Zpracování kalamity - Fakta a názory lesníků
Anketa Lesnické práce
Zpracování následků orkánu z ledna letošního roku bylo a je na mnoha územích naší republiky velmi náročné a problematické. V návaznosti na anketu v LP 3/2007 jsme se téměř po půl roce zeptali stejných lesních hospodářů, jak zpracování kalamity probíhalo či probíhá, s jakými problémy se museli vypořádat a jak vidí riziko kůrovcové kalamity na postižených územích.
Respondenti odpovídali na tyto otázky:
- S jakými největšími problémy jste se při likvidaci následků kalamity setkali (či ještě setkáváte)?
- Jaké technologické postupy jste pro zpracování kalamity použili (používáte) a s jakými výsledky?
- Jak hodnotíte riziko vzniku kůrovcové kalamity?
Odstraňování následků kalamity stále probíhá
LS Nové Hrady, Lesy ČR, s. p.
Petr Žemlička, lesní správce
1. Největším problémem je situace v odvozu a realizaci zpracovaného dříví. Vinou častých zákazů nakládek a upřednostňováním jiných dodavatelů, ve druhém čtvrtletí pak zvláště chaotickým přidělováním pouze zlomku požadovaného množství vagonů ČD, se nedaří smluvním dodavatelům prací realizovat požadovaný objem dřeva u odběratelů z řad dřevozpracujících firem. Zásoby sortimentů tak dosahují na lokalitě „OM“ objemu kolem 100 000 m3 (k 12. 7. 2007). Část dřeva, které dodavatel prací prokazatelně nemohl ve sledovaném období dodat, přebírá LS na urychleně vybudovaných suchých skladech a následně realizuje prodej ve vlastní režii.
Problematická je i dopravní situace na území v obvodu LS, kde byl vyhlášen nouzový stav. Pro mne nepochopitelným je přístup vlastníka komunikací II. a III. třídy, který „nadměrné zatěžování“ těchto komunikací (po desetiletí udržovaných pouze „výspravou“ výtluků již studenou balenou drtí s uválcováním v lepším případě kolem vozu, častěji však lopatou) řeší umístěním dopravních značek omezujících maximální hmotnost vozidla na 10 t a v tomto příhodném období započne s celkovou rekonstrukcí nejdůležitější silnice (v oblasti LS jedné z celkových dvou využitelných pro transport dřeva). To vše při současné rekonstrukci kolejového svršku a elektrifikaci železniční trati Č. Budějovice - České Velenice s omezením míst nakládky na jedno nádraží a jednu stanici v obvodu LS.
2. Smluvní dodavatelé prací využívají všech dostupných technologií v závislosti na terénu a únosnosti podloží. Rozsah LS je přitom od pánevní části s rašelinami a převažujícími plochami s vysokou hladinou spodní vody až po horské terény Novohradských hor.
3. Riziko vzniku kůrovcové kalamity je stále aktuální. Dosavadní relativně nízké počty jedinců ve sledovaných kontrolních opatřeních a praktická absence napadení vyrobených sortimentů na skládkách nezmenšily nebezpečí přemnožení podkorního hmyzu. V lesních porostech stále zůstává nezpracovaná hmota a těžební odpad spolu s čerstvými vývraty, objevujícími se na již zpracovaných plochách při každém poryvu větru vinou narušení kořenových systémů stromových jedinců ve zbytcích porostních skupin či nově vzniklých porostních stěnách. Lesní správa proto přistoupila, i s ohledem na vývoj počasí, k navýšení jak počtu lapáků II. série, tak i feromonových lapačů, rozmístění otrávených lapáků a preventivní chemické asanaci nejrizikovější, pro kůrovce atraktivní hmoty.
Limitující bude včasnost zpracování, zvláště roztroušené polomové hmoty, urychlený odvoz vyrobených sortimentů z lesa, likvidace těžebních zbytků štěpkováním a pochopitelně další vývoj počasí.
LS Přimda, Lesy ČR, s. p.
