Vliv plošné přípravy půdy na biodiverzitu
Lukáš Čížek, Jan Roleček, Jiří Danihelka
V souvislosti s intenzifikací lesnictví a rostoucím využitím mechanizace v lesním hospodaření je v našich lesích stále častěji využívána plošná či celoplošná mechanická příprava půdy. Pomocí štěpkovací nebo talířové půdní frézy jsou pařezy a zbytky po těžbě rozmělněny na malé kousky a vzniklá štěpka je zapravena do půdy. Mechanická příprava půdy snižuje náklady na zalesnění a ekonomické zájmy proto velí využívat ji co nejšířeji. Vzhledem k tomu, že plošná příprava půdy bývá využívána i v chráněných územích, je třeba se zabývat tím, jak ovlivňuje biodiverzitu. Následující text se vztahuje především k lužním a chlumním lesům v biosférické rezervaci Dolní Morava, základní teze však mají širší platnost.
Vliv na vegetaci
Plošná příprava půdy (dále jen PPP) je velmi drastický zásah, který ovlivňuje vegetaci i půdu samotnou. Její vliv na vegetaci je jednak přímý – na ploše paseky dojde k mechanické destrukci rostlin včetně kořenových systémů, jednak nepřímý – plošná příprava mění vlastnosti půdy, ovlivňuje následnou sukcesi vegetace na pasece.
Na celé ploše paseky je půda rozsekána do hloubky až 30 centimetrů a dojde k úplnému odstranění lesního podrostu. PPP tak na pasece nastoluje podmínky pro sekundární sukcesi. Při ní se prosazují naprosto odlišné druhy, tvořící tzv. pasekovou vegetaci. Jsou to vesměs světlomilné, na živiny náročné rostliny, jež využívají dostatku světla po odstranění stromového patra a dostatku živin uvolňujících se z rychle se rozkládajícího humusu. Patří mezi ně např. ostružiníky (Rubus fruticosus agg., R. caesius), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) nebo kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Naproti tomu na pasekách, kde PPP neproběhne, nedochází k úplné fyzické destrukci rostlin a mnohé druhy lesního podrostu zde přežívají. Jak paseka zarůstá dřevinami, postupně se obnovuje i původní vegetace lesního porostu.
Jaká jsou tedy rizika plošné přípravy půdy na pasece? Zásadní úskalí spočívá v tom, že většina lesních rostlin se šíří pomalu: často jde o myrmekofilní druhy, jejichž semena roznášejí mravenci na vzdálenost několika centimetrů nebo decimetrů ročně. Pokud tyto druhy nedostanou možnost přežít na pasekách nebo v mozaice lesa s větším množstvím menších pasek („kotlíků“), mohou postupně vymizet. V mnoha případech jde o cenné a ohrožené rostliny, některé jsou navíc zvláště chráněné nebo na jejich přítomnosti závisí ohrožený hmyz (viz níže). Nad soutokem Moravy a Dyje jde například o dymnivky Corydalis cava a C. pumila, sněženku podsněžník (Galanthus nivalis), křivatec žlutý (Gagea lutea) nebo bleduli letní (Leucojum aestivum).
Protože PPP znamená výrazné narušení půdy a odstranění současné vegetace, otevírá zároveň bránu šíření nepůvodních, invazních druhů do přirozených a polopřirozených společenstev. Z velké části jde o druhy narušovaných, živinami bohatých stanovišť, která jsou typická pro nivy velkých nížinných řek. V oblasti soutoku Moravy a Dyje je velice agresivní severoamerická hvězdnice kopinatá (Aster lanceolatus), v sousedním Rakousku nikoli náhodou označovaná podle řeky Moravy jako March-Aster. Proniká zejména na narušené a nesečené louky a paseky a přežívá i ve světlých lesích. Prakticky jediný účinný způsob, jak šíření invazních druhů čelit, spočívá v konzervativním managementu, tj. v podpoře současné vegetace.
Pasečné hospodaření má výrazný vliv na vlastnosti lesních půd. Po odstranění stromového patra se rychle rozkládají rostlinné zbytky a půdní humus, přičemž se uvolňují mj. základní živiny dusík a fosfor. Ty se zčásti ztrácejí do okolního prostředí (např. jsou splaveny do povrchových vod), zčásti jsou využity bujně se rozvíjející pasekovou vegetací. Dynamika půdních živin se tak výrazně liší mezi lesními porosty, kde se praktikuje šetrné, např. výběrné hospodaření, a mezi porosty obnovovanými přes větší paseku. Příprava půdy spojená se štěpkováním posklizňových zbytků urychluje rozklad organické hmoty, a tak přispívá k rozvoji nitrofilní pasekové vegetace a ústupu původních druhů lesního porostu.
