Nebezpečí kůrovcové kalamity na severní Moravě
Josef Balek
V posledních letech se kůrovci na smrku dostali do gradačního stadia v celé střední Evropě. Jsou dvě hlavní příčiny tohoto stavu: průběh počasí a smrk jako příliš rozšířená dřevina.
Gradace kůrovce a její možné příčiny
Vzhledem k tomu, že lesnická odborná veřejnost v ČR všeobecně nesouhlasí s názorem na přílišné rozšíření smrku (k tomu dopomohl i negativní příklad v NP Šumava), se dosud dařilo držet gradaci kůrovců na přijatelné úrovni. V sousedních zemích je to horší (viz srovnání v LP 7/2007, str. 38). V letošním roce se situace výrazně zkomplikovala, především na severní Moravě a ve Slezsku. Na přelomu května a června proběhla na Lesní správě Jablunkov (LČR, s. p.) exkurze, při které vznikla vyhrocená diskuse o možnostech zastavení gradace, kdy místní personál LČR prosazoval názor, že více už se nedá dělat a že kůrovcová kalamita je nevyhnutelná. Tento názor svým vystoupením podpořili kolegové z Polska, kteří uvedli, že smrkové porosty na polské straně Beskyd budou do 10 let vytěženy a nahrazeny bukem (je nutné připomenout, že smrk není v Polsku hlavní dřevinou).
Je pravda, že každý smrk napadený kůrovcem je zároveň v oddenku napadený václavkou, která je spolu se suchými periodami primárním škůdcem. Zdravotní stav zhoršuje i imisní zatížení ze Slezské pánve, ale to neznamená, že smrkové porosty odepíšeme, vždyť smrk je v této oblasti hlavní dřevinou. Důležité je, že klasické lapáky i feromonové lapače na lýkožrouta smrkového zde fungují. Nutná je jejich aplikace v dostatečné početnosti dle kůrovcového základu a co nejblíže kůrovcových ohnisek (dosud vývoj situace spíše naznačuje podcenění kůrovcového základu).
Podobné příklady z minulosti
Podobné situace se v posledních 30 letech několikrát objevily:
Na počátku sedmdesátých let začala kalamitně odumírat jedle. Vyskytlo se mnoho vědeckých názorů, že tato dřevina je ve střední Evropě na přirozeném ústupu apod. Z porostů se jedle začala urychleně těžit – u některých lesních závodů se nahodilou těžbou vstupovalo do porostů i třikrát ročně, jinde převládl ekonomicky podložený názor, že jedli suchou, schnoucí i zelenou je nutno vytěžit najednou a neplýtvat kapacitami. Za několik let přestala jedle jako zázrakem schnout a tam, kde ji uváženě nevytěžili, roste dál, je zdravá a plodí.
Podobné jsou případy, které se několikrát opakovaly při imisních těžbách. Kolem roku 1980 se v Krušných horách vytěžily zbytky smrkových porostů v krytých úžlabinách, které měly šest ročníků jehličí. Příčinou hynutí nebyly imise, ale kalamitně přemnožený kůrovec, kterému při obrovských imisních těžbách a následných mimořádných výrobních objemech nebyla věnována odpovídající pozornost. To se s malými obměnami opakovalo na začátku druhé poloviny osmdesátých let i v Jizerských horách a Krkonoších s tím, že v lanovkových terénech se s těžbou čekalo do doby, kdy bylo kůrovce tolik, aby se vyplatilo instalovat lanovku. Koncem osmdesátých let se úplně stejná, svým rozsahem však mimořádně velká kůrovcová kalamita rozvinula v západním Krušnohoří. Tím nechci v žádném případě snižovat obrovské pracovní nasazení místních lesníků v imisní kalamitě, chci pouze upozornit na to, že kůrovce nelze nikdy pustit ze zřetele.
Situaci zkomplikoval zákon o veřejných zakázkách
Při rekognoskačních letech dne 11. července 2007 se potvrdila další gradace kůrovců na smrku v moravskoslezském regionu i v oblastech, kde dosud kůrovec téměř nebyl. V nižších polohách se nepodařilo včas zpracovat kůrovcové stromy nalétnuté při prvním rojení, které byly v době rekognoskačního letu již z velké části opuštěné. Na velkých rozlohách v okolí Kopřivnice, Hukvald, Rajnochovic, Bystřice pod Hostýnem či Hranic je vidět v průměru do 10 vylétnutých stromů na 1 ha. Oproti jiným letům směřovala část prvního rojení i dovnitř porostů (teplé, suché jaro), nikoliv jen na osluněné porostní okraje. Největší zpoždění při likvidaci kůrovcové kalamity v tomto regionu je však nutné vidět v nedostatku těžebních a přibližovacích kapacit, který je způsoben aplikací zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. Použití tohoto zákona v podmínkách lesního hospodářství je velmi problematické (o tom svědčí i postoj Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který dvakrát rozhodl o aplikaci tohoto zákona u LČR jedním způsobem a potřetí způsobem opačným). Povinnost státního podniku LČR postupovat v intencích tohoto zákona je obrovskou brzdou i při zpracování tak „průměrné“ kalamity, jakou způsobil orkán Kyrill.
Při dále se zhoršujících podmínkách (sucho, teplo, nasycení trhu), které budou vyžadovat operativní a okamžité přesuny kapacit, se může zákon stát rozhodujícím ztěžujícím faktorem likvidace kalamity. Proto je nutné na všech úrovních státní správy i v zákonodárných orgánech na řešení tohoto problému naléhavě upozorňovat. Z profesionálních i politických hledisek je naprosto nepřípustné, aby podnik, který dosud odborně a včas postupoval při likvidaci kůrovce, se nutností aplikace zákona o veřejných zakázkách dostal na tomto úseku do kalamitního stavu.
Neméně nebezpečný je naprostý nedostatek vlastních výrobních kapacit vhodných pro zdolávání mimořádných kalamitních situací u státního podniku LČR. Současný objem kolem 3 % se projevil jako naprosto nedostatečný a byl i příčinou okamžité snahy využít této slabosti podniku ze strany některých dodavatelských subjektů.
Na závěr je nutno zdůraznit, že státní správa bude posuzovat nedostatky v instalaci obranných opatření velmi přísně. Současně předpokládá, že se podaří ihned přesunout těžební kapacity na severní Moravu a Slezsko, a zamezit tak vylétnutí sesterských pokolení a druhé generace kůrovce.
Adresa autora:
Ing. Josef Balek
Ministerstvo zemědělství ČR
Tel.: 221 812 351