Václav Lidický, lesní správce
1. Nedostatek zpracovatelských kapacit vzhledem k charakteru kalamity (z velké části nepříliš koncentrovaná nahodilá těžba na ploše celé lesní správy) a nedostatek přepravní kapacity v potřebném čase.
2. Pro zpracování kalamity se nabízí využití harvestorové technologie (HT), v konkrétním
případě naší lesní správy však bylo omezeno vysokou mírou roztroušenosti nahodilé těžby a výskytem kalamity na podmáčených lokalitách.
- Výhody HT v kalamitě: vysoká míra bezpečnosti a hygieny práce, velký výkon – nejrychlejší technologie zpracování kalamity, významně menší atraktivita takto zpracovaného dříví pro kalamitní kůrovce (krátké výřezy bez mízy s kůrou a lýkem narušenými podávacím zařízením kácecí hlavice a v důsledku strojního odvětvení přestanou být rychleji pro kůrovce atraktivní), hotový sortiment na OM (odpadá pracná motomanuální manipulace na P či na mnohdy omezeném prostoru OM, případně převoz na MES, který odjímá přepravní kapacitu na úkor dopravy dříví k cílovému odběrateli nebo k expedici na vagon). Z pohledu lesní správy LČR je kvůli specifickému režimu smluvních cen na zpracování kalamity obtížné posoudit efektivitu nasazení té které technologie, avšak nasazení HT významně napomohlo k současnému zpracovanému objemu kalamity.
- Nevýhody HT v kalamitě: potřeba kvalitní technologické přípravy pracoviště a její dodržení. S ohledem na vlhké časné jaro (bez zimního zámrzu) a období červen-červenec došlo ke škodám na přibližovacích a vyklizovacích linkách, které je nutno uvádět do původního stavu za nemalých nákladů. Na tomto stavu se negativně projevila nedobrá odborná úroveň některých posádek harvestorů a forwarderů a jejich technologická nekázeň. Nepřipravené a nekvalitní posádky HT – FW jsou dle mého názoru největším nedostatkem HT a nelichotivé výsledky a následky jejich práce jsou zřejmě největší brzdou většího nasazení HT. Bohužel ne všichni vlastníci a provozovatelé těchto technologií si to uvědomují.
3. Riziko kůrovcové kalamity v příštím roce je vysoké (i s ohledem na známé příklady z minulosti), zda a v jakém rozsahu se kůrovcová kalamita dostaví, bude dáno zejména vývojem počasí v tomto roce (kolik generací dokončí vývoj), dále pak přepravní a zpracovatelskou kapacitou a operativností při dokončování zpracování kalamity. Kůrovec je zatím pod kontrolou, v minulých letech byl na LS v základním stavu, ale kritický bude moment, dojde-li k rojení 2. generace (případně i 3.) z kalamity ve vztahu k jejímu rozsahu a charakteru tou dobou a obecně nabídce pro kalamitní kůrovce atraktivní hmoty. Na LS Přimda by při stávajícím tempu zpracování měla v onu kritickou dobu zůstávat nezpracovaná kalamita dříví pro kůrovce neatraktivního – jiné dřeviny než smrk a smrk pro kůrovce neatraktivní.
Divize Horní Planá, VLS ČR, s. p.
Slavomil Brandtl, ředitel divize Horní Planá
1. Za největší problém lze označit přetrvávající nedostatek vagonů na expedici dřevní hmoty a několikadenní pozastávky odběru dřevní hmoty u zpracovatelských firem na konci každého čtvrtletí. Z tohoto důvodu se hromadí zásoby sortimentů na odvozních místech a v expedičních skladech, což zapříčiňuje částečné znehodnocení dřevní hmoty a snížení zpeněžení.
2. Plošný rozsah, objem, terénní podmínky, charakter polomů a hlavně hledisko bezpečnosti práce byly důvodem k použití harvestorů, vyvážecích souprav a lanovek na více než dvou třetinách pracovišť. Firmy, které se podílejí na zpracování kalamit, rovněž zajišťují odstraňování klestu a povýrobní úpravy pracovišť. Použité technologické postupy se osvědčily jednak pro zajištění výroby hotových sortimentů, ale především jako náhrada za naprosto nedostatečné kapacity dřevorubců.