Vliv na faunu
Plošná příprava zásadně ovlivňuje také živočichy. Je totiž značný rozdíl mezi pasekou po PPP a pasekou, kde příprava neproběhla. Paseka s pařezy, klestem, keři a bylinami je strukturně bohatý biotop se spoustou různých
mikrostanovišť. Už tím umožňuje existenci četným živočichům: pařezy poskytují úkryty drobným savcům, na prosluněné paseky se stahují ještěrky a užovky. A především, „tradiční“ paseky jsou bohaté hmyzem, slouží mnohým hmyzožravým a dravým ptákům jako loviště. Naproti tomu paseka, kde proběhla PPP, je z biologického hlediska podstatně chudší: zpočátku oraniště, později eutrofní ruderální plocha, která žádný z výše uvedených zdrojů neposkytuje.
Hmyz vázaný na mrtvé dřevo
Plošná příprava půdy ovlivňuje celá hmyzí společenstva a výrazně snižuje diverzitu hmyzu. Prakticky likviduje především hmyz vázaný na mrtvé dřevo (tzv. saproxylický hmyz), který tvoří jednu z nejdůležitějších složek biodiverzity naší země a jehož mnozí zástupci patří k našim nejohroženějším živočichům.
Druhové bohatství saproxylických organismů na konkrétním místě záleží na množství dostupného mrtvého dřeva. Značná část ohrožených druhů navíc potřebuje ke svému vývoji dřevo osluněné, případně dřevo větších průměrů. V dnešním produkčním lese tyto podmínky splňují často pouze pařezy. Zdaleka ne všechny druhy saproxylického hmyzu jsou schopny se v nich vyvíjet, ale pro mnohé je to poslední možnost jak přežít. Jmenujme třeba tesaříka Akimerus schaefferi, který je v ČR podle červeného seznamu klasifikován jako kriticky ohrožený, celoevropsky chráněného lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus; druh příloh II a IV směrnice 92/43/EEC). Jilmové pařezy mohou hostit larvy kozlíčka jilmového (Saperda punctata) nebo krasce Anthaxia manca, kteří jsou v České republice klasifikováni jako ohrožení; kozlíček jilmový je navíc chráněn podle národní legislativy (vyhláška č. 395/1992 Sb.). Na dřevokazných houbách, které na pařezech rostou, žijí stovky dalších druhů hmyzu. Výčet čeledí hmyzu, jejichž zástupcům odstraňování pařezů a klestu škodí nebo které přímo ohrožuje, by vydal na celý odstavec, seznam druhů by zaplnil několik stran textu. Mnohé tyto druhy jsou ohrožené, a lesy v BR Dolní Morava často představují jejich jedinou známou lokalitu v ČR, případně oblast výskytu u nás nebo v celé střední Evropě.
Jako reprezentant saproxylických organismů nám poslouží roháč obecný (Lucanus cervus), který je uveden v přílohách II a IV směrnice 92/43/EEC a zároveň chráněn jako druh silně ohrožený podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Jeho bělavé larvy se živí tlejícím dřevem; vyvíjejí se v mnoha listnatých stromech, ale přednost dávají dubům. Najdeme je v trouchu nebo v zemi kolem mrtvých stromů, pařezů a kořenů. Při PPP jsou ničeny pařezy, v hospodářském lese prakticky jediné místo vývoje roháčů. Zbývající jednotlivé kořeny, které hluboko v zemi vydrží celé, protože na ně fréza „nedosáhne“, nejsou pro roháče vhodné. Ve zkypřené půdě snadno vysychají a naopak rychle nasávají vodu. Tlejí podstatně rychleji než kořeny přirostlé k pařezu, a larvy roháčů, které se vyvíjejí až pět let, v nich nemohou vývoj dokončit. PPP tak přímo likviduje místa vývoje ohroženého a evropsky chráněného druhu.
Argument, že roháč je lokálně hojný, a tedy není třeba na něj brát ohled, je ve své podstatě nepřípustný. Likvidace pařezů, která je s PPP spojena, může tento stav rychle změnit. Roháč ustupuje v celé Evropě a v některých státech severní a západní Evropy vyhynul. Markantní je i úbytek u nás a jižní Morava zůstává poslední oblastí, kde je tento nápadný brouk ještě hojný. Je jen otázkou času, kdy se celoevropský trend ubývání roháčů projeví i na jižní Moravě. Tomu je proto třeba čelit, dokud jsou roháči ještě hojní. Až budou vzácní, může být pozdě, a zcela jistě bude jakýkoli krok na jejich záchranu stát podstatně více peněz než dnes.
