Úvodník 5/2007

Vážení čtenáři,

škody způsobené orkánem Kyrill v noci z 18. na 19. 1. 2007 v českých lesích jsou stále aktuálním diskusním tématem. Kyrill se nevyhnul ani Krkonošskému národnímu parku, ale není pro nás překvapením. Pohlédneme-li do historie krkonošských lesů, je v archivech od r. 1786 zaznamenáno téměř 50 (!) větrných kalamit způsobených větrem intenzity od vichřice po orkán, většinou následovaných kalamitou kůrovcovou.

Počátek „éry“ kalamit není náhodný. V té době (konec 18. století) dorůstaly stejnověké smrkové monokultury vzniklé zčásti přirozeně, zčásti umělou obnovou na místě původních lesů zdevastovaných exploatační těžbou (holými sečemi) pro potřeby místního průmyslu i pro potřeby kutnohorských dolů. Zařizovatelé se po celou dobu snahy o plynulou a trvalou těžbu dřeva (od poloviny 19. století) marně snažili nalézt správný „směr pasečení“ s výsledným konstatováním, že „vichřice přichází ze všech směrů“.

V Krkonošském národním parku považujeme vývraty a zlomy způsobené větrem za součást přírodních procesů, do kterých by měl člověk v národním parku zasahovat minimálně (v 1. zóně vůbec, ve druhé zóně by je měl pouze usměrňovat a ve 3. zóně využívat). Tento přístup je i východiskem pro opatření souvisící s následky orkánu Kyrill v lesích Krkonoš.

Všechny vývraty a zlomy v 1. zóně národního parku a tzv. rozptýlená kalamita ve 2. zóně zůstávají nezpracovány. Výjimkou může být přemnožení kůrovců ve fragmentech dochovaných autochtonních porostů bez přirozené obnovy, nejcennějších z hlediska záchrany genofondu krkonošského smrku. Na území KRNAP je jich prokázaných pouze cca 5 %. Tyto porosty máme snahu chránit do nástupu přirozené obnovy a pro sběr semen nutných k rekonstrukci smrkových porostů prokazatelně nevhodné provenience.  

Jakkoli je smrk považován za rizikovou dřevinu z hlediska kalamit, měl by v klimaxových lesních ekosystémech Krkonoš tvořit téměř 50 % dřevinné skladby. Snížení jeho zastoupení z 86,7 % o téměř

10 % od r. 1994 (právo nakládání s lesy KRNAP bylo převedeno na MŽP) je dokladem úspěšnosti snah o obnovu přírodě blízké druhové skladby lesních porostů.

Vedle přírodě blízké obnovy druhové, prostorové a věkové skladby lesních porostů je důležitým prvkem managementu lesních ekosystémů i podpora zvýšení biodiverzity využíváním sukcesních stadií pionýrských dřevin a ponecháváním podílu „mrtvého dřeva“ v lesních porostech. Proto i ve 3. zóně bude část vývratů a zlomů (s ohledem na ochranu lesa) ponechána přirozenému rozkladu a holé

plochy po tzv. „soustředěné kalamitě“ se budeme snažit ponechávat přirozené sukcesi. Pouze lokálně chybějící dřeviny přirozené druhové skladby budou na „kalamitní“ plochy vnášeny hloučkovitou a skupinovitou výsadbou sazenicemi původem z místních autochtonních populací.

Následky orkánu Kyrill tedy nejsou pro lesní ekosystémy KRNAP katastrofou. V některých případech bude sice muset lesní hospodář korigovat své záměry s lesním porostem s ohledem na nově vzniklou situaci, na druhé straně se však objevil prostor pro světlomilné pionýrské dřeviny tzv. „velkého“ generačního cyklu lesa.

Ing. Jiří Novák

ředitel Správy KRNAP

člen redakční rady LP