3. Přesto, že v kalamitou postižené oblasti byly v uplynulých letech zjišťovány trvale nízké stavy kůrovců, instalovali pracovníci lesních správ více než tisíc odchytových zařízení – trojnožek, lapáků a lapačů. Na vyvrácené a nezpracované kmeny ležící na dobře přístupných místech byly umístěny feromonové návnady pro zajištění tzv. “řízeného náletu”. Tyto stromy pak byly přednostně zpracovány a odvezeny.
V současné době probíhá ošetření vytěženého dřeva na skládkách a s ohledem na mírně opožděný vývoj kůrovců ve vyšších polohách jsou na uvolněné plochy umisťovány další trojnožky s návnadou, celopovrchově ošetřené insekticidními přípravky. Při jarním rojení byl zaznamenán slabý stupeň odchytu ve feromonových lapačích a slabý stupeň napadení lapáků.
Vzhledem k tomu, že riziko vzniku kůrovcové kalamity v oblasti Šumavy je velice reálné, tak ve spolupráci s VÚLHM provádíme podrobný monitoring vývoje kůrovců v kalamitou postižených oblastech. Po vyhodnocení budou přijata opatření, která by měla přispět ke snížení tohoto rizika.
Správa Krkonošského národního parku
Jan Hřebačka, vedoucí provozu, Odbor péče o les
1. Největší problémy činila nutnost zpracovat kalamitu v takto krátkém časovém horizontu. Dále je nutno vzpomenout rozmary počasí, nedostatek zpracovatelských kapacit, častokrát i administrativní problémy.
2. Velká část dřevní hmoty byla zpracována klasicky s použitím motorových pil a následného přiblížení vyvážecími soupravami, traktory, koňmi. V omezené míře byl vzhledem ke specifickým podmínkám národního parku použit harvestor a vyvážecí souprava. Z důvodu ochrany nejcennějších lokalit a v místech, kde jsou hlavním předmětem ochrany horské smrčiny, bylo použito i vrtulníku. Část dřevní hmoty byla v rámci ochrany lesa odkorněna. Základní podmínkou pro volbu vhodné technologie byla maximální ochrana hlavních předmětů ochrany dané lokality. Důkladně byl zvažován i časový postup vzhledem k zvláště cenným druhům a jejich biotopům.
3. Správa Krkonošského národního parku činní veškerá nutná opatření k zabránění šíření kůrovců, a proto nepředpokládáme zásadní problémy v oblasti ochrany lesa.
Následky kalamity odstraněny
LS Telč, Lesy ČR, s. p.
František Vala, Jan Trojan, lesní správce a zástupce
1. Komunikace se subdodavateli, problémy s expedicí dříví - nahromadění zásob.
2. Na soustředěných polomech byla nasazena harvestorová technologie (cca 10 000 m3), zbytek byl zpracováván klasickou technologií.
3. Vzhledem ke včasnému zpracování kalamitního dříví (do 30. 6. 2007) je riziko vzniku kůrovcové kalamity velmi nízké.
Lesní a rybniční správa Zbiroh, Jerome Colloredo-Mannsfeld
Josef Myslivec, ředitel JCM LRS Zbiroh
1. Kalamitu jsme začali zpracovávat neprodleně a neměli jsme s jejím zpracováním výraznější problémy. Pouze koncem pololetí vznikly potíže zejména s odbytem kulatiny (překročení dohodnutého množství dodávek, nedostatek skladovacích kapacit u odběratelů) a také nedostatek vagonů.
Nyní je naším úkolem zajistit po zbytek roku práci těm, kteří se na zpracování kalamity podíleli. Za naprostou nespravedlnost považuji neuvážené poskytnutí vysokých dotací z MŽP na zpracování kalamity v lesích národních parků, většinou pro veřejnost nepřístupných. Národní parky s těmito snadno získanými prostředky následně mohly prodávat levně dřevní hmotu a vyplácet vysoké sazby za zpracování dřeva. Podstatně tím zhoršily situaci v obchodě se dřevem a i na trhu s pracovní silou pro ostatní majitele lesů, kteří kalamitu musí zpracovávat bez dotací.