Ostatní hmyz
Že mechanická příprava půdy ohrožuje nejen saproxylické organismy, dokazují případy některých denních motýlů. V Milovickém lese a luzích BR Dolní Morava je to jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne), kriticky ohrožený druh přílohy II směrnice 92/43/EEC, současně podle národní legislativy chráněný v kategorii druhů silně ohrožených.
Tento motýl původně obýval světlé lesy. Jeho housenky se živí listy dymnivek, typických rostlin lesního podrostu. Jelikož potřebují dymnivky osluněné, nemohou přežít v zapojeném lese. V produkčních lesích tak jasoň obývá pouze lesní lemy a paseky, kde se housenky živí dymnivkami, které původně rostly v podrostu, ale po odtěžení porostu se dostaly na slunce. Tento kdysi běžný motýl už vyhynul v Čechách; na Moravě zbývá několik posledních lokalit a na některých z nich přežívá právě na pasekách. Na pasekách s plošně připravenou půdou ale nejsou dymnivky, a tak tu jasoni nemají šanci přežít. Z lužních lesů Břeclavska jasoň téměř vymizel v době, která odpovídá zavedení PPP. Přitom v oblasti se silně těží, kdyby na pasekách nebyla prováděna PPP, mohl zde jasoň být nejběžnějším motýlem. Příprava půdy tak k vyhubení jasoně nejen přispívá, ale také brání jeho návratu.
Dalším motýlem, kterého je třeba jmenovat, je pestrobarvec petrklíčový (Hamearis lucina). Živnou rostlinou housenek, jak napovídá jméno, jsou prvosenky (Primula sp.). K životu potřebuje světlé lesy, lemy, lesní loučky, světliny a paseky. Vzhledem k intenzifikaci lesnictví a stále rostoucímu zakmenění lesních porostů je dnes vázán především na paseky. Na většině našeho území pestrobarvec vymizel a oblast lesů pod Pálavou je poslední místo, kde je dosud hojný. Pestrobarvec je z hlediska ohrožení klasifikován jako druh zranitelný. S pokračujícím frézováním pasek se však zdejší dobrá situace, a tím status tohoto druhu v rámci celé republiky mohou rychle změnit.
Závěr
PPP totální fyzickou destrukcí lesního podrostu podporuje šíření invazních druhů, změnami nutričních poměrů v půdě nahrává invazním a nitrofilním ruderálním rostlinám. PPP tak dlouhodobě až trvale mění lesní vegetaci a likviduje jedince a populace ohrožených a chráněných druhů rostlin.
Po opuštění tradičního hospodaření (pastva, výmladkové hospodaření) lesy zhoustly a pro mnohé živočichy světlých lesů jsou paseky hlavním nebo jediným habitatem, kde mohou přežívat. Je zřejmé, jaký bude jejich osud, jestliže je připravíme i o toto poslední útočiště. PPP je výhodná finančně, a tak jistě má své místo na intenzivních plantážích, jejichž jediným deklarovaným cílem je nejvyšší možná produkce dřeva. Snižuje ale už tak malou zásobu mrtvého dřeva v lesích a ničí místa vývoje chráněných a ohrožených druhů hmyzu. Místy jde vlastně o protizákonné jednání, neboť PPP oslabuje a postupně likviduje populace zvláště chráněných druhů.
PPP, jako technologický postup v pěstební činnosti, je proto třeba vyloučit z biologicky hodnotných oblastí a lesů, mezi jejichž deklarované funkce patří ochrana biodiverzity. A především je zcela nepřípustná na lokalitách, které požívají jakékoli ochrany, tedy i v CHKO Pálava, BR Dolní Morava nebo lokalitách soustavy Natura 2000.
Využívání PPP mohou omezit buď sami lesníci, nebo je k tomu může nutit Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Lesníky by k omezení PPP měla vést snaha naplnit prázdné, ale o to častější proklamace o lesnictví jako nástroji k udržování biodiverzity. ČIŽP by k omezení PPP mělo vést jasné porušování zákona o ochraně přírody a krajiny. Tento úřad vysílá inspektory na entomologické burzy, aby kontrolovali a pokutovali sběratele za odchyt jedinců zvláště chráněných druhů hmyzu, mimo jiné i jasoně dymnivkového nebo roháče velkého. Zásahy vedoucí k likvidaci celých populací těchto druhů jej však ponechávají chladným. Jde o další z příkladů nízké efektivity naší ochrany přírody, kdy úřady sice komplikují život neškodným jednotlivcům, ale mají-li zasáhnout na místech, kde hrozí vážnější narušení životního prostředí, obvykle zaujmou pozici “mrtvého brouka”.
Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.
Adresa autorů:
Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D.
Entomologický ústav BC AV ČR a Biologická fakulta Jihočeské univerzity
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Mgr. Jan Roleček, Ph.D.
Ing. Jiří Danihelka, Ph.D.
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.