskuze posune alespoň o krůček dál, předkládáme čtenářům tento text, jenž představuje výtah z výsledků výzkumů věnovaných otázkám přirozeného vývoje horských lesních ekosystémů a jevů souvisejících.

Ačkoli ministr životního prostředí M. Bursík ještě v polovině března deklaroval svou plnou důvěru dosavadnímu řediteli Správy NP a CHKO Šumava A. Pavlíčkovi, 30. 3. jmenoval do funkce ředitele nového. Tím se stal dosavadní náměstek ředitele Správy parku a nejvyšší představitel Státního fondu životného prostředí F. Krejčí, rodák ze šumavského Rejštejna a lesní inženýr. Jakým směrem se bude park pod jeho vedením ubírat, zda chystá po loňské reorganizaci Správy další organizační změny a především jak se hodlá vyrovnat s akutní hrozbou kůrovcové kalamity na Šumavě, jsme se ho ptali v následujícím rozhovoru.

Tomáš Krejzar, Richard Slabý

Osmnáctého zasedání Výboru pro lesnictví (Committee on Forestry - COFO) Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO), které se konalo 12.-16. 3. 2007 v Římě, se zúčastnilo téměř 600 účastníků – členů vlád, mezivládních a nevládních organizací, včetně prezidenta Nigerie Olusegun Obasanja a mnoha ministrů. Současně proběhlo i jednání Regionálních lesnických komisí (Regional Forestry Commissions - RFC) se spolupracujícími partnery (Collaborative Partnership on Forests - CPF). Výsledkem jednání bylo přijetí zprávy doporučující FAO kroky v projednávaných oblastech, a ačkoli máme v naší české kotlině vlastních problémů dost, neškodí se alespoň u příležitosti podobných významných zasedání podívat na lesnictví z poněkud širší perspektivy.

Marie Růžková

Březnová konference Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR  (SVOL), spojená s odborným seminářem na téma lesnické politiky a legislativy, přivítala v Pelhřimově více než 200 účastníků. S vlastníky a správci nestátních lesních majetků přišli diskutovat o jejich problémech zástupci parlamentu, náměstek ministra životního prostředí, ředitel odboru ministerstva zemědělství, představitelé krajských samospráv a další hosté.