Bude mít Evropa dostatek dřeva?

Jan Řezáč

V loňském roce se v České republice vytěžilo rekordní množství dřeva – 17,68 mil. m3, přičemž běžný roční přírůst byl 20,6 mil. m3 dřeva. Tento přírůst od roku 1990 stále stoupá. To jen dokládá ohromný produkční potenciál našich lesů. Jak s tímto potenciálem naložíme?

Protikladné environmentální cíle

Celá Evropa si stále více uvědomuje význam využívání obnovitelných zdrojů surovin pro ochranu životního prostředí. Poslední vývoj v energetice a ve stavebnictví – přijetí evropských směrnic podporujících větší využívání dřeva – ukazuje, že nás čekají velké změny. Úspory energie v sektoru budov pro bydlení a veřejnou správu jsou prioritou evropské energetiky. Cílem je snížení energetické spotřeby o 20 % do roku 2020. Akční plán energetické účinnosti EU očekává dosažení úspor energie v bytovém sektoru až o 27 % a v budovách veřejné správy o 30 %. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je větší využívání dřeva.

V současné chvíli máme v Evropě vlastního dříví dostatek. Ale bude tomu tak i v budoucnosti? Sílí totiž tlak ekologických hnutí na přísnou ochranu lesů a omezení až vyloučení jejich produkční funkce. Někteří prognostici předpokládají, že objem těžeb v Evropě dostihne přírůst před rokem 2010, protože roční přírůst dříví poklesne o 82 mil. m3, jako následek „ochrany přírody a biodiverzity“. Všeobecný nedostatek dříví lze v Evropě očekávat kolem roku 2020. Pro rok 2060 se v Evropě odhaduje potřeba dříví na 730 mil. m3, což povede ke snižování zásob dříví. Poptávku bude zvyšovat především zájem o energetické dříví. Tomuto trendu napomáhají vlády různými motivačními nástroji, například dotacemi, zavedením ekologických daní, snížením DPH na palivové dříví apod. Pro naplnění cílů environmentální politiky Evropské unie nám však pravděpodobně bude v nedaleké budoucnosti chybět podle analytických propočtů až 220 mil. m3 dřeva ročně.

Nové trendy v lesním hospodářství neminimalizují pouze nepříznivé vlastnosti hospodářských lesů, ale přibližují je lesům přírodním a pralesům jako následek odtržení většinové populace od výrobní a sociální dimenze venkova. Transformace lesnictví na pasivní ochranu přírody tak může mít nedozírné následky.

Nárůst lidské populace versus lesy

Dnes má naše planeta 6,5 mld. obyvatel a prognózy předpokládají nárůst na 10 mld. mezi roky 2030 až 2100. Ročně totiž přibude na světě podle OSN asi 125 mil. nových obyvatel, tj. 2,7 %. Takový početní nárůst lidstva a s ním spojený růst spotřeby dřeva nemůže zůstat bez účinků na lesy. Průměrná výměra lesa na jednoho obyvatele poklesla z 1,5 ha v roce 1970 na současných asi 0,4 ha. Přitom každý obyvatel planety denně „spotřebuje“ necelý kilogram dřeva. Z těchto trendů nelze odvodit nic jiného, než že budoucí spotřebu dřeva bude možné krýt jen intenzifikací lesního hospodářství.

Čtyřicet procent světových lesů je na území rozvinutých zemí (s 20 % světové populace), zatímco 60 % světových lesů je na území rozvojových zemí (s 80 % světové populace). Představy o potřebě vyloučit rozsáhlé plochy lesů z produkce dříví z důvodů ochrany životního prostředí, o přírodě blízkém hospodaření v lesích, vyloučení introdukce dřevin, omezení až vyloučení šlechtění lesních dřevin apod., jsou v celosvětovém měřítku nereálné. Zabezpečení potřeb lidstva bude vyžadovat celé spektrum lesnických opatření od pěstování dřevin mimo les v systému agroforestry, přes plantáže dřevin s krátkým obmýtím, pařeziny, energetické lesy, hospodářské lesy, přírodě blízké lesy, až po rezervace.

Zakládejme nové lesy

Přijmout rozhodnutí o snížení DPH či zavedení ekologické daně je možné takřka ze dne na den. Ale zvětšení rozlohy lesů a zvýšení zásob dříví nelze realizovat přes noc. Z tohoto hlediska lesy rostou opravdu pomalu a nic na tom nezmění ani naše požitkářská generace, která myslí jen na přítomnost a chce mít všechno hned. Měli bychom se opravdu rychle začít zabývat tím, kolik dřeva budeme v Evropě potřebovat za 10, 30, 50 či 100 let a kde ho vezmeme. Naše spotřeba roste takovým tempem, že představy o životě v souladu s přírodou mohou zůstat pro příští generace pouhou utopií. Není jiného východiska než připravit národní plán pro rozsáhlé zalesňování nevyužívaných zemědělských půd a udělat z nich nové lesy. Především do této budoucnosti by měly směřovat motivační nástroje státu.

Adresa autora: Ing. Jan Řezáč

Nadace dřevo pro život

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ilustrační foto: autor.