Archiv časopisu Lesnická práce

Ministerstvo zemědělství reprezentované ministrem Petrem Gandalovičen a náměstkem pro lesní a vodní hospodářství Karlem Trůblem se s lesnickými a dřevozpracujícími firmami dohodlo na kompromisním řešení hospodaření v lesích státního podniku Lesy ČR do roku 2010. Hlavním bodem memoranda je objektivní rozdělení lesnické zakázky na dvě poloviny. Vzniknou tak dva modely správy lesního majetku. V prvním modelu budou dříví obchodovat LČR ve vlastní režii. V druhém modelu bude dříví prodáno na lokalitě „P“ lesnickým firmám.

Jaromír Vašíček

Podle Českého statistického úřadu (ČSU) se v roce 2006 vytěžilo z našich lesů 17,68 tis. m3 dříví. Tato zpráva jistě vyvolá u odborné i laické veřejnosti diskusi. Důvodem uveřejnění tohoto článku je poskytnout k případné polemice údaje, kterými disponuje datový sklad Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem (ÚHÚL).

Jan Mičánek

Před mnoha lety jsem si slíbil, že nebudu zneužívat toho, že vlastním časopis „Lesnická práce“ a nebudu na jeho stránkách exhibovat své většinou kontroverzní názory. Po přečtení stati Nekonečný příběh aneb povídání o neohlodané kosti od profesora V. Simanova jsem se však rozhodl, že tento slib poruším, protože to už prostě nejde vydržet.

Anketa Lesnické práce

Zpracování následků orkánu z ledna letošního roku bylo a je na mnoha územích naší republiky velmi náročné a problematické. V návaznosti na anketu v LP 3/2007 jsme se téměř po půl roce zeptali stejných lesních hospodářů, jak zpracování kalamity probíhalo či probíhá, s jakými problémy se museli vypořádat a jak vidí riziko kůrovcové kalamity na postižených územích.

Respondenti odpovídali na tyto otázky:

- S jakými největšími problémy jste se při likvidaci následků kalamity setkali (či ještě setkáváte)?

- Jaké technologické postupy jste pro zpracování kalamity použili (používáte) a s jakými výsledky?

- Jak hodnotíte riziko vzniku kůrovcové kalamity?

Vladimír Dolejský

Na začátku roku, 19. ledna 2007, postihla lesy pod správou státního podniku Lesy České republiky větrná kalamita významného rozsahu. Tento abiotický atak je třeba vnímat v souvislostech – dlouhodobé povětrnostní podmínky, od září 2006 trvající výrazný srážkový deficit, nejteplejší zima za posledních 85 let, brzký nástup jara, nejteplejší a nejsušší jaro za posledních 65 let, rekordní srážkový deficit v určujícím měsíci dubnu (100letý deficitní limit), nadprůměrné denní teploty v dubnu i květnu, podmínky organizační a výrobně-odbytové v režimu zpracování ničivé lednové větrné kalamity a podmínky smluvní, určené úrovní založených, resp. nezaložených smluvních vztahů na začátku roku 2007, které významně zakládají problémy organizační a výrobně odbytové.

Roman Francl

10. 7. 2007 se dožil osmdesáti let jeden z našich předních odborníků na lesnickou fytopatologii, dlouholetý zaměstnanec VÚLHM Jíloviště-Strnady a spolupracovník Lesnické práce Vlastislav Jančařík, jenž zasvětil svůj profesní život výzkumu a poradenství v ochraně lesa před houbovými chorobami. Redakce proto využila této příležitosti a zeptala se v rozhovoru na to, jak se s určitým nadhledem a bohatými zkušenostmi dívá na minulé i současné lesnictví a problematiku ochrany lesa.

Jan Vybíral

Střední Evropa se nemůže pyšnit množstvím člověkem nedotčených lokalit s původními ekosystémy. Naopak, dosud nedoceněnou hodnotou zůstává kulturní krajina, vzniklá dlouhodobým působením člověka a vykazující celou řadu charakteristik, které ji činí jako celek krajinou líbeznou, člověkem obývanou a využívanou, a to většinou již způsobem, který je možné nazvat trvale udržitelným. Pro tento typ krajiny není nejšťastnějším řešením vyhlašování dalších bezzásahových zón, národních parků či rozsáhlých rezervací s eliminací lidských aktivit. Je na čase se zamyslet, jakou vizi, a tedy jaký management předestřít krajině, v níž je možné nadále využívat obnovitelných přírodních zdrojů, ve které se nachází spousta kulturních památek a ve které je třeba podle trendu vývoje společenské poptávky vyspělé lidské společnosti uzpůsobit krajinný prostor i pro rozvíjející se volnočasové lidské aktivity. Filosofie biosférických rezervací je jednou z možných alternativ.

Lukáš Čížek, Jan Roleček, Jiří Danihelka

V souvislosti s intenzifikací lesnictví a rostoucím využitím mechanizace v lesním hospodaření je v našich lesích stále častěji využívána plošná či celoplošná mechanická příprava půdy. Pomocí štěpkovací nebo talířové půdní frézy jsou pařezy a zbytky po těžbě rozmělněny na malé kousky a vzniklá štěpka je zapravena do půdy. Mechanická příprava půdy snižuje náklady na zalesnění a ekonomické zájmy proto velí využívat ji co nejšířeji. Vzhledem k tomu, že plošná příprava půdy bývá využívána i v chráněných územích, je třeba se zabývat tím, jak ovlivňuje biodiverzitu. Následující text se vztahuje především k lužním a chlumním lesům v biosférické rezervaci Dolní Morava, základní teze však mají širší platnost.

Vratislav Mansfeld, Daniel Balín, Petr Macháček

V červnu letošního roku se v NP Bavorský les uskutečnila prezentace výzkumu zaměřeného na metodický vývoj venkovního sběru dat technologií 3D laserového skenování lesních porostů. Nová technologie, původně vyvinutá pro oblast stavebnictví a geodézie, nachází v současné době uplatnění i v dalších odvětvích. Konkrétně v hospodářské úpravě lesů nabízí široké možnosti využití. Digitální data, pořízená touto technologií, mají zajímavé vlastnosti a parametry. Tým Technické univerzity Mnichov (TUM), vedený profesorem Hansem Pretzschem ve spolupráci s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL), prezentoval při této příležitosti dílčí výsledky výzkumu. Řešitelé projektu poukázali na perspektivy technologie laserového skenování porostů v lesnictví při venkovním sběru dat, včetně následného zpracování pořízených informací, především ve vztahu k zjišťování dendrometrických veličin lesních ekosystémů.