2. Pro urychlení zpracování kalamity jsme používali těžbu motorovou pilou s jednoduchou sortimentací na surové kmeny a kulatinu bez vyzdravování. Urychlila se tím nejen vlastní těžba, ale i přibližování a odvoz. Pečlivou sortimentaci jsme prováděli až na manipulačním skladě. Velkou pomocí byl i harvestor Lesní společnosti Stříbro, který zpracoval téměř 20 % celkového rozsahu naší kalamity
3. Vzhledem k oslabení porostů nedostatkem srážek a příznivého počasí je nebezpečí kůrovce značné. Naší snahou bylo kalamitu včas zpracovat a zejména dřevo odvézt z lesa. Dnes máme proto poměrně malé zásoby. Vývoj kůrovce pozorně sledujeme, máme dostatek lapáků a lapačů a v nutných případech dřevo ošetřujeme chemicky.
MVDr. Radoslav Kinský
Josef Šteidl, lesní rada
1. Problémy se samotným zpracováním nebyly tak veliké jako následný odbyt vytěženého dříví. Ale i to jsme zvládli, i když to vyžadovalo vyšší úsilí než v jiných letech.
2. Vzhledem k relativně malému rozsahu letošní kalamity jsme volili klasické motomanuální technologie s přibližováním koňskými potahy a univerzálními lesnickými traktory. Tyto přibližovací prostředky jsme rovněž používali k pomocným činnostem, jako je roztahování a zpřístupňování navršených hromad vyvrácených stromů.
3. Riziko vzniku kůrovcové kalamity je podle mě veliké, alespoň v našich podmínkách. Soudím tak podle stupně napadení lapáků i samotného vytěženého dříví, který byl téměř všude silný. Situaci rozhodně nepodceňujeme a snažíme se proti podkornímu hmyzu bojovat jak kladením dalších sérií lapáků, tak včasným odvozem napadeného dříví z lesa a likvidací těžebních zbytků hlavně za pomoci štěpkovačů.
Školní lesní podnik v Kostelci nad Černými lesy, ČZU v Praze
Václav Malík, ředitel podniku
1. Zpracování kalamitního dřeva jsme ukončili do konce června.
Za zcela největší problém považuji to, že se nám nepodařilo zajistit zpracování 15 tis. m3 soustředěné kalamity ve starších porostech harvestory. O vypsané VŘ na takovýto rozsah těžeb nebyl zájem, po delším hledání jsme zpracovali 2500 m3 slabé kalamitní hmoty pomocí harvestorů (Rottne, Neuson).
Protože veškerou kalamitní silnější jehličnatou hmotu (<15 cm) jsme zpracovali v našem vlastním dřevařském středisku, nenastal pro nás problém s prodejem zpracované kalamitní hmoty.
2. Pro zpracování kalamitního dřeva jsme použili klasické technologie. Těžba dřeva na lokalitě “P” s následným přibližováním kolovými traktory (UKT, LKT) na “OM” a odvoz vlastními prostředky.
Kalamita byla zpracována vlastními zaměstnanci ze 41 % a cizími z 59 %.
3. Po kalamitách takovéhoto rozsahu, spojených s příznivými klimatickými podmínkami pro vývoj kůrovce, je riziko vzniku kůrovcové kalamity vždy značné. Náš podnik zpracoval 25 000 m3 kalamitního dřeva včetně odvozu a odkornění ve vlastním pilařském středisku před dokončením první série kůrovce. Zbytek hmoty máme na “OM” a “MS” ošetřen chemicky. Horší situace je v našem dřevařském středisku, pro které nakupujeme dřevní hmotu, která je dnes značně napadena kůrovcem ve všech stádiích vývoje. Musíme proto spoléhat na to, že tato hmota je funkčně chemicky ošetřena a naše umístěné lapače zachytí veškeré životaschopné brouky. V opačném případě nás čekají problémy s kůrovcem v okolních smrkových porostech.
Děkujeme všem za odpovědi.
Připravil Jan Příhoda